I na pracovní cestě si můžete vydělat na přesčasech

20. 8. 2009
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

Autor: Depositphotos
Pracovní cesta neznamená, že na ní nemůžete pracovat přesčas. Problematika je ale složitá. Ujasněte si kdy máte na pracovní cestě nárok na náhradu mzdy, kdy jen na „cesťák“ a kdy by vám měl zaměstnavatel zaplatit i přesčas nebo poskytnout náhradní volno.

Vysílá vás zaměstnavatel na pracovní cestu? Informujte se, jestli vás za ni na výplatní pásce neošidil.

Pracovní cestou se dle ust. § 42 odst. 1 zákoníku práce (ZP) rozumí časově omezené vyslání zaměstnance zaměstnavatelem k výkonu práce mimo sjednané místo výkonu práce. Zahraniční pracovní cestou se pak dle § 154) rozumí cesta konaná mimo území České republiky.

Plnění pracovních úkolů a související úkony

Ne každý čas v průběhu trvání pracovní cesty, který přesahuje pracovní směnu, je prací přesčas, jak se mnozí zaměstnanci mylně domnívají. Po dobu trvání pracovní cesty nevykonává zaměstnanec práci nepřetržitě. Část času stráví cestováním do místa, kde má příslušnou práci vykonat, část samotným výkonem práce, pro který byl na cestu vyslán. Nelze nezahrnout ani další související úkony, ale také čekání, odpočinek a po vykonání příslušné práce cestu zpět. Čtěte více: Jak vysoké jsou diety a stravné a kdy na ně máte nárok?

V této souvislosti proto musíme rozlišovat mezi tím, co je „plněním pracovních úkolů“ a co je pouze tzv. úkon učiněný „v přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů“.

Plněním pracovních úkolů, které plně definuje § 273 a§ 274 ZP, je výkon pracovních povinností vyplývajících z pracovního poměru nebo z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, jiná činnost vykonávaná na příkaz zaměstnavatele a činnost, která je předmětem pracovní cesty.

V přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů se pak myslí zejména úkony potřebné k výkonu práce a úkony, které jsou během práce obvyklé nebo je nutné je učinit před začátkem práce nebo po jejím skončení.

Hledáte práci ve finančnictví? Podívejte se na nabídky pracovních míst v tématické pracovní sekci.

Samotnou dobu trvání pracovní cesty mimo stanovenou pracovní dobu není možno považovat za práci přesčas, neboť pro práci přesčas musí být splněna jedna podstatná podmínka. Tou je výkon práce mimo pracovní dobu stanovenou rozvrhem směn. Za dobu výkonu práce se přitom považuje výkon té práce, která je sjednána v pracovní smlouvě, kvůli níž byl zaměstnanec vyslán na pracovní cestu.

Auto kolona

Ilustrační foto

Čas odpovídající pracovní době, strávený na pracovní cestě nebo na cestě mimo pravidelné pracoviště jinak než plněním pracovních úkolů se považuje za překážku v práci na straně zaměstnavatele. Ten o něj proto nemá právo krátit pracovníkům plat. Jestliže však zaměstnanci v důsledku způsobu odměňování (například úkolovou mzdou) část výdělku ušel, poskytne mu zaměstnavatel náhradu ve výši průměrného výdělku. Pokud tedy pracovník v době směny například cestuje do určeného místa, jedná se o překážku v práci na straně zaměstnavatele a mzda nesmí být krácena. Pokud ale doba cesty proběhne před nebo po pracovní směně, jedná se pouze o dobu cestování, za kterou náleží zaměstnanci pouze cestovní náhrady, (např. stravné), nikoliv mzda nebo její náhrada. Nejedná se o práci přesčas. Podobné téma: Za jakých podmínek lze převádět a proplácet nevyčerpanou dovolenou?

Prací přesčas je podle § 78 odst. 1 písm. i) ZP práce konaná zaměstnancem na příkaz zaměstnavatele nebo s jeho souhlasem nad stanovenou týdenní pracovní dobu vyplývající z předem stanoveného rozvržení pracovní doby. Práce přesčas je konaná mimo rámec rozvrhu pracovních směn. Prací přesčas je na pracovní cestě doba strávená plněním pracovních úkolů, která nespadá do doby pracovní směny.

