Sociální pojištění 2018: Kolik příští rok zaplatíte na zálohách?

Jako každý rok i ten příští dojde k růstu minimálních záloh a k dalším změnám v oblasti zdravotního a sociálního pojištění. V dnešním článku se zaměříme na změny v oblasti sociálního pojištění.

Zálohy vychází z vyhlášky

Abychom mohli vypočítat novou výši minimálních záloh, musíme znát výši průměrné mzdy pro následující rok. Tu pravidelně stanovuje Ministerstvo sociálních věcí ČR vyhláškou a vychází přitom z všeobecného vyměřovacího základu (za rok 2016) a přepočítacího koeficientu pro jeho úpravu (ze statistik za první pololetí roku 2017), které mají vyjádřit růst průměrných mezd. Průměrná mzda, která se odhaduje na příští rok, je pak výsledkem součinu všeobecného vyměřovacího základu a přepočítacího koeficientu.

Průměrná mzda pro rok 2018 se odhaduje na 29 979 Kč jako součin všeobecného vyměřovacího základu ve výši 28 250 Kč a přepočítacího koeficientu 1,0612. Zaokrouhlujeme ji na celé Kč nahoru. Letošní průměrná mzda pro srovnání činí 28 232 Kč.

Sociální pojištění 2018

Záloha na sociální pojištění se odvozuje od dosaženého zisku a vyměřovací základ OSVČ se stanovuje jako jeho jedna polovina. Sazba pojištění pak činí 29,2 %. V případě, že je váš vyměřovací základ nižší než stanovený minimální vyměřovací základ, platí pro vás právě ten minimální a vy budete platit také jen minimální zálohu na pojistné. (Dobrovolně si můžete platit zálohy vyšší.)

Hlavní činnost

Minimální zálohu vypočteme jako 29,2 % z jedné čtvrtiny průměrné mzdy, tedy z částky 7495 Kč (tj. minimální měsíční vyměřovací základ), kterou jsme zaokrouhlili na celé koruny.

Podle těchto pravidel tedy získáme minimální zálohu na pojistné pro rok 2018, která činí po zaokrouhlení 2189 Kč. Oproti letošnímu roku se tedy zvýší o 128 Kč, což je poměrně výrazný růst. Předchozí rok minimální záloha při hlavní činnosti „podražila“ o 89 Kč, rok před tím „jen“ o 29 Kč.

Roční minimální vyměřovací základ u činnosti, která trvala po celý rok, tedy všech 12 měsíců, odpovídá částce 89 940 Kč (7495 × 12). Pokud by činnost netrvala celý rok, násobí se minimální vyměřovací základ jen počtem měsíců, ve kterých činnost skutečně trvala. 

Maximální vyměřovací základ se naproti tomu stanoví jako 48násobek průměrné mzdy, takže pro příští rok bude činit 1 438 992 Kč. Pokud byste dosáhli se svým ročním příjmem nad tuto hranici, nebudete od této částky platit další nemocenské ani důchodové pojištění ani odvádět solidární přirážku.

Vedlejší činnost

Minimální záloha pro OSVČ, které vykonávají vedlejší činnost (např. podnikání při zaměstnání, studiu, v důchodu, na mateřské či při pobírání rodičovského příspěvku), se vypočte jako 29,2 % z jedné desetiny průměrné mzdy (minimální měsíční vyměřovací základ pro vedlejší činnost), tedy jako 29,2 % z částky 2998 Kč (zaokrouhlujeme na celé Kč nahoru). Pro příští rok tedy bude platit minimální záloha ve výši 876 Kč (záloha se také zaokrouhluje na celé koruny nahoru).

Roční minimální vyměřovací základ u vedlejší činnosti, která trvala po celý rok, tedy všech 12 měsíců, odpovídá částce 35 976 Kč (2998 × 12). Pokud by činnost netrvala celý rok, násobí se minimální vyměřovací základ jen počtem měsíců, ve kterých činnost skutečně trvala. 

Rozhodná částka pro vedlejší činnost pro rok 2018 bude 71 950 Kč. V případě, že vaše příjmy z vedlejší činnosti po odečtení výdajů nepřesáhnou tuto hranici, nemusíte za daný rok platit sociální pojištění a v tom příštím ani zálohy. Pojistnému se ale vyhnout nemusíte, záleží, co vám vyjde v přehledu. Z něj (resp. z příjmů po odečtení výdajů) vyplyne, zda budete muset případně pojistné zpětně doplatit. Pokud rozhodnou částku přesáhnete, budete zálohy v následujícím roce platit. V případě, že vaše činnost netrvá celý rok, se tato rozhodná částka snižuje poměrně na dvanáctinu za každý měsíc činnosti.

Rozhodná částka se stanovuje jako 2,4násobek částky, kterou dostaneme součinem všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, za který se účast na důchodovém pojištění posuzuje, a přepočítacího koeficientu pro jeho úpravu (na rozdíl u výpočtu průměrné mzdy se během výpočtu nezaokrouhluje – to až na konci na celé Kč nahoru).

Nové zálohy až po přehledu

Pokud v příštím roce pokračujete v podnikání, budete novou výši záloh platit až za měsíc, ve kterém podáte Přehled o příjmech a výdajích OSVČ. Pokud byste svůj podnik příští rok teprve rozjížděli, budou pro vás platit zvýšené minimální zálohy platné už od počátku činnosti bez ohledu na to, kdy s ní začnete (tedy klidně od ledna).

Zálohy se platí na účet příslušné okresní správy sociálního zabezpečení (v Praze Pražské správy, v Brně Městské správy) vždy do 20. dne následujícího měsíce. V případě prodlení vám správa sociálního zabezpečení naúčtuje za každý den prodlení 0,05 % z dlužné částky.

Nemocenské pojištění 2018

Minimální záloha na nemocenské pojištění se nemění a zůstává na 115 Kč, protože nedošlo ke změně minimálního vyměřovacího základu pro OSVČ. Ten tedy stále činí 5000 Kč.

Stejná zůstává i rozhodná částka, která zakládá účast na nemocenském pojištění. Pro zaměstnané s příjmem do 2500 Kč měsíčně (1/10 průměrné mzdy zaokrouhlené na pětisetkoruny směrem dolů) to tedy znamená, že se neúčastní nemocenského a důchodového pojištění.

V souvislosti s nemocenským pojištěním připomínáme, že příští rok vzniknou další dvě dávky nemocenského pojištění. Otcovská pro novopečené tatínky a dlouhodobé ošetřovné pro ty, kteří pečují v domácím prostředí o člena rodiny.

Kromě klasického zvyšování redukčních hranic u nemocenského pojištění dojde i ke zvýšení dávek nemocenského pro ty, kteří jsou v pracovní neschopnosti déle než měsíc.

Ve spojitosti s důchodovým pojištěním se sluší podotknout i to, že příští rok dojde k vyšší valorizaci důchodů, než bylo v minulých letech zvykem. Podrobnosti najdete v článku Důchody 2018: Vyšší valorizace a pětistovka navíc.