Hlavní navigace

Rok 2018: Peníze za ošetřování blízkých a více prostředků pro dlouhodobě nemocné

17. 8. 2017
Doba čtení: 7 minut

Sdílet

 Autor: Shutterstock
Senát na dvou posledních schůzích schválil novinky pro příští rok. Tou první je více peněz pro dlouhodobě nemocné (rozdíl jsme spočítali na modelovém příkladu) a druhou pak dlouhodobé ošetřovné.

Senát na dvou posledních schůzích posvětil dvě změny, které začnou platit během příštího roku. Včera, 16. srpna, schválili senátoři dlouhodobé ošetřovné a na předchozí schůzi zase zvýšení dávek nemocenského pro nemocné, kteří doma musí zůstat déle než měsíc. Pojďme si připomenout, kdy změny začnou platit a jak přesně se projeví.

Peníze za péči o člena rodiny

Nárok na dlouhodobé ošetřovné vznikne tomu, kdo dlouhodobě pečuje o člena rodiny v domácím prostředí alespoň po dobu 30 dnů a nemůže kvůli tomu chodit do zaměstnání nebo vykonávat samostatnou výdělečnou činnost.

Dlouhodobou péčí se rozumí poskytování celodenní péče ošetřovanému spočívající v každodenním ošetřování, provádění opatření spojených se zajištěním léčebného režimu stanoveného poskytovatelem zdravotních služeb nebo pomoci při péči o vlastní osobu (tzn. péče spojená s podáváním jídla a pití, oblékáním, svlékáním, tělesnou hygienou a pomocí při výkonu fyziologické potřeby).

Ošetřovanou osobou musí být fyzická osoba, jejíž závažná porucha zdraví si vyžádala hospitalizaci trvající nejméně 7 kalendářních po sobě jdoucích dnů a nemocnice potvrdila, že zdravotní stav po propuštění z hospitalizace do domácího prostředí bude vyžadovat alespoň měsíční celodenní péči. Potřebu péče v následujícím období musí potvrdit ošetřující lékař.

Za den hospitalizace se považuje i den přijetí do zdravotnického zařízení a den propuštění. Situace se netýká akutní lůžkové péče poskytované za účelem provedení zdravotních výkonů, které nelze provést ambulantně. 

Pro zaměstnance i OSVČ

Na rozdíl od běžného krátkodobého ošetřovného je tato dávka určena i pro OSVČ. Protože je to ale dávka nemocenského pojištění, podmínkou pro vznik nároku na její výplatu je dostatečně dlouhá účast na pojištění.

Zaměstnancům vznikne nárok na dlouhodobé ošetřovné, pokud jsou účastni nemocenského pojištění alespoň 90 kalendářních dnů v posledních 4 měsících. U OSVČ je to účast na pojištění podle § 11 alespoň po dobu 3 měsíců.

Pokud byste uplatňovali nárok na dlouhodobé ošetřovné z více pojištění, musí být podmínka účasti na pojištění splněna v každém z těchto pojištění. 

Co na to zaměstnavatel?

V průběhu péče, za kterou náleží dlouhodobé ošetřovné, vám zaměstnavatel nemůže dát výpověď a po ukončení péče vám nová úprava v zákoníku práce garantuje původní práci i návrat na stejné pracovní místo.

Zaměstnavatel ale nemusí poskytnout pracovní volno na tuto péči automaticky. Může to odmítnout, ale jen kvůli vážným provozním důvodům. V takovém případě vám je musí písemně sdělit. V ostatních situacích je povinen volno poskytnout.

Komu nárok nevznikne?

Nárok naopak nevzniká:

  • z dohody o provedení práce,
  • z pojištění ze zaměstnání malého rozsahu,
  • odsouzeným ve výkonu trestu nebo osobám ve výkonu zabezpečovací detence zařazeným do práce,
  • žákům nebo studentům, ze zaměstnání, které spadá výlučně do období školních prázdnin,
  • vojákům v záloze ve výkonu vojenské činné služby.

Nárok nevznikne ani tomu, kdo pečuje o dítě, jestliže jiná osoba čerpá z důvodu péče o toto dítě peněžitou pomoc v mateřství nebo rodičovský příspěvek. To neplatí, pokud tato např. onemocněla, utrpěla úraz, porodila, je v karanténě apod.

