Hlavní navigace

Kdy po vás může dárce chtít vrátit dar, protože trpí nouzí? Záleží, kdy došlo k darování

6. 8. 2020
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

 Autor: Shutterstock
Občanský zákoník uvádí jako důvod pro odvolání daru nevděk obdarovaného k dárci a nouzi dárce. Můžete i u starších darů využít nové důvody ke zrušení darování?

Od 1. ledna 2014 má dárce více možností si darování rozmyslet. Namísto vracení daru přinesl nový občanský zákoník (OZ) odvolání daru, a to nejen pro nevděk obdarovaného, ale i pro nouzi dárce. Nový občanský zákoník oproti starému zrušenému občanskému zákoníku rozšířil možnosti odvolání daru.

Odvolání pro nevděk je podobné někdejšímu porušování dobrých mravů

Odvolání pro nevděk je upraveno v § 2072 OZ a následně OZ a připomíná, i když s určitými novinkami, vrácení daru pro hrubé porušování dobrých mravů podle dřívější úpravy: Ublížil-li obdarovaný dárci úmyslně nebo z hrubé nedbalosti tak, že zjevně porušil dobré mravy, může dárce, neprominul-li to obdarovanému, od darovací smlouvy pro jeho nevděk odstoupit. Porušení dobrých mravů vůči osobám obdarovanému blízkým se za nevděk považuje jen v případě, že to odůvodňují okolnosti. Podle zrušeného starého občanského zákoníku a jeho § 630 se mohl dárce domáhat vrácení daru, jestliže se obdarovaný choval k němu nebo ke členům jeho rodiny tak, že tím hrubě porušoval dobré mravy. Nová úprava je tak na dárce přísnější.

Sankcionováno je chování obdarovaného k dárci a eventuálně za určitých okolností členům jeho rodiny, nikoliv chování členů rodiny obdarovaného k dárci nebo členům jeho rodiny, jak potvrdila dřívější a dosud použitelná judikatura (výkladová praxe soudů, řešících spory o negaci darování): V daném případě bylo pro právní posouzení věci, tj. pro závěr, zda se žalovaná chovala k dárci, popřípadě členům jeho rodiny tak, že tím hrubě porušila dobré mravy, podstatné zjištění, zda žalovaná neposkytla žalobci potřebnou pomoc, kterou požadoval, a zda jej, popřípadě jeho syna fyzicky a slovně napadala a chovala se k němu urážlivě. Skutečnost, že se případně tímto způsobem k žalobci či jeho synovi chovali příslušníci její rodiny, je pro závěr o naplnění předpokladů pro vrácení daru irelevantní; právně významné je totiž pouze chování obdarovaného k dárci,
popřípadě členům jeho rodiny.
(Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR spis. zn. 33 Cdo 4375/2007, ze dne 27. 10. 2009.)

Nově můžete požadovat vrácení daru, když trpíte nouzí

Předpokladem možnosti odvolání daru je nově též skutečnost, že dárce poté, co došlo k darování, upadne do takové nouze, že nemá prostředky ani na nutnou výživu vlastní nebo nutnou výživu osoby, k jejíž výživě je povinen. Pak může dar odvolat. Základní podmínkou pro odvolání daru pro nouzi je tedy nouze dárce, a to taková, jež znamená neschopnost zajištění nutné výživy, tedy uspokojování základních životních potřeb, zajištění základních potravin, ale i bydlení či ošacení, nikoliv však uspokojování těchto životních potřeb v nadstandardní kvalitě či kvantitě, jakož i nouze, která nastala až po darování, tedy v situaci, kdy už obdarovaný darovanou věc nabyl do svého vlastnictví.

Dárce může při odvolání daru požadovat vrácení příslušné věci, jejíž vlastnictví na obdarovaného převedl (daru), nebo aby mu obdarovaný zaplatil jeho obvyklou cenu. Odvolání daru pro nouzi však lze učinit jen v tom rozsahu, v jakém se dárci nedostává prostředků k výživě (jeho samého nebo osob, které je povinen vyživovat), přičemž obdarovaný se může zprostit povinnosti vydat dar zpět poskytováním toho, co je k této výživě třeba. (Poskytnutím nutné výživy fakticky odpadnou důvody pro odvolání daru.)

