Vadí vám Ukrajinci? Letos už státu odvádějí dvojnásobně víc, než dostávají na dávkách

Po dvou letech od přepadení Ukrajiny Ruskem, kdy stát od samého začátku poskytoval ze svého rozpočtu ukrajinským uprchlíkům humanitární pomoc, se situace začíná obracet. Většina Ukrajinců pracuje, umí česky a odvádí do státního rozpočtu více než dvojnásobek toho, co dostanou jejich „slabší“ krajané na humanitárních dávkách. Slabšími máme na mysli například matky s malými dětmi, školáky, studenty a seniory, kteří pracovat nemohou.

Podle dat Ministerstva vnitra dostalo statut dočasné ochrany v souvislosti s ruskou agresí celkem 384 tisíc osob, z nichž největší část žije v Praze (96 tisíc) a ve Středočeském kraji (51 tisíc). Nejčastěji přitom jde o matky s dětmi.

Z dat Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) vyplývá, že již tři čtvrtiny domácností uprchlíků mají své hlavní zdroje příjmů ze zaměstnání. Přibližně pětina osob s dočasnou ochranou pobírá dávky od ukrajinského státu, jejich výše je ale nízká. Vedle zaměstnaných uprchlíků někteří také podnikají. Od začátku války počet OSVČ s ukrajinským občanstvím narostl přibližně o 10 tisíc.

Česká republika uprchlíkům hradí nouzové ubytování a humanitární dávky. Lidé, kteří poskytují Ukrajincům střechu nad hlavou ve své domácnosti, pak měli do srpna loňského roku nárok na příspěvek pro solidární domácnost. Naopak do státního rozpočtu směrem od uprchlíků plynou nejen odvody vyplývající z příjmu, ale také DPH a spotřební daň.

Data nám jasně ukazují, že hlavně díky velkému zapojení na pracovní trh začínají uprchlíci vyrovnávat celkovou bilanci. Ta se v loňském roce téměř srovnala, protože výrazně posílily příjmy, zejména pak z odvodů na pojistné. Nyní uprchlíci do systému přináší více, než z něj dostávají, říká ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Přečtěte si také:

Pojišťovny znovu rozjíždějí zdravotní pojištění pro cizince. Srovnáváme ceny

Jak vypadají příjmy a výdaje za rok 2023

V tabulce níže je vidět, jak se posunovala a průběžně měnila v loňském roce bilance výdajů a příjmů týkajících se ukrajinských uprchlíků. Údaje jsou uvedeny v miliardách Kč.

Ukazuje se, že největší výdaje mělo Česko pouze v roce 2022, tedy v době masivního příchodu uprchlíků. Loňské výdaje však byly jen o 0,6 mld. Kč vyšší, než kolik Ukrajinci odvedli na daně a zdravotní a sociální pojištění. První dva měsíce letošního roku se karta začíná obracet, uprchlíci sice dostali necelou 1 mld. Kč na humanitárních dávkách a nouzovém ubytování, ale téměř 2 mld. Kč naopak do státního rozpočtu odvedli. Uvedená data jsou od Ministerstva práce a sociálních věcí.

Pro lepší znázornění se můžeme podívat na následující graf:

Bilance příjmů a výdajů na podporu uprchlíků z Ukrajiny za rok 2023 (mld. Kč)

Autor: Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR

Ukrajinci by však mohli vydělávat více peněz – a následně platit ještě vyšší odvody – pokud by stát umožňoval přihlížet k jejich kvalifikaci, kterou získali na Ukrajině.

Z čeho ale máme menší radost, je to, že ještě stále velká část uprchlíků, 61 procent, pracuje pod svou kvalifikací, tudíž v těch oblastech, které jsou spojené spíše s nižšími výdělky. Velká část ukrajinských příchozích nám pomáhá přesně v těch sektorech, kde nám lidské kapacity a síly chyběly, uvádí vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková. 

V současné době mají ukrajinští uprchlíci při příchodu do České republiky nárok na bezplatné ubytování a humanitární dávku ve výši 5000 Kč po dobu prvních 6 měsíců pobytu. Od sedmého měsíce, v případě, že si nenašli práci a stále nejsou prokazatelně soběstační, se jim tato dávka snižuje na aktuální výši životního minima:

• 4860 Kč pro dospělé od 18 let,
• 3490 Kč pro děti a dospívající do 18 let,
• 3490 Kč pro nezaopatřené studenty ve věku od 15 do 26 let.

Po 6 měsících nároku na humanitární dávku žadatele prověřuje Úřad práce, jaké mají příjmy, a to nejen z českých zdrojů, ale i ze zahraničí. Jestliže se ukáže, že žadatel má dostatek finančních prostředků pro své základní potřeby a bydlení, nárok na dávky mu končí. Po této době přestávají mít nárok na bezplatné ubytování a nové si musí zajistit sami vlastními silami.

