Hlavní navigace

Kdy můžete jako obdarovaný přijít o dar? A kdy musíte vrátit jen část daru?

Autor: Depositphotos
Richard W. Fetter

Nový občanský zákoník upravuje místo vracení daru pro vaše závadné chování k dárci a jeho rodině odvolání daru pro váš nevděk k dárci. K tomu přidal i odvolání daru pro nouzi dárce. Jaké jsou rozdíly? Jaká jsou pravidla?

Doba čtení: 10 minut

Předmětem darování nemusejí být jen maličkosti, ale také věci vysoké hodnoty. Jenže nevděk světem vládne. O tom už se přesvědčil mnohý člověk, který jiného obdaroval. Darovací smlouva je tradičním právním institutem, a proto její právní úprava obsažená v občanském zákoníku reflektuje realitu vztahů mezi lidmi, které nejsou zrovna idylické… Jedním z právních následků darování je také právo dárce odvolat dar a domáhat se jeho vydání (dříve požadovat vrácení daru). A není to žádná novinka nového občanského zákoníku, jak už bylo naznačeno, podobnou úpravu vracení daru obsahoval i zrušený občanský zákoník. Ta současná je jen širší, podrobnější.

Novinka v zákoně

Lze říci, že nyní má obdarovaný více možností si darování rozmyslet. Namísto vracení daru přinesl nový občanský zákoník odvolání daru, a to nejen pro nevděk obdarovaného, ale i pro nouzi dárce. Nově dárce nepožaduje vrácení daru, nýbrž odvolává dar, přičemž k odvolání může přistoupit pro nevděk (váš coby obdarovaného), tedy obdobně jako dříve, jestliže jste se chovali k dárci nebo členům jeho rodiny tak, že jste tím hrubě porušovali dobré mravy. A nebo nyní dále pro nouzi.

Nový občanský zákoník tedy oproti starému zrušenému občanskému zákoníku rozšířil možnosti odvolání daru, přičemž obou těchto možností – tradičnějšího odvolání pro nevděk a nového pro nouzi – mohou využít (jsou-li pro to splněny zákonné podmínky) pouze fyzické osoby. Právnické osoby mohou odvolat dar pouze pro nevděk, neboť stav nouze ve smyslu ust. § 2068 nového občanského zákoníku nelze zaměňovat s hrozbou úpadku právnické osoby.

Co je to darování z právního hlediska

Darovací smlouva je dvoustranný právní úkon, jímž vám dárce bezplatně přenechá nebo se zavazuje přenechat určitý majetkový prospěch, aniž by k tomu měl právní povinnost. A vy tento dar, případně slib přijímáte. Jedna smluvní strana převádí na druhou smluvní stranu bezúplatně vlastnické právo k určité věci. K pojmovým znakům darování patří vedle způsobilého předmětu daru dobrovolnost a bezúplatnost. Hovoří se o právním vztahu, který je ekonomicky nerovný, neboť dárce zásadně neobdrží za své plnění žádné protiplnění.

Z tohoto důvodu je také darování jako právní institut typický spíše pro rodinné vztahy a vztahy obdobně blízké osobní povahy, i když darování nelze vyloučit ani v rámci obchodních vztahů. V těchto případech však zpravidla nestojí samo o sobě a přistupuje k souhrnu dalších vzájemných právních vztahů. Možnost odvolání daru pak do určité míry vyrovnává tuto ekonomickou nerovnost, když dává dárci možnost účinky darování zrušit, právo dar odvolat, jehož se nelze mezi živými podle ust. § 2076 o. z. vzdát.

Odvolání pro nevděk je podobné někdejšímu porušování dobrých mravů

Odvolání pro nevděk je upraveno v ust. § 2072 a násl. o.z. a značně připomíná, i když s určitými novinkami, vrácení daru pro hrubé porušování dobrých mravů podle dřívější úpravy: Ublížíte-li jako obdarovaný dárci úmyslně nebo z hrubé nedbalosti tak, že zjevně porušíte dobré mravy, může dárce, pokud vám to neprominul, od darovací smlouvy pro váš nevděk odstoupit. Porušení dobrých mravů vůči osobám dárci blízkým se za nevděk považuje jen v případě, že to odůvodňují okolnosti.

