Hlavní navigace

Nemocenské dávky v roce 2018 stoupnou, zvyšují se redukční hranice

6. 11. 2017
Doba čtení: 8 minut

Sdílet

 Autor: Depositphotos
Od 1. 1. 2018 dochází k valorizaci tzv. redukčních hranic vyměřovacího základu, tedy příjmu, z něhož se vypočítávají nemocenské dávky. Z příjmu se pro stanovení výše dávky započte více, a proto budou dávky vyšší.

Zvýšeným nemocenským jsme se zabývali v článku Nemocní dostanou v roce 2018 více peněz. Hlavně dlouhodobí marodi. Dalšími dávkami nemocenského pojištění jsou:

  • peněžitá pomoc v mateřství (lidově zvaná mateřská),
  • ošetřovné,
  • vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství,
  • od 1. 2. 2018 jí bude dávka otcovské poporodní péče (otcovská),
  • od 1. 6. 2018 jí bude dlouhodobé ošetřovné.

Dávky se vyplácejí za kalendářní dny.

Nemocenské dávky se počítají z tzv. denního vyměřovacího základu, který se zjistí tak, že váš započitatelný příjem zúčtovaný v rozhodném období (zpravidla období 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, ve kterém vznikla sociální událost) se dělí počtem započitatelných kalendářních dnů připadajících na toto rozhodné období. Takto stanovený průměrný denní příjem se upravuje (redukuje) pomocí tří redukčních hranic na denní vyměřovací základ. Redukce se provede tak, že se započte

  • do 1. redukční hranice (v r. 2017 to je 942 Kč, v r. 2018 to bude 1000 Kč) 90 % denního vyměřovacího základu, ovšem v případě peněžité pomoci v mateřství a vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství celých 100 % denního vyměřovacího základu,
  • z části denního vyměřovacího základu mezi 1. a 2. redukční hranicí (v r. 2017 to je 1412 Kč, v r. 2018 to bude 1499 Kč) se započte 60 %,
  • z části mezi 2. a 3. redukční hranicí (v r. 2017 to je 2824 Kč, v r. 2018 to bude 2998 Kč) se započte 30 %,
  • k části nad 3. redukční hranici se nepřihlédne.

Peněžitá pomoc v mateřství

Pro nárok na peněžitou pomoc mateřství jsou stanoveny přísnější podmínky než u nemocenského. V den, od něhož má být dávka přiznána, musí trvat vaše účast na nemocenském pojištění nebo ochranná lhůta. To je stejné jako u nemocenského, ale pro nárok na něj stačí pouhý fakt existence, resp. vzniku nemocenského pojištění, pracovní neschopnost a z ní vyplývající nárok na náhradu mzdy za prvních 14 dnů pracovní neschopnosti od zaměstnavatele a od 15. dne pracovní neschopnosti od státu může vzniknout ihned v den zahájení zaměstnání, tedy v den nástupu do práce, aniž by vůbec zaměstnanec zahájil výkon práce. Naproti tomu pro nárok na peněžitou pomoc v mateřství musí být splněna další podmínka, a to účast na nemocenském pojištění po dobu alespoň 270 dnů v posledních 2 letech. U OSVČ je další podmínkou nároku na peněžitou pomoc v mateřství účast na nemocenském pojištění jako OSVČ po dobu aspoň 180 kalendářních dnů v posledním roce přede dnem počátku podpůrčí doby. U žen, jejichž pojištěné zaměstnání skončilo v době těhotenství, činí ochranná lhůta pro vznik nároku na peněžitou pomoc v mateřství tolik kalendářních dnů, kolik činilo toto jejich poslední zaměstnání, maximálně však 180 kalendářních dnů.

Jinak ochranná lhůta, která zajišťuje nárok na některé nemocenské dávky i po skončení zaměstnání, tedy jsou-li splněny podmínky pro přiznání nemocenské dávky, vznikne na ně nárok i po skončení pojištění, je 7 kalendářních dnů. Ochranná lhůta však neplyne zejména:

  • z pojištěné činnosti poživatele starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně,
  • z dalšího zaměstnání sjednaného jen na dobu dovolené v jiném zaměstnání,
  • ze zaměstnání malého rozsahu (tedy nedosahuje-li váš příjem zaměstnance rozhodné částky pro účast na nemocenském pojištění z pracovního poměru nebo dohody o pracovní činnosti 2500 Kč měsíčně – při výkonu zaměstnání malého rozsahu jste pak pojištěni jen v těch kalendářních měsících po dobu trvání takového zaměstnání, v nichž jste dosáhli částky započitatelného příjmu z tohoto zaměstnání aspoň ve výši rozhodného příjmu, tedy 2500 Kč měsíčně),
  • ze zaměstnání, které jste si sjednali jako žáci či studenti, pokud doba zaměstnání spadá výlučně do období školních prázdnin nebo prázdnin,
  • ze zaměstnání, kde jste činní na základě dohody o provedení práce (kde je jinak rozhodnou částkou pro účast na nemocenském pojištění 10 001 Kč).

