Exekuce 2014: Ochrana zaměstnanců v exekuci vzroste

I tomu největšímu dlužníkovi, na kterého je uvalena i několikerá exekuce srážkami ze mzdy, musí zůstat alespoň nezabavitelné minimum. Jeho výše se každoročně mění s účinností od 1. dne nového kalendářního roku, nejinak tomu je od 1. ledna 2014.

Nezabavitelnou částku na povinného dlužníka stanovíme jako 2/3 součtu částky životního minima jednotlivce, tedy částky 3410 Kč, která se nemění, a částky normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu v nájemním bytě v obci od 50 000 do 99 999 obyvatel, a to bez ohledu na to, v jaké obci skutečně povinný zaměstnanec žije, která je (bude) pro rok 2014 nově vládou ČR stanovena na 5873 Kč (dosud šlo o částku 5687 Kč), čili jako 2/3 z částky 9283 (dosud šlo o 2/3 z 9097 Kč). Nezabavitelná částka na povinného pro rok 2014 činí 6188,67 Kč. (Dosud činila nezabavitelná částka na povinného 6064,67 Kč.)

Nezabavitelnou částku na vyživovanou osobu stanovíme obdobně, a to jako ¼ z nezabavitelné částky na povinného 6188,67 Kč, činí tedy 1547,47 Kč. (Dosud činila nezabavitelná částka na vyživovanou osobu 1516,17 Kč.)

Nezabavitelnou (celkovou) částku (určitého povinného) stanovíme jako součet nezabavitelné částky na povinného a všech nezabavitelných částek na vyživované osoby. Nezaokrouhlují se jednotlivé složky (nezabavitelné částky), ale až jejich součet u jednotlivého zaměstnance, tedy (až celková základní) nezabavitelná částka, a to na celé koruny nahoru. Průběžné – případně v průběhu výpočtu, resp. stanovení (základní) nezabavitelné částky potřebné – zaokrouhlování na dvě desetinná místa je třeba provádět podle obecných matematických pravidel, nikoliv podle zmíněného pravidla.

Když výše mzdy na srážky nestačí

Jestliže zaměstnanec po dobu jednoho roku nepobírá mzdu buď vůbec, nebo alespoň v takové výši, aby z ní mohly být srážky prováděny, tedy mzdu ve výši přesahující (základní) nezabavitelnou částku, může zaměstnavatel navrhnout soudu zastavení výkonu rozhodnutí (exekuce).

Částku, nad kterou se zbytek čisté mzdy srazí bez omezení (tedy po odečtení nezabavitelných částek), stanovíme obdobně jako součet částky životního minima jednotlivce a částky normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu, tedy jako součet částky 3410 Kč a částky 5873 Kč, činí tedy 9283 Kč. (Dosud činila tato částka 9097 Kč.)

Došlo tedy k poměrně významnému zvýšení (základní) nezabavitelné částky, jakož i hranice plně zabavitelného zbytku čisté mzdy (výpočtové základny), což v praxi v kontextu s tím, že v důsledku hospodářské recese a z ní vyplývajících nejrůznějších úsporných opatření, včetně toho, že nelze předpokládat nárůst, ale spíše stagnaci výše mezd, povede k nižším srážkám ze mzdy a prodloužení doby splácení dluhů věřitelům.

Vývoj nezabavitelných a dalších souvisejících částek potřebných k výpočtu srážek ze mzdy (v Kč)