Zamilovaní lidé vstupující do manželství přemýšlejí většinou o jiných věcech než jak si dohodnout majetkové poměry v manželství, natožpak o možném rozchodu v budoucnu a souvisejícím majetkovém vypořádání. Přesto si někteří, zvláště ti praktičtější, pragmatičtější nebo ti, kdož si z předchozího svazku a následného rozvodu nesou trpké zkušenosti, položí také otázku, zda neuzavřít majetkovou manželskou smlouvu.
S prstýnky i smlouvu?
Lidé se někdy obávají o majetek, který si do manželství přinesou, aby po případném rozvodu a vyrovnání nepřipadl partnerovi. Zbytečně. Vše, co člověk nabyl ještě před uzavřením manželství za svobodna nebo ve svazku předchozím, nepatří do společného jmění manželů a zůstává v jeho individuálním (výlučném) vlastnictví.
Netřeba kvůli tomu uzavírat zvláštní manželskou majetkovou smlouvu. Vyplatí se však eventuálně mít doklady, jež potvrzují, že dražší a trvanlivější movitý majetek byl získán ještě před sňatkem. Výjimečně by tyto skutečnosti mohli zámožní manželé stvrdit i v oboustranném čestném prohlášení, jakémsi soupisu stavu majetku před vstupem do manželství. Majetková smlouva se ovšem v tomto ohledu jeví zcela zbytečnou. (Právníci, zvláště notáři, vám ji doporučí a sofistikovaně své doporučení zdůvodní, ale to především proto, aby si z vašeho majetku také něco ukrojili… Však její sepsání něco stojí.)
Co když společně obýváte nemovitost?
A pokud jde o nemovitosti? Kdo je zapsán v katastru nemovitostí jako vlastník před sňatkem, jím také zůstane i po svatbě a také po rozvodu… Kdo nepodniká vlastním jménem na vlastní účet v rizikové profesi, nebo není obzvláště bohatý, se bez manželské majetkové dohody rozhodně obejde, ať uzavřel sňatek z lásky, či z rozumu.
U řadové rodiny s průměrným příjmem, běžným majetkem, řekněme družstevním bytem či bytem v osobním vlastnictví se standardním vybavením, ojetým vozem a chatou po rodičích, není v podstatě co řešit.
Přesto ale může někde a u někoho být důvod se dopředu dohodnout na případném budoucím majetkovém vyrovnání, třeba o tom, kterému z manželů připadne byt, který si společně pořídili a na nějž také společně splácejí hypotéku a který z manželů bude tím druhým vyplacen. Ani k tomu však není třeba majetkové smlouvy ve formě notářského zápisu.
Dříve byla třeba smlouva u notáře nebo rozvodová smlouva
V poměrech (za účinnosti) zrušeného občanského zákoníku (obč. zák.), tedy do 31. prosince 2013, nebylo možno platně během trvání manželství uzavřít dohodu o vypořádání společného jmění manželů vyjma případů spadajících pod rozsah někdejšího § 24a zákona o rodině. Toto ustanovení připouštělo (pohodlnější, rychlejší) rozvod bez zjišťování příčin rozvratu manželství, když mimo jiné předpokládalo, že manželé předloží soudu písemné smlouvy s úředně ověřenými podpisy účastníků upravující pro dobu po rozvodu vypořádání vzájemných majetkových vztahů.
Taková dohoda o vypořádání vzájemných majetkových vztahů (tj. včetně vypořádání společného jmění manželů), laicky, lidově často zvaná rozvodová smlouva
, byla účinná pouze v případě rozvodu, o němž bylo rozhodnuto právě za podmínek podle § 24a zákona o rodině. Jestliže manželství trvalo alespoň jeden rok, manželé spolu už nejméně šest měsíců nežili (nemyslelo se tím třeba nutné soužití ve stejném bytě či domě, ale nesdílení společné domácnosti, tedy to, že každý samostatně hospodařil, nevedení společného intimního života apod.) a k návrhu na rozvod se druhý manžel připojil (vyslovil tedy s rozvodem a jeho podmínkami souhlas, třeba připodepsal návrh na rozvod), mělo se za to, že jsou splněny podmínky pro to, aby soud mohl manželství rozvést.
Podle § 24 odst. 1 zákona o rodině muselo být manželství, aby mohlo být rozvedeno, tak hluboce a trvale rozvráceno, že nebylo možno očekávat obnovení manželského soužití. Soud však tyto skutečnosti nezkoumal (a nenutil manžele obnažovat své soukromí), nezjišťoval příčiny rozvratu a manželství (a rozvádějící se manželé tak byli ušetření nepříjemného líčení intimit jejich společného života) a manželství rozvedl, pokud mu byly předloženy:
- písemné smlouvy s úředně ověřenými podpisy účastníků upravující pro dobu po tomto rozvodu vypořádání vzájemných majetkových vztahů, práva a povinnosti společného bydlení a případnou vyživovací povinnost, a
- pravomocné rozhodnutí soudu o schválení dohody o úpravě poměrů nezletilých dětí pro dobu po rozvodu. Bezdětní manželé nebo manželé s již zletilými dětmi tuto dohodu pochopitelně předkládat nemuseli.