Když obdarovaný trpí nouzí, dar vracet nemusí

Dále nemá obdarovaný povinnost vydat dar, pokud sám je v obdobné nouzi jako dárce nebo pokud si dárce stav nouze přivodil úmyslně nebo z hrubé nedbalosti. Co bude možné v praxi podřadit pod přivození si stavu nouze úmyslně nebo z hrubé nedbalosti, bude nutné posuzovat případ od případu. Návodem může být i definice trvalého vedení nezřízeného života, kterou před časem přinesl Nejvyšší soud ČR, zvláště půjde o závislost na alkoholu, drogách, hazardních hrách aj.:

Za vedení nezřízeného života … lze označit takové chování, které evidentně vybočuje z rámce obecné představy o chování v souladu s dobrými mravy. O trvalé vedení nezřízeného života pak půjde v takových případech, kdy chování vyděděného bude vykazovat známky kontinuálnosti (tedy nikoli jen nahodilosti či ojedinělosti) a dlouhodobosti, kdy již zpravidla nebude možné očekávat návrat k běžnému způsobu života tak, jak je vnímán většinovou společností. Vedením nezřízeného života je proto na místě rozumět – v souladu s právní teorií – zejména závislost na alkoholu, drogách nebo hazardních hrách, zanedbání povinné výživy, zadlužování bez zjevné možnosti dluhy splácet, opatřování prostředků k životu nekalým způsobem, trvalé vyhýbání se práci či promrhávání rodinného majetku apod. (Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR spis. zn. 21 Cdo 190/2010, ze dne 24. 11. 2011.)

Rozdíl mezi odvoláním daru pro nouzi a odvoláním daru pro nevděk spočívá rovněž v tom, co a v jakém rozsahu je obdarovaný povinen vydat. V případě odvolání daru pro nouzi závisí rozsah toho, co je obdarovaný povinen vydat, především na potřebě dárce (nebo osob, které je povinen vyživovat). Při odvolání daru pro nevděk se vrací všechno. Pochopitelně ne automaticky, pokud obdarovaný nesouhlasí, musí si dárce vymoci negaci darování soudní cestou.

Jak je to s negací darování učiněných před 1. 1. 2014

Na situaci, kdy darovací smlouva byla uzavřena za účinnosti zákona 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění do 31. 12. 2013, a k jednání obdarovaného, pro které se dárce domáhá vrácení daru, došlo až za účinnosti zákona 89/2012 Sb., občanského zákoníku, je třeba aplikovat třetí odstavec § 3028 OZ a poměřovat zjištěný skutkový stav věci § 630 OZ, vyložil Nejvyšší soud ČR v rozsudku spis. zn. 33 Cdo 2339/2019, ze dne 31. 3. 2020. Nejvyšší soud ČR svůj výklad odůvodňuje tak, že právo dárce žádat obdarovaného o navrácení daru a tomu odpovídající povinnost obdarovaného dar vrátit je úzce spjato se samotnou darovací smlouvou. Pokud by tato uzavřena nebyla, respektive pokud by dárce obdarovanému dar neposkytl, nemohlo by – logicky vzato – nikdy vzniknout ani právo požadovat jeho vrácení (nyní vydání).

KL20-hlasovnai-tip

Právo dárce na vrácení daru a povinnost obdarovaného dar vrátit tedy nevznikají samy o sobě. Zákonem nastavené podmínky pro vrácení daru jsou součástí okolností, za kterých se darovací smlouva uzavírá, a nemohou proto být později bez ohledu na vůli smluvních stran měněny novou právní úpravou, která by měla dopad na právní poměr dříve založený darovací smlouvou. Byla-li tedy darovací smlouva uzavřena před 1. 1. 2014, mohli, respektive museli dárce i obdarovaný vycházet z toho, že dárce se bude moci kdykoli v budoucnu domáhat vrácení daru jen za splnění určitých, v době uzavření smlouvy oběma známých, podmínek uvedených v § 630 OZ.

Jestli jste smlouvu o darování uzavřeli před 2014, dar kvůli nouzi dárce nevracíte

Nemohli předvídat změnu zákona, která důvody pro vrácení (vydání) daru modifikuje, respektive rozšíří (například o odvolání daru pro nouzi dárce). (Nelze vyloučit, že v případě platnosti právní úpravy odvolání daru podle § 2068 a násl. OZ již v době uzavření darovací smlouvy by smlouva uzavřena nebyla, neboť některá ze stran by za takových okolností neměla na darovací smlouvě zájem. Například obdarovaný by neměl zájem dar přijmout, mohl-li by se nadít, že dárce může dar odvolat pro nouzi.) Takže vůči darům poskytnutým do 31. 12. 2013 nelze uplatnit odvolání daru pro nouzi, a pokud jde o nevděk, je nutno případ hodnotit nikoliv podle pravidel aktuálního občanského zákoníku, ale i nadále podle § 630 zrušeného OZ. Dárce se může domáhat vrácení daru, jestliže se obdarovaný chová k němu nebo členům jeho rodiny tak, že tím hrubě porušuje dobré mravy.

Autor článku

Nenadávejte právníkům, zákony netvoří zdaleka jen oni. Oni je pak jen zašmodrchávají ve prospěch svých klientů, třeba zrovna vás. Budu se však snažit vám je vysvětlovat.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).