Hlavní navigace

Alimenty na studenta vezmou čtvrtinu platu, více dětí se "prodraží"

19. 5. 2010
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

Dnešní forma výživného je jen na individuálním posouzení soudce a může být nespravedlivá. To se mění, soudy dostaly tabulku, jak postupovat.

Dítě má právo podílet se na životní úrovni svých rodičů. Oba rodiče mají povinnost přispívat na výživu dětí podle svých schopností, možností a majetkových poměrů.  V případě, že se rozhoduje o výši výživného soud, přihlíží i k tomu, který z rodičů a v jaké míře o dítě osobně pečuje a jak se stará o společnou domácnost, žijí-li rodiče spolu. Čtěte také: Alimenty musí platit i podnikatel vykazující ztrátu

Při určení výše výživného vychází soud na straně jedné z odůvodněných potřeb oprávněného potomka (příjemce alimentů) a na straně druhé ze schopností, výdělkových možností a majetkových poměrů povinného rodiče (plátce alimentů). Čtěte také: Co může svobodná matka žádat po otci dítěte?

Konkrétní výše výživného záleží na mnoha okolnostech. Mezi jednotlivými případy – i podobnými, které však posuzují různé soudy, se mohou tak vyskytovat značné rozdíly. Každý případ se posuzuje individuálně, a nelze proto obecně stanovit minimální nebo maximální výživné. Čtěte více: Pět tisíc měsíčně by měl platit na dítě rodič s průměrnou mzdou

Pokud rodičem dítěte bude člověk s vysokým příjmem kupř. kolem 200 000 Kč měsíčně, může být odpovídajícím výživným i částka ve výši zhruba 30 000 Kč, byť ta zajistí potřeby nezletilého dítěte několikanásobně.  Čtěte také: Náhradní výživné: pomoc rodinám nebo prostor pro zneužívání?

V současné době neexistují žádné závazné tabulky pro způsob výpočtu výživného. Přesto, anebo právě proto, se nejprve poslanci ČSSD minulý rok neúspěšně pokusili uzákonit tzv. minimální výživné, které mělo se vycházet z následující tabulky.  Čtěte také: Soud může přiznat výživné bývalému manželovi i po rozvodu

Výše započitatelného měsíčního příjmu v Kč Dítě do 6 let Dítě nad 6 let
do 10 000 1400 1680
10 000 – 20 000 2000 3000
20 000 – 30 000 3000 3600
30 000 – 40 000 4000 4800
40 000 – 50 000 5000 6000
50 000 – 60 000 6000 7200
60 000 – 70 000 7000 8400
70 000 – 80 000 8000 9600
80 000 – 90 000 9000 10 800
90 000 – 100 000 10 000 12 000
nad 100 000 11 000 13 200

O něco podobného se letos pokouší také ministryně spravedlnosti Daniela Kovářová (nominovaná do tzv. úřednické vlády ODS). Ministerstvo spravedlnosti rozeslalo soudům doporučující tabulku pro stanovení výše výživného, která má vést ke sjednocení rozhodování soudů v otázkách alimentů. Výše výživného je stanovena jako procentuálního rozmezí z měsíčního čistého příjmu povinného rodiče.

Kategorie Věk dítěte Procentuální rozmezí
1. 0 – 5 let 11 – 15 %
2. 6 - 9 let 13 – 17 %
3. 10 - 14 let 15 – 19 %
4. 15 - 17 let 16 – 22 %
5. 18 a více let 19 – 25 %

Navrhovaný postup určení výživného připomíná tzv. dílkovou metodu pro určení výživného, která byla dříve podpůrně používána jako pomůcka pro stanovení výživného některými soudy. Nikdy tedy nešlo o oficiální a všeobecně závazný, zákonem nebo judikaturní praxí předepsaný postup. Dosud se tedy jednalo jen o jakousi orientační nebo kontrolní výpočtovou metodu. 

Postup podle této metody spočíval v tom, že při stanovení výše výživného musely být povinné osobě zachovány 4 základní dílky jejího příjmu (měsíční mzdy, platu atp.) a na vyživované dítě se k tomuto základu přidával 1 další dílek.  

