Invalidní důchod

Postihlo vás chronické onemocnění, kvůli kterému již nadále nejste schopní vykonávat stávající zaměstnání? Utrpěli jste pracovní úraz nebo vám vznikla nemoc z povolání? Pokud splňujete potřebné podmínky, máte nárok na invalidní důchod, který existuje ve třech různých stupních. Poradíme vám, kde podat žádost o invalidní důchod a jak provést výpočet výše invalidního důchodu.

Co je invalidní důchod?

Jako invalidní důchod se označuje dávka, která má nahradit příjem občana ve chvíli, kdy mu jeho zdravotní stav nedovoluje pracovat či vykonávat jinou výdělečnou činnost nebo je jeho práceschopnost výrazně snížená. Jedná se o jeden ze čtyř druhů důchodů, které jsou občanům poskytovány na základě zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. Dále sem patří starobní důchod, vdovský či vdovecký důchod a sirotčí důchod.

Stupně invalidity

V závislosti na zjištěné situaci postižení dnes (od 1. ledna 2010) rozlišujeme tři různé stupně invalidity a invalidní důchod se vyplácí ve třech dávkových pásmech, tedy jako invalidní důchod 1. stupně, invalidní důchod 2. stupně a invalidní důchod 3. stupně. Rozdíl mezi jednotlivými stupni spočívá v tom, jakou měrou došlo k poklesu pracovní schopnosti daného občana:

• Invalidita 1. stupně – pojištěnci, jejichž pracovní schopnost klesla o 35 % až 49 %,
• invalidita 2. stupně – pojištěnci, jejichž pracovní schopnost klesla o 50 % až 69 %,
• invalidita 3. stupně – pojištěnci, jejichž pracovní schopnost klesla nejméně o 70 %.

Invalidním se tedy občan stává ve chvíli, kdy jeho schopnost vykonávat soustavnou výdělečnou činnost poklesla vzhledem k jeho dlouhodobě nepříznivému zdravotnímu stavu nejméně o 35 % nebo je pro své zdravotní postižení schopný soustavně pracovat pouze za zcela mimořádných podmínek.

Zatímco v současné době existují tři různé druhy invalidního důchodu, až do roku 2010 platilo rozdělení pouze na částečný invalidní důchod a plný invalidní důchod. Částečná invalidita, která trvala ke dni 31. prosince 2009, se transformovala do dvou samostatných kategorií, kam patří první stupeň invalidity a druhý stupeň invalidity, přičemž plnou invaliditu pro současné účely nahradila invalidita třetího stupně.

Kdo má nárok na invalidní důchod?

Spoustu lidí zajímá především to, jaké podmínky pro invalidní důchod je nutné splnit, aby jim vznikl nárok na pobírání této dávky. První podmínkou je přitom tzv. zjištění invalidity, čemuž předchází proces posouzení zdravotního stavu daného člověka. Nárok na invalidní důchod ovšem nevzniká automaticky s uznanou invaliditou.

Další nezbytnou podmínkou je pak potřebná doba pojištění, která se zjišťuje z období ještě před vznikem invalidity. Délka potřebné doby pojištění pro nárok na invalidní důchod vždy závisí na věku konkrétního občana. U lidí ve věku nad 28 let se potřebná doba pojištění zjišťuje z posledních deseti roků před vznikem invalidity, přičemž činí 5 let.

Pro pojištěnce starší 38 let pak platí, že pokud nesplní podmínku 5 let pojištění během posledních 10 let před vznikem invalidity, bude považována za splněnou i v případě, že daný člověk za posledních 20 let před vznikem invalidity získal 10 let pojištění. Není-li splněna ani tato podmínka, dále se zjišťuje, zda podmínku 5 let v posledních 10 letech před vznikem invalidity člověk nesplnil v některém období 10 let dokončeném po vzniku invalidity.

Potřebná doba pojištění pro nárok na invalidní důchod:

• do 20 let – méně než 1 rok,
• od 20 let do 22 let – 1 rok,
• od 22 let do 24 let – 2 roky,
• od 24 let do 26 let – 3 roky,
• od 26 let do 28 let – 4 roky,
• nad 28 let – 5 let.

