Hlavní navigace

Kdy se vám poúrazová renta snižuje „jen“ o minimální mzdu a kdy o víc?

Autor: Shutterstock
Richard W. Fetter

Stěžujete si na odečítání minimální mzdy od vašeho odškodnění za pracovní úraz. Zvýší pracujícím minimální mzdu, ale vám poškozeným bez práce sníží rentu. Letos se konečně problém vyřešil a peníze už vám brát nebudou. Ale mohlo by být klidně hůř. Nevěříte? Podívejte, jak dopadla paní, které lis amputoval dva prsty.

Doba čtení: 9 minut

Dlouhodobě se na Měšec.cz potýkáme s problémem poúrazových rent. Píšete nám své dotazy a stížnosti k tomu, v jaké výši dostáváte náhradu za ztrátu na výdělku (po skončení pracovní neschopnosti, resp. při uznání invalidity). My se vám snažíme radit a především informovat o novinkách, kterých se letos – v roce 2018 – sešlo hned několik.

Konečně byl vyřešen problém s tím, kdy je váš handicap takový, že už jste novou, na zdraví méně náročnou práci, nesehnali, a tudíž skončili jako nezaměstnaní na úřadu práce, ale současně vaše zdravotní poškození není tak závažné, nebo ho aspoň posudkoví lékaři jako tak závažné neposoudili, že vám nepřiznali invalidní důchod 3. stupně, tedy tzv. invalidní důchod, nýbrž jen invalidní důchod 2. nebo 1. stupně nebo event. i žádný důchod.

(Nesmíte totiž zapomenout, že poživatel invalidního důchodu 3. stupně zásadně nemůže být uchazečem o zaměstnání v evidenci úřadu práce, viz § 25 odst. 2 písm. d) zákona o zaměstnanosti, takže problém se týká jen poživatelů invalidního důchodu 2. a 1. stupně nebo těch, kterým vůbec nebyl invalidní důchod přiznán. Základní rozdíly mezi typy invalidních důchodů a vašimi výdělkovými možnostmi jsme se pokusili vysvětlit v článku Invalidní důchodci si mohou neomezeně přivydělávat, má to ale háček.) 

Odškodnění vám nebudou snižovat, ale nic vám nenavýší

Pokud jste tedy opustili původní práci, v níž jste utrpěli pracovní úraz nebo onemocněli nemocí z povolání, tak se mohlo stávat, že namísto toho, aby vám rentu každý rok valorizovali (o tom, jak se provádí valorizace, píšeme v článku Renty za poškozené zdraví se od ledna 2018 zvyšují. Projděte si pravidla), tak vám ji naopak snížili. Ale to už by se nemělo nadále stávat. Naopak by vám v takovém případě měli rentu od splátky za říjen 2018 navýšit (jak jsme vám vysvětlili v článku Renty za pracovní úraz už jen porostou nebo budou stagnovat. Zpětně vám ale většinou nic nedoplatí). Už byste tak poněkud nespravedlivě neměli tratit na tom, že pracujícím byla zvýšena minimální mzda a vám – v důsledku zdravotního postižení naopak nepracujícím (a ne proto, že byste nechtěli, ale protože jste nové pracovní uplatnění s ohledem na vaše zdravotní omezení nesehnali) byla renta snížena.

Tohle opatření ve prospěch uchazečů o zaměstnání pobírajících rentu – náhradu za ztrátu na výdělku – přinesl zákon, zařídil ho tedy parlament a příslušný zákon zároveň určil, že se nic zpětně doplácet nebude. Na navýšení renty tedy máte nárok od října 2018. Zcela nezávisle potvrdil to, že na žádné zpětné navýšení nemáte nárok, i Nejvyšší soud, jak jsme vás informovali v Renty za pracovní úraz už jen porostou nebo budou stagnovat. Zpětně vám ale většinou nic nedoplatí.

V čem byl problém? Týká se to jen těch, co nemohou pracovat

V případě, že se jakožto poškozený zaměstnanec, jemuž je vyplácena náhrada za ztrátu na výdělku, stanete uchazečem o zaměstnání v evidenci úřadu práce, je vám renta nadále poskytována ve stejné výši i v době, kdy jste vedeni v evidenci uchazečů o zaměstnání. Co jste měli, to vám zůstává. Pokud jste před tím, než jste se stali uchazečem o zaměstnání, pobírali náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, přísluší vám tato náhrada v takové výši, ve které vám na ni vzniklo právo za trvání pracovního poměru nebo právních vztahů založených dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr.

