Během prvních dvou týdnů, s výjimkou prvních 3 dnů dočasné pracovní neschopnosti pro nemoc nebo úraz, poskytuje zaměstnavatel náhradu mzdy. Nemocenské následně vyplácí stát až od 15. dne. Náhrada mzdy vám náleží za pracovní dny, a to při dočasné pracovní neschopnosti od 4. pracovního dne, při karanténě náleží již od prvního pracovního dne. Náhrada mzdy vám náleží pouze za dobu, v níž trvá pracovní vztah, který zakládá účast na nemocenském pojištění. Náhrada mzdy nepřísluší za první 3 dny dočasné pracovní neschopnosti, nejvýše za prvních 24 neodpracovaných hodin z rozvržených pracovních směn. Nemocenské dávky náleží za kalendářní dny.
Výdělek se redukuje
Náhrada mzdy se stanoví jako 60 % redukovaného průměrného hodinového výdělku za každou neodpracovanou hodinu s výjimkou prvních 3 směn (maximálně 24 neodpracovaných hodin), za které náhrada nepřísluší. Náhrada mzdy se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru.
Zjištěný průměrný hodinový výdělek se ale nezapočítává celý, upraví se (sníží se) podle příslušných hodinových redukčních hranic tak, že:
- Do výše I. redukční hranice 157,68 Kč se z něho započte 90 %.
- Z částky přesahující I. redukční hranice 157,68 Kč do výše II. redukční hranice 236,43 Kč se započte 60 %.
- Z částky přesahující II. redukční hranice 236,43 Kč do výše III. redukční hranice 472,68 Kč se započte 30 % (přičemž částka nad III. redukční hranici se nezapočítává, nezohledňuje).
| Zápočet průměrného hodinového výdělku z: | Redukční hranice v roce 2016 |
|---|---|
| 90 % | do 157.68 Kč |
| 60 % | od 157,68 Kč do 236,43 Kč |
| 30 % | od 236,43 Kč do 472,68 Kč |
| 0 % | nad 472,68 Kč |
Uvedené (upravené) redukční hranice se získají vynásobením redukčních hranic každoročně vyhlašovaných pro účely nemocenského pojištění, koeficientem 0,175 a poté se zaokrouhlí na haléře směrem nahoru. Koeficient 0,175 vyjadřuje poměr kalendářních dnů a obvyklých pracovních dnů v týdnu, tedy 7 : 5, dále dělený standardním počtem pracovních hodin ve směně, tedy osmi (tj. 7 : 5 : 8). Výši redukčních hranic platných od 1. 1. kalendářního roku vyhlašuje Ministerstvo práce a sociálních věcí ve Sbírce zákonů sdělením. Redukční hranice od 1. 1. 2016 činí podle sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 272/2015 Sb.:
- 1. redukční hranice 901 Kč.
- 2. redukční hranice 1351 Kč.
- 3. redukční hranice 2701 Kč.
Příklad výpočtu náhrady mzdy
Váš průměrný hodinový výdělek činí 220 Kč. Byli jste uznáni práce neschopnými na 2 týdny od pondělí 4. 1. 2016 do neděle 17. 1. 2016. Za prvé 3 dny pracovní neschopnosti (4., 5. a 6. ledna) vám náhrada mzdy nenáleží. Náhrada mzdy se poskytuje za pracovní dny, nebude vám tedy náležet ani za sobotu a neděli 9. a 10. ledna a sobotu a neděli 16. a 17. ledna. Náhrada mzdy tak bude náležet za 7 pracovních dnů (7. a 8. ledna a 11. – 15. ledna). Počet hodin pracovní neschopnosti je 56 (7 × 8). Do první redukční hranice 157,68 Kč se vám započte 90 %, tedy 141,912 Kč. Z částky mezi první a druhou redukční hranicí, tedy od 157,68 Kč do 236,43 Kč (resp. jen 220 Kč, neboť hodinový výdělek je nižší než druhá redukční hranice) se vám započte 60 %, tedy 60 % z částky 62,32 Kč (220 Kč – 157,68 Kč), čili 37,392 Kč. Redukovaný průměrný hodinový výdělek tak činí 179,304 Kč (141,912 Kč + 37,392 Kč). Z toho 60 % činí 107,5824 Kč, což představuje výši náhrady mzdy za 1 hodinu. Náhrada za celou pracovní neschopnost (56 placených hodin) pak činí 6024,6144 Kč, tedy po zaokrouhlení 6025 Kč.
