Od 1. 1. 2025 byla změněna pravidla pro výpočet náhrady za ztrátu na výdělku v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání (tzv. úrazové renty) pro případ, že poškozený nevykonává jinou vhodnou práci a je evidován jako uchazeč o zaměstnání Úřadem práce.
Zákonodárcům a legislativcům se nedaří již delší dobu najít uspokojivou a stabilní úpravu výpočtu úrazové renty (náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při uznání invalidity) pro případ, že se na zdraví poškozený zaměstnanec stane nezaměstnaným (bude v evidenci Úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání).
Pravidla pro výpočet renty pro poškozené, kteří skončili na Úřadu práce, se měnila k 1. 7. 2018, k 1. 1. 2021 a nyní k 1. 1. 2025, jak si můžete vyhledat na našem serveru. Je to naposledy? Jsou všechny problémy vyřešeny? (Viz ust. § 271b odst. 3 zákoníku práce.)
K problematice se vyjádřil též Nejvyšší soud ČR.
Renty čtenáře zajímají, píšete nám i na úřady, ale ti, co o nich rozhodují, si nedovedou poradit
Poslední změna mohla zapadnout v množství jiných změn zákoníku práce schválených v uplynulém roce 2024, které nabyly účinnosti v jeho průběhu, nebo s odloženou účinností až k 1. 1. 2025, a tak jí věnujeme samostatný článek.
Navíc informace o těchto již realizovaných změnách byly mnohdy v neodborných publikacích smíchány se změnami teprve chystanými, když nebylo rozlišeno, co je schválený zákon a co je jen třeba vládou schválený návrh zákona. Obyčejný člověk pak vůbec neví, co platí, co neplatí, co jsou aktuální pravidla.
Problém se netýká poživatelů invalidního důchodu třetího stupně
Tady je hned na úvod nutno zdůraznit, že zásadně jde o zaměstnance poškozeného pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, kterému byl přiznán invalidní důchod 1. nebo 2. stupně.
Nebo mu invalidní důchod nebyl případně vůbec přiznán, neboť uchazečem o zaměstnání se nemůže stát fyzická osoba v době, po kterou je invalidní ve 3. stupni, s výjimkou fyzické osoby, která je invalidní ve 3. stupni a je schopna výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek. (§ 25 odst. 2 písm. d) zákona o zaměstnanosti)
Obecné pravidlo a speciální pravidla pro výpočet výše úrazové renty
Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při uznání invalidity (tzv. úrazová renta) přísluší (náleží) zaměstnanci (ve smyslu ust. § 271b odst. 1 zákoníku práce) ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem před vznikem škody a výdělkem dosahovaným po pracovním úrazu nebo po zjištění nemoci z povolání s připočtením případného invalidního důchodu pobíraného z téhož důvodu.
Přiznaný invalidní důchod tedy snižuje úrazovou rentu, která vyrovnává rozdíl mezi průměrným výdělkem před vznikem škody a výdělkem dosahovaným (následně) po pracovním úrazu nebo zjištění nemoci z povolání.
Výjimky, resp. modifikace při stanovení (výpočtu) úrazové renty upravují především ust. § 271b odst. 3, 4, 5 zákoníku práce.
Jde o situace, kdy
- je poškozený zaměstnanec v evidenci Úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání – a právě změnu pravidel v této situaci popisujeme v tomto článku,
- zaměstnanec dosahuje ze své viny nižšího výdělku než ostatní zaměstnanci vykonávající u zaměstnavatele stejnou práci nebo práci téhož druhu,
- zaměstnanec bez vážného důvodu odmítne nastoupit (náhradní – jinou vhodnou) práci, kterou mu zaměstnavatel zajistil.
Řešení posledně zmíněné situace (předvídané ust. § 271b odst. 5 zákoníku práce) se věnuje aktuální nedávný rozsudek Nejvyššího soudu ČR (spis. zn. 21 Cdo 51/2024, ze dne 27. 11. 2024), který probereme v samostatném článku.
Když zaměstnanec po pracovním úrazu odmítne vhodnou náhradní práci, přesto se mu výdělek z ní počítá a snižuje se o něj úrazová renta. Valorizuje se tento fiktivní výdělek, nebo zůstává stejný?
Každoroční valorizace původního výdělku dosahovaného před pracovním úrazem pro účely výpočtu úrazové renty, a tak i jejího případného navýšení, je příjemnou stránkou věci. Platí tahle valorizace i pro opomenutý výdělek z odmítnuté práce? Zvyšuje se při každoroční valorizaci i tato sankční částka naopak rentu snižující, nebo zůstává stejná?
Poškozenému zaměstnanci náleží renta i v době nezaměstnanosti
Pokud jde o řešení situace (dle ust. § 271b odst. 3 zákoníku práce), pravidla byla, jak jsme předeslali, s účinností k 1. 1. 2025 změněna, a to zákonem č. 230/2024 Sb.
