Hlavní navigace

Kdy zaplatíte státu bezhotovostně včas?

20. 6. 2017
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

 Autor: Shutterstock
Kdy je včas zaplaceno podle daňového řádu? Bere se jako den zaplacení den zadání příkazu k úhradě, anebo až den připsání na účet adresáta? Do kdy nejpozději musí být zaplacen soudní poplatek? Je rozdíl mezi placením kolkovými známkami a bezhotovostní úhradou?

Nejvyšší soud řešil spor mezi účastnicí řízení a nižšími soudy, které vyhodnotily její zaplacení soudního poplatku za odvolání, které podala poté, co prohrála spor v první instanci, jako opožděné. Otázka včasnosti zaplacení soudního poplatku se hodnotí podle pravidel daňového řádu, takže autoritativní odpověď Nejvyššího soudu nemá význam jen pro ty, co se soudí (a musí platit poplatky při podání žaloby, odvolání, dovolání atp.), ale širší význam pro každého, kdo platí státu.

V čem byl problém

Posledním dnem, kdy mohla účastnice zaplatit, byl 10. listopad 2015 (poslední den odvolací lhůty proti rozhodnutí soudu prvního stupně, a to ne ve věci samé, ale už o vrácení soudního poplatku, protože nebyl za podání odvolání ve věci samé uhrazen včas, a odvolací řízení proto neproběhne) a poplatek byl připsán na účet soudu prvního stupně až dne 11. 11. 2015. Tento den také dala příkaz k úhradě, platba soudu přišla 11. 11. 2015. Podle účastnice to bylo včas, podle soudu prvního stupně i soudu odvolacího pozdě, tudíž řízení bylo pravomocně zastaveno, účastnice proto dále nemohla uplatňovat svá práva před soudem. Obrátila se tedy s dovoláním na Nejvyšší soud.

Pokud lze hradit soudní poplatek tak, že v poslední den lhůty pro jeho doplacení odevzdá poplatník podání s vylepenými kolkovými známkami ve stanovené výši orgánu, který má povinnost ho doručit (nejčastěji poště), tak účastnice obhajovala svůj názor, že poplatek (který pro jeho výši nelze platit kolkovými známkami) je třeba považovat za včas uhrazený, pokud je v poslední den lhůty pro zaplacení soudního poplatku podán příkaz k jeho úhradě bankovním převodem, jak ona sama učinila.

Právní úprava

Právní úprava splatnosti soudních poplatků je obsažena v zákoně č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. Podle ust. § 4 odst. 1 písm. b) zákona, jde-li o poplatek za řízení (odvolací), vzniká vám poplatková povinnost podáním odvolání. Podle ust. § 7 odst. 1 věty první zákona poplatek, s výjimkou poplatku za zápis skutečnosti do veřejného rejstříku provedený notářem, je splatný vznikem poplatkové povinnosti. Podle ust. § 8 odst. 4 věty první zákona poplatky, které nejsou vyšší než 5000 Kč, lze platit kolkovými známkami. Toto ustanovení se nepoužije, vznikla-li vám poplatková povinnost podáním návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu.

Následky nezaplacení soudního poplatku upravuje § 9 zákona, podle jehož odst. 1, nebyl-li poplatek za řízení splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti zaplacen, soud vás vyzve k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou vám určí. Po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví. Podle jeho odst. 3 vás soud ve výzvě poučí o tom, že řízení zastaví, jestliže poplatek nebude ve stanovené lhůtě zaplacen.

Podle odst. 7 usnesení o zastavení řízení pro nezaplacení poplatku zruší soud, který usnesení vydal, je-li poplatek zaplacen ve věcech správního soudnictví dříve, než usnesení nabylo právní moci, a v ostatních věcech nejpozději do konce lhůty k odvolání proti tomuto usnesení. Nabude-li usnesení o zastavení řízení pro nezaplacení poplatku právní moci, zaniká poplatková povinnost.

Výzva k úhradě a dodatečná lhůta – účastnice měla dost příležitostí zaplatit včas

Z uvedeného vyplývá, že žalobkyně měla povinnost zaplatit soudní poplatek za odvolání již jeho samotným podáním. Zákon však nesplnění této povinnosti nepostihuje žádnou sankcí, naopak stanoví v takové situaci povinnost soudu vyzvat účastníka k jeho úhradě, stanovit mu lhůtu pro jeho zaplacení a řádně ho poučit o následcích nedodržení této povinnosti. Pokud účastník řízení ani na základě takové výzvy soudní poplatek neuhradí, dává mu zákon (v pořadí tedy již třetí) možnost soudní poplatek zaplatit nejpozději do právní moci usnesení o zastavení řízení.

