Hlavní navigace

Za odložené věci se ručí!

20. 9. 2006
Doba čtení: 8 minut

Sdílet

Ještě dnes lze v některých restauracích, obchodech i jinde narazit na cedule s upozorněním, že za odložené věci se neručí. Není to však pravda. Vznikne-li vám škoda na věcech, které jste si odložili na místě k tomu určeném nebo které jste svěřili někomu do úschovy, máte právo na náhradu!

Každý by si měl své věci opatrovat sám a snažit se zabránit jejich poškození či odcizení. Pokud k tomu dojde, poslední nadějí na alespoň částečné odškodnění bývá pojištění. Někdy se ale lze domoci náhrady škody, i když pojistku nemáte. Jedná se o případy, kdy vám škoda vznikne na vašich věcech v hotelovém pokoji, na lyžařské výstroji v lyžárně, na oblečení odloženém v restauraci nebo třeba u holiče. Náhradu škody můžete získat také v případě, že vám někdo poškrábe lak vašeho automobilu parkujícího ve veřejných garážích.

Možnost požadovat náhradu škody vám dává § 433 a násl. občanského zákoníku, který upravuje zvláštní druh odpovědnosti za škodu způsobenou na vnesených nebo odložených věcech. Tato odpovědnost se týká především provozovatelů zařízení poskytujících ubytovací služby, ale dále i všech provozovatelů jakýchkoliv činností, s nimiž je zpravidla spojeno odkládání věcí. Za škodu vzniklou na v nich umístěných dopravních prostředcích a jejich příslušenství také zodpovídají provozovatelé garáží a podniků podobného druhu.

Ručí hotel i ubytovna

Odpovědnost provozovatelů zařízení poskytujících ubytovací služby se vztahuje na věci, které byly ubytovanými fyzickými osobami nebo pro ně tzv. vneseny. Jedná se o věci, které byly přineseny do prostor vyhrazených k ubytování nebo k uložení věcí, anebo které byly za tím účelem odevzdány provozovateli nebo některému z pracovníků provozovatele. Odpovědnost se tedy vztahuje na vaše osobní věci, které si přinesete na pokoj, na kufry, které svěříte před hotelem hotelovému bagážistovi, ale třeba i na lyže nebo horské kolo, které si uložíte v hotelové lyžárně.

Zákon přitom nijak blíže nespecifikuje zařízení poskytující ubytovací služby ani provozovatele, kterých se tato odpovědnost týká. Není tedy důležité, na jakou dobu je ubytování poskytováno, ani kdo jej poskytuje. Za škodu na vnesených věcech zodpovídá provozovatel velkého hotelu stejně jako provozovatel ubytovny, malého rodinného penziónu nebo privátu. Odpovědnost za vnesené věci se týká dokonce i toho, kdo by poskytoval ubytovací služby „na černo“ bez příslušného oprávnění. Pravdou však je, že v tomto případě by vymáhání škody asi bylo poněkud problematické.

Ručí se (skoro) za všechno

Zákonem není nijak vymezen ani okruh věcí, kterých se odpovědnost za věci vnesené týká. Nemusí se tedy nutně jednat jen o věci, které nějak souvisejí s ubytováním nebo je ubytované osoby po dobu ubytování obvykle používají. Klidně byste tedy mohli uplatnit škodu, která by vám vznikla třeba na vašem oblíbeném houpacím koni nebo šicím stroji, pokud by se vám je povedlo propašovat do hotelového pokoje a došly by zde k úhony. Určité obtíže byste však mohli mít s vysvětlováním, proč je s sebou na dovolené máte.

Mnohem pravděpodobnější však je, že v kterémkoliv ubytovacím zařízení přijdete spíše o peníze, šperky a jiné cennosti. U těchto věcí je odpovědnost provozovatele ubytovacího zařízení omezena částkou 5 tisíc Kč, což není nijak mnoho. Určitě se vám tedy vyplatí nelitovat pár korun a zaplatit si jejich uložení v hotelovém trezoru. V případě, že tyto věci předáte do úschovy provozovateli, výše náhrady škody není nijak omezena. Totéž platí pro případ, že by škodu na těchto věcech způsobil pracovník provozovatele.