Pro výpočet invalidního důchodu se do potřebné doby pojištění započítávají také tzv. náhradní doby pojištění, jako je například doba péče o dítě. Dále je sem nutné zahrnout také dopočtenou dobu, kterou tvoří období od vzniku nároku na invalidní důchod do dosažení důchodového věku, které by hypoteticky člověk mohl odpracovat, kdyby se nestal invalidním.

V závislosti na tom, kdy pojištěnci vznikl nárok na invalidní důchod a jaká je délka doby českého pojištění získaného v období od 18. roku věku daného člověka do vzniku nároku na invalidní důchod, se pak dopočtená doba může započíst buď plně, nebo ve sníženém rozsahu. Za dobu pojištění se pro tyto případy považuje také příprava na budoucí povolání, tedy studium na střední či vysoké škole.

Existují však i případy, kdy se potřebná doba pojištění u žadatele o invalidní důchod nevyžaduje. Jedná se o situace, kdy invalidita vznikla následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání. Pojištěnec má tedy nárok na invalidní důchod ve chvíli, kdy se stal invalidním a předtím získal potřebnou dobu pojištění, nebo ve výše zmíněných případech.

Seznam nemocí pro invalidní důchod

Pokud jde o nemoci, které mohou být důvodem pro přiznání invalidního důchodu, jejich seznam je uveden ve vyhlášce Ministerstva práce a sociálních věcí č. 359/2009 Sb. Uznatelné diagnózy pro invalidní důchod zahrnují například některé infekce, úrazy, onkologická onemocnění, postižení různých tělesných soustav nebo poruchy, a to jak tělesného, tak i duševního rázu.

Ve zmíněné vyhlášce se pak nacházejí také procentuální odhady, o kolik poklesne pracovní schopnost vlivem konkrétního zdravotního postižení. Posudkoví lékaři následně používají pro vyhodnocení nároku na invalidní důchod tabulky a každého žadatele individuálně zhodnotí. OSSZ ovšem zohledňuje také profesní a další okolnosti.

Výše invalidního důchodu

Mezi velice často dotazy žadatelů o invalidní důchod patří otázka, jak se počítá výše invalidního důchodu. Výpočet invalidního důchodu však není tak snadný, jak by se na první pohled mohlo zdát. Svou roli zde totiž hraje větší množství faktorů než u jiných důchodů. Pracovník OSSZ tedy počítá každý invalidní důchod individuálně na základě podané žádosti a rozhodnutí posudkového lékaře.

Invalidní důchod se skládá ze dvou složek – základní výměry a procentní výměry. Zatímco základní výměra invalidního důchodu je jednotná pro všechny dávky, procentní výměra je vždy individuální a závisí na délce doby pojištění, na příjmech dosažených před vznikem invalidity, ale také na současném stupni invalidity.

Výši základní výměry stanovuje zákon o důchodovém pojištění. Základní výměra invalidního důchodu pro rok 2023 je stanovena na 4040 Kč. Výše procentní výměry se pak stanovuje procentní sazbou za každý celý rok doby pojištění v závislosti na stupni invalidity.

Procentní výměra činí:

• 1,5 % z výpočtového základu za každý celý rok doby pojištění u invalidity třetího stupně,
• 0,75 % z výpočtového základu za každý celý rok doby pojištění u invalidity druhého stupně,
• 0,5 % z výpočtového základu za každý celý rok doby pojištění u invalidity prvního stupně.

Minimální výše invalidního důchodu

Minimální výše procentní výměry invalidního důchodu, která je stanovena zákonem o důchodovém pojištění, činí 770 Kč měsíčně. Vzhledem k tomu, že výše základní výměry je pro rok 2023 stanovena na 4040 Kč, minimální invalidní důchod pro letošní rok činí 4810 Kč.

Průměrná výše invalidního důchodu

Podle statistiky ČSSZ vypadala na konci roku 2021 průměrná výše sólo invalidních důchodů následovně:

• průměrný invalidní důchod I. stupně – 7642 Kč,
• průměrný invalidní důchod II. stupně – 8942 Kč,
• průměrný invalidní důchod III. stupně – 13 422 Kč.

Změna stupně invalidity

Dojde-li u člověka, který pobírá invalidní důchod, ke zhoršení, nebo naopak zlepšení zdravotního stavu, čímž se také změní jeho stupeň invalidity, je nutné stanovit novou výši procentní výměry invalidního důchodu. Základní výměra důchodu ale zůstává stejná.

