Manžel chce od manželky vrátit darované nemovitosti, soudy mu nevyhověly, protože se prý k němu nechovala v rozporu s dobrými mravy, nevěrní totiž byli oba, ve vztahu si ubližovali navzájem. Jenže manžel si nad rámec zákona dohodl jako důvod k vrácení daru rozvod – a manželka se o něj postarala. To ji může stát velké jmění.
Manželům to neklapalo, a proto se ještě v době trvání manželského svazku muž domáhal soudní cestou, tedy zažaloval manželku, aby mu vrátila několikero nemovitostí, které jí daroval, které na ni převedl. Nešlo ani tak o to, že by byl dříve býval tak štědrý, ale prostě jako podnikatel chránil rodinný majetek, aby o něj nepřišel. Jenže svazek a soužití zkrachovaly – manželka si našla milence a podala návrh na rozvod. V tu chvíli si však ještě neuvědomila, jak velkou udělala chybu.
Dárce se totiž může domáhat vrácení daru, jestliže se obdarovaný chová k němu nebo členům jeho rodiny tak, že tím hrubě porušuje dobré mravy. Hrubé porušení dobrých mravů spatřoval manžel v tom, že v rozvodovém podání o něm manželka uvedla řadu nepěkných a jeho pověst poškozujících tvrzení, dále dodal, že ho opakovaně uráží, sousedy informuje o smyšlených fyzických útocích a o obvinění z trestného činu či přestupku z důvodu údajného domácího násilí, přičemž manžel je pak povinen vše vysvětlovat na policii. Prostě jak se lidově říká – Itálie…
V „italském“ manželství těžko někoho vinit z rozvodu a tvrdit, že jednal proti dobrým mravům
Jenže soud prvního stupně mu nevyhověl. K tomu, že ho manželka psychicky týrá, dokonce na něj i fyzicky útočí, a pak naopak tvrdí, že on napadl ji, soud konstatoval, že se zřetelem k probíhajícímu rozvodovému řízení (teď je rozvod hotový) je vytýkané chování výsledkem vzájemně eskalovaného napětí. Koneckonců po jednom takovém konfliktu museli oba, jak žena, tak i muž, vyhledat lékařské ošetření.
K nevěře soud poznamenal, že byla důsledkem manželského rozvratu zapříčiněného citovým odcizením účastníků, vzájemné nedůvěry, a nakonec že povinnost věrnosti porušili oba manželé. Proto se zřetelem ke všem okolnostem případu navázání známosti žalovanou manželkou (v situaci, kdy žalobce rovněž navázal vztah s novou partnerkou) nelze kvalifikovat jako hrubé porušení dobrých mravů.
Odvolací soud se s hodnocením soudu prvního stupně ztotožnil, uzavřel, že chování žalované manželky nesplňuje důvody pro vrácení daru. Žalobce si proto podal dovolání k Nejvyššímu soudu a tam už uspěl, po právní stránce určitě, i když na vrácení nemovitostí – jejich vydání zpět a přepsání vlastnictví na katastru – si bude muset počkat. Ještě musí s právníkem zabojovat, ale má velkou šanci.
Smlouva je ovšem smlouva. A ta je výhodnější pro manžela
Nejvyšší soud ČR ve svém rozsudku spis. zn. 33 Cdo 1679/2016, ze dne 26. 4. 2018, vyhodnotil právní úpravu tak, že právo dárce domáhat se vrácení daru je založeno zákonem a souvisí s tím, že dárce poskytl obdarovanému majetkový prospěch, za který neobdržel žádnou protihodnotu. Obecně se proto očekává, že této velkorysosti dárce bude odpovídat adekvátní chování obdarovaného k dárci, případně ke členům jeho rodiny.
Právní vztah darování v případě nevhodného chování obdarovaného nezaniká přímo ze zákona, ale záleží na dárci, zda své právo na vrácení daru využije. Právo na vrácení daru bylo založeno § 630 zrušeného občanského zákoníku (a je samozřejmě obsaženo i v novém občanském zákoníku, a to v rozšířené podobě, a proto i pro další a nové případy můžeme vycházet z podaného výkladu NS) – rozhodnutí NS je aktuální a varující.
