Hlavní navigace

Nemocní dostanou v roce 2018 víc peněz. Hlavně dlouhodobí marodi

Aktualizováno 9. 11. 2017 10:40
Autor: Depositphotos
Richard W. Fetter

Náhrada příjmu i nemocenské budou od 1. ledna 2018 vyšší, a to v důsledku pravidelné každoroční valorizace redukčních hranic. Navíc bude vyšší i nemocenské při dlouhodobých pracovních neschopnostech.

Zaměstnanci v pracovním poměru nebo na dohodu o pracovní činnosti jsou účastni nemocenského pojištění. Mají tedy v případě dočasné pracovní neschopnosti nárok na náhradu příjmu od zaměstnavatele, resp. nemocenské od státu, pokud sjednaná částka započitatelného příjmu za kalendářní měsíc činí aspoň 2500 Kč (tzv. rozhodný příjem).

Od r. 2012 jsou účastni nemocenského pojištění též zaměstnanci činní na dohodu o provedení práce, a to v těch kalendářních měsících, v nichž jim byl zúčtován započitatelný příjem z dohody o provedení práce (nebo úhrnu více těchto dohod u téhož zaměstnavatele v kalendářním měsíci) v částce vyšší než 10 000 Kč, tedy nejméně 10 001 Kč.

Nejprve náhradu, potom nemocenské

Během prvních 2 týdnů, s výjimkou prvních 3 dnů, dočasné pracovní neschopnosti pro nemoc nebo úraz vám poskytuje zaměstnavatel náhradu mzdy za pracovní dny. Nemocenské vyplácí stát až od 15. dne. (Pokud vznikla dočasná pracovní neschopnost ode dne (v den), kdy jste již celou směnu odpracovali, začne běžet doba prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti následujícím kalendářním dnem. Takto bude posuzován i případ, kdy odpracujete celou směnu a poté jste v tomto dni hospitalizováni ve zdravotnickém zařízení. Odpracujete-li jen část své směny, začíná běžet prvních 14 dnů trvání pracovní neschopnosti již tímto dnem.)

Náhrada mzdy náleží za pracovní dny, a to při dočasné pracovní neschopnosti, od 4. pracovního dne, při karanténě náleží již od prvního pracovního dne. (Náhrada mzdy náleží pouze za dobu, v níž trvá pracovní vztah, který zakládá účast na nemocenském pojištění. Náhrada mzdy nepřísluší za první 3 dny dočasné pracovní neschopnosti, nejvýše za prvních 24 neodpracovaných hodin z rozvržených pracovních směn). Nemocenské dávky náleží za kalendářní dny.

Z čeho se náhrada mzdy a nemocenské počítá

Jak se stanoví průměrný výdělek, jsme si přiblížili v článku:

Co se počítá do průměrného výdělku

Víte, že můžete vydělat více, když nepracujete, než když pracujete?

Výpočet náhrady mzdy za dobu pracovní neschopnosti najdete v článku Náhrada mzdy a nemocenské v roce 2017 (příklady, návody).

Náhrada mzdy se stanoví zjednodušeně řečeno z průměrného hodinového výdělku za kalendářní čtvrtletí předcházející tomu, ve kterém jste byli uznáni dočasně práce neschopnými, nebo vám byla nařízena karanténa.

Pokud bude dočasná pracovní neschopnost trvat tak, že v rámci prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti připadne čtvrtý nebo jakýkoliv další pracovní den nebo dny do jednoho kalendářního čtvrtletí a následující pracovní den nebo dny až do 14. kalendářního dne dočasné pracovní neschopnosti do následujícího kalendářního čtvrtletí, budou se pro výpočet náhrady mzdy při dočasné pracovní neschopnosti používat 2 průměrné hodinové výdělky.

Příklad

Zaměstnanec pracuje v rámci 40hodinové týdenní pracovní doby, která je rozvržena rovnoměrně do 5 pracovních dnů na kalendářní dny pondělí až pátek. Dočasná pracovní neschopnost vznikne v pondělí 26. 3. 2018 a bude trvat až do 24. 4. 2018.

