I tomu největšímu dlužníkovi, na kterého je uvalena i několikerá exekuce srážkami ze mzdy, musí zůstat alespoň nezabavitelné minimum. Nezabavitelné minimum a příslušný výpočtový vzorec srážek se uplatňuje i pro případ běžných, tedy mimoexekučních, srážek, které provádí zaměstnavatel ze mzdy svého zaměstnance.
V případě exekuce musí být nezabavitelné minimum respektováno vždy. Nerespektovat nezabavitelné částky a mimoexekuční srážky provést ve větším rozsahu je možno na základě dohody o srážkách ze mzdy. Ta musí být sjednaná mezi povinným zaměstnancem jako dlužníkem a oprávněným věřitelem, popř. mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem k uspokojení závazků zaměstnance, tedy ve prospěch věřitele zaměstnance. V tomto případě se nesmí jednat o srážky ve prospěch zaměstnavatele (nýbrž ve prospěch třetí osoby) a nesmí tím být ohroženo provádění jiných srážek ze mzdy, ani tím nesmí být tyto srážky zkráceny.
Příklad:
Zaměstnanec pobírá čistou mzdu ve výši 18 520 Kč, nejsou vůči němu nařízeny žádné exekuční srážky; dohodne se se zaměstnavatelem, aby prováděl z jeho mzdy srážky ve prospěch banky ke splátce úvěru, v měsíční výši 14 000 Kč, což je více než podle nezabavitelných částek. Vzhledem k tomu, že taková dohoda vyhovuje pravidlům zákoníku práce, jsou srážky i v takové výši přípustné.
Nerespektovat nezabavitelné částky a provádět exekuční srážky ve větším rozsahu, než povolují nezabavitelné částky, je nepřípustné, a to i když s tím povinný souhlasí. Nezabavitelné částky byly v rámci pravidelné každoroční valorizace od 1. ledna 2010 zvýšeny.
Přečtěte si také: Jste nezaměstnaní? Zvýšenou podporu od listopadu nečekejte
Výpočet nezabavitelného minima
Nezabavitelnou částku na povinného stanovíme jako 2/3 součtu částky životního minima jednotlivce, tedy částky 3126 Kč a částky normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu v nájemním bytě v obci od 50 000 do 99 999 obyvatel. Údaj týkající se velikosti obce se použije vždy, bez ohledu na to, v jaké obci skutečně povinný zaměstnanec žije, tedy částka 4597 Kč (dosud šlo o částku 3804 Kč). Zmíněné dvě třetiny se proto budou počítat z částky 7723 Kč (dosud šlo o 2/3 z částky 6930 Kč).
Nezabavitelná částka na povinného činí 5148,66 Kč.
Nezabavitelnou částku na vyživovanou osobu stanovíme obdobně, a to jako ¼ z nezabavitelné částky na povinného 5148,66 Kč. Činí tedy 1287,16 Kč.
Na manžela povinného se započítává jedna čtvrtina nezabavitelné částky, i když má samostatný příjem. Na dítě, jež manželé společně vyživují, se započítává jedna čtvrtina nezabavitelné částky každému manželovi zvlášť, jsou-li srážky prováděny ze mzdy obou manželů. Jedna čtvrtina nezabavitelné částky se nezapočítává na žádného z těch, v jejichž prospěch byl nařízen výkon rozhodnutí pro pohledávky výživného, jestliže výkon rozhodnutí dosud trvá.
Celkovou nezabavitelnou částku na povinného stanovíme jako součet nezabavitelné částky na povinného a všech nezabavitelných částek na vyživované osoby.
Zaokrouhlování
Celková částka, která nesmí být povinnému sražena z měsíční mzdy, se zaokrouhluje na celé koruny nahoru. Nezaokrouhlují se tedy jednotlivé nezabavitelné částky, ale až jejich součet u jednotlivého zaměstnance – tedy celková nezabavitelná částka.
Příklady:
1) Proti zaměstnanci žijícímu s manželkou a jedním dítětem, který má čistý příjem 10 000 Kč, byla nařízena exekuce pro dlužné výživné, ve prospěch druhého dítěte z předchozího manželství. Nezabavitelná částka, která nemůže být postižena, činí 5148,66 Kč na osobu povinného. Na dítě a manželku se započte dvakrát nezabavitelná částka 1287,16 Kč (na oprávněné dítě se nic započítávat nebude). Povinnému tedy nesmí být sraženo 7722,98 Kč, čili po zaokrouhlení 7723 Kč.
2) Pokud by ale zaměstnancův čistý výdělek činil řekněme jen 9000 Kč a přitom se vedle manželky staral o 3 děti ve vlastní péči, srážky ze mzdy nelze provést, protože součet nezabavitelných částek 10 297,3 Kč (5148,66 + 4×1287,16 Kč - po zaokrouhlení 10 298 Kč) přesáhne skutečný výdělek.
Částku, nad kterou se zbytek čisté mzdy srazí bez omezení (tedy po odečtení nezabavitelných částek) stanovíme obdobně jako součet částky životního minima jednotlivce a částky normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu. Stanoví se jako součet částky 3126 Kč a částky 4597 Kč, činí tedy 7723 Kč.
