Dostali jste dar, ale dárce jej chce zpět. Musíte vyhovět?

Dary mohou mít různou podobu. Někde se rozdávají maličkosti, které mají potěšit a jde spíše o symboliku. Jinde mají dary velký význam, například když jde o auto nebo nemovitost. Stává se, že nemovitost darem dostane dospívající student na startu do života, aby měl zajištěno zázemí. Může jít o v té chvíli nevyužívaný byt ve vlastnictví rodičů či prarodičů, kteří chtějí svého potomka nějak zajistit. Setkat se ale můžete i s tím, že nemovitost daruje manžel manželce nebo partner své přítelkyni. Důvody mohou být různé, od pocitu zodpovědnosti vůči druhému a snaze zajistit milovaného partnera až po snahu odklonit majetek pro případ, že by se nevyvedlo podnikání a hrozilo, že by o nemovitost mohl přijít.

Dar je dar? Někdy lze vzít zpět

Za čas ale může být všechno jinak. Rodinná situace a neustálé rozepře mohou způsobit, že dítě si už s rodiči a prarodiči tolik nerozumí. Mohou například nesouhlasit s jeho životními kroky a cestou, kterou si vybral. V partnerství zase může dojít k rozchodu a partner se najednou rozmyslí, že by darovaný dům rád dostal nazpět.

Ve většině případů platí, že dar je dar a není možnost ho vymáhat zpět. K dárci by se dostal jen v případě, že by se tak obdarovaný dobrovolně rozhodl ho vrátit. Jsou ale výjimky, kdy zákon umožňuje domáhat se daru zpět.

Byl dar něčím podmíněn?

Darem je vždy a za všech okolností myšlen bezúplatný převod vlastnického práva na jinou osobu. Ve chvíli, kdy je tato osoba jediným vlastníkem, může si s domem či bytem nakládat, jak chce. Bydlet v něm, pronajímat ho, prodat, nechat zbourat.

Jednou ze situací, kdy by se ale dalo domáhat daru zpět, je nesplnění požadavku, který se s darem pojil. Darování na čas může nastat v případě, kdy je darováno s příkazem a obdarovaný příkaz nesplní. V takovém případě musí dar vrátit a darování se stalo dočasným. Nejde však o případ, kdy je dočasnost předem předvídána (je-li příkaz splněn, není k vracení důvod), uvedla pro Měšec.cz advokátka Olga Hudcová.

V praxi by to znamenalo, že přímo v darovací smlouvě musí být uvedeno vedlejší ujednání, že dar je podmíněn příkazem. Tento příkaz musí být ve smlouvě specifikován. Například u mladého člověka může dojít k tomu, že rodiče na něj přepíší nevyužívaný byt s vedlejším ujednáním, že byt „musí zůstat v rodině“. Došlo tedy k darování nemovitosti s příkazem. Tento příkaz zakazuje obdarovanému, aby nemovitost na někoho přepsal, prodal ji apod. Nesplnění takového příkazu pak znamená, že došlo k rozvazovací podmínce a dar se musí vrátit.

Na druhou stranu musí být příkaz odůvodněn a ideálně také časově ohraničen, například na dobu 5 let. Pokud by taková podmínka platila navždy, znamenalo by to prakticky nemožnost s nemovitostí jakkoli disponovat. Naopak by takový příkaz mohl být považován za nepřiměřený a tato část darovací smlouvy by mohla být soudem zneplatněna.

Odvolání daru pro nouzi

To ale není jediný případ, kdy může dárce chtít svůj dar zpět. Pokud dárce v darovací smlouvě (která musela být písemná, jelikož jinak by vklad vlastnického práva katastr nemovitostí nepovolil) žádná vedlejší ujednání neuvedl, může se vrácení domoci ještě v případě nouze a nevděku, říká Olga Hudcová.

V případě, že se dárce dostane do nouze, může přikročit k odvolání daru pro nouzi. Tou se myslí například situace, kdy dárce nemá peníze ani na nutnou výživu, a to buď pro sebe, nebo pro osobu, o niž je podle zákona povinen se starat.

Dojde-li k takové situaci, může dar odvolat. Může požadovat po obdarovaném, aby mu dar vydal zpět nebo zaplatil jeho obvyklou cenu, nanejvýš však v tom rozsahu, v jakém se dárci nedostává prostředků k uvedené výživě. Obdarovaný se může této povinnosti zprostit poskytováním toho, co je k této výživě potřeba, uvádí Olga Hudcová.

