Každá rodina má jinak nastavena pravidla hospodaření a placení. Někde mají společný účet, někde si povinnosti rozdělí a určí, kdo má co platit. Jenže co když jeden dohodnutá pravidla hry nedodržuje? Mohou věřitelé vymáhat dluhy po druhém manželovi?
Co manželka nezaplatila, si strhl z apanáže
Soudy se zabývaly případem bohatých manželů, ale podobné problémy, můžete řešit i vy, i když jste běžná domácnost s průměrnými nebo i nízkými příjmy. Pravidla jsou stejná, ať váš měsíční provoz domácnosti stojí třeba 50 000 Kč, nebo 5000 Kč.
Totiž manžel se zavázal přispívat na výživu manželky částkou 70 000 Kč měsíčně, tak vysoké si dohodli alimenty. (Patrně měli důvod zůstat spolu v manželství, ale každý si žil svým životem.) Takovou částku mnohde nevydělá celá rodina, není jejím celkovým měsíčním příjmem, kdežto tohle byla jenom částka výživného pro manželku.
(O výživném mezi manžely a rozvedenými manžely jsme podrobněji psali v textu Kdy budete muset přímo bývalému manželovi/manželce platit po rozvodu alimenty? a v textu Zažalujte své děti, rodiče, manžela, milence. Musejí se o vás postarat.)
Dále si manželé dohodli, jak se kdo bude podílet na úhradě provozu domácnosti. Každý z manželů měl platit stejně, polovinu, jakkoliv ve skutečnosti asi všechno platil muž, protože žena měla svůj podíl hradit právě z výživného. Jenže najednou manželé čelili dluhům. Pokud jde o ty týkající se bydlení, tak za dodávku plynu domácnost dlužila částku 47 756,76 Kč a na záloze za dodávku elektřiny 15 000 Kč. Dluhy zřejmě nebyly projevem finanční tísně, hmotné nouze, ale lajdáctví nebo obstrukcí manželky, která neplatila to, co platit měla.
Muž se neúspěšně bránil exekuci, když požadoval její zastavení. Neuspěl ani se započtením, že by snížil manželce alimenty o to, co by za ni uhradil, ačkoliv to měla uhradit ona. (O podmínkách započtení pohledávek podle nového občanského zákoníku jsme psali v textu Co vyložily soudy a poradily vám tak ohledně vašich financí a peněžitých nároků?)
Vyrovnat se musíte až po rozvodu
Soud prvního stupně dospěl k závěru, že dluhy za dodávky služeb a energií (plynu a elektřiny) v domě účastníků řízení – oněch manželů – jsou v souladu s § 710 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník („o. z.“), součástí jejich společného jmění a za tyto dluhy manželé odpovídají společně a nerozdílně. Způsob úhrady nákladů na rodinnou domácnost nebyl v daném případě sjednán veřejnou listinou odlišně od zákonného režimu.
Pokud manžel za trvání manželství hradí na náklady společné domácnosti více než druhý manžel, může se to případně projevit až při vypořádání společného jmění, tedy v souvislosti s rozvodem.
O tom, co vše ohledně majetku a peněz byste měli před ukončením manželství zvážit, píšeme v textu Rozvod: Vše co byste měli vědět, než se rozhodnete ukončit manželství.
O dalších problémech, které můžete řešit, píšeme v těchto článcích:
- Zainvestovali jste dům expartnera a teď jdete od sebe? Kdy vám musí peníze vrátit?
- Kde jsou ty peníze? Během manželství či partnerství vzájemné dluhy řešit nemusíte
- Zůstali jste po rozvodu v domě či bytě expartnera? Musíte mu platit nájemné a služby
- Daroval manželce podíl na domu, bude ji muset vyplatit nebo se odstěhovat
- Vzájemně si byli nevěrní. Chytrá smlouva mu ale zachránila majetek
Jinak řečeno soud dohoda manželů o úhradě nákladů na vedení domácnosti a bydlení nezajímala. Taktéž odvolací soud, který se ztotožnil s právními závěry soudu prvního stupně. Dodal, že i když faktura za dodávku plynu byla vystavena jen na jednoho z manželů, jedná se o společný dluh manželů, přičemž pokud za trvání manželství plní dluh jeden z manželů, nemůže uplatnit vůči druhému manželovi regresní nárok (jinak řečeno vymáhat jeho podíl na úhradě).
Co nebylo sepsáno notářem, věřitele ani soud nezajímá
A podobně se vyjádřil i Nejvyšší soud ČR, který v usnesení ze dne 17. 10. 2018 (spis. zn. 20 Cdo 953/2018) vyložil, že do společného jmění manželů mj. spadá dluh, který převzal pouze jeden z manželů za trvání manželství při obstarávání každodenních nebo běžných potřeb rodiny. Povinnost uhradit cenu za dodávky plynu a elektrické energie do obytných prostor rodinné domácnosti je takovým dluhem, protože zajištění dodávek plynu a elektřiny nepochybně lze zařadit jak k běžné, tak každodenní potřebě rodiny.
Institut společného jmění manželů (vznikající uzavřením sňatku) je majetkovým společenstvím bez určení podílů. Pokud je hrazen dluh, jenž je součástí společného jmění manželů, z prostředků náležejících do společného jmění manželů, vzhledem k principu nedílného spoluvlastnictví se za trvání společného jmění nemůže jeden z manželů domáhat po druhém manželi úhrady byť jen části takového dluhu. Čtěte podrobnosti: Musíte se bát dluhů, které partner nadělal před svatbou? Padne na ně i váš majetek?
Dohoda manželů o způsobu úhrady dluhů za dodávky energií týkající se rodinné domácnosti, jež však nebyla uzavřena ve formě veřejné listiny, nemůže mít za následek vznik výlučného dluhu manžela vůči druhému z manželů a vznik povinnosti manžela uhradit druhému z manželů poměrnou část takového dluhu. Takovou dohodu by bylo možné považovat za dohodu o správě společného jmění manželů ve smyslu § 713 odst. 1 o. z., která ale nemá za následek vznik výlučného dluhu manžela. Pokud proto manžel hradil takový dluh ve společném jmění manželů z prostředků ve společném jmění manželů, nevznikla mu pohledávka za druhým manželem.
Autorský text prošel redakční (editorskou) úpravou.