Podle zrušeného starého občanského zákoníku a jeho ust. § 630 se mohl dárce domáhat vrácení daru, jestliže jste se chovali k němu nebo ke členům jeho rodiny tak, že jste tím hrubě porušovali dobré mravy. Nová úprava je tak na dárce přísnější. Odvolat dar pro nevděk z důvodu závadného chování vůči členům rodiny nebo osobám blízkým dárci bude moci dárce zřejmě jen tehdy, pokud prokáže, že se takové vaše jednání jeho samotného dotklo natolik, že jej lze považovat za nevděk vůči dárci samotnému.

Sankcionováno je vaše chování k dárci a event. za určitých okolností členům jeho rodiny, nikoliv chování členů vaší rodiny k dárci nebo členům jeho rodiny, jak potvrdila dřívější a dosud použitelná judikatura: V daném případě bylo pro právní posouzení věci, tj. pro závěr, zda se žalovaná chovala k dárci, popř. členům jeho rodiny tak, že tím hrubě porušila dobré mravy, podstatné zjištění, zda žalovaná neposkytla žalobci potřebnou pomoc, kterou požadoval, a zda jej, popř. jeho syna fyzicky a slovně napadala a chovala se k němu urážlivě.

Skutečnost, že se případně tímto způsobem k žalobci či jeho synovi chovali příslušníci její rodiny, je pro závěr o naplnění předpokladů pro vrácení daru irelevantní; právně významné je totiž pouze chování obdarovaného k dárci, popř. členům jeho rodiny. (Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR spis. zn. 33 Cdo 4375/2007, ze dne 27. 10. 2009.)

Co se vrací nebo kompenzuje

Byl-li dar již odevzdán, má dárce právo požadovat vydání celého daru, a není-li to možné, tak zaplacení jeho obvyklé ceny. Na rozdíl od dřívější právní úpravy je tedy výslovně zakotveno, že v případě nemožnosti vydání daru bude zaplacena jeho obvyklá cena. Nevděk vás činí nepoctivým držitelem. Dříve jste byli obdarovaným v dobré víře, dokud vás dárce k vrácení daru nevyzval. Nyní jste nepoctivým držitelem již od okamžiku, kdy došlo k nevděku.

Právo odvolat dar přechází na dárcova dědice, pokud jste dárci zabránili v odvolání daru nebo v tom zabránila dárci vyšší moc. Dárce může dar pro nevděk odvolat do jednoho roku ode dne, co jste dárci ublížil, ale dozví-li se o tom dárce později, tak do jednoho roku ode dne, kdy získal vědomost o důvodu pro odvolání daru. Dědic dárce může dar odvolat nejpozději do jednoho roku od smrti dárce.

Oproti dřívější úpravě ve zrušeném občanském zákoníku je stanovena lhůta, do kdy lze odvolání daru pro nevděk realizovat. Dříve se právo na vrácení daru promlčovalo v obecné tříleté promlčecí lhůtě. Na první pohled sice došlo ke zkrácení lhůty, kdy je možné dar odvolat, nicméně nyní není stanovena žádná nejzazší časová hranice. Nemělo by se proto stát, jak dovozuje advokátka Sylvie Menšíková, že lhůta k odvolání daru uplyne dříve, než se dárce o důvodu odvolání daru vůbec dozví. Tato změna se proto jeví jako spravedlivá.

Nově také odvolání pro nouzi

Odvolání pro nouzi je upraveno v ust. § 2068 až 2071 zákoníku o. z. Jak už bylo uvedeno, je to oproti dřívějšku novinka, neboť vracení daru dle ust. § 630 zrušeného starého občanského zákoníku mělo znaky spíše dnešního odvolání daru pro nevděk.