Pokud však k rozvodu podle a za podmínek § 24a zákona o rodině nedošlo, dohoda neměla právní účinky a nebylo možno k ní přihlížet. Jako by neexistovala.
Nyní lze vypořádat společné jmění kdykoliv, i dopředu, v předstihu
V poměrech současného (nového, aktuálně platného a účinného) občanského zákoníku (OZ), tedy od 1. 1. 2014, je tomu jinak. Podle § 739 odst. 1 OZ dohoda o vypořádání (společného jmění manželů) vyžaduje písemnou formu, pokud byla uzavřena za trvání manželství nebo pokud je předmětem vypořádání věc, u které vyžaduje písemnou formu i smlouva o převodu vlastnického práva (to je např. u nemovitostí).
Z § 739 odst. 1 OZ především jasně vyplývá, že lze obecně platně uzavřít dohodu o vypořádání společného jmění za trvání manželství. V režimu § 718 odst. 2 OZ dokonce ještě před uzavřením manželství, v tom je zásadní rozdíl oproti úpravě dřívějšího obč. zák. Dodejme však, že režimem dle § 718 odst. 2 OZ se myslí smluvený režim správy společného jmění manželů dle § 716 a násl. OZ. Podle § 716 odst. 1 OZ si tedy snoubenci a manželé mohou ujednat manželský majetkový režim odlišný od zákonného režimu.
Je však třeba zdůraznit, že taková smlouva o manželském majetkovém režimu už vyžaduje dle § 716 odst. 2 formu veřejné listiny, tedy notářský zápis. A to není zadarmo.
Tomuto tématu se věnovat nebudeme. Nám jde o jednoduché a levné řešení bez pomoci notáře.
Smluvní zjednodušený rozvod je stále možný za podobných podmínek
Zákonná úprava tak nově odlišuje obecnou možnost uzavřít dohodu o vypořádání společného jmění manželů (podle zmíněného § 739 o. z.) za trvání manželství na straně jedné a speciální možnost uzavřít dohodu o vypořádání společného jmění manželů pro účely rozvodu bez zjišťování příčin rozvratu manželství podle § 757 o. z.
Podle § 757 odst. o. z. totiž i nyní obdobně jako dříve platí, že připojí-li se manžel k návrhu na rozvod manželství, který podá druhý z manželů, soud manželství rozvede, aniž zjišťuje příčiny rozvratu manželství, dojde-li k závěru, že shodné tvrzení manželů, pokud se jedná o rozvrat manželství a o záměr dosáhnout rozvodu, je pravdivé a pokud
- ke dni zahájení řízení o rozvod trvalo manželství nejméně jeden rok a manželé spolu déle než šest měsíců nežijí,
- manželé, kteří jsou rodiči nezletilého dítěte, které nenabylo plné svéprávnosti, se dohodli na úpravě poměrů tohoto dítěte pro dobu po rozvodu a soud jejich dohodu schválil,
- manželé se dohodli na úpravě svých majetkových poměrů, svého bydlení, a popřípadě výživného pro dobu po tomto rozvodu.
Uvedená dohoda o majetku, bydlení a případné alimentační povinnosti vyžaduje písemnou formu a podpisy musí být úředně ověřeny. O. z. tedy zachoval koncepci, respektive možnost rozvodu manželství bez zjišťování příčin rozvratu manželství v zásadě za stejných podmínek, jaké byly obsaženy v někdejším § 24a zákona o rodině, a vedle toho umožnil manželům uzavřít dohodu o vypořádání za trvání manželství i pro případy, kdy nedojde k rozvodu manželství postupem bez zjišťování příčin rozvratu manželství.
Obě tyto smlouvy je samozřejmě nutno uzavřít písemně, ale není potřeba notářského zápisu, postačí úřední ověření podpisů jejích účastníků. Dohoda pro účely zjednodušeného rozvodu dle § 757 vyžaduje úřední ověření podpisů, dohoda uzavřená ve smyslu § 739, tedy už za trvání manželství, je nevyžaduje, ale rozhodně je nutno ověření podpisů doporučit právě proto, aby dohoda mohla případně sloužit i jako majetková dohoda pro účely smluvního rozvodu, až na něj skutečně případně dojde.
Na jakou podmínku vázat účinnost majetkové smlouvy?
