Hlavní navigace

Zadarmo už ani nepohrozíte dlužníkovi soudem

21. 2. 2012
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Chcete-li dlužníkům vyhrožovat soudem, připravte si peněženku. I když se totiž nakonec dohodnete mimosoudně, vrátí se vám jen část soudního poplatku.

Existuje sice mnoho dlužníků, kteří nezaplatí ani potom, co jim to nařídí soud, ale spoustě jiných stačí účinná hrozba soudním řízením. Věřitel musí sestavit kvalifikovanou žalobu, doručit ji soudu, aby na dlužníka „zabral“ právě třeba exemplář s prezenčním razítkem soudu, dosvědčující, že žaloba byla uplatněna. Přečtěte si: Pozor na fígle se směnkami. Stačí jedno chybné slovo a je neplatná

Jestliže pak dlužník neprodleně zaplatí, než soud počne konat ve věci samé, obě strany se vyhnou soudnímu sporu. Dosud to věřitele stálo v podstatě jen případnou palmární úplatu pro právníka, který žalobu sepsal – celý soudní poplatek soud vracel.

Od 1. 9. 2011 už tomu tak není, uvedený postup už není zadarmo, soud vrací jen část soudního poplatku. Věřitel si proto musí vybrat, zda ztracenou část soudního poplatku oželí nebo nechá soudní řízení proběhnout jen proto, aby soud rozhodl o náhradě nákladů řízení, včetně náhrady zaplaceného soudního poplatku nebo jeho části. Čtěte více: Kolik zaplatíte protistraně, když prohrajete soudní spor?

Co a jak se změnilo

Novela – zákon č. 218/2011 Sb. s účinností od 1. 9. 2011 nově upravil v zákoně č. 549/2011 Sb., o soudních poplatcích, nejen výši soudních poplatků, ale i vracení soudního poplatku (viz ust. § 10 zákona). Čtěte více: Soudní spor opět zdražil, ale za poplatek dáte maximálně „jen“ 2 miliony

Za spor, pokud je předmětem řízení peněžité plnění, zaplatíte od září 2011 při částce do 20 000 Kč poplatek 1000 Kč (nad částku 20 000 Kč do výše 40 000 000 Kč ještě 5 % z této sumy). Do konce loňského srpna to byl při částce do 15 000 Kč poplatek 600 Kč (nad 15 000 Kč ještě 4 % z této částky). Pokud se přete o plnění převyšující 40 000 000 Kč, zaplatíte poplatek 2 mil. Kč a 1% z částky nad 40 000 000 Kč (částka nad 250 000 000 Kč se nezapočítává).

Poznámka: Za řízení zahájená před 1. 9. 2011 se vybírají poplatky podle dosavadních pravidel, a to i když se staly splatnými po 1. 9. 2011, avšak poplatky za odvolání, dovolání nebo kasační stížnost podávané po 1. 9. 2011 se již vybírají podle nových pravidel.

Soud vrací poplatek v celé výši jen výjimečně, převážně jej vrací ve snížené výši – snížený o 20 %, nejméně však o 1000 Kč. Zákon upravuje nově též lhůtu k vrácení poplatku a případně nárok poplatníka na úrok z opožděného vrácení poplatku.

Podle právní úpravy účinné do 30. 8. 2011 vracel soud zaplacený soudní poplatek za řízení splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání, bylo-li řízení zastaveno před prvním jednáním, vždy v plné výši. Stejně tak postupoval i v případě odmítnutí podání nebo při uzavření smíru, došlo-li k jeho uzavření před prvním jednáním.

Špatně nebo omylem zaplacené poplatky soud musí vrátit

Soud je pochopitelně i nadále povinen, a to v plné výši, vrátit soudní poplatek, jestliže jej zaplatil ten, kdo k tomu nebyl povinen. Rovněž bylo-li na poplatku zaplaceno více, než činila poplatková povinnost, vrátí soud přeplatek.  Soud je povinen vrátit poplatek i tomu, kdo jej zaplatil na základě nesprávné výzvy soudu nebo na základě nesprávného rozhodnutí soudu, kterým mu byla tato povinnost uložena. (Viz ust. § 10 odst. 1 a 2 zákona.)

Kolik a kdy se vrací

Jde-li o případ, kdy je žalováno na peněžité plnění, pak soud vrací poplatek v plné výši jen, byl-li žalobní návrh na zahájení řízení před prvním jednáním soudu odmítnut. Čtěte také: Platební rozkaz nepodceňujte

Jinak soud vrátí zaplacený soudní poplatek snížený o 20 %, nejméně však o 1000 Kč, a to zejména jestliže:

  • řízení bylo zastaveno před prvním jednáním (ust. § 10 odst. 3 zákona),
  • účastník řízení vezme svůj žalobní návrh na zahájení řízení, odvolání, dovolání zpět a bylo-li řízení zastaveno před prvním jednáním (ust. § 10 odst. 3 zákona)
  • účastník řízení vezme svůj žalobní návrh na vydání platebního rozkazu (též elektronického, evropského nebo směnečného platebního rozkazu) zpět a ke zpětvzetí návrhu dojde nejpozději v poslední den lhůty k podání odporu nebo námitek (ust. § 10 odst. 4 zákona),
  • bylo řízení zastaveno před prvním jednáním po podání odporu nebo námitek k platebnímu rozkazu z důvodu zpětvzetí návrhu (ust. § 10 odst. 4 zákona),
  • dojde ke schválení smíru mezi účastníky řízení před tím, než je ve věci samé rozhodnuto (ust. § 10 odst. 7 zákona); bude-li smír schválen pouze v části předmětu řízení, vrátí soud jen odpovídající část poplatku.

Činí-li ovšem soudní poplatek 1000 Kč a méně, soud poplatek nevrací.

O úroky za opožděné vrácení poplatku musíte požádat

Je-li soud povinen vrátit již zaplacený poplatek nebo přeplatek na poplatku, je povinen učinit tak podle ust. § 10a zákona ve lhůtě do 30 dnů od právní moci rozhodnutí, kterým o vrácení rozhodl.

Je-li zaplacený poplatek nebo přeplatek poukázán (vrácen) po uplynutí této lhůty, soud na žádost poplatníka stanoví a do 30 dnů ode dne podání žádosti poukáže úrok z vratitelného přeplatku podle daňového řádu.

skoleni_15_4

Výši úroku stanoví tedy zákon č. 280/2009 Sb., a to v ust. § 155 odst. 5. Výše úroku odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o 14 procentních bodů, platné pro první den příslušného kalendářního pololetí.  Čtěte více: Úroky z prodlení se od července změní, život zkomplikují všem

Nyní například reposazba činí 0,75 %, úrok tedy odpovídá 14,75 % ročně. Úrok se však nepřiznává, nepřesahuje-li 100 Kč. 

Použitá literatura: Plachý, J.: Vrácení soudního poplatku po novele zákona o soudních poplatcích, epravo.cz, 15. 11. 2011

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Jsem právníkem. Věnuji se zejména pracovnímu a občanskému právu a souvisejícím oborům.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).