Předpokladem možnosti odvolání je skutečnost, že dárce poté, co došlo k darování, upadne do takové nouze, že nemá prostředky ani na nutnou výživu vlastní nebo nutnou výživu osoby, k jejíž výživě je povinen. Pak může dar odvolat. Základní podmínkou pro odvolání daru pro nouzi je tedy nouze dárce, a to taková, jež znamená neschopnost zajištění nutné výživy, tedy uspokojování základních životních potřeb – zajištění základních potravin, ale i bydlení či ošacení. Nikoliv však uspokojování těchto životních potřeb v nadstandardní kvalitě či kvantitě, jakož i nouze, která nastala až po darování, tedy v situaci, kdy vy už danou věc máte ve svém vlastnictví.

Pro případ, že vám dar ještě nebyl odevzdán (nedošlo zatím k převedení vlastnictví k daru na vás), upravuje o. z. v ust. § 2059 jiný, speciální postup, který může dárce snadněji využít (neboť k tomu, aby jej mohl uplatnit, stačí, aby byla vážně ohrožena výživa jeho samého nebo plnění jeho vyživovací povinnosti k jiné osobě, aniž by bylo nezbytné, aby se již reálně ve stavu nouze, kdy již není schopen vyživovat sebe nebo osoby, které je povinen živit, nacházel), a to odstoupení od darovací smlouvy: Zavázal-li se dárce odevzdat dar po uzavření smlouvy, může od smlouvy odstoupit a odevzdání daru odepřít, změní-li se po uzavření smlouvy okolnosti do té míry, že by plnění podle smlouvy vážně ohrozilo dárcovu výživu nebo plnění dárcovy vyživovací povinnosti. Odevzdal-li již dárce část daru, může od smlouvy odstoupit jen ohledně toho, co dosud nesplnil.

Kompenzace daru není v nouzi tak přísná

Dárce může při odvolání daru požadovat vrácení příslušné věci, jejíž vlastnictví na vás převedl, nebo abyste mu zaplatili jeho obvyklou cenu. Odvolání daru pro nouzi však lze učinit jen v tom rozsahu, v jakém se dárci nedostává prostředků k výživě (jeho samého nebo osob, které je povinen vyživovat), přičemž vy se můžete zprostit povinnosti vydat dar zpět poskytováním toho, co je k této výživě třeba. (Poskytnutím nutné výživy fakticky odpadnou důvody pro odvolání daru.)

Dále nemáte povinnost vydat dar, pokud jste sami v obdobné nouzi jako dárce nebo pokud si dárce stav nouze přivodil úmyslně nebo z hrubé nedbalosti. Co bude možné v praxi podřadit pod přivození si stavu nouze úmyslně nebo z hrubé nedbalosti, bude nutné posuzovat případ od případu – návodem může být i definice trvalého vedení nezřízeného života, kterou před časem přinesl Nejvyšší soud ČR – zvláště půjde o závislost na alkoholu, drogách, hazardních hrách aj.:

Za vedení nezřízeného života … lze označit takové chování, které evidentně vybočuje z rámce obecné představy o chování v souladu s dobrými mravy. O trvalé vedení nezřízeného života pak půjde v takových případech, kdy chování vyděděného bude vykazovat známky kontinuálnosti (tedy nikoli jen nahodilosti či ojedinělosti) a dlouhodobosti, kdy již zpravidla nebude možné očekávat návrat k běžnému způsobu života tak, jak je vnímán většinovou společností. Vedením nezřízeného života je proto na místě rozumět – v souladu s právní teorií – zejména závislost na alkoholu, drogách nebo hazardních hrách, zanedbání povinné výživy, zadlužování bez zjevné možnosti dluhy splácet, opatřování prostředků k životu nekalým způsobem, trvalé vyhýbání se práci či promrhávání rodinného majetku apod. (Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR spis. zn. 21 Cdo 190/2010, ze dne 24. 11. 2011.)