Jestliže vám ale před tím, než jste se stali uchazečem o zaměstnání, náhrada poskytována nebyla, tedy jste se stali takříkajíc ihned po vzniku škody na zdraví a na výdělku uchazečem o zaměstnání, chybí zde tzv. poúrazový výdělek, tedy výdělek, který by se pro účely stanovení renty porovnával s výdělkem před vznikem škody. Proto je pro případy, že jste vedeni v evidenci uchazečů o zaměstnání, zákonem stanovena fikce výdělku ve výši minimální mzdy.

Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při uznání invalidity vám tak přísluší i v situaci, kdy jste vedeni v evidenci uchazečů o zaměstnání. Za výdělek po pracovním úrazu nebo po zjištění nemoci z povolání se považuje výdělek ve výši minimální mzdy. V praxi přitom ale až do 1. 10. 2018 bylo sporné, zda se má v tomto případě při výpočtu náhrady vycházet z aktuální výše minimální mzdy, nebo z výše minimální mzdy platné v den vašeho zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání. 

Aktuální vs. starší minimální mzda

Pokud se počítalo s aktuální (postupně valorizovanou) výší minimální mzdy, jako to činila Česká pojišťovna, přičemž Nejvyšší soud potvrdil, že to tak bylo v pořádku (o jeho rozhodnutí s judikaturním významem jsme psali v článku Renty za pracovní úraz už jen porostou nebo budou stagnovat. Zpětně vám ale většinou nic nedoplatí), často se stávalo, že renta, která by měla s ohledem na všeobecný nárůst cen a mezd růst, aby byla zajištěna vaše nesnížená životní úroveň, naopak klesala. Tento problém se netýkal těch, kterým rentu vyplácí Pojišťovna Kooperativa, neboť ta dobrovolně zvolila výpočet výhodnější pro poškozené, tedy zápočet původní minimální mzdy, v nevalorizované výši, již dříve. Ale její povinností to nebylo.

Zákon č. 181/2018 Sb. novelizující zákoník práce a zákon o vojácích z povolání a zákon o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů popsaný problém se zápočtem fiktivního výdělku ve výši aktuální minimální mzdy, s účinností od 1. 10. 2018, vyřešil.  Od tohoto data se vám fiktivní výdělek jakožto uchazeči o zaměstnání, který je zároveň poživatelem renty, započítává minimální mzda ve výši platné v den prvního zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání, a ne aktuální výše minimální mzdy.

Pokud vám byla dosud počítána aktuální, valorizovaná, výše minimální mzdy, tedy stále vyšší a vyšší fiktivní výdělek, a proto se vám renta o něj postupně více a více snižovala, měly být renty od 1. 10. 2018 přepočítány. Od říjnové splátky renty tak máte dostávat více peněz. Nic se však, jak už jsme si řekli, podle novely zákona nedoplácí zpětně. Ostatně není pro to ani důvod, když Nejvyšší soud autoritativně rozhodl, že přísnější pojišťovna nikoho o nic neobrala, že byla k zápočtu aktuální výše minimální mzdy, a tedy ke snižování renty, oprávněna…

Někdy se odečítá původní výdělek, a tak je renta ještě nižší

Zdálo by se, že všechny sporné otázky jsou vyřešeny. Ale šedivá je teorie, zelený je strom praxe. Nejvyšší soud ČR musel zodpovědět další spornou otázku. A vyřešil ji ovšem k nelibosti poškozené zaměstnankyně. Nižší soudy k ní byly velkorysejší, proto si podal zaměstnavatel dovolání.

Zaměstnankyně utrpěla dne 27. 3. 2009 pracovní úraz v podobě částečné traumatické amputace II. a III. prstu pravé ruky. Po ukončení pracovní neschopnosti, která trvala do 11. 9. 2009, byla pro následky pracovního úrazu převedena z práce lisařky na méně placenou práci vrátné. Její pracovní poměr u zaměstnavatele skončil výpovědí podle § 52 písm. c) ZP pro organizační změny ke dni 30. 11. 2010. Poté byla od 1. 12. 2010 do 30. 4. 2011 vedena na úřadu práce v evidenci uchazečů o zaměstnání a od 1. 5. 2011 byla zaměstnána u jiného zaměstnavatele jako uklízečka.

Jenže paní si rentu nevyřídila. S tím neměl žádný soud problém, problém nastal s tím, v jaké výši jí přiznat rentu za dobu, kdy byla nezaměstnaná. Odečíst jí jen 8000 Kč tehdejší minimální mzdy, anebo výdělek v novém, poúrazovém, pozdějším zaměstnání, který byl vyšší?