Výše invalidního důchodu v mimořádných případech

Kromě výše zmíněného výpočtu invalidního důchodu existují také speciální případy, kdy se výsledná částka posuzuje jiným způsobem.

Invalidní důchod z mládí

Invalidní důchod z mládí náleží osobám, jejichž invalidita třetího stupně vznikla před 18. rokem věku a nebyly tedy účastny pojištění po potřebnou dobu. Nárok na tento invalidní důchod však vzniká pouze osobám, kterým byla uznána invalidita třetího stupně, dosáhly alespoň 18 let, mají trvalý pobyt na území České republiky a zároveň nedosáhly potřebné doby pojištění.

Výše procentní výměry důchodu v takových případech činí měsíčně 45 % výpočtového základu, který je nutné stanovit z osobního vyměřovacího základu. Za ten se považuje všeobecný vyměřovací základ za kalendářní rok, jenž o dva roky předchází roku přiznání invalidního důchodu vynásobený přepočítacím koeficientem stanoveným dle § 17 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění.

Nejnižší výše procentní výměry invalidního důchodu u pojištěnců do 28 let

Za invaliditu třetího stupně se považuje nejen omezení tělesných, smyslových či duševních schopností, které snížilo schopnost člověka vykonávat výdělečnou činnost, ale i takové postižení, které způsobilo neschopnost soustavné přípravy k pracovnímu uplatnění. Jedná se tedy o neschopnost studovat.

Nárok na poskytnutí procentní výměry invalidního důchodu nejméně ve výši procentní výměry tzv. invalidního důchodu z mládí vzniká také pojištěnci mladšímu 18 let, jenž splnil podmínky nároku na invalidní důchod, tedy:

• pokud mu byl invalidní důchod přiznán před 18. rokem věku, nebo
• pokud je období od 18. roku věku do vzniku nároku na invalidní důchod kryto dobou pojištění nebo je doba nekrytá dobou pojištění kratší než jeden rok.

Jako u invalidního důchodu z mládí se zde vychází z výpočtového základu, který se stanoví stejným způsobem. Výše procentní výměry lidí, kteří splňují zmíněné podmínky, pak činí:

• nejméně 45 % výpočtového základu – v případě invalidity 3. stupně,
• nejméně polovinu částky 45 % výpočtového základu – v případě invalidity 2. stupně,
• nejméně třetinu částky 45 % výpočtového základu – v případě invalidity 1. stupně.

Pojištěnci, kteří získali bez náhradních dob pojištění aspoň 15 let pojištění

Výše procentní výměry osob, které ke dni vzniku nároku na invalidní důchod získaly bez přihlédnutí k náhradním dobám pojištění alespoň 15 let pojištění, se stanovuje stejným způsobem, jako v předchozím případě, tedy u pojištěnců mladších 28 let.

Valorizace invalidních důchodů 2023

Stejně jako v předchozích letech došlo i letos ke zvýšení invalidního důchodu. Místo původních 3900 Kč činí základní výměra invalidního důchodu 4040 Kč, což je o 140 Kč více. Procentní výměra se pak zvýšila o 5,1 %, přičemž částka zvýšení se vždy zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru.

Jak zažádat o invalidní důchod?

Žádost o invalidní důchod je vhodné podat po konzultaci s ošetřujícím lékařem, který je podrobně obeznámen s vaším zdravotním stavem. Pro její sepsání je nutné osobně se dostavit na okresní správu sociálního zabezpečení (OSSZ) podle místa trvalého bydliště, přičemž v Praze tak lze učinit na kterémkoliv územním pracovišti Pražské správy sociální zabezpečení (PSSZ) a v Brně na Městské správě sociálního zabezpečení (MSSZ).

Žádost pak s vámi sepíše zaměstnanec oddělení důchodového pojištění a následně je postoupena České správě sociálního zabezpečení (ČSSZ), která rozhodne, zda vám bude invalidní důchod přiznán, či nikoliv.

Pokud se na místo z nějakého důvodu nemůžete dostavit osobně, je možné k tomuto úkonu zmocnit jinou osobu na základě udělení plné moci, u níž se nevyžaduje úřední ověření. Jestliže žadatel z důvodu nepříznivého zdravotního stavu není schopný žádost podat sám, může to za něj provést rodinný příslušník. Ten ovšem musí předložit souhlas oprávněného s podáním žádosti a potvrzení lékaře, že mu jeho stav neumožňuje o dávku zažádat.