Ve vztahu mezi obecnou možností uzavření dohody o vypořádání společného jmění manželů podle § 739 za trvání manželství a možností dohody pro účely postupu podle § 757 OZ, tedy smlouvy ulehčující rozvod, platí, že u každé smlouvy o vypořádání společného jmění uzavřené před zánikem manželství bude nezbytné posuzovat, zda byla uzavřena s podmínkou prostého zániku manželství, nebo byla vázána právě na postup dle § 757 OZ, který ulehčuje rozvod.
Pak je třeba zkoumat i to, zda bude dosaženo (souhlasného) rozvodu skutečně (pro rozvádějící se manžele sice formálně možná náročnějším, ale rozhodně rychlejším, stravitelnějším a emočně méně náročným) postupem podle § 757 OZ (za pomoci shora uvedených rozvodových dohod, které soudu předloží), anebo dojde k rozvodu manželství obecným postupem podle § 755 a § 756 OZ. Tedy zejména za podmínky, že je soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení.
Přičemž soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, jakož i příčiny tohoto rozvratu, a to opravdu nemusí být příjemná záležitost. Zvláště pokud se manželé rozcházejí ve zlém. Nicméně zažil jsem jako právník v praxi i případ, kdy se manželé rozcházeli v dobrém, na smlouvě se však dohodnout nedokázali, a tak soud jejich intimity, ať už ze zvědavosti, nebo jen právního puritánství, pitval. Ani muži, ani ženě to nebylo příjemné.
Méně je někdy více
Pokud je smlouva uzavřena toliko s podmínkou rozvodu bez zjišťování příčin rozvratu manželství (tedy pro postup dle § 757 OZ), ke kterému však nedojde (třeba proto, že na řešení dalších otázek nad rámec už sjednané dohody o vypořádání společného jmění manželů se rozvádějící se manželé nedokážou shodnout), a příčiny rozvratu manželství tak zjišťovány budou, ke splnění podmínky nedochází a smlouva předpokládaných účinků zánikem manželství nenabude.
Předem ujednanou smlouvu proto nebude možné uplatnit, nebude se podle ní postupovat. V zájmu jistoty, že předem uzavřená smlouva se uplatní v případě jakékoliv formy budoucího rozvodu, ať již zvláštní – zjednodušené a smluvní (dle § 757 OZ), nebo standardní, respektive obyčejné (dle § 755 a 756 OZ), by tedy její účastníci rozhodně neměli její součástí učinit ujednání, například že smlouva je uzavírána k naplnění zákonných podmínek pro rozvod manželství dle § 757 odst. 1 písm. c) OZ
(jako tomu bylo v případě řešeném Nejvyšším soudem pod spis. zn. 22 Cdo 2529/2019), ani použít jakoukoliv jinou podobnou formulaci.
Prostě a jednoduše by manželé neměli účinnost smlouvy vázat na rozvod manželství postupem dle § 757 OZ, ale naopak uvést, že platí pro případ jakéhokoliv typu rozvodu, nebo uvést výslovný odkaz na § 739 OZ, anebo vůbec neuvádět typ, formu rozvodu. Účinnost smlouvy by měla být vázána toliko na okamžik rozvodu, aniž by byla jeho forma jakkoliv specifikována.
Nejvyšší soud ČR při řešení zmíněného případu v rozsudku (spis. zn. 22 Cdo 2529/2019, ze dne 30. října 2019) zhodnotil, že pokud by měl obsah uzavřené dohody vyjadřovat obecnou vůli účastníků k vypořádání společného jmění bez ohledu na způsob rozvodu manželství, obsahovala by smlouva výslovné ujednání, že se uplatní i v případě, kdy by k rozvodu podle § 757 OZ nedošlo, případně ujednání, které by vůbec neuvádělo způsob rozvodu, jenž by podmiňoval účinnost smlouvy, ale ve smlouvě bylo obsaženo ono ujednání, jak jsme ho citovali. Účinnost smlouvy tedy byla vázána pouze na smluvní rozvod, a při jiném typu rozvodu se tak nemohla uplatnit.
Co jsme radili a vysvětlovali už dříve
Zajímavé a poučné případy, kdy soudy řešily tahanice bývalých partnerů o majetek a peníze, jsme popsali v článcích
- Soud: Máte smůlu, práci na domě manžela vám nikdo nezaplatí
- Zůstali jste po rozvodu v domě či bytě expartnera? Musíte mu platit nájemné a služby
Dále si můžete přečíst články k tématu:
- Kdo to zaplatí? Musejí věřitelé, třeba dodavatelé služeb, respektovat rodinné dohody?
- Vzájemně si byli nevěrní. Chytrá smlouva mu ale zachránila majetek
- Může soud potrestat nevěrného manžela přiznáním nižšího podílu ze společného majetku?
Jak je to s promlčováním vzájemných závazků, jsme vysvětlovali v článku
ČLÁNKY DO MAILU