Stát si posvítí na neplatně vedené exekuce. Víme, co chystá

V České republice je kolem 200 (některé odhady říkají až 300) tisíc neplatně vedených exekucí. Soudy by je měly zastavovat. To se ale zatím neděje a je na dlužnících, aby se o to aktivně snažili sami. Situace se možná změní. Ministerstvo spravedlnosti chce na soudy apelovat, aby plnily svou povinnost.

Ví se to… a to je tak všechno

O neplatně vedených exekucích se dlouhodobě ví a v minulosti už padlo i pár přelomových soudních rozhodnutí, na jejichž základě by bylo možné jich řadu zastavit. Problém je, že dosud se neplatně vedenými exekucemi zabýval například jen projekt Exekutor má smůlu založený Petrem Němcem nebo Doložkomat organizace Člověk v tísni apod. Nešlo tedy o plošné řešení. Dlužník se musí začít bránit aktivně, nejčastěji právě za pomoci jednoho ze zmíněných projektů. Problémem je, že drtivá většina dlužníků si neuvědomuje, že lze jeho exekuci zastavit.

Exekuce jsou vedené neplatně nejčastěji kvůli neplatné rozhodčí doložce. O rozsudku, který poukazuje na neplatnost rozhodčí doložky, je-li v ní rozhodce stanoven netransparentně (není např. dán jmenovitý seznam rozhodců, z nichž jeden bude spor rozhodovat), jsme informovali v článku Řada exekucí je vedena neplatně. Jak zjistit, jestli to není i ta vaše?

Průlomový byl i rozsudek Ústavního soudu v roce 2014, co rozhodl o neplatnosti rozhodčí doložky z důvodu neplatnosti úvěrové smlouvy, ve které byla obsažena. A to i přesto, že samotná rozhodčí doložka platná byla. Pokud tedy úvěrová smlouva svým zněním například odporuje dobrým mravům nebo obsahuje úrok, který se blíží lichvě, apod., vztahuje se podle rozhodnutí Ústavního soudu neplatnost i na samotnou rozhodčí doložku bez ohledu na to, zda ta je v pořádku, či nikoli. O případu informujeme v článku Úvěrovka Profi Credit prohrává boj s rozhodčími doložkami.

V roce 2017 také rozhodl Krajský soud v Praze ve sporu s úvěrovou společností Profi Credit o tom, že exekuce, ve kterých figuruje rozhodce, jenž je ekonomicky závislý na dané úvěrové společnosti, je vedená neplatně.

Další přelomová soudní rozhodnutí, co zvyšují počet exekucí, které je možné na jejich základě zastavit, najdete například na blogu Exekutor má smůlu.

Pohnou se ledy?

Situaci nyní možná nechtěně rozhýbal Andrej Babiš. Ten (resp. jeho tým) totiž ve svém pravidelném hlášení na Facebooku 31. března omylem nepravdivě uvedl, že se vládě podařilo zastavit 200 tisíc neoprávněně vedených exekucí. Na Facebooku na to reagoval Jan Farský a Petr Němec. Oba se shodli na tom, že ze strany ministerstva spravedlnosti v minulosti ani v současnosti nebyl dosud žádný zájem věci řešit. (Facebookový post na stránce premiéra už je upravený, nicméně na stránce Petra Němce a Jana Farského je jeho původní znění zaznamenáno a zvýrazněno.)

To by se teď mohlo změnit. Petr Němec totiž premiérovi zaslal 2. dubna otevřený dopis, v němž ho vyzval k jednání a nabídl pomocnou ruku. Na to konto proběhla 5. dubna schůzka ještě s ministrem spravedlnosti Janem Kněžínkem a poslancem Patrikem Nacherem, který před vstupem do politiky založil projekt Bankovní poplatky a Anketu o nejabsurdnější bankovní poplatek.

Co se dohodlo? Větší apel na soudy a návod

Na schůzce se probíralo, co ve věci může každý z účastníků ze své pozice udělat, aby soudy, které by tak měly z úřední povinnosti činit už nyní, začaly být ve věci do budoucna aktivnější a neplatné exekuce zastavovaly samy.

První opatření leží na ministerstvu spravedlnosti. To by mělo nyní vytvořit pro předsedy okresních soudů dopis, ve kterém bude apelovat na větší samostatnou aktivitu v této oblasti. Připojit by také mělo návod, jak využívat informace z Rejstříku zahájených exekucí, identifikovat neplatně vedené exekuce a v souladu s judikaturou Nejvyššího a Ústavního soudu je začít zastavovat. Mělo by dojít také k úpravě vzoru návrhu na zastavení exekuce.