Náhrada mzdy za pracovní dny bude náležet od 4. dne dočasné pracovní neschopnosti, tedy od čtvrtka 29. 3. 2018 do neděle 8. 4. 2018, resp. pátku 6. 4. 2018, protože náhrada mzdy se poskytuje jen za pracovní dny. Od 9. 4. 2017 bude náležet nemocenské za kalendářní dny až do ukončení pracovní neschopnosti.

Pro výpočet náhrady mzdy bude za dobu od 26., resp. 29. 3. do 31. 3. 2018 použit průměrný výdělek platný k 1. 1. 2018 (tedy za IV. čtvrtletí 2017) a pro výpočet náhrady mzdy za dobu od 1. 4. do 6., resp. 8. 4. 2018 průměrný výdělek platný k 1. 4. 2018 (tedy za I. čtvrtletí 2018)

Nemocenské se odvozuje zjednodušeně řečeno z průměrného denního výdělku za posledních 12 kalendářních měsíců předcházejících kalendářnímu měsíci, ve kterém vznikla pracovní neschopnost nebo karanténa.

Výdělek se redukuje

Zjištěný průměrný hodinový výdělek se ale nezapočítává celý, upravuje se (snižuje se) podle příslušných hodinových redukčních hranic (RH) tak, že:

  • do výše I. RH (v r. 2017 je to 164,85 Kč a v r. 2018 to bude 175 Kč) se z něho započte 90 %,
  • z částky přesahující I. RH do výše II. RH (v r. 2017 to je 247,10 Kč a v r. 2018 to bude 262,33 Kč) se započte 60 %,
  • z částky přesahující II. RH do výše III. RH (v r. 2017 to je 494,20 Kč a v r. 2018 to bude 524,65 Kč) se započte 30 %,
  • nad III. RH se nezapočítává nic.
Redukce výdělku
Redukční hranice v roce 2017 Redukční hranice v roce 2018 Míra zápočtu

do 164,85 Kč
do 175 Kč 90 %
od 164,85 do 247,10 Kč od 175 Kč do 262,33 Kč 60 %
od 247,10 Kč do 494,20 Kč od 262,33 Kč do 524,65 Kč 30 %
nad 494,20 Kč nad 524,65 Kč 0 %

Z takto redukovaného průměrného hodinového výdělku se náhrada platu stanoví jako 60 % za každou neodpracovanou hodinu s výjimkou prvních 3 směn (maximálně 24 neodpracovaných hodin), za které náhrada nepřísluší. Náhrada mzdy se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru.

Valorizace pro rok 2018

Uvedené redukční hranice se získají vynásobením redukčních hranic každoročně vyhlašovaných pro účely nemocenského pojištění koeficientem 0,175 a poté se zaokrouhlí na haléře směrem nahoru.

Koeficient 0,175 vyjadřuje poměr kalendářních dnů a obvyklých pracovních dnů v týdnu (tedy 7 : 5), dále dělený standardním počtem pracovních hodin ve směně (tedy osmi, tj. 7 : 5 : 8).

Výši redukčních hranic platných od 1. 1. kalendářního roku vyhlašuje Ministerstvo práce a sociálních věcí ve Sbírce zákonů sdělením. Redukční hranice od 1. 1. 2018 činí podle sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 349/2017 Sb.:

  • 1. redukční hranice 1000 Kč,
  • 2. redukční hranice 1499 Kč, 
  • 3. redukční hranice 2998 Kč.

Příklad výpočtu náhrady mzdy

Zaměstnanec, jehož průměrný hodinový výdělek činí 290 Kč, byl uznán práce neschopným na 2 týdny od úterý 2. 1. 2018 do pondělí 15. 1. 2018 včetně, jelikož práce schopným uznán bude tento den na stanovené kontrole k následujícímu dni 16. 1. 2018.

Za prvé 3 dny pracovní neschopnosti (2., 3. a 4. ledna) mu náhrada mzdy nenáleží. Náhrada mzdy se poskytuje za pracovní dny, nebude tedy náležet ani za sobotu a neděli 6. a 7. ledna a sobotu a neděli 13. a 14. ledna. Náhrada mzdy bude náležet za 7 pracovních dnů (4. ledna a 8.–12. ledna a 15. ledna). Počet hodin pracovní neschopnosti je 56 (7 × 8).