Řízení vozidla

Jízda vozidlem se přitom považuje za výkon práce v případě zaměstnance, který řídí toto vozidlo a který má v pracovní smlouvě jako druh práce sjednáno řízení vozidla. Tento zaměstnanec totiž řízením vozidla vykonává práci, jejíž druh má sjednán v pracovní smlouvě. To tedy znamená, že u zaměstnance, který řídí tzv. referentské vozidlo, bude jiný postup v případě, kdy v pracovní smlouvě řízení takovéhoto vozidla sjednáno nemá a jiný v případě, kdy řízení vozidla v pracovní smlouvě jako druh práce sjednáno má.

Příklady

Zaměstnanec má pravidelnou týdenní pracovní dobu rozvrženou do pětidenního pracovního týdne o délce 40 hodin, přičemž začátek směn určil zaměstnavatel na 7.00 hod. a konec na 15.30 hod.

Zaměstnanec byl vyslán na pracovní cestu s tím, že vyjel z výchozího místa na pracovní cestu v 6.00 hod. a do místa přechodného výkonu práce dorazil v 9.00 hod a v tuto dobu také začal plnit pracovní úkoly spojené s pracovní cestou. Nazpět se vydal ve 14.00 hod, kdy ukončil práci, a vrátil se v 17.00 hod. Podobné téma: Chybíte v práci? Můžete přijít o dovolenou

Školení pro účetní - podzimní novinky

Doba od 6.00 do 7.00 hod. a od 15.30 do 17.00 hod. se posuzuje jako doba překonávání vzdálenosti. Jedná se o dobu cestování, za kterou náležejí náhrady cestovních výdajů. (Cestovní náhrady samozřejmě náležejí i za dobu od 7.00 do 15.30 hod.) Doba od 7.00 hod. do 9.00 hod. a od 14.00 hod. do 15.30 hod je překážkou v práci na straně zaměstnavatele, neboť zaměstnanec během ní plnil jiné úkoly, než pracovní úkoly vyplývající ze sjednaného druhu práce (leda by šlo o situaci, kdy zaměstnanec cestoval např. osobním automobilem a řízení tohoto vozidla by měl sjednáno jako druh práce v pracovní smlouvě). Šlo tedy o jinou činnost v přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů. Za tuto dobu náleží zaměstnanci mzda (resp. se mu mzda nekrátí) nebo náhrada ve výši průměrného výdělku. Za dobu od 9.00 do 14.00 hod. (s výjimkou doby pracovní přestávky na jídlo a oddech) náleží zaměstnanci mzda nebo plat.

Jestliže by však zaměstnanec na pracovní cestě vykonával práci ne pouze do 14.00 hod., ale až do 17.00 hod., přičemž zpět by cestoval v době od 17.00 do 20.00 hod., pak doba od 15.30 do 17.00 hod je prací přesčas. Za dobu od 14.00 do 17.00 hod. náleží zaměstnanci mzda a za dobu od 15.30 do 17.00 hod. mzda navíc i s příplatkem za přesčasovou práci (nebo namísto příplatku náhradní volno v rozsahu vykonané práce přesčas, pokud se na tom zaměstnavatel se zaměstnancem dohodnou).

Za dobu od 17.00 do 20.00 náležejí zaměstnanci (jen) cestovní náhrady; cestovní náhrady přitom samozřejmě náležejí za celou dobu trvání pracovní cesty, tedy za dobu od 6.00 do 20.00 hod.

Doba na pracovní cestě strávená plněním pracovních úkolů, která nespadá do doby pracovní směny, je prací přesčas. Doba pracovní cesty strávená jinak než plněním pracovních úkolů, byť jde o úkony v přímé souvislosti s jejich plněním, i když nespadá do pracovní směny, není prací přesčas.

Jak často vás zaměstnavatel vysílá na pracovní cestu?

Autor článku

Jsem právníkem. Věnuji se zejména pracovnímu a občanskému právu a souvisejícím oborům.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).