Daňový řád

Otázku, kdy (jakým okamžikem) je splněna poplatková povinnost vás jako účastníka řízení v případě úhrady částky soudního poplatku prostřednictvím bezhotovostního převodu, zákon o soudních poplatcích ani občanský soudní řád výslovně neupravují. V případě takto zvoleného způsobu platby je tedy stěžejním výklad pojmu zaplacen, užitý zákonodárcem při formulaci jednotlivých pravidel obsažených v ust. § 9 (tedy nejen v jeho odst. 7) zákona o soudních poplatcích.

Východiskem pro zodpovězení této otázky je ust. § 13 odst. 2 zákona o soudních poplatcích, podle něhož se při správě placení poplatků postupuje podle daňového řádu, pokud nestanoví tento zákon jinak. Podle ust. § 166 odst. 1 písm. a) zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu, ve znění pozdějších předpisů, se za den platby považuje u platby, která byla prováděna poskytovatelem platebních služeb nebo provozovatelem poštovních služeb, den, kdy byla připsána na účet správce daně (v posuzované věci soudu prvního stupně).

Občanský zákoník

Lhůta uvedená v ust. § 9 odst. 7 zákona o soudních poplatcích je lhůtou zákonnou. Zde nejde o procesní lhůtu pro vaše podání, kde postačí v poslední den lhůty předat podání doručujícímu orgánu (jako je tomu například u odvolání, kdy ke splnění lhůty k jeho podání je podle ust. § 57 odst. 3 o. s. ř. dostačující poslední den lhůty učinit podání u soudu nebo podání odevzdat u orgánu, který má povinnost je doručit).

Pojem zaplacen je tak nutno vykládat ve smyslu hmotněprávním, tj. povinnost uhradit soudní poplatek je splněna až okamžikem připsání peněžní částky na účet soudu. Až v tomto okamžiku je totiž bez dalšího postavena najisto faktická dispozice soudu s poukázanou částkou a je bez jakýchkoli pochybností potvrzeno, že jste skutečně soudní poplatek v souladu s pokyny soudu zaplatili.

Do doby, než je částka připsána na účet soudu, je nejisté, jestli jste požadovanou částku na účet soudu skutečně odeslali a zda vůbec bude tato částka na účet soudu poukázána (například pro nedostatek disponibilních prostředků na účtu). Tento výklad odpovídá významu, který je pojmu zaplacen obecně přisuzován, tj. faktické dispozici příjemce s uhrazenou peněžní částkou.

Z hlediska včasnosti splnění uvedené povinnosti tedy není rozhodné, kdy jste dali pokyn bance k bankovnímu převodu či poště k poukázání peněz poštovní poukázkou, ale je rozhodný až ten den, kdy je částka skutečně připsána na účet soudu (srov. ust. § 567 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb. občanského zákoníku, ve znění pozdějších změn, účinného do 31. 12. 2013). Dokladem potvrzujícím zaplacení soudního poplatku je v takovém případě tzv. záznam o složení, který vyhotovuje účtárna a který je zakládán do soudního spisu.
(Podle usnesení Nejvyššího soudu ČR spis. zn. 32 Cdo 3616/2016, ze dne 8. 11. 2016.)

A jak je to podle nového občanského zákoníku?

Pokud coby dlužník plníte peněžitý dluh prostřednictvím poskytovatele platebních služeb, je dluh podle ust. § 1957 odst. 1 o. z. splněn připsáním peněžní částky na účet poskytovatele platebních služeb věřitele. Plníte-li peněžitý dluh poštovním poukazem, je dluh splněn podle ust. § 1957 odst. 1 o. z. a) připsáním peněžní částky na účet poskytovatele platebních služeb věřitele, je-li dluh plněn na účet, nebo b) vyplacením peněžní částky věřiteli v hotovosti.

Závěr

Nejvyšší soud se tak ve svém usnesení spis. zn. 32 Cdo 3616/2016, ze dne 8. 11. 2016, ztotožnil s řešením, že při placení soudního poplatku formou bezhotovostního převodu je z hlediska včasnosti splnění poplatkové povinnosti rozhodný ten den, kdy je částka soudního poplatku skutečně připsána na účet soudu, k němuž dospěly ve své obsáhlé judikatuře již Nejvyšší správní soud i Ústavní soud.

skoleni_15_4

Při placení soudního poplatku formou bezhotovostního převodu je z hlediska včasnosti splnění poplatkové povinnosti rozhodný ten den, kdy je částka soudního poplatku skutečně připsána na účet soudu, nikoliv den, kdy byl zadán příkaz k úhradě.

(Podle usnesení Nejvyššího soudu ČR spis. zn. 32 Cdo 3616/2016, ze dne 8. 11. 2016).

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Jsem právníkem. Věnuji se zejména pracovnímu a občanskému právu a souvisejícím oborům.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).