Zákon možnost dohodnout si odlišnou úpravu podmínek vrácení daru nezakazuje (nezakazoval) a ani z povahy příslušného § 630 nevyplývá nemožnost se od něj odchýlit; dotčeným ustanovením není totiž chráněn žádný veřejný zájem, reprezentovaný např. požadavkem ochrany slabšího subjektu.
Není tedy vyloučeno, aby si dárce s obdarovaným dohodli nejen další okolnosti, za nichž může dárce požádat o vrácení daru, než stanoví zákon, ale i takové smluvní podmínky, jimiž nahradí zcela právní normu vrácení daru obsaženou v zákoně. A o to se manžel předvídavě postaral.
V jedné darovací smlouvě si manželé sjednali, že darující má právo požadovat všechny darované nemovitosti nebo spoluvlastnické podíly na nich zpět v případě, že by se k němu obdarovaná zachovala zvláště zavrženíhodným způsobem či v rozporu s dobrými mravy nebo v případě, kdy by došlo k rozvodu manželství mezi dárcem a obdarovanou
.
Tím podle soudu nahradili ustanovení zákona. Žalobce (dárce) se tak může podle svobodného ujednání stran darovací smlouvy domáhat vrácení daru ve třech případech „závadného chování“:
- prvních dvou vázaných na jednání obdarované (žalované), které však více či méně odpovídají i skutkové podstatě předvídané zákonem,
- a třetího vázaného na právní skutečnost „rozvodu manželství dárce a obdarované“.
První dvě možnosti asi budou manželovi v dalším řízení, protože NS zamítavá rozhodnutí nižších soudů zrušil, k ničemu. Ovšem díky ryze smluvnímu, zákonem nepředvídanému, ale smluvně ujednanému, důvodu se může vrácení nemovitostí dočkat. I když jej NS předem varoval, že případ nadále musí být hodnocen prismatem dobrých mravů – je třeba zhodnotit, zda výkon jeho práva na vrácení daru není v rozporu s dobrými mravy.
Může se to stát i vám, i podle nového občanského zákoníku
Nynější-nový občanský zákoník upravuje místo vracení daru pro závadné chování obdarovaného k dárci a jeho rodině v rozporu s dobrými mravy, které znal zrušený občanský zákoník, odvolání daru pro nevděk k dárci, k tomu nová právní úprava přidala i odvolání daru pro nouzi dárce.
Namísto vracení daru přinesl nový občanský zákoník odvolání daru, a to nejen pro nevděk obdarovaného, ale i pro nouzi dárce. Nově dárce nepožaduje vrácení daru, nýbrž odvolává dar, přičemž k odvolání může přistoupit pro nevděk (obdarovaného), tedy obdobně jako dříve, jestliže se obdarovaný choval k němu nebo členům jeho rodiny tak, že tím hrubě porušoval dobré mravy; nebo nyní dále (nově) pro (svoji) nouzi.
Nový občanský zákoník tedy oproti starému zrušenému občanskému zákoníku rozšířil možnosti odvolání daru. Obě možnosti podle nové právní úpravy už jsme si na Měšec.cz podrobně probrali v článku Kdy můžete jako obdarovaný přijít o dar? A kdy musíte vrátit jen část daru?
Nezakazuje-li to nový občanský zákoník výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona; zakázána jsou pouze ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti.
Mám tedy za to, že podobné opatření, jako učinil opatrný a předvídavý manžel v popisovaném případě, ještě za úpravy dle starého občanského zákoníku, lze smluvně ujednat i nyní.
Může to být inspirace pro toho bohatšího z partnerů při vstupu do manželství, stejně jako varování pro toho chudšího. Třeba se brzy setkáme i s podobným případem řešeným podle nového občanského zákoníku, kdy bude autorův přístup autoritativně potvrzen vrcholným soudem. Přemýšlejte proto, než něco podepíšete a než něco učiníte.
ČLÁNKY DO MAILU