Co potřebuji k žádosti o invalidní důchod?

Při podávání žádosti o invalidní důchod je podle ČSSZ nutné předložit následující dokumenty:

• doklad totožnosti – občanský průkaz, u cizinců pas nebo povolení k pobytu,
• doklady o době studia, případně učení (i nedokončeném) – výuční list, vysvědčení, maturitní vysvědčení, index, vysvědčení o státní závěrečné zkoušce, diplom,
• potvrzení školy o délce studia,
• v případě mužů doklady době vojenské služby,
• u žen doklady prokazující výchovu dětí nebo péči o děti (rodné listy, výpisy z matriky či jiné doklady),
• doklady o dobách pojištění nebo náhradních dobách, které nejsou uvedené v informativním osobním listu důchodového pojištění a ČSSZ je nemá v evidenci (doba evidence na úřadu práce, doba péče o osobu, která je závislá na péči jiné osoby aj.),
• potvrzení zaměstnavatele o výši vyplacených náhrad – v případě, že žadatel pobírá nebo pobíral náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti náležející za pracovní úraz,
• pro výplatu invalidního důchodu na účet se předkládá také vyplněný a bankou potvrzený tiskopis „Žádost o zařízení výplaty důchodu poukazem na účet v České republice“ či „Žádost o zařízení výplaty důchodu poukazem na účet manžela (manželky) v České republice“.

Jak se posuzuje nárok na invalidní důchod?

Na základě podané žádost o invalidní důchod započne proces posuzování invalidity, kdy je ošetřující lékař žadatele povinen zpracovat a vydat podklady o zdravotním stavu dané osoby pro potřeby OSSZ. Sám žadatel by měl mimo jiné předložit veškeré lékařské zprávy a nálezy, které považuje za relevantní a důležité.

Pro vystavení posudku je důležité vyplnit také profesní dotazník, který se soustředí na pracovní kvalifikaci, dobu a druh vykonávaných zaměstnání či výdělečných činností. Posouzení, zda je žadatel opravdu invalidní a případně o jaký stupeň invalidity se jedná, provádí posudkový lékař na OSSZ. O nezbytnosti posouzení zdravotního stavu v přítomnosti rozhoduje právě posudkový lékař, přičemž osobní účast zpravidla není nutná.

Výsledkem je posudek o invaliditě, který se posílá na ústředí ČSSZ, v jejíž kompetenci je provést rozhodnutí o přiznání invalidního důchodu a o jeho výši. Je ovšem dobré vědět, že zmíněný posudek je pouze jedním z podkladů, které slouží pro rozhodnutí o nároku žadatele na invalidní důchod, a že nárok nenastává automaticky s uznanou invaliditou.

Při posuzování invalidity se hodnotí pokles pracovní schopnosti v důsledku omezení tělesných, smyslových a duševních schopností ve srovnání se stavem, který byl u pojištěnce před vznikem dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu (DNZS). Pokud je příčinou DNZS více zdravotních postižení, pak se za rozhodující příčinu DNZS považuje takové zdravotní postižení, které má nejvýznamnější dopad na pokles pracovní schopnosti pojištěnce.

Při navyšování nebo snižování procentní míry poklesu pracovní schopnosti je rozhodující:

1. dosažené vzdělání, zkušenosti a znalosti,
2. schopnost pokračovat v předchozí výdělečné činnosti,
3. schopnost rekvalifikace,
4. příznivá stabilizace DNZS,
5. adaptace pojištěnce na své zdravotní postižení.

Jak dlouho trvá vyřízení invalidního důchodu? Zákonná lhůta je 90 dnů, vše ovšem závisí hlavně na součinnosti ošetřujícího lékaře a žadatele během posuzování jeho zdravotního stavu, ale také na tom, zda má ČSSZ v evidenci veškeré potřebné podklady. O přiznání důchodu a jeho výši (či o jeho zamítnutí) se následně dozvíte z písemného rozhodnutí, které ČSSZ žadatelům zasílá.