Nemění se zásada, že úrazová renta (náhrada za ztrátu na výdělku) přísluší zaměstnanci i v případě, kdy nepracuje (nevykonává výdělečnou činnost) a je veden v evidenci uchazečů o zaměstnání (Úřadu práce České republiky).
Jsou však možné 2 rozdílné situace, a to že
- zaměstnanec pobíral úrazovou rentu (vypočtenou dle základního pravidla ve smyslu ust. § 271b odst. 1 zákoníku práce) ještě před tím, než se stal uchazečem o zaměstnání,
- anebo úrazovou rentu, resp. takto vypočtenou úrazovou rentu nepobíral.
A podle toho byly 2 možné způsoby stanovení (výpočtu) výše renty pro dobu jeho nezaměstnanosti (evidence zaměstnance Úřadem práce jako uchazeče o zaměstnání).
Dosud záleželo, zda poškozený zaměstnanec před nezaměstnaností pracoval, nebo nepracoval v novém náhradním zaměstnání.
V případě, že poškozený zaměstnanec před tím, než se stal uchazečem o zaměstnání, náhradu za ztrátu na výdělku pobíral, pak mu v době nezaměstnanosti úrazová renta příslušela stále ve stejné výši. Jeho nezaměstnanost tak neměla sama o sobě na výši již přiznané úrazové renty vliv.
V případě, že poškozený zaměstnanec před tím, než se stal uchazečem o zaměstnání, náhradu za ztrátu na výdělku nepobíral (kupř. protože vůbec nenalezl vhodné pracovní uplatnění), pak se za jeho poúrazový výdělek (výdělek po pracovním úrazu nebo zjištění nemoci z povolání) považoval výdělek ve výši minimální mzdy, a to minimální mzdy platné v den prvního zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání. Náhrada za ztrátu na výdělku činila v tomto případě rozdíl mezi průměrným výdělkem před vznikem škody a fiktivní částkou, vyjádřenou výší minimální mzdy (s připočtením případného invalidního důchodu). Přitom pro poškozeného platila, a to i později, bez ohledu na její případnou valorizaci během jeho nezaměstnanosti, jakož i při další případné nezaměstnanosti, minimální mzda stále v původní výši ze dne první nezaměstnanosti poškozeného zaměstnance.
Pro oba případy platilo a platí, že je-li poškozený mezi jednotlivými nezaměstnanostmi (evidencemi Úřadem práce jako uchazeče o zaměstnání) znovu zaměstnán, od průměrného výdělku před vznikem škody se odečítá skutečně dosahovaný poúrazový výdělek v novém zaměstnání, dle základního pravidla pro výpočet renty (vyplývajícího z ust. § 271b odst. 1 zákoníku práce).
Dosavadní nevýhoda pro určité zaměstnance
Dosahoval-li ovšem poškozený zaměstnanec v době před svou nezaměstnaností nebo v době mezi jednotlivými nezaměstnanostmi vyššího výdělku, než je minimální mzda, pak byl znevýhodněn oproti poškozenému zaměstnanci, který pracovní uplatnění po škodné události a skončení dosavadního zaměstnání nenalezl.
Zápočet skutečně dosahovaného výdělku vyššího než minimální mzda zavdával snížení úrovně úrazové renty. Stanovený způsob výpočtu renty byl pro poškozené, kteří dosahovali vyšších poúrazových výdělků, než je výše minimální mzdy, nevýhodný oproti zaměstnancům, kteří pracovní uplatnění nenalezli a skončili jako nezaměstnaní na Úřadu práce hned.
A nikde není řečeno, že zaměstnanec poškozený na zdraví pracovním úrazem nebo nemocí z povolání bude vykonávat jako náhradní práci tu nejhůře odměňovanou, tedy minimální mzdou.
Sjednocení výše započítávaného výdělku na úrovni aktuálně platné minimální mzdy
Nově je výpočet náhrady (renty) sjednocen pro oba případy (situace), ať již zaměstnanec dosáhl nějakého poúrazového výdělku před svou nezaměstnaností, nebo nedosáhl (protože po vzniku škody nepracoval). Jako fiktivní výdělek pro výpočet úrazové renty bude po dobu nezaměstnanosti poškozeného (jeho evidence Úřadem práce jako uchazeče o zaměstnání) vždy započítávána minimální mzda, a to v aktuální platné výši.
Jestliže poškozený začne znovu pracovat, náhrada (renta) bude činit rozdíl mezi průměrným výdělkem před vznikem škody a výdělkem skutečně dosahovaným v novém zaměstnání (s připočtením invalidního důchodu).
Pokud následně bude poškozený znovu veden v evidenci uchazečů o zaměstnání, za poúrazový výdělek bude považován výdělek ve výši aktuální minimální mzdy. Znamená to tedy, že jestliže se v průběhu vedení poškozeného zaměstnance v evidenci uchazečů o zaměstnání zvýší minimální mzda, dojde ke snížení poskytované náhrady.