Ministerstvo práce a sociálních věcí publikovalo na svých internetových stránkách kalkulačku náhrady mzdy.
Pro orientaci: jaké výši mzdy odpovídají redukční hranice
Přepočítáme-li si (upravené) redukční hranice (pro výpočet náhrady mzdy) na měsíční příjem zaměstnanců podle pravidla v ust. § 356 odst. 2 větě druhé zákoníku práce, tj. vynásobíme-li si redukční hranice koeficientem 173,92 (zákonem stanovený koeficient 4,348, který vyjadřuje průměrný počet týdnů připadajících na 1 měsíc v průměrném roce x týdenní pracovní doba zaměstnance – zásadně 40 hodin), který je pro 40 hodinou stanovenou týdenní pracovní dobu používán k přepočtu průměrného hodinového výdělku na průměrný měsíční výdělek, zjistíme, že:
- I. redukční hranice představuje mzdu 27 424 Kč za měsíc.
- II. redukční hranice představuje mzdu 41 120 Kč za měsíc.
- III. redukční hranice představuje mzdu 82 209 Kč za měsíc.
Zaměstnavatel platí a také kontroluje
Z důvodu povinnosti poskytovat dočasně práce neschopnému zaměstnanci náhradu mzdy v období prvních 14 dnů pracovní neschopnosti nebo karantény má zaměstnavatel právo provádět kontrolu dodržování léčebného režimu. Kontrolu toho, zda dodržujete léčebný režim, může zaměstnavatel provádět do 14. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti, poté již může pouze dát podnět okresní správě sociálního zabezpečení k provedení kontroly.
Podle ust. § 192 odst. 5 zákoníku práce platí, že pokud porušíte v období prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti povinnosti týkající se léčebného režimu, které jsou součástí vašeho režimu dočasně práce neschopného zaměstnance (pojištěnce) – povinnost zdržovat se v místě pobytu a dodržovat dobu a rozsah povolených vycházek – může zaměstnavatel se zřetelem na závažnost porušení těchto povinností náhradu mzdy snížit nebo neposkytnout. Náhrada mzdy však nesmí být snížena nebo neposkytnuta, jestliže vám byla pro totéž porušení režimu dočasně práce neschopného pojištěnce dána výpověď podle § 52 písm. h).
Nemocenské a jeho výpočet
Jste-li uznáni dočasně práce neschopnými, máte nárok na nemocenské od 15. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti do konce dočasné pracovní neschopnosti. Maximálně však 380 kalendářních dnů počítaných od vzniku dočasné pracovní neschopnosti (včetně zápočtů předchozí doby trvání dočasné pracovní neschopnosti).
Pobíráte-li starobní důchod nebo invalidní důchod pro invaliditu III. stupně, nemocenské se vyplácí od 15. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti (karantény) po dobu nejvýše 70 kalendářních dnů, nejdéle však do dne, jímž končí pojištěná činnost.
Dávky se počítají z denního vyměřovacího základu, který se zjistí tak, že započitatelný příjem zúčtovaný zaměstnanci v rozhodném období (zpravidla období 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, ve kterém vznikla sociální událost) se dělí počtem započitatelných kalendářních dnů připadajících na toto rozhodné období. Takto stanovený průměrný denní příjem se upravuje (redukuje) pomocí tří (výše uvedených) redukčních hranic na denní vyměřovací základ.
Redukce se provede tak, že se započte:
- Do první redukční hranice 90 % denního vyměřovacího základu.
- Z části denního vyměřovacího základu mezi první a druhou redukční hranicí se započte 60 %.
- Z části mezi druhou a třetí redukční hranicí se započte 30 %.
- K části nad třetí redukční hranici se nepřihlédne.
Výše nemocenského činí 60 % denního vyměřovacího základu od 15. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti.
Výše dávky za kalendářní den se zaokrouhluje na celé koruny nahoru. Kalkulačka pro výpočet nemocenských dávek je již dostupná na webu Ministerstva práce a sociálních věcí.