Zákon však obsahuje i jednu výjimku z odpovědnosti za škodu na vnesených nebo odložených věcech. Jedná se o případ vnesených věcí, k jejichž zničení či poškození by došlo i jinak, tedy bez ohledu na to, zda by do ubytovacího zařízení byly vneseny či nikoliv. Pamatováno je tak zejména na věcí rychle podléhající zkáze, například některé potraviny. Domáhat se náhrady škody za výslužku ze zabíjačky, která vám v kufru pod postelí ve vašem hotelovém pokoji nabrala zelený nádech, se tedy asi budete marně.

Ručí holič i provozovatel garáží

Odpovědnost za škodu způsobenou na vnesených nebo odložených věcech se týká nejen provozovatelů ubytovacích zařízení, ale prakticky každého poskytovatele služeb užívaných fyzickými osobami, které si v souvislosti s využíváním těchto služeb odkládají své věci na vyhrazená nebo obvyklá místa. Nelze totiž očekávat, že zákazník bude třeba u holiče sedět v kožichu nebo že při holení a stříhání ze svých odložených věcí nespustí oči. Je proto vcelku logické, že odpovědnost za odložené svršky je přenesena na provozovatele služby, kterou zákazník užívá.

Věci však musí být v souladu s dikcí zákona odloženy na místě k tomu určeném nebo na místě, kam se obvykle odkládají. Není pochyb, že takovýmto místem je šatna, věšák nebo police. Týká se to však třeba i odložení kočárků a jízdních kol, pokud jsou odloženy na k tomu vyhrazených místech a jsou-li alespoň nějak zabezpečeny proti odcizení. Vzhledem k tomu, že i zvířata mají podle našeho právního řádu charakter věci, odpovědnost za škodu se vztahuje třeba i na ztrátu psa, kterého jeho majitel uváže na k tomu vyhrazeném místě před provozovnou a po svém návratu se s ním již neshledá.

Odpovědnost za škodu způsobenou na vnesených nebo odložených věcech platí i pro provozovatele garáží a jiných obdobných zařízení. V jejich případě je však omezena na zaparkované dopravní prostředky a jejich příslušenství. Pokud tedy po návratu ke svému autu zjistíte, že vám někdo – například při neopatrném couvání – odřel bok vozidla a ulomil zpětné zrcátko nebo třeba ukradl zahrádku, máte velmi slušnou šanci se na provozovateli garáží domoci náhrady škody, i když viník škody nebude dopaden. Ukradne-li vám ale někdo ze zaparkovaného vozidla zavazadla nebo třeba zapomenutý mobilní telefon, budete mít smůlu.

Odpovědnosti se nelze zbavit

Jednou z nejdůležitějších věcí, o níž však ví jen velmi málo lidí, je skutečnost, že odpovědnosti za věci vnesené a odložené za podmínek daných zákonem se nelze prakticky žádným způsobem zbavit. Snad jen tím, že zákazník v provozovně nenajde žádné místo, kam by své věci mohl odložit. Různé cedule, informující zákazníky o tom, že za odložené věci se neručí, tedy nemají na jejich právo požadovat náhradu škody vůbec žádný vliv. Jejich význam je spíše preventivní, protože lidé si pak na své věci dávají větší pozor.

Zákon však jde ještě dál. Zmíněné odpovědnosti se nelze zbavit nejen jednostranným prohlášením, ale dokonce ani dohodou. V praxi to znamená, že zejména různé dohody mezi provozovatelem ubytovacího zařízení a ubytovanými osobami, na které lze nejspíše narazit ve formě písemného vyjádření souhlasu s ubytovacím řádem, jsou právně zcela neúčinné a na možnost ubytovaných osob požadovat náhradu škody na vnesených či odložených věcech nemají vliv.

Neznamená to ovšem, že v hotelu se o své věci vůbec nemusíte starat a jakákoliv na nich vzniklá škoda vám bude bez problémů uhrazena. Náhradu škody nejspíš nezískáte za odcizené jízdní kolo, které jste jen tak opřeli o zeď před prodejnou, aniž byste se namáhali jej zamknout. Stejně tak se z povinnosti uhradit vám škodu pravděpodobně dostane hoteliér, pokud vám zmizí věci z otevřeného pokoje nebo skříňky v lyžárně vybavené vámi nepoužitým zámkem.

Vznikla vám škoda? Požadujte náhradu!