Typ částky | 2006 | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 |
---|---|---|---|---|---|
Nezabavitelná částka na povinného | 2741 | 3856,67 | 4187,33 | 4620 | 5148,66 |
Nezabavitelná částka na vyživovanou osobu | 1105 | 964,16 | 1046,83 | 1155 | 1287,16 |
Částka, nad kterou se srazí zbytek čisté mzdy bez omezení | 6630 | 5785 | 6281 | 6930 | 7723 |
Vypočtená maximální výše 1/3 zbytku čisté mzdy | 2210 | 1928 | 2093 | 2310 | 2574 |
Od kdy je možné použít nový postup
Srážené částky se vypočtou podle podmínek a sazeb platných pro povinného v měsíci, za který se čistá mzda zjišťuje.
Zaměstnavatel uplatní nově vypočtené nezabavitelné částky poprvé za výplatní období, do něhož připadne den, od něhož se tyto částky zvyšují. Nové nezabavitelné částky tedy ovlivňují až mzdu za měsíc leden 2010, zúčtovanou a vyplácenou v únoru 2010, zatímco mzda za měsíc prosinec bude ještě zúčtována podle dosavadních nezabavitelných částek.
Nástin dalšího postupu při srážkách ze mzdy
Další postup srážek, které se provádějí z čisté mzdy naznačíme již jen rámcově.
- Z čisté mzdy se odečte základní nezabavitelná částka.
- Pokud je zbylá čistá mzda rovna nebo nižší než 7723 Kč, zaokrouhlí se směrem dolů na částku dělitelnou třemi a vyjádřenou v celých korunách (maximální výše jedné třetiny ze 7723 Kč je tedy 2574 Kč).
- Případný zbytek (1 nebo 2 Kč), odečtený od zbytku čisté mzdy při jeho zaokrouhlování směrem dolů na částku dělitelnou třemi, náleží povinnému. Tentokrát, je-li zbytek čisté mzdy roven nebo vyšší než 7723 Kč, jde o zbytek 1 Kč. Částka přesahující hranici 7723 Kč se srazí bez omezení.
Průvodce daňovým a sociálním systémem
- daňové kalkulačky
- kalkulačky čisté mzdy
- kalkulačky sociálních dávek
- interaktivní daňová přiznání
- přehled změn v kostce
Zbylá čistá mzda se sráží po třetinách
První třetina zbytku čisté mzdy je určena pro vydobytí nepřednostních pohledávek oprávněných osob (a přednostních pohledávek, pokud k jejich úhradě nepostačuje druhá třetina).
Druhá třetina slouží pouze k vydobytí přednostních pohledávek a pokud takové nejsou, vyplatí se částka povinnému. Pokud druhá třetina nestačí k uspokojení přednostních pohledávek, převádí se část přednostních pohledávek do první třetiny.
Třetí třetina se vždy vyplatí povinnému.
Je-li zbylá čistá mzda vyšší než 7723 Kč, připočte se částka přesahující 7723 Kč (tedy plně zabavitelná část zbytku čisté mzdy) ke druhé třetině zbytku čisté mzdy (tedy k 2574 Kč) v rozsahu, který je potřebný k uspokojení přednostních pohledávek. Zbývající část se připočte k první třetině (tedy rovněž k 2574 Kč).
Součet vypočtené první třetiny, případně první a druhé třetiny, a částky přesahující 7723 Kč je tedy postižitelnou výší příjmu. Nepostižitelnou výší příjmu je součet vypočtené třetí třetiny, případně druhé a třetí třetiny, a základní nezabavitelné částky (a případný zbytek 1 nebo 2 Kč odečtený od zbytku čisté mzdy při jeho zaokrouhlování směrem dolů na částku dělitelnou třemi).
Příklad:
Vůči svobodnému zaměstnanci bez vyživovacích povinností, jehož čistá mzda činí 18 520 Kč měsíčně, je vedena exekuce srážkami ze mzdy pro nepřednostní pohledávku (nesplacenou půjčku) ve výši 100 000 Kč. Základní nezabavitelná částka na povinného činí 5148,66, čili 5149 Kč.
Po odečtení této nezabavitelné částky od čisté mzdy činí zbytek čisté mzdy 13 371 Kč. Hranice plně zabavitelného zbytku čisté mzdy je 7723 Kč, z čehož jedna třetina činí 2574 Kč. (Zbude 1 Kč).
Pro uspokojení nepřednostní pohledávky se použije jedna třetina zbytku čisté mzdy, tedy 2574 Kč, a celý zbytek čisté mzdy nad 7723 Kč (čili 13 371 – 7723), tedy 5648 Kč.
Měsíční srážka ze mzdy tak činí 8222 Kč (2574 Kč + 5648 Kč).
Zaměstnanci zůstane základní nezabavitelná částka 5149 Kč, dvě třetiny zbytku čisté mzdy, t.j. 2×2574 (a zbytek vzniklý zaokrouhlováním zbytku čisté mzdy, tedy 1 Kč), čili 5149 Kč. Celkem bude zaměstnanci vyplaceno 10 298 Kč.
