V minulém týdnu prošla oběma komorami parlamentu novela zákona o bankách, která má mimo jiné vliv na budoucí podobu pojištění vkladů v bankách, záložnách a stavebních spořitelnách. Momentálně čeká už pouze na podpis prezidenta a od začátku roku 2011 přinese v oblasti pojištění vkladů především tyto zásadní změny:
- vklady v jedné finanční instituci budou nově pojištěny až do výše 100 000 EUR (nyní 50 000 EUR),
- lhůta pro zahájení výplat náhrad pojištěných vkladů se zkrátí ze 3 měsíců na 20 pracovních dnů,
- o 60 % se zvyšuje příspěvek pojištěných institucí do společného garančního fondu, který je spravován Fondem pojištění vkladů (FPV),
- promlčecí lhůta bude zkrácena z 5 let na 3 roky.
Miliony rozložte do různých peněžních domů
Od roku 2008 až do konce současného roku jsou vklady u jedné finanční instituce pojištěny do výše 50 000 EUR (před tím byla částka poloviční). Jestliže máte v jedné bance např. běžný a spořicí účet, a také termínovaný vklad, pak se částky těchto vkladů sčítají. Pokud vaše úspory přesahují pojistnou hranici, pak, pokud chcete mít klid, nezbývá, než je rozložit do více finančních institucí.
Od roku 2008 byla zároveň také zrušena spoluúčast vkladatelů ve výši 10 %, což znamená, že v případě krachu vám bude vyplaceno 100 % úspor, pokud samozřejmě nepřesáhnou pojistnou hranici. Na této stoprocentní garanci nic nezmění ani nynější novela zákona o bankách. Nově tak budou vklady v jedné finanční instituci pojištěny od 1. ledna 2011 do výše 100 000 EUR.
Vklady vyberete u konkurence
Tím, kdo rozhodne o krachu (odborně řečeno o neschopnosti banky dostát svým závazkům vůči vkladatelům) banky je Česká národní banka, která to také oznámí FPV. Vydání tohoto oznámení ČNB je rozhodným dnem pro zahájení činností spojených s přípravou a realizací výplaty náhrad vkladů,
upřesňuje výkonná ředitelka FPV Renáta Kadlecová. Od tohoto dne běží lhůta pro zahájení výplat náhrad pojištěných vkladů, která se novelou zákona od 1. ledna 2011 zkrátí ze 3 měsíců na 20 pracovních dnů.
Zároveň se výrazně zkracuje i možnost prodloužení této lhůty. Zatímco dnes může FPV v odůvodněných případech posunout začátek vyplácení o další tři měsíce, podle novely bude již tak zkrácenou lhůtu moci prodloužit jen o dalších 10 pracovních dnů.
V této lhůtě musí během 8 pracovních dnů od rozhodného dne předat zkrachovalá banka FPV podklady pro výplatu náhrad. V dalších 12 pracovních dnech musí FPV oznámit datum zahájení, místo a způsob výplaty náhrad. Výplatu náhrad realizuje FPV prostřednictvím vybrané banky s širokou pobočkovou sítí. Výběr náhrady je možné uskutečnit jak v hotovosti tak bezhotovostním převodem. Náhrada se vyplácí majiteli vkladu,
upřesňuje Renáta Kadlecová.
A jakým způsobem se klienti zkrachovalé finanční instituce o způsobu vyplácení svých vkladů dozví? O vklady se přihlašovat nemusí. Statutární orgán zkrachovalé instituce má povinnost předat údaje o pojištěných vkladatelích a jejich vkladech FPV pro účely výplaty náhrad vkladů. FPV informuje vkladatele o datu zahájení, místě a způsobu výplaty náhrad,
odpovídá Renáta Kadlecová.
Vkladatelé jsou informováni prostřednictvím denního tisku a webů FPV, zkrachovalé finanční instituce a banky, která vklady vyplácí. Zpravidla bývají informace vyvěšeny také na pobočkách zkrachovalých bank. Přímo vkladatele tedy nikdo nekontaktuje, musejí tedy vyvinout alespoň minimální úsilí a dohledat si informace o způsobu výplaty z uvedených informačních zdrojů.
Nově se zkracuje lhůta na vybrání vkladů. Zatímco nyní by byl nárok na vklad promlčen za 5 let, od nového roku se tato lhůta zkrátí na 3 roky. Počítat se začíná ode dne zahájení výplaty vkladů.
Jaké vklady nejsou pojištěné?
Pojištění se nevztahuje na vklady bank, finančních institucí, zdravotních pojišťoven a státních fondů. Pojištěny nejsou také vklady, které je pojištěná instituce oprávněna zčásti zahrnout do svého kapitálu (podřízený dluh). Pojištění se dále nevztahuje na směnky a jiné cenné papíry (tj. např. akcie a dluhopisy).