Dojde-li ke vzniku škody na vašich vnesených či odložených věcech, musíte se o její náhradu přihlásit u toho, kdo za škodu zodpovídá. Zákon stanoví, že právo na náhradu škody musí být uplatněno u provozovatele bez zbytečného odkladu, nejpozději v patnáctidenní lhůtě od dne, kdy jste se o vzniku škody dozvěděli. Pro případ, že budete muset náhradu škody na provozovateli vymáhat, je určitě lepší vznést své nároky v písemné formě a nechat si potvrdit jejich převzetí třeba na hotelové recepci. Odmítne-li provozovatel či jeho pracovníci písemnost převzít, nezbude vám než ji odeslat poštou doporučeným dopisem s doručenkou.

Ve své žádosti o náhradu škody byste měli stručně popsat, jaká škoda, na jakých věcech, kdy, kde a za jakých okolností vám vznikla a zároveň si opatřit svědky, kteří vám vaše tvrzení budou schopni dosvědčit. Zároveň se připravte na to, že budete muset nějakým hodnověrným způsobem doložit pořizovací cenu a stav věcí, které se vám ztratily nebo byly poškozeny. Budou-li vaše požadavky rozumné a vaše tvrzení podložená, lze očekávat, že náhradu škody nakonec získáte.

Pokud se s provozovatelem na náhradě škody nedohodnete, nezbude vám nic jiného, než se jí domáhat soudně. To je ovšem v Česku běh na dlouhou trať s nejistým výsledkem. Bez výdajů na advokáta a soudní poplatky se přitom neobejdete. Vymáhání náhrady škody soudní cestou je tedy třeba brát spíše jako poslední možnost, když selhaly všechny pokusy o dohodu a vy jste o své pravdě skálopevně přesvědčeni. Pozor však zejména na jakékoliv vyhrožování a zveřejňování informací, které nejste schopni prokázat. Dočkat byste se mohli trestního stíhání pro vydírání a pomluvu a navíc žaloby o náhradu škody za poškození dobré pověsti.

Podvádět se nevyplácí!

Z výše uvedeného mohou někteří jedinci snadno nabýt dojmu, že na vyplácení náhrad škody za věci vnesené a odložené by se dalo slušně vydělat. Přinejmenším by se takto dal obnovit šatník nebo třeba sehnat peníze na opravu havarijně nepojištěného auta, které si sami odřeli při vyjíždění ze své vlastní garáže. Ovšem pozor! Tímto způsobem se snadno mohou dopustit trestného činu podvodu. Kromě ostudy by je pak mohlo čekat i trestní stíhání.

skoleni_15_4

Jejich nekalé úmysly mohou prozradit nejen náhodní svědci, ale zejména záběry z bezpečnostních kamer, o jejichž existenci neměli nejmenší tušení. Je pak poněkud trochu tristní, když v rámci vyšetřování budou vytrvale tvrdit, že jim v podzemních garážích někdo poškodil vozidlo, přičemž protistrana bude disponovat snímky z kamery u vjezdu do garáží, na nichž je poškození vozidla dobře patrné z doby ještě předtím, než v garážích vůbec zaparkovalo. Přitom tato situace není zejména v poslední době nijak zvlášť výjimečná.

V podstatě totéž platí i o uvádění popisu a hodnoty věcí, které byly odcizeny. Pokud mírně ošuntělá dáma tvrdí, že ji z šatny místo obnošeného kabátu zmizel zánovní norkový kožich v ceně šedesáti tisíc, v jehož kapse navíc měla briliantový prsten, nejenže ji někdo sotva uvěří, ale může i krutě narazit. I když by ji ze lži neusvědčily záběry z bezpečnostní kamery, kterých je všude nainstalováno čím dál více, může doplatit i na náhodu. Nestává se často, že zloděj bývá i s ukradenými věcmi rychle dopaden, ale spoléhat se na to nelze. Z takovéto situace se pak dá vyvléci jen velmi obtížně, takže je lepší snažit se do ní vůbec nedostat.

Dostali jste náhradu za poškozené či zcizené odložené věci?

  • Ano, v odpovídající výši.
    7 %
  • Ano, ale v nižší výši.
    5 %
  • Ne, musím se soudit.
    4 %
  • Ne, vzdal/a jsem to.
    25 %
  • Mám štěstí - nemusel/a jsem náhradu požadovat.
    59 %

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Narozen v roce 1968. Absolvent FEL VUT obor jaderná energetika. Má mnohaletou praxi v soukromém i státním sektoru, zejména v oblasti Managementu a kontroly.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).