Pokud by tedy syn dostal od rodičů darem byt a ti by se následně dostali do tak svízelné situace, že by neměli ani na jídlo, mohli by po synovi požadovat, buď aby vrátil darovaný byt, nebo aby rodičům vyplatil obvyklou cenu bytu (ale jen v rozsahu, v jakém rodičům chybí peníze na výživu), případně mají právo po synovi chtít, aby jim poskytoval výživu či peníze na ni.

Právo odvolat dar nemá také dárce, který si stav nouze přivodil úmyslně nebo z hrubé nedbalosti, upřesňuje Olga Hudcová. Pokud by se například rodiče-dárci stali alkoholiky, nepracovali a zadlužili se, dostanou se do stavu nouze vlastní vinou. A v takovém případě nemají právo žádat svůj dar zpět.

Odvolání daru pro nevděk

Poslední možností, jak se dárce může domáhat zpět svého daru, je nevděk obdarovaného. Ublížil-li obdarovaný dárci úmyslně nebo z hrubé nedbalosti tak, že zjevně porušil dobré mravy, může dárce, neprominul-li to obdarovanému, od darovací smlouvy pro jeho nevděk odstoupit, říká Olga Hudcová.

Pokud by se tedy syn začal k rodičům či prarodičům po obdarování chovat tak, že by to bylo v rozporu s dobrými mravy, mají právo chtít dar zpět. V případě, že by už došlo k převodu vlastnických práv, mají rodiče právo obrátit se na soud a chtít vlastnická práva zpět. A pokud by syn už byt nevlastnil, mají rodiče právo chtít zaplatit obvyklou cenu za takový byt.

Nevděk se ale nepočítá jen vůči samotnému dárci. Odůvodňují-li to okolnosti, považuje se za nevděk vůči dárci také zjevné porušení dobrých mravů vůči osobě obdarovanému blízké, dodává Olga Hudcová. V případě, že by dárci byli rodiče, kteří na syna přepíší nevyužívaný byt, a následně by se syn začal špatně chovat k prarodičům, stále je to důvod pro odvolání daru pro nevděk.

Darovat nemovitost kvůli ochraně majetku se nevyplácí

Zmínili jsme i případ, kdy dárce přepíše dům na svou současnou partnerku, aby tím například nehrozilo, že pokud se mu nevyvede podnikání, o dům by přišel. Taková situace se ale velmi nevyplácí. Pokud obdarovaná žena není povinna plnit příkaz ani jiné vedlejší ujednání ze smlouvy a nejsou splněny podmínky pro odvolání daru, pak se dárce vrácení daru právními prostředky nikdy nedomůže, upozorňuje Olga Hudcová.

Navíc jde o účelové zbavení majetku, což je zaprvé nezákonné a zadruhé mají věřitelé právo dovolat se neúčinnosti takového daru, a to až 3 roky zpětně. 

Pokud ale dojde k darování nemovitosti například mezi partnery, partner si to po čase rozmyslí, ale ve smlouvě není uveden příkaz, který by žena musela dodržet, ani nedojde k nevděku či k nouzi, nemá dárce možnost, jak se nemovitosti domáhat. Nelze dát někomu dar jen na čas, dočasné užívání jinou osobou lze řešit např. zápůjčkou nebo zajišťovacím převodem práva, informuje Olga Hudcová. 

U zápůjčky k převodu vlastnictví nedochází, jde jen o půjčení dané nemovitosti. Zajišťovací právo je převod vlastnictví po dobu, kdy je něco dluženo. Jde o záruku, že když nebude dluh vyrovnán, vlastnictví zůstává a nebude se převádět zpět. Pokud ale naopak ke splnění dluhu dojde, vlastnictví se zpět převede.

Dar je myšlen pouze pro účely, kdy dárce chce, aby se majitelem nemovitosti stal někdo jiný. Řešením pak může být v rámci darování též zřízení věcného břemene (doživotního) bydlení a užívání pro dárce, což dárci zaručí, že jej z domu nikdo nevyžene, ale i neprodejnost nemovitostí, uzavírá Olga Hudcová. Na dům s takovou právní zátěží se totiž pravděpodobně fronty potenciálních kupců tvořit nebudou.