Ačkoli oficiálně nás Black Friday a Cyber Monday čekají až na přelomu listopadu a prosince, tuzemští obchodníci, zejména ti internetoví, nelení. Ze 2 dnů výhodných cen je spíš celý měsíc, přičemž úměrně s natahováním slevového období klesá velikost slev samotných.
Přesto mnoho z nás vzhledem k množství bannerů ohlašujících vysoké slevy a červeně svítících procent nakonec podlehne. Hodí se proto vědět, jak smí obchodníci se slevami pracovat a na co si dát pozor. Jak ostatně upozorňuje Česká obchodní inspekce – větší aktivita prodejců i spotřebitelů v období předvánočních nákupů přináší i vyšší riziko v oblasti poctivosti prodeje.
Slevy a zákon na ochranu spotřebitele
S Black Friday ale i dalšími slevovými akcemi se v minulosti dlouhodobě pojil zásadní problém: obchodníci často uměle, třeba jen na den, navýšili cenu daného zboží, aby ho následně mohli zlevnit o vyšší desítky procent. Zákazníci tak často s vidinou vysoké slevy nakoupili zboží, které de facto zlevněné nebylo, anebo ve výsledku stálo ještě víc.
Evropská unie proto přišla se směrnicí, která zavedla pravidla ohledně toho, jak mají obchodníci své zákazníky o slevách informovat. V Česku jsme tato pravidla zavedli v roce 2023 úpravou zákona o ochraně spotřebitele.
Podle něj nás vedle slevy a aktuální ceny musí prodejci informovat také o nejnižší – takzvané referenční – ceně, za kterou se dané zboží nabízelo během 30 dnů před poskytnutím slevy. Tato povinnost se přitom vztahuje na informování o slevě uvedené jakýmkoli způsobem – tedy na cenovce, v letáku, výloze nebo třeba v rámci internetové reklamy.
Z této ceny se podle ČOI také musí počítat deklarovaná výše slevy. Nelze akceptovat, aby byla výše slevy odvozována z jiné ceny, například z ceny uplatňované bezprostředně před poskytnutím slevy, pokud tato není zároveň nejnižší cenou za posledních 30 dnů,
uvádí Česká obchodní inspekce.
Výjimku z této povinnosti má například zboží s krátkou dobou spotřeby. Krom informací o nejnižší ceně výrobku 30 dnů nazpět, musí mít spotřebitel podle zákona také informaci o jeho konečné ceně. Při nákupu platí cena uvedená u výrobku. Doporučujeme vyžádat si u prodávajícího doklad o zaplacení a zkontrolovat si správnost účtovaných položek,
radí tiskový mluvčí České obchodní inspekce František Kotrba.
Praktické rady pro slevové šílenství
Zákonná opatření jsou samozřejmě jedna věc, praxe některých prodejců druhá: zatímco někteří si zákon vykládají po svém, jiní ho jednoduše nedodržují. Podle loňské analýzy projektu Hlídač shopů, který se zaměřuje na oblast e-commerce, někteří prodejci se slevami stále pracují dost divoce. Jeden ze zkoumaných obchodů například uváděl na jedné stránce 5 různých typů slev nebo speciální sekci s Black Friday a inzerovanou slevou 9 %, přičemž produkty v této sekci byly reálně o 17 % dražší než před Black Friday.
I přes snahu o regulaci tak nemusí být vždy jasné, zda nám inzerovaná sleva skutečně přinese finanční úsporu. Odborníci proto radí porovnávat ceny s konkurencí. U e-shopů vám s tím může pomoci například cenový srovnávač Heuréka.cz a jeho funkce Cenopád – Heuréka dlouhodobě monitoruje cenový vývoj produktů a jakmile cena daného zboží reálně klesá, označí ji štítkem Cenopád.
Zorientovat se v tom, které ze známých e-shopů pravidla ohledně informování o slevách dodržují, a kterým se během Black Friday či Cyber Monday raději vyhnout, pak pomůže třeba zmiňovaný projekt Hlídač shopů.
Krom porovnání jednotlivých nabídek je podle České obchodní inspekce vhodné zajímat se také o podmínky poskytnutí slevy. Tedy o to, zda levnější cena není podmíněná například členstvím ve věrnostním programu nebo nákupem skrze mobilní aplikaci.
