Hlavní navigace

Kdo vládní omezení a zákaz činnosti odskáče nejvíce?

Autor: Dalibor Z. Chvátal
Ekonomické důsledky vládních opatření se negativně podepíšou na všech. Jejich dopady na některé skupiny obyvatel budou ale vyšší.
Lenka Kašparová
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

Vládní opatření mající zabránit šíření koronaviru COVID-19 budou mít na trh práce v Česku i ve světě vážný dopad. Zatím to ještě není znát, březnová nezaměstnanost se pohybovala na hranici 3 %. Na úřady práce se v březnu zapsalo jen o deset tisíc lidí více než v únoru. Očekává se ale, že lidí bez práce bude přibývat v dalších měsících. Vidět to pravděpodobně bude už ve statistice za duben. Reálně je však bez práce nejspíš mnohem více lidí, než ukazují čísla ministerstva práce, protože ne všichni OSVČ a další menší podnikatelé, kteří přišli o zakázky, se zaregistrovali na úřadech práce. 

Na kom se nezaměstnanost podepíše nejvíce

Sociologický ústav Akademie věd se v souvislosti s možnou krizí na trhu práce pokusil odpovědět na otázky:

  • Koho se karanténní opatření dotknou nejvíce?
  • Které sociální skupiny jsou na trhu práce nejzranitelnější?

Podíváme-li se na data vyplývající z předchozí velké ekonomické krize v roce 2008, zjistíme, že krize prohloubila dřívější nerovnost ve společnosti. V České republice sice nedošlo k významnému a dlouhodobému nárůstu nezaměstnanosti, změnila se ale forma zaměstnávání. Stoupl hlavně podíl tzv. prekérní práce, což je typ pracovních úvazků, které neposkytují pracovníkům příliš velkou jistotu stability. Mezi zaměstnanci významně stoupl podíl smluv na dobu určitou, zkrácené úvazky, případně zaměstnávání formou švarcsystému. Mnoho lidí se také v praxi setkává s tím, že se musí stát OSVČ kvůli nedostatku stálých pracovních míst.

Počet lidí pracujících na nestabilní pracovní úvazky stoupne

Opatření, která jsou nyní zaváděna, pravděpodobně podíl prekérní práce na trhu práce znásobí. Vláda se současnými opatřeními zaměřuje především na ochranu zdraví a udržení zaměstnanosti. Podpora zaměstnanosti je ale primárně cílená na lidi pracující na hlavní poměr. Výrazně menší je ochrana malých živnostníků a z podpory téměř vypadávají lidé pracující na méně stabilních pozicích (pracující na dohody a agenturně zaměstnaní).

Na těchto pozicích přitom většinou pracují lidé, kteří vzhledem k dlouhodobě nízkým a nejistým příjmům zpravidla nemají finanční rezervy. I krátkodobý výpadek nebo pokles příjmu pro ně může znamenat, že nebudou schopni pokrýt své životní náklady. Tito lidé mohou žádat o mimořádnou okamžitou pomoc. O příspěvek nyní mohou žádat všichni lidé, kterým kvůli vládním opatřením souvisejícím šířením epidemie koronaviru klesl příjem, ale ne o tolik, aby vám vznikl nárok na opakující se dávky pomoci v hmotné nouzi (jako je příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení) a současně máte finanční problémy a potřebujete bezprostřední pomoc. Více se dozvíte v článku: Jste bez peněz a v nouzi? Můžete zkusit mimořádnou okamžitou pomoc

Ministerstvo práce a sociálních věcí navíc společně s partnerskými organizacemi poskytuje lidem trpícím nedostatkem potravin základní hmotnou pomoc z prostředků Fondu evropské pomoci nejchudším osobám (FEAD).

V březnu významně stoupl počet žádostí o ošetřovné

Podle údajů ČSSZ během března 2020 výrazně vzrostl počet osob využívajících ošetřovné (mohou je čerpat i OSVČ), a to o celých 333,5 tisíce. Je pravděpodobné, že většinu z tohoto počtu tvoří ženy. Ošetřovné pokrývá 60 % denního vyměřovacího základu, významně tedy snižuje příjem domácnosti. Více: Jak OSVČ mohou žádat o ošetřovné? Online formulář

Se zavřením škol a školek stoupají nároky na péči o děti, ale roste také potřeba péče o starší členy rodiny. O děti v 87 % případů pečují ženy, takže ztížené pracovní podmínky dopadají především na ně. O seniory pečují z 80 % také ženy. Pokud péče o seniora vyžaduje stálou péči, opouští zaměstnání ve většině rodin ten, kdo má nižší příjem, zpravidla se jedná opět o ženy.