Zdroj: web FPV
Tvorba rezerv zrychlí
Poslední výraznou změnou je navýšení příspěvků jednotlivých pojištěných institucí. Podle momentálně platného znění zákona přispívají banky a záložny ročně 0,1 % z objemu pojištěných vkladů a stavební spořitelny 0,05 %. Podle novely budou do garančního fondu, určeného pro případné výplaty vkladů přispívat o 60 % více a změní se i frekvence platby z roční na čtvrtletní. Banky a záložny tak budou každého čtvrtroku posílat 0,04 % z pojištěných vkladů, stavební spořitelny 0,02 %.
Koncem roku 2009 bylo ve garančním fondu cca 12,6 miliardy Kč. Podle současných pravidel do něj každým rokem přibyly zhruba 2 miliardy Kč. Podle nás a odborníků má smysl, aby fond měl rezervy ve výši 1,5 % z objemu pojištěných vkladů. To se všeobecně považuje za dostačující hranici,
vysvětluje předseda správní rady FPV Josef Tauber, a dodává: V Česku je to zhruba 31 miliard korun.
Zahraniční banky jsou pojištěny „doma“
Povinnost mít vklady pojištěné u FPV mají banky, záložny a stavební spořitelny se sídlem v České republice. U záložen a stavebních spořitelen je to jednoduché, všechny mají sídlo v Česku a vklady u nich jsou pojištěny u FPV.
Jak je to s pobočkami zahraničních bank?
Pobočky zahraničních bank se nemusí účastnit systému pojištění pohledávek z vkladů, pokud svůj záměr oznámí České národní bance a současně jí prokáží, že systém pojištění pohledávek z vkladů, na kterém jsou účastny, zaručuje oprávněným osobám nejméně stejný stupeň ochrany, jaký je požadován právem Evropských společenství.
Zdroj: web ČNB
Některé banky působící na českém trhu zde ale mají pouze pobočky a jejich sídlo je v zahraničí (např. Citibank – Irsko, Commerzbank – Německo, mBank – Polsko, Oberbank – Rakousko). Do systému pojištění vkladů v Česku se nemusí povinně zapojit, pokud prokáží, že jsou součástí systému pojištění, který je na úrovni Evropské unie. V Česku působí pro běžnou klientelu jen banky z EU a na místním systému pojištění se dobrovolně nepodílí žádná (podílela se jen HSBC Bank). Klienti ostatních evropských bank působících u nás, by se v případě bankrotu těchto bank museli obracet na příslušné zahraniční organizace podobné českému FPV.
Fond má uzavřeny dohody o spolupráci se Slovenskem, Maďarskem a UK. V případech, že by došlo k výplatě náhrad vkladů pobočky některé z banky, která má sídlo v těchto zemích, bude Fond působit jako kontaktní místo a může i zprostředkovat výplatu náhrady. Pokud by došlo k výplatě náhrad vkladů u pobočky zahraniční banky v jiné zemi než ve výši zmíněných 3 případech, bude záležet na domovském systému pojištění vkladů zda požádá Fond o spolupráci. V rámci Evropského fóra pojistitelů vkladů se připravuje rámcová dohoda o spolupráci mezi systémy pojištění vkladů v Evropě,
upřesňuje Renata Kadlecová. Ze slovenských bank má u nás pobočku pouze Všeobecná úverová banka a z britských bank šlo o HSBC Bank, která se ale nedávno rozhodla český trh opustit. Maďarské banky u nás pobočku nemají. Je rozdíl mezi pobočkou banky a pouhým zastoupením, resp. reprezentační kanceláří.
Řešíte bydlení: Získejte snadno nemovitost až o třetinu levněji (NÁVOD)
Za 15 let vyplaceno takřka 25 miliard
Řízením FPV je ze zákona pověřena pětičlenná správní rada, jejíž členy jmenuje a případně i odvolává ministr financí. V radě musí sedět minimálně jeden zaměstnanec ČNB a dva členové představenstev komerčních bank. Činnost fondu řídí výkonný ředitel, kterého jmenuje správní rada.
Za svou patnáctiletou existenci řešil FPV 12 bankovních bankrotů. Dohromady vyplatil nějakých 24,5 miliardy Kč. Poslední vypořádání řešil v roce 2003, kdy zkrachovaly Union banka a Plzeňská banka. Tehdy bylo ve fondu zhruba 9 miliard Kč, vyplatit ale bylo třeba 12 miliard. Chybějící 3 miliardy si fond vypůjčil od státu. V Česku, na rozdíl od většiny evropských států, nemá stát zákonnou povinnost fondu chybějící peníze půjčit. V zákoně je napsáno, že tak učinit může.
Vzhledem k tomu, že FPV musí mít peníze vždy rychle k dispozici, investuje vybrané prostředky do rychle zpeněžitelných nástrojů. Momentálně je takřka 80 % finančních rezerv fondu uloženo ve státních dluhopisech. Věřme, že je bude moci držet co nejdéle.