Dlouhodobé ošetřovné by se nemělo vyplácet zaměstnancům za dobu, po kterou mělo trvat pracovní volno bez náhrady příjmu, pokud potřeba dlouhodobé péče vznikla až po dni nástupu na takové volno. Dávka se nevyplácí ani za dny pracovního klidu v kalendářním týdnu, pokud v něm zaměstnanci nevznikl nárok na výplatu dávky alespoň za 1 den. Pokud byste tedy začali s péčí o víkendu, kdy jste neměli pracovat, bude vám náležet první dlouhodobé ošetřovné až za první další pracovní den.

Pro ošetřovanou osobu v době ošetřování platí, že nemůže vykonávat žádnou výdělečnou činnost.  

Kdo za svou péči získá ošetřovné?

Abyste mohli uplatnit nárok na dlouhodobé ošetřovné, musíte být:

  • a) manželem nebo registrovaným partnerem ošetřované osoby,
  • b) příbuzným v linii přímé (dítě, rodič, prarodič) nebo její sourozenec, tchýně, tchán, snacha, zeť, neteř, synovec, teta nebo strýc,
  • c) manželem, registrovaným partnerem nebo druhem příbuzného v linii přímé nebo jeho sourozence, jeho tchýně, tchána, snachy, zetě, neteře, synovce, tety nebo strýce,
  • d) druhem ošetřované osoby nebo jinou fyzickou osobou žijící s ošetřovanou osobou v domácnosti.

V případě, že jste druhem dle písm. c) nebo osobou dle písm. d), musíte mít s ošetřovanou osobou shodné také trvalé bydliště (u cizince místo pobytu) alespoň po dobu 3 měsíců. 

Ošetřovaná osoba (kromě těch nezletilých) vám také musí na předepsaném tiskopise dát písemný souhlas s poskytováním dlouhodobé péče (a vy – abyste získali nárok na dávku – musíte být po dobu péče účastni nemocenského pojištění). Odvolat ho musí rovněž písemně. Nemůže-li ošetřovaná osoba psát, postupuje se podle ustanovení § 563 občanského zákoníku

Kolik dostanete a na jak dlouho?

Nárok na dávku máte jen jednou za rok. Přesněji po uplynutí dvanácti měsíců ode dne, za který jste měli naposledy na tuto dávku nárok. Dlouhodobé ošetřovné náleží vždy jen jednou, i když současně poskytujete péči více osobám.

Podpůrčí doba trvá nejdéle 90 kalendářních dnů (nezapočítává se do ní doba hospitalizace, s výjimkou prvního a posledního dne).

Výše dávky za kalendářní den činí 60 % denního vyměřovacího základu.

V případě poskytování péče téže ošetřované osobě náleží dávka jen jednou a jen jednomu z oprávněných. Řešením je se v péči postupně střídat, protože pak se může dávka postupně vyplácet i více oprávněným. Vystřídání je možné i opakovaně, ale za podmínky, že v jednom kalendářním dnu může poskytovat péči s nárokem na dlouhodobé ošetřovné jen jedna osoba.

Novela nyní čeká na podpis prezidenta. Účinná by měla být od poloviny příštího roku.

Více peněz pro lidi, kteří jsou na neschopence déle

Senát na předchozí schůzi odsouhlasil také návrh, který zvýší nemocenské v případě delší dočasné pracovní neschopnosti. Novinku už podepsal prezident. Začne platit od začátku příštího roku.

Trocha opakování

Abychom se v problematice nemocenského dobře orientovali, připomeňme, že tuto dávku vyplácí příslušná okresní správa sociálního zabezpečení od 15. kalendářního dne dočasné pracovní neschopnosti (DPN). Náleží za každý kalendářní den a podpůrčí doba pro její poskytování trvá nejdéle 380 kalendářních dní od vzniku DPN nebo nařízení karantény. Během prvních dvou týdnů DPN zaměstnanci (kromě prvních tří dnů – tzv. karenční doby) dostávají od zaměstnavatele náhradu mzdy, která se vyplácí za každý pracovní den. OSVČ během prvních dvou týdnů nemoci nedostávají žádnou finanční podporu.