Přezkoumání invalidního důchodu

Přiznání invalidního důchodu nemusí být trvalé, jelikož plně závisí na vývoji zdravotního stavu žadatele, který zpravidla není neměnný. V průběhu času nebo v důsledku léčby mohou v některých případech nastat zásadní změny, které ovlivní pracovní schopnost a případně i stupeň invalidity. OSSZ proto posuzuje invaliditu také při kontrolní lékařské prohlídce, podle jejíhož výsledku může dojít k adekvátním změnám.

Kdo vyplácí invalidní důchod?

O vyplácení invalidního důchodu se stará Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ), která dávky posílá dopředu v pravidelných měsíčních lhůtách, a to buď bezhotovostním převodem na účet, nebo v hotovosti prostřednictvím České pošty. Kromě toho zajišťuje ČSSZ výplatu invalidních důchodů také do zařízení sociálních služeb s celoročním pobytem.

Termín výplaty invalidního důchodu je vždy uveden v písemném rozhodnutí, které žadateli zaslala ČSSZ. Výplatní termíny těchto důchodů se přitom pohybují od 2. do 24. dne v měsíci, a to vždy v sudé dny, nebo případně 15. den v měsíci, pokud je důchod zasílán do zařízení sociálních služeb. V případě, že termín výplaty invalidního důchodu připadne na neděli, posouvá se vyplacení dávky na pondělí.

Změna invalidního důchodu na starobní

Jestliže jako příjemce invalidního důchodu dosáhnete důchodového věku a zároveň splníte podmínku potřebné doby pojištění, máte možnost si prostřednictvím OSSZ zažádat o starobní důchod. Pokud bude vypočtená částka vyšší než do té doby vyplácený invalidní důchod, bude vám starobní důchod přiznán. V opačném případě vám i nadále náleží invalidní důchod v původní výši.

Lidem, kteří pobírají jakýkoliv invalidní důchod ve chvíli, kdy dosáhnou 65 let věku, výplata invalidního důchodu nezaniká. ČSSZ jejich invalidní důchod ze zákona automaticky změní na důchod starobní, přičemž jeho výše zůstává stejná jako výše předchozího invalidního důchodu. To samozřejmě nevylučuje nárok na řádný starobní důchod, o nějž si však člověk musí sám požádat.

Lidé se v souvislosti s výplatou invalidních a starobních důchodů často ptají, zda se počítá částečný invalidní důchod do starobního a jak je to u jednotlivých stupňů invalidity. Je proto dobré vědět, že pro nárok i výši budoucího starobního důchodu se započítává pouze doba pobírání invalidního důchodu pro invaliditu 3. stupně, která patří mezi tzv. náhradní doby pojištění. Doba, kdy člověk pobírá invalidní důchod pro invaliditu 1. či 2. stupně se však do potřebné doby pro nárok na starobní důchod nepočítá.

Přivýdělek k invalidnímu důchodu

Bez ohledu na stupeň invalidity mohou veškeří příjemci invalidních důchodů využít svůj zbývající pracovní potenciál a pracovat. V možnostech výdělečné činnosti jsou pak omezeni pouze tím, co jim jejich zdravotní stav dovolí a nedovolí. To znamená, že ani se započetím či obnovením výdělečné činnosti jim nárok na výplatu invalidního důchodu automaticky nezanikne. Vykonávaná práce by však měla svým rozsahem, náplní i náročností odpovídat aktuálnímu zdravotnímu stavu invalidního důchodce.

Podpora v nezaměstnanosti a invalidní důchod

Vzhledem k tomu, že invalidní důchodci jsou při výkonu výdělečné činnosti limitováni pouze svým zdravotním stavem, mohou při splnění zákonných podmínek pobírat také podporu v nezaměstnanosti. Pro její přiznání je nutné získání doby pojištění alespoň v rozsahu 12 měsíců v posledních dvou letech, přičemž nárok na podporu mají pouze lidé pobírající invalidní důchod prvního či druhého stupně.

Invalidní důchod a daně

Výdělečně činní invalidní důchodci mají kromě základní daňové slevy na poplatníka nárok také na slevu na invaliditu. Základní sleva v případě invalidity I. nebo II. stupně činí 2520 Kč, rozšířená sleva na invaliditu pro poplatníky s přiznanou invaliditou III. stupně je poté stanovena na 5040 Kč.