Vládní omezení tak můžou znamenat velmi významnou ztrátu příjmu pro rodiny s malými dětmi, rodiny pečující o seniory a matky samoživitelky, které se musí na ošetřovné spolehnout a zároveň patří mezi nízkopříjmové skupiny obyvatel. Pokud tyto ženy nyní zůstaly doma, aby pečovaly o děti, o to hůře se jim bude vracet do práce v době ekonomické recese.

Ošetřovné může tvořit až 60 % příjmu v rodinách, kde bude muset nahradit jeden příjem. To může vést k problémům se splácením hypoték a dalším finančním komplikacím. Před několika dny sice bylo schváleno opatření umožňující odklad splátek úvěrů i hypoték, nicméně úroky dál narůstají i během přerušení splácení. Více: Jak požádat o odklad splátek úvěrů a co to bude pro vás znamenat?

Nejhůře dopadnou vládní opatření na samoživitele

Domácnosti samoživitelů na tom bývají ekonomicky hůře i v běžné situaci a nouzový stav na ně dopadá obzvláště tíživě. Pokud mají ekonomicky zajistit rodinu a současně pečovat o děti, můžou se nyní dostat do neřešitelné situace, kdy děti nemá kdo hlídat, a rodina tak přijde o jediný příjem, který jenom částečně nahradí ošetřovné. Z dostupných dat vyplývá, že samoživitelé jsou častěji zaměstnáváni na jiný pracovní úvazek než smlouvu na dobu neurčitou, tedy na smlouvu na dobu určitou, DPP nebo DPČ. V celkovém poměru má tento typ pracovního úvazku 16,1 % samoživitelů oproti 11,5 % u domácností s oběma rodiči.

Polovina pracujících samoživitelů má hrubé měsíční příjmy z hlavního zaměstnání nižší než 21 580 korun. Kvůli nižším příjmům mají menší finanční rezervy. Polovina domácností matek samoživitelek s dětmi si nemůže dovolit zaplatit neočekávaný výdaj v hodnotě 10 700 korun. Častěji také bydlí v nájmu a náklady na bydlení pro ně představují významnou zátěž. Opatření, které má nájemníkům umožnit odložení placení nájemného až do konce května roku 2021, tak pro ně může být východiskem z nelehké životní situace. Více: Nemáte na nájem? Chystá se ochrana dočasných neplatičů. Občanů i firem

V roce 2019 bylo podle dat Českého statistického úřadu 31 % domácností sólo rodičů ohroženo chudobou. Tyto domácnosti se nyní ocitají v nejsložitější situaci. Mezi sólo rodiči převládají ženy, je jich přes 90 %, pro které ošetřovné znamená – mnohdy likvidační – snížení příjmů minimálně o 40 %. A k tomu připočítejme třeba ještě stále nevyřešený problém vymáhání výživného, říká Alena Křížková, vedoucí oddělení Gender a sociologie.

Omezení mohou být likvidační i pro drobné živnostníky

Ekonomické dopady mimořádně zasáhnou i malé živnostníky. Mezi OSVČ je výraznější podíl mužů (16,7 % mužů jako OSVČ – hlavní činnost oproti 7,7 % žen). Muži převažují v pozicích řemeslníků a pracovníků na stavbách, ženy naopak v oblasti osobních služeb. Sem patří služby spojené s cestováním, jako je tlumočení a průvodcovství, dále provozem stravovacích a ubytovacích zařízení, pohostinstvím, kadeřnictvím a kosmetikou. Jde o činnosti, které se ze dne na den zastavily. Ženy OSVČ tedy více než muži náhle rozhodnutím vlády přišly o příjem. Pro ně je určen projekt pětadvacítka, díky kterému mohou získat jednorázový příspěvek až do výše 25 tisíc korun. Stahujte: Žádost a formulář pro OSVČ na příspěvek 25 000 Kč

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).