Od 6. měsíce po udělení dočasné ochrany, pokud je stále podpora státu nutná (například pro nepracující maminku s malým dítětem), mají uprchlíci nárok na humanitární dávku v následující výši:

• 3130 Kč pro dospělou osobu, 
• 4860 Kč pro dospělou osobu, která se řadí mezi zranitelné osoby (7290 Kč, pokud se jedná o osobu se zdravotním postižením),
• 3490 Kč pro dítě (5235 Kč, pokud se jedná o osobu se zdravotním postižením; 4188 Kč, pokud se jedná o dítě ve věku 6–10 let).

Humanitární dávku aktuálně čerpá třikrát méně lidí než na začátku uprchlické vlny, ze 70 % se jedná o tzv. zranitelné osoby. 

Jde o jasný znak toho, že se nám podařilo ukrajinské uprchlíky dobře integrovat a začlenit do společnosti a že se osamostatňují. V míře zapojení uprchlíků na trh práce významně předstihujeme mnohé další evropské země, které v tom zdaleka nejsou tak úspěšné jako Česká republika, řekl ministr Jurečka.

Počty příjemců humanitárních dávek v jednotlivých měsících

Přehled příjemců humanitární dávky podle měsíce nároku v letech 2022–2024

Autor: Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR

Je důležité znovu připomenout, jak skvěle se do pomoci Ukrajině zapojila celá občanská společnost, solidární domácnosti, ale také vláda, jednotlivé resorty, kraje, města a obce. Nenahraditelnou práci celou dobu odvádí i nevládní organizace v terénní práci, uvedl ministr Jurečka. Zapomenout nejde ani na firmy, bez kterých by nebylo možné takové začlenění uprchlíků na trh práce. Příchozí z Ukrajiny pomáhají řešit dlouhodobý nedostatek pracovní síly u nás. Nedochází k vytlačování českých občanů z práce, naopak pracovní uplatnění uprchlíků odpovídá struktuře poptávky. Nejen odvody a daně, ale i jejich spotřeba, přináší desítky miliard do našeho státního rozpočtu, dodal.

Za dávky si kupují byty v novostavbách a jezdí Teslou. Vážně?

U nás v Hloubětíně (Praha 9), je to samý Ukrajinec. Třeba u nás v domě, v novostavbě, jich má byty hned několik a jeden dokonce jezdí Teslou. A my jim ještě platíme dávky, stěžovala si mi žena středního věku, která v uvedeném domě žije v nájemním bytě. Když přidala pár sprostých nadávek na účet uprchlíků, zeptala jsem se jí, jestli ví, jak vysoké dávky a za jakých podmínek uprchlíci dostávají. Nevěděla.

Tak jsem se jí zeptala, jestli tuší, jaké částky stát vydá na sociálních dávkách pro bratry (a sestry) Čechy. To také neměla tušení.

Pro české „vlastence“, kteří se bojí o finanční blaho státu a zastávají názor, že uprchlíci se na nás přiživují, je dobré ukázat pár současných dat z MPSV, kolik stát (prostřednictvím Úřadu práce) vyplatí každý měsíc na sociálních dávkách.

Následující částky český stát pošle českým občanům, kteří si nedokážou sami bez pomoci zajistit patřičný příjem, aby poplatili své náklady. Nejvíce výdajů máme s doplatky na bydlení, které se pohybují téměř každý měsíc mezi 1 a 2 miliardami Kč. 

Ukázka výdajů je za 3 měsíce (září, říjen, listopad) roku 2023, což jsou naposledy zveřejněná data od MPSV. Detailní statistiky najdete na webu ministerstva.

Příspěvek na bydlení

Pokud bychom sečetli všechny doplatky na bydlení vyplacené českým občanům od prosince 2022 do listopadu 2023, tedy 12 měsíců, vyjde nám částka 17,320 mld. Kč.

Přídavek na dítě

Doplatek na bydlení

Příspěvek na živobytí

Mimořádná okamžitá pomoc

Z uvedených dat v úvodu článku je vidět, že ukrajinští uprchlíci pro nás představovali v podstatě jen jednoroční zátěž v roce 2022 v podobě 12,4 mld. Kč (viz tabulka výdajů a od nich odečtených příjmů). V roce 2023 už byl poměr téměř vyrovnaný, a sociální odvody Ukrajinců už navíc přispívaly na naše české důchody. Je zřejmé, že odvody a daně uprchlíků letos výdaje státu zřetelně překonají. Budou mít stejnou klesající tendenci sociální dotace pro české občany?

Přečtěte si také:

Revize dávek: Jedna dávka místo čtyř a bič na ty, co systém zneužívají