Jak správně platit zálohy na zdravotní pojištění v roce 2010 (+ kalkulačka)

26. 1. 2010
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Ilustrační obrázek
Autor: Depositphotos – gunnar3000
Ilustrační obrázek
Provozujete samostatně výdělečnou činnost a nevíte, jaké zálohy odvádět na zdravotní pojištění? Přečtěte si rady odborníka a spočítejte si na kalkulačce doplatek.

Zda a v jaké výši platí pojištěnec ve zdravotním pojištění zálohy, záleží prioritně na tom, jestli je jeho samostatná výdělečná činnost hlavním nebo vedlejším zdrojem příjmů. Současně však existují situace, kdy podnikatel není ze zákona povinen tyto zálohy platit. Specifické podmínky pak v této souvislosti platí pro osoby, za které je současně plátcem pojistného stát. Z pohledu placení záloh jsou v dalším textu rozebrány tyto varianty:

  • OSVČ, které budou v roce 2010 zahajovat svoji samostatnou výdělečnou činnost zahajovat,
  • postup již podnikajících OSVČ, pro které není 2010 rokem zahájení jejich podnikatelské činnosti.

I. Zahájení samostatné výdělečné činnosti

a) Samostatná výdělečná činnost – hlavní zdroj příjmů

Minimální výše zálohy u OSVČ, zahajujících v roce 2010 samostatnou výdělečnou činnost, činí 1601 Kč. Tuto zálohu zaplatí OSVČ i za ten měsíc, ve kterém zahájí podnikání, přičemž nebude podnikat po celý tento měsíc. Současně však platí, že úhradou alespoň minimální zálohy má pojištěnec v tomto měsíci vyřešen svůj pojistný vztah. Zákon umožňuje, aby si OSVČ mohla v roce zahájení své samostatné výdělečné činnosti platit i vyšší než minimální zálohu, tedy více než 1601 Kč.

b) Samostatná výdělečná činnost – vedlejší zdroj příjmů

Zaměstnání je hlavním zdrojem příjmů pojištěnce, neboli v zaměstnání je v roce 2010 odváděno pojistné nejméně z minimálního vyměřovacího základu 8000 Kč. Pokud zaměstnanec současně začne podnikat, není povinen zálohy platit a pojistné (vypočtené na základě výsledků samostatné výdělečné činnosti za rozhodné období kalendářního roku) pak jednorázově doplatí do osmi dnů po podání daňového přiznání za rok 2010.

Naopak, pokud by se v průběhu roku stala samostatná výdělečná činnost hlavním zdrojem příjmů pojištěnce, nemusel by být v zaměstnání minimální vyměřovací základ dodržen. Zaměstnavateli by však musel pojištěnec formou Čestného prohlášení potvrdit, že platí alespoň minimální zálohy jako OSVČ.

Kolik budete doplácet na zdravotním pojištění? Zjistíte na naší kalkulačce

daňová kalkulačka 2009 (350x100)

c) Osoba, za kterou platí pojistné stát

Tyto osoby jsou ve zdravotním pojištění taxativně vyjmenovány v ustanovení § 7 odst. 1 z.č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a mají při placení pojistného tato dvě základní zvýhodnění:

  • v kalendářním roce zahájení své samostatné výdělečné činnosti nemusí (ale mohou) platit zálohy na pojistné a
  • nemusí dodržet minimální vyměřovací základ. To znamená, že pojistné za rozhodné období kalendářního roku odvádějí stanovenou sazbou 13,5 % z 50 % příjmů dosažených po odpočtu výdajů.

Vykážou-li však tyto osoby za rok 2010 kladný hospodářský výsledek, budou zálohy v roce 2011 platit, a to od měsíce podání Přehledu za rok 2010, podle skutečně dosažených příjmů, tedy bez povinnosti placení minimálních záloh OSVČ.

II. Pokračování v samostatné výdělečné činnosti

V průběhu roku 2009 platily OSVČ zálohy na základě výsledků své samostatné výdělečné činnosti v roce 2008 v minimální výši 1590 Kč. Stejnou částku platily i při zahájení své činnosti, pokud si nestanovily zálohu vyšší.

a) Samostatná výdělečná činnost – hlavní zdroj příjmů

S účinností od 1. 1. 2010 se zvýšila částka minimální zálohy na 1601 Kč, kdy posledním dnem splatnosti této zálohy za měsíc leden je 8. únor 2010. Částku 1601 Kč platí OSVČ naposledy za kalendářní měsíc, který předchází kalendářnímu měsíci, ve kterém bude (nebo měl být) podán zdravotní pojišťovně Přehled za rok 2009. Podá-li tedy OSVČ Přehled například v měsíci březnu 2010, zaplatí ještě za měsíc únor zálohu 1601 Kč (případně vyšší) a novou výši zálohy pak platí od března 2010 (splatnost do 8. 4. 2010). Samozřejmě i tato nová výše zálohy může mít minimální hodnotu 1601 Kč.

b) Samostatná výdělečná činnost – vedlejší zdroj příjmů

V průběhu roku není tato OSVČ povinna zálohy platit. Nejpozději do 30. dubna 2010 (pokud daňové přiznání nezpracovává daňový poradce) je podnikající osoba povinna podat zdravotní pojišťovně Přehled a do osmi dnů po podání daňového přiznání zaplatí i doplatek pojistného za rok 2009. Tyto termíny platí i pro OSVČ, pro kterou je samostatná výdělečná činnost hlavním zdrojem jejích příjmů.

c) Osoba, za kterou platí pojistné stát

Lhůty pro podání Přehledu a zaplacení doplatku pojistného mají obecnou platnost, vztahují se tedy i na osoby, zařazené u zdravotní pojišťovny ve “státní“ kategorii. Upozorňuji, že pokud se na tuto osobu nemá v příslušném kalendářním měsíci vztahovat ustanovení o povinnosti odvodu pojistného z minimálního vyměřovacího základu, musí být splněna základní podmínka, kterou je registrace v kategorii osob, za které je pojistné hrazeno státem, po celý kalendářní měsíc. Těchto osob se netýká zvýšení minimální zálohy pro OSVČ, neboť tyto mohou od ledna 2010, případně od měsíce podání Přehledu za rok 2009, platit:

Školení pro účetní - podzimní novinky

  • nulové zálohy (neboli neplatí žádné zálohy – za rok 2008, resp. 2009 byly „v mínusu“),
  • zálohy 1 Kč a vyšší,
  • maximální zálohy 19 205 Kč.

OSVČ není povinna platit zálohy na pojistné za kalendářní měsíc, ve kterém byla po celý tento měsíc uznána práce neschopnou nebo jí byla nařízena karanténa podle zvláštních právních předpisů.

Pokud OSVČ zálohy podle zákona neplatí (přičemž je povinna tyto platit), vzniká dluh na pojistném včetně penále, jehož aktuální výše činí 0,05 % z dlužné částky za každý den prodlení.

U které zdravotní pojišťovny jste pojištěni?

Autor článku

Autor je odborníkem na problematiku zdravotního pojištění. Od roku 1993 pracuje ve Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).