Sdružení obrany spotřebitelů pak varuje před označením „naše akce“ či „naše cena“. Pomocí těchto spojení se obchodníci snaží vyvolat dojem výhodné nabídky, reálně ale často zboží nijak zlevněné není.
Sleva končí o půlnoci. Na jaké triky si dát pozor?
Umělé navyšování cen nebo nesprávný výpočet slevy samozřejmě nejsou jediné triky, které obchodníci využívají. Oblíbenou fintou je například vyvolání časového – mnohdy falešného – tlaku pomocí upozornění na omezenou dostupnost zboží nebo platnost slevy. Protože když se rozhodujeme pod tlakem, jde kritické myšlení často stranou a už vůbec není čas dělat zevrubnou rešerši konkurenčních nabídek.
Často také dobře funguje větička x lidí si právě prohlíží tento produkt
, díky které zase získáváme dojem, že jde o populární a prověřené zboží. Obchodníci také mohou vsadit na kontrast – vedle drahého modelu se zboží se slevou vždycky jeví jako lepší volba. Přestože v reálu jeho kvalita a provedení dané ceně ani neodpovídá. Vždy je proto dobré hodnotit produkt sám o sobě a neporovnávat jeho cenu s dražším nezlevněným kusem.
Online nákupy. Zjistěte, u koho nakupujete
Pokud vsázíte spíš na online nákupy, hodí se promyslet, ve kterém e-shopu svoje peníze utratíte. S vidinou vysoké slevy nás mnohdy může zlákat nákup na méně známém e-shopu. V těchto případech se doporučuje projít si obchodní podmínky a ujistit se, zda má obchod na webu důležité identifikační údaje jako jméno, adresu provozovatele, základní kontakty nebo e-mailovou adresu a telefonní číslo. Pokud tyto údaje nebo obchodní podmínky chybí, nakupte jinde.
Od věci není ani pročtení recenzí, které najdete například na internetových srovnávačích. Případně se můžete rovnou podívat, zda Česká obchodní inspekce nevede e-shop jako rizikový nebo si na něj nestěžují lidé v poradně VašeStížnosti.cz od dTestu.
Pozor si dejte také na nejrůznější online tržiště a nákupní galerie, které často pouze přeprodávají zboží prodejců z Asie. Pro spotřebitele je v souvislosti s distančními formami prodeje klíčové, aby věděli, s kým a jaký smluvní vztah uzavírají. Tedy zda se jedná o standardní e-shop, který zboží přímo prodává, anebo zda využívají služeb on-line tržiště, popřípadě jiné platformy, kde provozovatelem stránek může být jiná osoba než prodávající ve smyslu smluvní strany kupní smlouvy, a zda tento prodávající například nesídlí v zemích s nízkou vymahatelností spotřebitelských práv,
říká František Kotrba z ČOI.
Historické okénko
Black Friday má původ v USA a označuje pátek následující po Dni díkůvzdání, který se vždy slaví čtvrtý čtvrtek v listopadu. Den po Díkůvzdání byl přitom s nakupováním, potažmo startem vánoční nákupní sezóny, spjatý už před zavedením onoho termínu Black Friday.
Ten podle encyklopedie Britannica dostal pátek po Díkůvzdání až v 60. letech minulého století, díky policistům z Filadelfie. Ti o něm tak začali mluvit kvůli velkému množství turistů z předměstí, kteří dorazili na vánoční nákupy a v některých letech také na fotbalový zápas mezi armádou a námořnictvem. To způsobilo nárůst dopravních nehod, ale i drobných krádeží v obchodech apod.
Místním obchodníkům se zprvu označení Černý pátek nelíbilo a proto se snažili zavést označení Velký pátek. Ten se ale neuchytil a tak v 80. let přišli s tím, že fráze Černý pátek označuje pozitivní nárůst tržeb – obchodníci se dostávají z červených čísel do černých. Označení Black Friday se každopádně vžilo a postupně se tato akce také rozšířila do dalších zemí včetně Česka.
Cyber Monday pak vznikl jako jakási online verze Blacky Friday. Dnes se oba termíny prolínají, obecně se ale Cyber Monday pořád týká více slev v oblasti elektroniky a technologií. Samotný termín poprvé použila Národní maloobchodní federace v USA, když si v roce 2005 všimla, že v pondělí po Dni díkůvzdání prudce rostou online nákupy. Za svůj si ho poté vzali také obchodníci a marketéři.
ČLÁNKY DO MAILU