Hlavní navigace

Jak na nedostatečný příjem pro oddlužení?

8. 1. 2014
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Nedosahují vaše příjmy potřebnou výši pro splacení zákonem vymezeného plnění pro nezajištěné věřitele? Máme pro vás návod, jak příjem vytvořit pomocí smlouvy o důchodu.

Pokud žijete ve strachu z množících se upomínek a na dveře vám pravidelně klepou exekutoři, nezoufejte. I ve vašem případě je šance na oddlužení, pokud zvládnete sehnat ochotného příbuzného či přítele.

Nezapomeňte na další závazky

Pokud nevlastníte žádný relevantní majetek, díky němuž by pro vás přicházela v úvahu možnost oddlužení zpeněžením majetkové podstaty, řešíte výši vašich příjmů. Z pohledu insolvenčního zákona je v podstatě nerozhodné, jak velké máte dluhy. Důležité je, kolik jste schopni v průběhu následujících 5 let splatit nezajištěným věřitelům.

Obecně platí, že nezajištění věřitelé musí během oddlužení obdržet alespoň 30 % svých pohledávek. Při určování pravděpodobné míry plnění se vám může váš příjem na první pohled zdát dostatečně vysoký, je ale nutno zachovávat určitou opatrnost. V první řadě musíte počítat s nutností úhrady nákladů insolvenčního řízení. Pokud máte soudem stanovenou vyživovací povinnost, je dále potřebné měsíční plnění pro věřitele snížit o částku odpovídající výši vyměřených alimentů. Až s ohledem na takto provedené výpočty pak určíte z vašeho příjmu částku, která odpovídá srážkám na přednostní pohledávky při výkonu rozhodnutí nebo exekuci.

Spousta dlužníků po provedené kalkulaci dojde k závěru, že oddlužení je pro ně zapovězeno kvůli nedostatečné výši příjmů a již v této fázi své snažení o tzv. osobní bankrot vzdává. Je ovšem nutno si uvědomit, že stále existují minimálně dvě možnosti, které se vyplatí zkusit.

Oddlužení díky rodinné solidaritě

První možnost vyplývá z § 392 odst. 1 písm. c) insolvenčního zákona. Podmínku minimálního plnění pro věřitele je zde umožněno obejít získáním souhlasu nezajištěného věřitele s tím, že během oddlužení obdrží plnění nižší než 30 % jeho pohledávky.

Druhou alternativou je pomoc třetí osoby, nejčastěji někoho z rodiny. Tato může spočívat ve spoludlužnictví či ručitelství, nebo v uzavření smlouvy o důchodu (v insolvenční praxi často nesprávně označené jako „darovací smlouva“), na základě které vám třetí osoba bude pravidelně poskytovat určitý peněžní obnos.

Ačkoliv se spoludlužnictvím a ručitelstvím insolvenční zákon výslovně počítá, zatímco uzavírání smluv o důchodu bylo dovozeno až praxí, je tato možnost využívána nejhojněji. V mnohých případech platí, že již relativně nízké navýšení měsíčních příjmů dlužníka prostřednictvím vypláceného důchodu plynoucího z uzavřené smlouvy postačuje ke splnění podmínek pro oddlužení.

Smlouva o důchodu

Podle staré úpravy se při uzavírání smlouvy o důchodu postupovalo dle § 842 a násl. občanského zákoníku. Od 1. 1. 2014 musí smlouva o důchodu obsahovat náležitosti vymezené v § 2701 a násl. NOZ. Při bezúplatném zřízení důchodu dává nově § 2705 NOZ možnost učinit výhradu, aby věřitelé příjemce nemohli plnění ze smlouvy o důchodu postihnout ani exekučně ani v insolvenčním řízení. Taková výhrada je účinná vůči třetím osobám i vůči orgánům veřejné moci, avšak jen do výše, kterou příjemce vzhledem ke svým poměrům pro své zaopatření nutně potřebuje. Pokud tedy při uzavírání smlouvy o důchodu využijete možnost sjednání výhrady, je nutno pečlivě ohlídat její formulaci, aby zbytečně nekomplikovala cestu k povolení oddlužení.

Pozor na nepoctivý záměr

I když je cesta dorovnání chybějících prostředků pro oddlužení od příbuzných hojně využívána, nemusí znamenat jistou naději na úspěch. Již v roce 2011 Vrchní soud v Olomouci (sp.zn. 3 VSOL 506/2011) rozhodl, že neschválí oddlužení v případě, kde závazky věřitelů měly být splněny výlučně z finančních prostředků, které dlužnici za předmětným účelem poskytla její matka.

Soud výslovně uvedl, že je přípustné, aby se na plnění oddlužení podílely i osoby odlišné od dlužníka, podstatnou část splátek na oddlužení by však dlužník měl uhradit z příjmů, které plynou z jeho (přiměřené) výdělečné činnosti. Důvodem pro takové posouzení byla jedna ze základních zásad insolvenčního řízení, že žádný z účastníků řízení nesmí být nedovoleně zvýhodněn. Od dlužníka lze proto vyžadovat, aby ke splacení potřebné výše svých závazků vyvinul maximální možné úsilí a dosáhl jej zejména vlastní aktivitou. Pokud ovšem dlužník podává návrh v rozporu s výše uvedenými pravidly, lze z takového postupu dovodit jeho nepoctivý záměr.

Nutno podotknout, že podobný náhled na situaci má i druhý odvolací soud v insolvenčních věcech, Vrchní soud v Praze. Tento obdobně judikoval (sp.zn. 3 VSPH 848/2012), že dlužník, který pro splátkový kalendář nabízí jen příjmy ze sjednané finanční pomoci třetí osoby a zjevně neusiluje o přiměřenou výdělečnou činnost, se nechová poctivě vůči svým věřitelům.

dan_z_prijmu

Co když dokáže pomoci jenom manžel

Pokud vám chce poskytnout finanční plnění nad rámec vašeho měsíčního příjmu váš manžel, důkladně to zvažte. Obecně totiž platí, že manželé sdílejí tzv. společné jmění. Součástí společného jmění je pak i většina majetkových hodnot, které manželé za trvání manželství nabydou (včetně vyplacené mzdy). Příjmy, které do společného jmění manželů patří, nemohou být jedním manželem poskytovány jako důchod či dar druhému manželovi.

Uzavření smlouvy o důchodu (resp. darovací smlouvy) mezi manželským párem je tedy přípustné jen za předpokladu, že jeden manžel bude poskytovat druhému manželovi peněžité plnění ze svého výlučného vlastnictví (sp.zn. 2 VSPH 14/2012). S ohledem na podobnost právní úpravy společného jmění zůstane uvedené pravidlo zřejmě zachováno i po nabytí účinnosti NOZ. Vymezení majetkových hodnot, které nebudou tvořit součást společného jmění a budou tedy výlučným vlastnictvím jednoho z manželů, lze najít v ustanovení § 709 odst. 1 NOZ.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autorka je advokátkou. Specilizuje se mj. na oblast soudního vymáhání pohledávek a insolvenční právo.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).