Hlavní navigace

Zůstali jste po rozvodu v domě či bytě expartnera? Musíte mu platit nájemné a služby

Autor: Shutterstock
Richard W. Fetter

I když jste nikdy nepodepsali žádnou nájemní smlouvu a nezavázali se platit nájemné, tak pokud je dům či byt exmanžela, a ne společný, musíte po rozvodu platit až do odstěhování nájemné a služby bývalému. Nezaplatíte-li včas, tak i s úroky.

Exmanželovi došla po rozvodu trpělivost s exmanželkou a zažaloval ji o placení nájmu za užívání domu, jehož je vlastníkem, a náhradu za spotřebovaný plyn a elektřinu, a to i s příslušenstvím z titulu prodlení s úhradou plateb. Téměř 2 roky (od 1. 9. 2009 do 31. 7. 2011) mu totiž exmanželka nic neplatila, ačkoliv ji k tomu vyzval. Nižší soudy jí uložily povinnost zaplatit.

Marně se žena bránila s poukazem na to, že mezi účastníky sporu (exmanžely) nikdy nebyla uzavřena nájemní smlouva, podle které by měla platit nějaké nájemné. Neuspěla ani s požadavkem, aby vůči požadovanému nájemnému a úhradě spotřebovaných služeb byly započteny televizní a rozhlasové poplatky, soud poukázal na to, že jejich placením plnila jen svou zákonnou povinnost, neboť přístroje – jak přijímač televizní, tak rozhlasový – užívala. Rozhodně ale odmítla platit vysoké poplatky z prodlení. Věc se tak dostala až k Nejvyššímu soudu ČR.

V bytě exmanžela jste na tom jako nájemce po výpovědi

Nejvyšší soud ČR shrnul dosavadní skutkové i právní výsledky sporného řízení tak, že v posuzované věci bylo soudy zjištěno, že exmanželce nikdy právo nájmu k domu (ani žádnému prostoru v něm) nesvědčilo. Její právní důvod bydlení v tomto domě byl dán toliko z titulu příslušníka domácnosti exmanžela. Nejvyšší soud konstatoval, že i když jde o bývalé manžele, je věc třeba posuzovat stejně, jako by šlo o právní vztah pronajímatele a osoby – bývalého nájemce, jemuž po skončení nájmu bytu svědčí právo v bytě bydlet do zajištění bytové náhrady.

Osoba, jíž svědčí právo v bytě bydlet do zajištění odpovídající bytové náhrady, má povinnost platit úhradu za užívání bytu ve výši, která odpovídá výši nájemného sjednaného za trvání nájemního poměru. S ohledem na rozsah užívání a obvyklou výši nájemného v daném místě se dospělo k závěru, že žalovaná exmanželka měla za užívání domu platit částku 3968,80 Kč měsíčně a k tomu služby. I Nejvyšší soud ČR potvrdil ve svém rozsudku spis. zn. 26 Cdo 1408/2016, ze dne 3. 5. 2017, že exmanželka musí exmanželovi dlužné peníze za užívání domu zaplatit.

Exmanžel ale zaplatí desetkrát menší sankci než bývalý nájemce

Jedno se ale žalované exmanželce přece jenom při obraně svých zájmů na základě dovolání k Nejvyššímu soudu povedlo. Nemusela platit vysoké poplatky z prodlení, ale jen úrok z prodlení. Jako bývalý nájemce máte po dobu, než je vám zajištěna soudem stanovená bytová náhrada, práva a povinnosti (týkají-li se placení nájemného) stejná jako za trvání nájemního vztahu.

Máte tedy i povinnost platit úhradu za užívání bytu ve výši, která odpovídá výši nájemného sjednaného za trvání nájemního poměru, včetně povinnosti zaplatit poplatek z prodlení při opožděném zaplacení této úhrady. Rovněž jako osoba, která má právo bydlení v bytě do zajištění bytového náhrady, ač jste nikdy nebyli nájemcem, musíte mít práva obdobná jako v době před tím, než jste ztratili právní titul opravňující vás k užívání bytu a byla vám soudem uložena povinnost byt vyklidit po zajištění bytové náhrady.

Máte tedy povinnost platit za užívání bytu úhradu, která odpovídá výši obvyklého nájemného, a při prodlení s placením této úhrady máte povinnost zaplatit úrok z prodlení. Povinnost zaplatit poplatky z prodlení máte ovšem jen jako nájemce bytu při opožděném zaplacení nájemného. Pokud vám nikdy právo nájmu nevzniklo a důvod k bydlení v bytě máte na základě jiného práva (zpravidla půjde o právo odvozené od rodinněprávního vztahu k nájemci či vlastníkovi bytu), povinnost platit poplatky z prodlení nedopadala a nedopadá, a to nejen v době, kdy byt užívá na základě svého odvozeného práva, ale ani v době, kdy byt užívá po rozhodnutí soudu o vyklizení do okamžiku zajištění bytové náhrady. Nezaplatila-li tedy žalovaná exmanželka úhradu za užívání prostor v předmětném domě, nemohla jí vzniknout povinnost zaplatit poplatek z prodlení, ale jen úrok z prodlení.

Za dlužné platby od 1. 1. 2016 už jenom nižší úrok z prodlení

Výše poplatku z prodlení do 31. 12. 2013 činila za každý den prodlení 2,5 promile (0,0025) dlužné částky, nejméně však 25 Kč za každý i započatý měsíc prodlení. Od 1. 1. 2014 do 31. 12. 2015 výše poplatku z prodlení činila za každý den prodlení 1 promile (0,001) dlužné částky, nejméně však 10 Kč za každý, i započatý měsíc prodlení. Přepočteme-li sazbu poplatku z prodlení v letech 2014 a 2015 na roční úrok, dostaneme 36,5 %. Úrok z prodlení totiž je, resp. byl podstatně – 4,5krát – nižší než poplatek z prodlení; do r. 2013 (a právě v té době se dostala exmanželka do prodlení) byl dokonce více než 10,5 krát nižší. Úrok z prodlení totiž odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Aktuálně činí úrok z prodlení 8,05 % ročně.

Exmanželka tedy musí zaplatit dlužné nájemné a úhradu za služby, ale s více než desetkrát menší sankcí za prodlení, než exmanžel žádal. Ohledně prodlení od 1. 1. 2016, ať už jde o nájem či úhradu za služby spojené s užíváním bytu nebo domu, by problém – rozpor, zda platit poplatek z prodlení, nebo úrok z prodlení – nevznikl, protože poplatek z prodlení byl zrušen, jak jsme informovali v článku Dlužníci za pozdní placení služeb nově platí nižší sankce.

Našli jste v článku chybu?