Bylo-li obdarováno více osob, je ta, která byla obdarována dříve, povinna podle ust. § 2069 současného občanského zákoníku plnit jen v tom rozsahu, v jakém k výživě nestačí příspěvek později obdarovaného. Právo odvolat dar nepřechází na dárcovy dědice. Leč neuplatní-li dárce své právo, má podle ust. § 2070 nového občanského zákoníku ten, komu je dárce podle zákona povinen výživou, právo požadovat za stejných podmínek, abyste mu doplnil to, čeho mu dárce nemůže poskytnout.

Možnost bude využívána jen zřídka

Advokátka Sylvie Menšíková dovozuje, že možnost odvolání daru pro nouzi bude využívána jen zřídka, neboť stav nouze by dárce měl primárně řešit jinak, a to prostřednictvím uplatnění nároku na sociální dávky vyplácené státem nebo nároků vyplývajících ze vzájemné vyživovací povinnosti rodičů a dětí, případně dalších osob – příbuzných.

Ostatně, jak bylo uvedeno, zajištěním nutné výživy pro dárce nebo ty, které je dárce povinen vyživovat, se můžete zprostit povinnosti vrátit dar nebo poskytnout jeho peněžitou náhradu.

Může dárce odvolat dar, jenž dal jako odměnu za pomoc?

Není vyloučeno, a v praxi se to děje, aby darování bylo provedeno za nějaké protiplnění. Odměna za určitý výkon (pomoc) nebo jiné plnění může mít povahu daru, byla-li darovací smlouva uzavřena až po provedení předmětného výkonu, pak tedy jde o darovací smlouvu. Za určitých okolností, jak jsme si je popsali v článku Může vám dárce sebrat dar, který jste dostali jako odměnu?, lze pak požadovat vrácení daru, a to pro nouzi dárce nebo váš nevděk. Nemůže však jít o platnou darovací smlouvu, má-li oprávněná smluvní strana teprve vykonat něco, co má majetkový význam, popřípadě poskytnout nějaký majetkový prospěch druhé smluvní straně nebo v jejím zájmu třetí osobě. Pak se neuplatní právo na vrácení daru, ani pro nouzi dárce, ani pro nevděk obdarovaného.

Pokud je tedy předem dohodnuto, že za dar bude poskytnuto protiplnění (dar je předem dohodnutou odměnou za něco), nejde o darovací smlouvu a nelze se domáhat vrácení daru. Pokud je dar poskytován jako odměna následně, jako odměna za něco, jde o dar a darovací smlouvu a lze se domáhat vrácení daru. Tak lze stručně shrnout výkladové závěry Nejvyššího soudu ČR dle jeho rozsudku spis. zn. 33 Cdo 645/2016, ze dne 30. 11. 2016, který vzešel ze zajímavého sporu, který jsme si přiblížili v článku Může vám dárce sebrat dar, který jste dostali jako odměnu?

Rozdíly

Rozdíl mezi odvoláním daru pro nouzi a odvoláním daru pro nevděk spočívá rovněž v tom, co a v jakém rozsahu jste povinni vydat. V případě odvolání daru pro nouzi závisí rozsah toho, co jste povinni vydat, především na potřebě dárce (nebo osob, které je povinen vyživovat).

dan_z_prijmu

V případě, že již nemáte ani dar, ani jeho plnou hodnotu, jste povinni vydat to, co z obohacení ještě zbývá. To neplatí, zbavíte-li se daru, abyste jeho vydání zmařili. V případě odvolání daru pro nevděk jste povinni vydat předmět daru, a není-li to možné, pak uhradit cenu obvyklou v době darování.

Použitá literatura: Zeman, M.: Vrácení daru v nové úpravě aneb odvolání pro nouzi a nevděk, epravo.cz, 13. 6. 2013, Menšíková, S.: Odvolání daru, epravo.cz, 17. 10. 2017.

Našli jste v článku chybu?