K čemu slouží renta

Škoda, která vzniká následkem pracovního úrazu, spočívá též ve ztrátě na výdělku po skončení pracovní neschopnosti (při uznání invalidity). Ke ztrátě na výdělku dochází proto, že vaše pracovní schopnost byla následkem pracovního úrazu snížena, a účelem náhrady za tuto ztrátu je vám poskytnout přiměřené odškodnění, protože nejste schopni pro následky pracovního úrazu dosahovat takový výdělek, jaký jste měli před poškozením. Škoda spočívající ve ztrátě na výdělku po skončení pracovní neschopnosti (při uznání invalidity) je majetkovou újmou, která se stanoví ve výši rozdílu mezi vašim výdělkem před vznikem škody a výdělkem dosahovaným po pracovním úrazu s připočtením případného invalidního důchodu pobíraného z téhož důvodu. Tímto způsobem jsou vyjádřena vaše omezení nebo ztráta pracovní způsobilosti a vaše neschopnost dosahovat pro následky pracovního úrazu stejný výdělek jako před poškozením.

Že si někdo o rentu nepožádal, ho nemůže zvýhodnit, když chce její doplatek

Příslušná právní úprava zakotvená v ustanovení zákoníku práce řešící výši renty – dříve § 371 odst. 3 ZP, nyní nově v § 271b odst. 3 ZP – byla podle rozboru Nejvyššího soudu (který provedl ve svém rozsudku spis. zn. 21 Cdo 2086/2018, ze dne 15. 8. 2018) jednoznačně přijata za účelem odstranění pochybností souvisejících s určením výdělku po pracovním úrazu za situace, kdy sice nejste schopni pro následky pracovního úrazu konat dosavadní práci, ale nejste zcela vyloučeni z výkonu výdělečné činnosti. Pouze v důsledku nedostatku pracovních příležitostí výdělek po pracovním úrazu nemáte.

Zmíněná právní úprava byla přijata k vyřešení otázky výdělku po pracovním úrazu ve dvou v úvahu přicházejících situacích, které se odlišovaly tím, zda jste předtím, než jste se stali uchazečem o zaměstnání, měli či neměli jinou méně placenou práci. Od tohoto zjištění se pak odvíjel závěr, jaký výdělek bude považován za výdělek po pracovním úrazu. Tj. v případě, že jste předtím jinou méně placenou práci neměli, ve výši minimální mzdy, nebo v případě, že jste předtím jinou méně placenou práci měli, ve výši průměrného výdělku dosaženého předtím, než jste se stali uchazečem o zaměstnání.

Z toho pohledu proto není rozumného důvodu činit rozdíl mezi tím, zda jste předtím, než jste se stali uchazečem o zaměstnání, náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti skutečně pobírali, nebo zda jste na ni sice měli nárok (tento nárok vám vznikl vždy, pokud jste pro následky pracovního úrazu vykonávali jinou méně placenou práci), ale z různých důvodů jste jej neuplatnili, nebo vám náhrada z různých důvodů nebyla vyplácena.

Opačný přístup by neopodstatněně zvýhodnil zaměstnance, kteří náhradu, na niž jim vznikl nárok, z různých důvodů „nepobírali“, jejichž poměry by se pak měly řídit ustanovením věty první (dříve § 371 odst. 3 ZP, nyní § 271b odst. 3 ZP), které vytváří fikci výše výdělku po pracovním úrazu ve výši minimální mzdy.

Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti ve výši uvedené v ust. § 371 odst. 3 věty druhé ZP v rozhodném znění, k němuž byl posuzován sporný případ (nyní § 271b odst. 3 věty druhé ZP), vám náleží také tehdy, jestliže vám nárok na tuto náhradu vznikl, avšak z různých důvodů jste náhradu „nepobírali“, určil Nejvyšší soud ČR (v rozsudku spis. zn. 21 Cdo 2086/2018, ze dne 15. 8. 2018).

diners2018

Řešení případu

Uvedené vztaženo na sporný případ posuzovaný NS znamená, že zaměstnankyni za situace, kdy předtím, než se stala uchazečkou o zaměstnání, vykonávala pro následky pracovního úrazu jinou méně placenou práci vrátné, přísluší za období od 1. 12. 2010 do 30. 4. 2011, kdy byla vedena v evidenci úřadu práce jako uchazečka o zaměstnání, náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti v dosavadní výši, v jaké jí vznikl nárok ještě za trvání pracovního poměru účastnic. Tedy nadále jí přísluší rozdíl mezi průměrným výdělkem před vznikem škody (kterého dosáhla jako lisařka) a průměrným výdělkem dosaženým předtím, než se stala uchazečkou o zaměstnání (tj. kterého dosáhla jako vrátná).

Dospěl-li nižší soud k jinému závěru, výhodnějšímu pro zaměstnankyni a nevýhodnému pro zaměstnavatele, resp. jeho úrazovou pojišťovnu, spočívá jeho rozhodnutí na nesprávném právním posouzení věci, a proto NS ČR rozsudky nižších soudů zrušil.

Našli jste v článku chybu?