  • Do první redukční hranice 175 Kč se mu započte 90 %, tedy 157,50 Kč,
  • z částky mezi první a druhou redukční hranicí, tedy od 175 Kč do 262,33 Kč, se mu započte 60 %, tedy 60 % z částky 87,33 Kč (262,33 Kč – 175 Kč) čili 52,398 Kč,
  • z částky mezi druhou a třetí redukční hranicí, tedy od 262,33 Kč do 524,65 Kč, se mu započte 30 %, tedy 30 % z částky 27,67 Kč (290 Kč – 262,33 Kč) čili 8,301 Kč.

Redukovaný průměrný hodinový výdělek tak činí celkem 218,199 Kč (157,50 Kč + 52,398 Kč + 8,301 Kč).

Náhrada mzdy za 1 hodinu činí 130,9194 Kč (218,199 × 0,6).

Náhrada mzdy za 56 pracovních hodin činí 7331,4864 Kč čili po zaokrouhlení na celé koruny nahoru 7332 Kč.

Pro srovnání uvádíme, že podle parametrů pro rok 2017 má zaměstnanec při stejné hodinové výši mzdy 290 Kč a stejné délce pracovní neschopnosti (56 pracovních hodin) nárok na 7076 Kč.

Kalkulačku náhrady mzdy pro rok 2018 už Ministerstvo práce a sociálních věcí zveřejnilo na svém webu.

Splatnost náhrady mzdy

Náhrada mzdy při dočasné pracovní neschopnosti je splatná spolu se mzdou za příslušné období. Náhrada mzdy nebo platu či odměny z dohody se poskytuje na základě dokladů stanovených pro uplatnění nároku na nemocenské, vystavených ošetřujícím lékařem, který vás uznal práce neschopným, a to v nejbližším výplatním termínu po předložení těchto dokladů.

Zaměstnavatel musí stanovit, do kdy nejpozději před výplatním termínem je nutné doklady pro poskytnutí náhrady mzdy předložit, aby náhrada mzdy mohla být včas – v tomto výplatním termínu – vyplacena. Pokud předložíte doklady později, poskytne zaměstnavatel náhradu mzdy až v následujícím výplatním termínu. Jestliže vám zaměstnavatel v případě včasného předložení dokladů nevyplatí náhradu mzdy nebo její část ani do 15 dnů po uplynutí splatnosti mzdy (mzda je splatná do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, za nějž mzda náleží), můžete okamžitě zrušit pracovní poměr podle ust. § 56 odst. 1 písm. b) zákoníku práce. Více čtěte v článku Nedostali jste peníze za nemoc? Můžete zrušit pracovní poměr okamžitě.

V takovém případě máte nárok ještě na náhradu mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku za dobu, která odpovídá délce výpovědní doby, tedy za 2 měsíce (ust. § 56 odst. 2 zákoníku práce).

Nemocenské

Zaměstnanec, který je uznán dočasně práce neschopným nebo mu byla nařízena karanténa, má nárok na nemocenské od 15. kalendářního dne trvání jeho dočasné pracovní neschopnosti do konce dočasné pracovní neschopnosti, maximálně však 380 kalendářních dnů počítaných od vzniku dočasné pracovní neschopnosti (včetně zápočtů předchozí doby trvání dočasné pracovní neschopnosti). Poživateli starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu III. stupně se nemocenské vyplácí od 15. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti (karantény) po dobu nejvýše 70 kalendářních dnů, nejdéle však do dne, jímž končí pojištěná činnost.

Ochranná lhůta

Nemocenské náleží rovněž ve stanovených případech, jestliže ke vzniku dočasné pracovní neschopnosti (karantény) došlo po skončení pojištěného zaměstnání v tzv. ochranné lhůtě.

Ochranná lhůta činí 7 kalendářních dnů ode dne skončení zaměstnání, které zakládalo účast na nemocenském pojištění. (U zaměstnání kratších než 7 kalendářních dnů činí ochranná lhůta pouze tolik dnů, kolik činilo toto poslední zaměstnání.)