Peněžitá pomoc v mateřství se vyplácí ode dne, který jste si určili jako nástup na peněžitou pomoc v mateřství, případně ode dne převzetí dítěte do péče. Podpůrčí doba činí 28 týdnů (pokud jste porodili zároveň dvě nebo více dětí, činí podpůrčí doba 37 týdnů). Pokud jste převzali dítě do péče (na základě rozhodnutí příslušného orgánu, z důvodu úmrtí matky, z důvodu dlouhodobého závažného onemocnění matky nebo na základě dohody podle tohoto zákona), činí podpůrčí doba 22 týdnů (31 týdnů při převzetí dvou a více dětí zároveň). Peněžitou pomoc v mateřství je možno pobírat nejdéle do 1 roku věku dítěte, jde-li o dávku náležející z titulu porodu dítěte. Jde-li o dávku náležející z titulu převzetí dítěte do náhradní péče, pak do 7 let věku a 31 týdnů.

Zákon umožňuje střídání matky dítěte s jejím manželem či otcem dítěte v péči o dítě, a to na základě písemné dohody, přičemž každý z nich má při této péči o dítě nárok na výplatu peněžité pomoci v mateřství po dobu a za podmínek stanovených zákonem o nemocenském pojištění. Střídání se umožňuje od počátku 7. týdne ode dne porodu a četnost střídání omezena není. V případě střídání v péči o dítě se zastaví výplata peněžité pomoci v mateřství matce a začne se vyplácet tato dávka muži z jeho nemocenského pojištění, pokud splňuje podmínky nároku na její výplatu, a naopak. U muže je přitom od 1. 1. 2012 zavedena další podmínka, a to, že bude pečovat o dítě nejméně 7 kalendářních dnů po sobě jdoucích.

Výše peněžité pomoci v mateřství činí 70 % denního vyměřovacího základu. Její výši pro rok 2018 si můžete vypočítat v kalkulačce MPSV

Ošetřovné

Na ošetřovné máte nárok jako zaměstnanec, který nemůže pracovat z důvodu, že musí

  • ošetřovat nemocného člena domácnosti,
  • pečovat o zdravé dítě mladší 10 let, protože školské nebo dětské zařízení bylo uzavřeno (z důvodu havárie, epidemie, jiné nepředvídané události), dítěti byla nařízena karanténa nebo osoba, která jinak o dítě pečuje, sama onemocněla.

Jako zaměstnanec nemůžete uplatnit nárok na ošetřovné na dítě, na které již druhý z rodičů uplatnil nárok na peněžitou pomoc v mateřství nebo rodičovský příspěvek. To neplatí, pokud tato jiná osoba onemocněla, utrpěla úraz, nastaly u ní situace zákonem stanovené, porodila nebo jí byla nařízena karanténa, a proto nemůže o dítě pečovat.

V témže případě ošetřování náleží ošetřovné jen jednou a jen jednomu z oprávněných nebo postupně dvěma, jestliže se v témže případě ošetřování vystřídají. Změna druhu onemocnění se nepovažuje za nový případ ošetřování.

Některé skupiny pojištěnců nemají vzhledem k charakteru vykonávané činnosti na ošetřovné nárok (např. zaměstnanci, jejichž zaměstnání je zaměstnáním malého rozsahu, zaměstnanci činní na základě dohody o provedení práce, OSVČ).

Ochranná lhůta pro ošetřovné není stanovena.

Podpůrčí doba u ošetřovného činí nejdéle 9 kalendářních dnů.  Pokud jste osamělý zaměstnanec, který má v trvalé péči aspoň jedno dítě ve věku do 16 let, které neukončilo povinnou školní docházku, činí podpůrčí doba nejdéle 16 kalendářních dnů. Výše ošetřovného činí 60 % denního vyměřovacího základu. Výši ošetřovného pro rok 2018 si můžete spočítat na webu MPSV.

Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství

Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství vám náleží jako zaměstnankyni, která byla z důvodu těhotenství, mateřství nebo kojení převedena na jinou práci a z tohoto důvodu dosahuje bez svého zavinění nižšího příjmu než před převedením. Vyplácí se vám coby těhotným zaměstnankyním za kalendářní dny, v nichž trvalo převedení na jinou práci, nejdéle do počátku 6. týdne před očekávaným dnem porodu. Ve stanovených případech se vyplácí též matkám po porodu při převedení na jinou práci. Výše vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství je stanovena ve výši rozdílu mezi denním vyměřovacím základem zjištěným ke dni převedení zaměstnankyně na jinou práci a průměrem jejích započitatelných příjmů připadajícím na jeden kalendářní den v jednotlivých kalendářních měsících po tomto převedení. Dávka se vyplácí od data převedení na jinou práci do doby nástupu na peněžitou pomoc v mateřství.

Otcovská

Nárok na dávku bude mít otec dítěte, který o dítě pečuje, a osoba (muž nebo žena), která převzala dítě do péče nahrazující péči rodičů, nástup na otcovskou bude začínat dnem, který si určíte, a to v období 6 týdnů ode dne narození dítěte nebo ode dne jeho převzetí, jestliže takové dítě nedosáhlo 7 let věku. Výplata bude náležet za dobu 7 kalendářních dnů, a to ve výši 70 % denního vyměřovacího základu. Její výši si můžete spočítat v kalkulačce MPSV.

O dávku si můžete (jako otcové dětí narozených nebo převzatých do péče nejdříve dne 21. 12. 2017) požádat nejdříve dne 1. 2. 2018. Pro volno v zaměstnání využijí zaměstnaní otcové rodičovskou dovolenou.

O otcovské jsme psali v článku Kolik dostanete za 7denní otcovskou pro novopečené tatínky? (PŘÍKLAD).

Dlouhodobé ošetřovné

Nárok na dlouhodobé ošetřovné budete mít v případě, že pečujete o osobu potřebující poskytování dlouhodobé péče v domácím prostředí a nevykonáváte v zaměstnání, z něhož dlouhodobé ošetřovné náleží, nebo v jiném zaměstnání práci (pokud jste zaměstnanci), ani osobně nevykonáváte samostatnou výdělečnou činnost.

Podmínkou nároku na dávku bude, aby u ošetřované osoby došlo k závažnému zhoršení zdravotního stavu, který vyžadoval alespoň 7denní hospitalizaci v nemocnici a v den propuštění bude potvrzeno, že potřeba celodenní péče bude trvat nejméně dalších 30 dnů. Ošetřovaná osoba musí dát písemný souhlas k ošetřování konkrétní osobě. Ošetřující osobou mohou být rodinní příslušníci vyjmenovaní v zákoně o nemocenském pojištění, aniž by žili s ošetřovaným v domácnosti. Soužití v domácnosti naopak bude však vyžadováno od druha a družky.

Abyste získali dlouhodobé ošetřovné, je třeba, aby vaše nemocenské pojištění z titulu zaměstnání trvalo v posledních 4 měsících alespoň 90 dnů. OSVČ pak musí být nemocensky pojištěna v posledních 3 měsících. V průběhu 90 dnů se budou moci ošetřující osoby – pojištěnci – střídat v ošetřování osoby vyžadující dlouhodobou péči.

Dávka bude náležet ve výši 60 % denního vyměřovacího základu maximálně po dobu 90 kalendářních dnů ode dne propuštění z nemocnice. Nenáleží však za dobu, kdy dlouhodobá péče není poskytována (např. z důvodu další hospitalizace). Nárok na další dlouhodobé ošetřovné vám vznikne nejdříve po uplynutí 12 měsíců od skončení předchozí dlouhodobé péče. Vypočíst výši dávky lze na internetové kalkulačce MPSV.

dan_z_prijmu

Zaměstnavatel může odmítnout poskytnutí volna k dlouhodobé péči jen tehdy, pokud prokáže, že tomu brání vážné provozní důvody.

O dlouhodobém ošetřovném jsme psali v článku Rok 2018: Peníze za ošetřování blízkých a více prostředků pro dlouhodobě nemocné.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Jsem právníkem. Věnuji se zejména pracovnímu a občanskému právu a souvisejícím oborům.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).