Avšak toto snížení renty by mělo být kompenzováno valorizací průměrného (rozhodného) výdělku dosahovaného před vznikem škody (ve smyslu ust. § 271u odst. 2 zákoníku práce), který je určující pro výpočet výše renty.
O té poslední valorizaci rozhodného výdělku k 1. 1. 2025 píšeme podrobněji v článku Valorizace úrazových a pozůstalostních rent k 1. lednu 2025 je oproti létům dřívějším zase velmi skromná, jako loni.
Nařízení vlády č. 349/2024 určuje míru valorizace úrazové renty k 1. lednu 2025 prostřednictvím navýšení rozhodného (původního průměrného, případně již valorizovaného) výdělku o 0,6 % a 260 Kč.
Správný výpočet navýšení se neprovádí tak, že by se o uvedené částky valorizovala přímo renta, ale rozhodný výdělek, tedy výdělek před vznikem škody na zdraví, případně již dříve valorizovaný.
Příklad
Rozhodný výdělek činí (tedy původní výdělek činil nebo již valorizovaný výdělek činí) 30 000 Kč a dosavadní výše renty 10 000 Kč.
Rozhodný výdělek se zvýší o 0,6 % a 260 Kč na 30 440 Kč (180 Kč + 260 Kč + 30 000 Kč).
Náhrada se tak zvyšuje o nárůst rozhodného výdělku 440 Kč na 10 440 Kč. (Nikoliv, že se o 0,6 % a 260 Kč zvýší dosavadní náhrada, to by se zvýšila jenom na 10 320 Kč čili jen o 320 Kč.)
Porovnání právní úpravy do 31. 12. 2024 a od 1. 1. 2025
Škrtnutý text je text zákona do 31. 12. 2024, který se od 1. 1. 2025 ruší.
Tučné písmo znamená nově vložený text k 1. 1. 2025.
Standardní písmo představuje text zákona, který se nemění.
Ust. § 271b odst. 3 zákoníku práce:
Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při uznání invalidity podle odstavce 1 přísluší i zaměstnanci, který je veden v evidenci uchazečů o zaměstnání; za výdělek po pracovním úrazu nebo po zjištění nemoci z povolání se považuje výdělek ve výši platné minimální mzdy platné v den prvního zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání. Pobíral-li zaměstnanec před tím, než se stal uchazečem o zaměstnání, náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, přísluší mu tato náhrada po dobu zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání v takové výši, ve které mu na ni vzniklo právo za trvání pracovního poměru nebo právních vztahů založených dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr.
Po skončení zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání se při výpočtu náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při uznání invalidity postupuje u všech poškozených podle odstavce 1.
Pro dosavadní poživatele úrazové renty platí nová pravidla, jen pokud jsou pro ně výhodnější než ta dosavadní
Nová právní úprava výpočtu náhrady za ztrátu na výdělku (úrazové renty) v době nezaměstnanosti poškozeného zaměstnance se týká zaměstnanců, kteří již rentu před 1. 1. 2025 pobírali, pouze pokud to pro ně bude výhodnější.
Podle přechodného ustanovení čl. II bodu 6 zákona č. 230/2024 Sb. se výše náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při uznání invalidity (úrazové renty) podle nového znění ust. § 271b odst. 3 zákoníku práce k 1. lednu 2025 upraví i zaměstnancům, kterým úrazová renta náležela před 1. 1. 2025, ale jen je-li to pro ně výhodnější.
Takže pokud bude zaměstnanec v době, kdy pracuje, dosahovat nižšího výdělku než ve výši minimální mzdy (například z důvodu kratší pracovní doby sjednané v důsledku jeho nepříznivého zdravotního stavu), bude se mu v době nezaměstnanosti (evidence Úřadem práce jako uchazeče o zaměstnání) zohledňovat tento nižší výdělek, neboť zohledňování výše minimální mzdy by pro něho bylo nevýhodné.
Závěrečné shrnutí
Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při uznání invalidity (úrazová renta) náleží poškozenému zaměstnanci i během doby, kdy je veden v evidenci uchazečů o zaměstnání.
Za výdělek po pracovním úrazu nebo po zjištění nemoci z povolání, který se pro účely výpočtu renty odečítá (a to spolu s invalidním důchodem přiznaným pro invaliditu právě v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání) od původního (rozhodného) výdělku dosahovaného před vznikem škody (případně valorizovaného), se pak nově považuje výdělek ve výši platné minimální mzdy.
Po skončení zařazení v evidenci uchazečů o zaměstnání se při výpočtu úrazové renty postupuje tak, že renta je standardně ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem (resp. valorizovaným rozhodným výdělkem) před vznikem škody a výdělkem dosahovaným po pracovním úrazu nebo po zjištění nemoci z povolání s připočtením případného invalidního důchodu pobíraného z téhož důvodu.
ČLÁNKY DO MAILU