Ochranná lhůta neplyne:

  • z pojištěné činnosti poživatele starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu 3. stupně,
  • z dalšího zaměstnání sjednaného jen na dobu dovolené v jiném zaměstnání, 
  • ze zaměstnání zaměstnance činného na základě dohody o provedení práce,
  • ze zaměstnání malého rozsahu, 
  • ze zaměstnání, které si žák nebo student sjednali výlučně na dobu školních prázdnin nebo jejich část, 
  • v případě, že pojištění odsouzeného skončí v době jeho útěku z místa výkonu trestu odnětí svobody.

Výpočet nemocenského

Dávky se počítají z denního vyměřovacího základu, který se zjistí tak, že započitatelný příjem zúčtovaný zaměstnanci v rozhodném období (zpravidla období 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, ve kterém vznikla sociální událost) se dělí počtem „započitatelných“ kalendářních dnů připadajících na toto rozhodné období. Takto stanovený průměrný denní příjem se upravuje (redukuje) pomocí tří redukčních hranic na denní vyměřovací základ. Redukce se provede tak, že se započte

Redukce se provede tak, že se započte

  • do 1. redukční hranice (v roce 2017 to je 942 Kč, v roce 2018 to bude 1000 Kč) 90 % denního vyměřovacího základu,
  • z části denního vyměřovacího základu mezi 1. a 2. redukční hranicí (v roce 2017 to je 1412 Kč, v roce 2018 to bude 1499 Kč) se započte 60 %,
  • z části mezi 2. a 3. redukční hranicí (v roce 2017 to je 2824 Kč, v roce 2018 to bude 2998 Kč) se započte 30 %,
  • k části nad 3. redukční hranici se nepřihlédne

Výše nemocenského činí 60 % denního vyměřovacího základu od 15. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti, od 1. ledna 2018 však nově (jak jsme o tom podrobně a aktuálně informovali ve článku Dlouhodobě nemocným se od roku 2018 zvýší dávky) bude nemocenské činit

  • od 31. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény do 60. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény 66 % denního vyměřovacího základu
  • a 72 % denního vyměřovacího základu od 61. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény.

(V době od 15. do 30. kalendářního dne tedy zůstává na úrovni 60 % denního vyměřovacího základu, zatímco dosud po celou dobu pracovní neschopnosti činí jen 60 % denního vyměřovacího základu.)

Výše nemocenského za kalendářní den (tedy od 15. dne pracovní neschopnosti nebo karantény až do jejího ukončení) však bude od 1. února 2018 činit celých 100 % denního vyměřovacího základu v případech, kdy byl pojištěnec uznán dočasně práce neschopným nebo mu byla nařízena karanténa v důsledku toho, že se prokazatelně podílel v obecném zájmu na hašení požáru, na provádění záchranných nebo likvidačních prací anebo na plnění úkolů ochrany obyvatelstva jako člen jednotky sboru dobrovolných hasičů obce povolané operačním a informačním střediskem integrovaného záchranného systému. To bude platit obdobně i pro člena ostatní složky integrovaného záchranného systému, který k této složce není v pracovněprávním vztahu nebo ve služebním poměru. O tom, jaké je třeba splnit pro nárok na zvýšené nemocenské podmínky, jaké je k tomu třeba potvrzení a komu je nutno jej doložit, budeme informovat v dalším článku.

Výše dávky za kalendářní den se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.

Příklad:

Nemocenské zaměstnance, který pobírá mzdu ve výši 30 000 Kč, činí v r. 2017 po celou dobu pracovní neschopnosti od jejího 15. kalendářního dne 525 Kč denně, zatímco v r. 2018 bude činit od 15. do 30. dne pracovní neschopnosti 533 Kč (dávka je vyšší v důsledku valorizace redukčních hranic) a od 31. do 60. dne pracovní neschopnosti 587 Kč a od 61. dne pracovní neschopnosti 640 Kč, přičemž dávka je vyšší jednak v důsledku valorizace redukčních hranic a jednak zvýšení procentní sazby pro výpočet nemocenského z redukovaného výdělku pro delší pracovní neschopnosti.

Našli jste v článku chybu?