Jestliže např. šlo o výživné pro dítě (např. z prvního manželství) osoby, která měla alimentační povinnost k dalším 2 dětem (z dalšího manželství), tak se její příjem rozložil na 7 dílků.  4 dílky na tuto povinnou osobu – rodiče, 2 dílky na 2 oprávněné děti a 1 na dítě, o jehož výživném se rozhodovalo.

Na kolik dětí platíte výživné?

Příjem této osoby se proto vydělil 7 a takto zjištěná částka pak představovala maximální možnou částku výživného na 1 dítě. Z takto určené maximální částky výživného, rovnajícího se maximálním potřebám dítěte, se pak případně dále stanovovala alikvotní částka výživného. Vypočtený 1 díl se vydělil 18 a následně násobil počtem let věku dítěte. 

dan_z_prijmu

Je jistě chvályhodná snaha o sjednocení rozhodovací praxe soudů, domnívám se však, že podobné postupy mohou být vždy jen podpůrným návodem, nikdy nemohou představovat závazný postup, vždy je nutno pečlivě zkoumat a zvažovat okolnosti každého jednotlivého případu a individuálně hodnotit možnosti povinného rodiče a potřeby oprávněného dítěte. Tomuto požadavku iniciativa Ministerstva spravedlnosti vyhovuje.

Ústavní soud a spravedlivý soudní proces o určení výživného

Ústavní soud se v několika svých nálezech vyjádřil k otázce spravedlivosti procesu v řízení o výživném. V prvním z rozhodnutí, které jsme vybrali, apeloval na nutnost opravdu pečlivého zkoumání majetkových poměrů povinného rodiče a jeho rodiny (obecným) soudem, rozhodujícím o výživném:

„K nezletilým dětem mají vyživovací povinnost oba rodiče, u nichž se musí náležitým způsobem zjistit a posoudit nejen jejich výdělkové poměry (event. jiné příjmy), ale rovněž skutečně dosahovaná životní úroveň, na níž se mají děti právo podílet (ust. § 85 odst. 2 zákona o rodině).
Kategorické tvrzení soudu, že při určování výše výživného je třeba přihlížet pouze k příjmům a majetkovým poměrům otce, nikoli jeho manželky, i v situaci, kdy zvýšené odůvodněné potřeby nezletilých dětí byly prokázány a soudem akceptovány, tak neodpovídá nejen normám jednoduchého práva (zákona o rodině), ale ani zásadám spravedlivého procesu ve smyslu čl. 36 odst. 1 ústavní Listiny základních práv a svobod.“
(Podle nálezu Ústavního soudu spis. zn. II.ÚS 1619/07, ze dne 1. 2. 2008.)

Ve druhém z rozhodnutí, které jsme vybrali, zdůraznil Ústavní soud nutnost řádně a pečlivě zdůvodnit, jak a proč (obecný) soud dospěl ke stanovení výživného v určité výši:

„Ústavní soud je si vědom toho, že soudy jsou ve svém rozhodování nezávislé (ust. čl. 81 Ústavy ČR) a soudce je při rozhodování vázán zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu (ust. čl. 95 Ústavy ČR). Nezávislost rozhodování obecných soudů se však uskutečňuje v ústavním a zákonném procesněprávním a hmotněprávním rámci. Procesněprávní rámec představují především principy řádného a spravedlivého procesu, jak vyplývají z ust. čl. 36 a násl. Listiny základních práv a svobod, jakož i z ust. čl. 1 Ústavy ČR. Jedním z těchto principů, představujícím součást práva na řádný proces, jakož i pojmu právního státu a vylučujícím libovůli při rozhodování, je i povinnost soudů své rozsudky odůvodnit [ust. § 157 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů], a to způsobem, zakotveným v ust. § 157 odst. 2 o. s. ř. Z odůvodnění musí vyplývat vztah mezi skutkovými zjištěními a úvahami při hodnocení důkazů na straně jedné a právními závěry na straně druhé.
(Podle nálezu Ústavního soudu spis. zn. I.ÚS 1924/08 ze dne 1. 4. 2009.)

Použitá literatura: Vrcha, P.: K metodické pomůcce pro určování výživného, materiál č. 62192, 18. 5. 2010, epravo.cz

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Jsem právníkem. Věnuji se zejména pracovnímu a občanskému právu a souvisejícím oborům.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).