Nemocenské za jeden kalendářní den vypočteme jako 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu (DVZ). Ten odvodíme z vyměřovacího základu, kam spadají všechny hrubé příjmy za posledních 12 měsíců, za které zaměstnanec či OSVČ odváděli nemocenské pojištění. Ten poté dělíme počtem dní rozhodného období (365, resp. 366 dní u přestupného roku).

Denní vyměřovací základ pak upravujeme redukčními hranicemi. Pro rok 2017 platí, že:

  • z částky do 942 Kč započteme 90 %,
  • z částky od 942 do 1412 Kč započteme 60 %,
  • z částky od 1412 do 2824 Kč započteme 30 %,
  • z částky nad 2824 Kč nezapočítáváme nic.

Denní výše nemocenského odpovídá 60 % z redukovaného denního vyměřovacího základu. Podíl redukovaného DVZ je podle současných pravidel stejný bez ohledu na to, jak dlouho je nám dávka vyplácena.

Od druhého měsíce více peněz

To se od příštího roku změní tak, že pacient bude od 31. dne pracovní neschopnosti dostávat 66 % redukovaného denního vyměřovacího základu a od 61. dne nemoci pak 72 % redukovaného DVZ.

Modelový příklad „před a po“

Pro lepší představu porovnáme současná a budoucí pravidla výpočtu na konkrétním příkladu.

Zaměstnanec pobírá mzdu 30 000 Kč. V únoru si ale způsobil úraz a bude tři měsíce „na neschopence“. Jaké bude nemocenské? Pro výpočet ještě stanovme, že dočasná pracovní neschopnost začala 1. února a skončí v pátek 28. dubna, celkem potrvá 87 dní. Připomínáme také, že po dobu prvních 14 dnů pracovník pobírá (kromě karenční doby) náhradu mzdy od zaměstnavatele a nemocenské tak začíná běžet až od 15. dne a náleží za každý kalendářní den. Celkem tedy příslušná OSSZ vyplatí nemocenské za 73 dní.

Současná pravidla pro výpočet nemocenského

  • Vyměřovací základ: 12 × 30 000 Kč = 360 000 Kč
  • Denní vyměřovací základ: 360 000 / 365 = 986,30 Kč

Redukce vyměřovacího základu:

z 1. redukční hranice se započítává 942 Kč x 90 % = 847,8 Kč
z 2. redukční hranice se započte 986,3 – 942 = 44,3 × 60 % = 26,58 Kč

Redukovaný vyměřovací základ činí 847,8 + 26,58 = 874,38 = 875 Kč (zaokrouhlení na Kč nahoru).

Denní dávku nemocenského vypočteme jako 875 * 60 % = 525 Kč (zaokrouhlení na Kč nahoru).

Zaměstnanec podle stávajících pravidel na nemocenském za 73 dní získá 38 325 Kč.

Nová pravidla pro výpočet nemocenského

Výši nemocenského za první měsíc snadno odvodíme z předchozího příkladu, dál už musíme redukovaný vyměřovací základ násobit jinou sazbou dle počtu dní dočasné pracovní neschopnosti tak, jak ji navrhuje vláda (tedy od 31. dne pracovní neschopnosti 66 % redukovaného DVZ a od 61. dne nemoci pak 72 % redukovaného DVZ).

Od 15. do 30. dne dočasné pracovní neschopnosti (DPN) je denní dávka nemocenského ve výši 525 Kč, nemocenské za těchto 16 dní činí 8400 Kč.

skoleni_15_4

Od 31. do 60. dne DPN je denní dávka 875 × 66 % = 577,5 = 578 Kč, nemocenské za těchto 30 dní činí 17 340 Kč.

Od 61. do 87. dne DPN je denní dávka 875 × 72 % = 630 Kč, nemocenské za těchto 27 dní činí 17 010 Kč.

Celkem zaměstnanec za 73 dní dočasné pracovní neschopnosti získá podle nových pravidel na nemocenském 42 750 Kč. Oproti stávajícím pravidlům si tak polepší o 4425 Kč.

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).