Hlavní navigace

Co musí podnikatelé splňovat, když uzavírají smlouvy se spotřebiteli přes internet?

Autor: Cebia, spol. s r.o.
Jiří Matzner

Uzavírání smluv přes internet je čím dál tím častějším fenoménem, který s sebou nese mnoho výhod, ale i řadu rizik. Zvláště v případě, kdy je na druhém konci spotřebitel. Tedy osoba v mnohdy nevýhodném postavení jakožto slabší strana daného smluvního vztahu.

Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Z toho důvodu také občanský zákoník nastavuje na ochranu spotřebitele určité podmínky, které podnikatelé musí naplňovat při uzavírání smluv se spotřebiteli online.

Obecné povinnosti podnikatelů při uzavírání smluv se spotřebiteli

Podnikatelé mají vůči spotřebitelům relativně rozsáhlé povinnosti, zejména při uzavírání smluv na dálku – například prostřednictvím internetového obchodu nebo emailu. V prvé řadě se jedná o povinnosti poskytnout spotřebiteli před uzavřením smlouvy určité informace, mezi které patří například povinnost podnikatele informovat spotřebitele o své totožnosti a kontaktních údajích (eventuálně o svém telefonním čísle či emailové adrese), povinnost nabízené zboží nebo službu řádně označit a popsat její hlavní vlastnosti nebo informovat spotřebitele o ceně zboží nebo služby (případně o způsobu jejího výpočtu – včetně veškerých daní a poplatků).

Při plnění informačních povinností je podnikatel povinen před uzavřením smlouvy spotřebitele informovat také o způsobu platby a způsobu dodání předmětného zboží nebo služby, jakož i o nákladech na jeho dodání.

V neposlední řadě je třeba spotřebitele (jakožto zákazníka) informovat i o době trvání závazku a o podmínkách jeho případného ukončení, je-li smlouva uzavírána na dobu neurčitou. Také musí poskytnout spotřebiteli informace o jeho právech z vadného plnění, jakož i o právech ze záruky a sdělit mu podmínky pro uplatňování těchto práv.

Podnikatelé také nemohou se spotřebiteli sjednávat takové podmínky, které by například vylučovaly nebo omezovaly práva spotřebitelů z vadného plnění, nebo umožňovaly podnikatelům odstoupit od smlouvy bez udání důvodu, zatímco spotřebitelům nikoli, odkládaly stanovení ceny až na dobu plnění či umožňovaly podnikatelům ze své vůle měnit práva nebo povinnosti stran apod. Podobná ujednání jsou totiž ze zákona výslovně zakázána.

Specifika distančních smluv uzavíraných přes internet

Smlouvy uzavírané přes internet se označují jako tzv. distanční smlouvy. K jejich uzavírání dochází většinou elektronicky (online), a to například objednáním určitého zboží nebo služby na e-shopu, při současném vyslovení souhlasu s jeho obchodními podmínkami.

Jednou z nejdůležitějších povinností, kterou má podnikatel vůči spotřebiteli při uzavírání distančních smluv, je povinnost informovat spotřebitele o jeho právu na odstoupení od smlouvy (bez udání důvodu) ve lhůtě čtrnácti dnů od jejího uzavření. Spotřebitel je v takovém případě samozřejmě oprávněn v uvedené čtrnáctidenní lhůtě od smlouvy odstoupit.

Problém však může nastat v momentě, kdy podnikatel spotřebitele o tomto jeho právu patřičně neinformuje – zpravidla ve svých obchodních podmínkách. V takovém případě totiž zůstává právo na odstoupení od smlouvy bez udání důvodu spotřebiteli zachováno, a to až na dobu jednoho roku a čtrnácti dnů od uzavření smlouvy, což podnikatele staví do značně nevýhodné pozice. Zejména za předpokladu, že spotřebitel může v takto prodloužené lhůtě od smlouvy odstoupit zcela svévolně a bez udání důvodu. Pokud by nicméně byl spotřebitel o svém právu na odstoupení od smlouvy poučen až v této prodloužené lhůtě, čtrnáctidenní lhůta pro odstoupení by začala běžet ode dne obdržení takovéto dodatečného poučení od podnikatele.

Pokud spotřebitel od distanční smlouvy odstoupí, je povinen podnikateli bezodkladně (nejpozději však do čtrnácti dnů od odstoupení) vrátit zboží, které od něho obdržel. Byla-li ovšem spotřebiteli na základě distanční smlouvy poskytnuta služba, spotřebitel zpravidla není při odstoupení ve čtrnáctidenní lhůtě vůči podnikateli ničeho povinen. V každém případě podnikatel musí po odstoupení od smlouvy spotřebiteli bez zbytečného odkladu, nejpozději však do čtrnácti dnů od odstoupení, vrátit veškeré peníze, které od něho na základě smlouvy obdržel, a to i včetně nákladů spojených s navrácením zboží (pokud podnikatel spotřebitele předem neupozornil na povinnost tyto náklady nést samostatně).

U distančních smluv má podnikatel vůči spotřebiteli (vedle výše popsaných obecných informačních povinností) také další informační povinnosti, vázané výhradně ke smlouvám uzavíraným na dálku. V tomto směru má podnikatel povinnost spotřebitele dále informovat také například o existenci případné povinnosti zaplatit zálohu nebo podobnou platbu (je-li vyžadována), o nákladech na prostředky komunikace na dálku (pokud se liší od základní sazby), o daních a poplatcích souvisejících s prodávaným zbožím či poskytovanou službou nebo o tom, že v případě odstoupení od smlouvy ponese spotřebitel náklady spojené s navrácením zboží.

Spotřebiteli by měla být rovněž poskytnuta informace o existenci, způsobu a podmínkách mimosoudního vyřizování stížností spotřebitelů, včetně údajů o orgánu příslušném k mimosoudnímu řešení spotřebitelských sporů, a to jednak přímo ve smlouvě uzavřené se spotřebitelem (popř. v obchodních podmínkách), a jednak na webových stránkách podnikatele. V běžných obchodních vztazích bývá orgánem příslušným k mimosoudnímu řešení spotřebitelských sporů zpravidla Česká obchodní inspekce.

Diners

Závěr

Povinnosti podnikatelů při obchodním styku se spotřebiteli jsou vcelku rozsáhlé, zejména s ohledem na nemalý rozsah všech informací, které musí podnikatel spotřebitelům při uzavírání distančních smluv sdělit. Při zakládání a provozování internetového obchodu je proto třeba tyto povinnosti určitě nepodcenit a důsledně je splnit, ačkoliv se to může některým podnikatelům jevit jako banální formalita.

V opačném případě totiž mohou podnikatelům vzniknout velmi nepříjemné komplikace. Jako třeba při opomenutí spotřebitele informovat o možnosti odstoupení od smlouvy ve lhůtě čtrnácti dnů, může být podnikatel nemile překvapen odstoupením dobře informovaného spotřebitele od distanční smlouvy až po uplynutí několika měsíců, kdy však už podnikatel nemusí počítat s tím, že mu bude muset vracet cenu zaplacenou za odebrané zboží.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).