Příklad pro rok 2010:
Čistá mzda zaměstnance, který má manželku a dvě děti, činí 18 520 Kč. Provádí se srážka ze mzdy pro pohledávku jak přednostní (např. náhrada způsobené škody na zdraví ve výši 40 000 Kč), tak nepřednostní (kupř. nesplacená půjčka ve výši 100 000 Kč). Základní nezabavitelná částka na povinného je 5148,66 Kč, na vyživované osoby 3×1287,16 (3861,48) Kč, celkem tedy 9010,14, čili 9011 Kč, které se vyplatí zaměstnanci.
Ze mzdy pak zbudou 9509 Kč (18 520 – 9011). Z toho 1786 Kč (9509 – 7723) lze srazit bez omezení. Přiřadí se ke druhé třetině. Částka 7723 Kč se rozdělí na třikrát 2574 Kč se zbytkem 1 Kč. Z první třetiny bude uspokojována nepřednostní pohledávka, ze druhé třetiny (a 1786 Kč) bude uspokojována přednostní pohledávka a třetí třetinu dostane povinný zaměstnanec.
Zaměstnanci tak z čistého výdělku 18 520 Kč zůstane 11 586 Kč (nezabavitelná částka 9011 Kč + třetí třetina 2574 Kč a zbytek vzniklý zaokrouhlováním zbytku čisté mzdy 1 Kč). Částka 6934 Kč (1786 + 2×2574) bude sražena ve prospěch oprávněných věřitelů.
Přednostní pohledávky
Přednostními pohledávkami jsou pohledávky specifikované v ust. § 279 odst. 2 občanského soudního řádu. V rámci přednostních pohledávek pak má absolutní přednost výživné, a to i v případě, že výživné není vymáháno exekučně, ale je sráženo na základě dohody o srážkách ze mzdy.
Jsou-li srážky ze mzdy prováděny k vydobytí několika pohledávek, uspokojí se jednotlivé pohledávky z první třetiny zbytku čisté mzdy podle svého pořadí bez ohledu na to, zda jde o přednostní pohledávky nebo o pohledávky ostatní. Přednostní pohledávky mají totiž prioritní povahu jen ve druhé třetině. Jestliže ta k uspokojení nestačí, uspokojují se ještě z první třetiny, a to spolu s ostatními pohledávkami, avšak už jen podle svého pořadí.
Dochází-li ke srážkám z druhé třetiny zbytku čisté mzdy, uspokojí se z ní bez zřetele na pořadí nejprve pohledávky výživného a teprve pak podle pořadí ostatní přednostní pohledávky. Nepostačí-li částka sražená z druhé třetiny k uspokojení všech pohledávek výživného, uspokojí se nejprve běžné výživné všech oprávněných a pak teprve nedoplatky za dřívější dobu, podle poměru běžného výživného.
Pokud by ale nebylo částkou sraženou z druhé třetiny kryto ani běžné výživné všech oprávněných, rozdělí se mezi ně částka sražená z druhé třetiny poměrně podle výše běžného výživného bez ohledu na výši nedoplatků.
Přečtěte si také: Kolik si můžete vydělat k podpoře?
Nejen mzda
Uvedená pravidla srážek ze mzdy týkající se nezabavitelných částek, se vztahují i na plat a jiné příjmy zaměstnance z pracovněprávního vztahu. Zákoník práce mezi ně zařazuje v prvé řadě odměnu z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, tedy z dohody o pracovní činnosti a dohody o provedení práce. S odměnou z dohody o pracovní činnosti se zachází jako se mzdou nebo platem z pracovního poměru. Je tedy možné provádět jak srážky mimoexekuční, tak exekuční. Odměna z dohody o provedení práce samozřejmě podléhá mimoexekučním srážkám. Exekuční srážky z odměny z dohody o provedení práce ale zůstávají i nadále nepřípustné.
Dále mezi jiné příjmy zaměstnance z pracovněprávního vztahu zákoník práce zařazuje náhradu mzdy nebo platu, odměnu za pracovní pohotovost, odstupné či jiná obdobná plnění poskytnutá zaměstnanci v souvislosti se skončením pracovního poměru. Dále také peněžitá plnění věrnostní nebo stabilizační povahy poskytnutá zaměstnanci v souvislosti se zaměstnáním.
Pro srážky z náhrady mzdy nebo jiného příjmu poskytované zaměstnavatelem v době prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény zaměstnance platí rovněž uvedená pravidla, protože tento příjem se stává součástí mzdy a ostatních příjmů zaměstnance, z nichž se provádějí srážky.
Konzultace se soudem
Pokud jde o exekučně nařízené srážky, pak má zaměstnavatel, zvláště v případě pochybností, možnost požádat soud, aby určil, jaká částka má být v příslušném výplatním období ze mzdy povinného sražena. Existuje-li více oprávněných, může soud stanovit také, kolik z ní připadne na každého z nich. Obdobně zaměstnavatel spolupracuje i s exekutorem (exekutorským úřadem).