Hlavní navigace

Škoda na svěřeném majetku: případy z praxe a jejich řešení

26. 3. 2013
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

Jako zaměstnanci odpovídáte za svěřené hodnoty, které jste povinni zaměstnavateli vyúčtovat. Jak se hmotná odpovědnost řeší v praxi?

Stanovení odpovědnosti zaměstnance a její míry za zaměstnavateli vzniklou škodu není v praxi vždy jednoduché. K řešení případů by v zaměstnavatelské praxi mohl jako návod posloužit následující výběr z judikatury (stanovisek a rozhodovací praxe soudů).

Co vlastně znamená pojem hmotná odpovědnost? Podrobnosti najdete v článku Co je to hmotná odpovědnost? 

Specifika problematiky hmotné odpovědnosti optikou vztahu zaměstnavatele a pracovníka najdete v článku Musíte zaměstnavateli zaplatit, když ztratíte svěřený předmět?

Odpovědnost někdy nesete i za činy třetích osob

Z rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 12. 4. 2002, spis. zn. 21 Cdo 979/2001

Důvodem ke zproštění odpovědnosti zaměstnance za škodu na svěřených hodnotách může být mimo jiné zjištění, že schodek vznikl v důsledku úmyslného jednání třetích osob (např. neoprávněnou manipulací s platební kartou). Tímto důvodem však není samo o sobě protiprávní jednání této třetí osoby. Zmocní-li se třetí osoba protiprávně hodnot svěřených zaměstnanci k vyúčtování, nemá zavinění třetí osoby samo o sobě za následek zánik odpovědnosti zaměstnance. 

Bez ohledu na případnou odpovědnost třetí osoby za škodu podle občanskoprávních předpisů, zaměstnanec i v tomto případě za škodu odpovídá, ledaže by prokázal, že schodek vznikl zcela nebo zčásti bez jeho zavinění. Přečtěte si také: Škodu způsobenou v zaměstnání dobrá pojistka zaplatí

V případě střetů dvou odpovědností, tj. odpovědnosti neznámého pachatele za protiprávní zásah do majetkových práv zaměstnavatele, s odpovědností zaměstnance za schodek na hodnotách svěřených k vyúčtování, se proto musí zkoumat i to, zda zaměstnanec takové jednání třetích osob neumožnil porušením svých pracovních povinností, například tím, že při provádění finanční operace nepostupoval náležitě pečlivě a v souladu s pokyny zaměstnavatele.

Zaměstnanec se nemůže své hmotné odpovědnosti zprostit, jestliže neplněním svých povinností řádně hospodařit s prostředky svěřenými mu zaměstnavatelem a střežit a ochraňovat majetek zaměstnavatele před poškozením, ztrátou, zničením a zneužitím vznik schodku umožnil. 

Vztah takového nedbalostního jednání ke vzniku schodku je přitom třeba posuzovat v každém případě individuálně a pečlivě přihlížet ke všem okolnostem, za nichž ke vzniku schodku došlo. Je-li nedbalostní porušení povinností odpovědným zaměstnancem takového rozsahu, že by bez něho ke vzniku škody úmyslným jednáním třetí osoby vůbec nemohlo dojít (tj. že zaměstnanec porušením svých povinností umožnil vznik celého schodku), pak nepřichází v úvahu ani částečné zproštění se odpovědnosti. To pak závisí na rozsahu porušení povinnosti, kterým byl umožněn vznik škody úmyslným jednáním třetí osoby.

Řešením je prokázat příčinnou souvislost

Z rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě spis. zn. 16 Co 131/98 ze dne 3. 6. 1998

Máte-li se zcela nebo zčásti zprostit odpovědnosti za schodek na svěřených hodnotách, musíte prokázat nejen existenci skutečností nasvědčujících tomu, že schodek mohl vzniknout zcela nebo zčásti bez vašeho zavinění, ale i příčinnou souvislost mezi těmito skutečnostmi a vznikem schodku. 

Musíte tedy prokázat, že bez těchto skutečností by schodek nevznikl tak, jak vznikl. Za důvod ke zproštění odpovědnosti za schodek na svěřených hodnotách proto nelze považovat zjištění, že určité okolnosti (např. nedostatečná personální obsazenost prodejny, ve které byl schodek vykázán) mohly mít vliv na vznik schodku, pokud není současně prokázáno, že příčinou schodku či jeho části skutečně byly. Čtěte také: Vlastní nešikovnost vám levně pokryje pojištění odpovědnosti (přehled)

K nedostatkům v pracovních podmínkách na pracovišti, o kterých nebylo prokázáno, že byly příčinou schodku nebo jeho části, lze přihlédnout jako k okolnostem, za nichž došlo ke vzniku škody, pouze při úvahách o snížení výše náhrady škody.

Nechat se okrást neznamená vždy nedbalost

Z rozhodnutí Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 22. 5. 2006, spis. zn. 10 Co 963/2005

Ve skutečnosti, že před započetím pracovní cesty se souhlasem zaměstnavatele parkujete s vozidlem, v němž je uložený náklad, v místě svého bydliště, kde posléze dojde k odcizení nákladu z tohoto vozidla, nelze spatřovat nedbalostní jednání, pro které byste měli svému zaměstnavateli nahradit vzniklou škodu. 

Sama okolnost, že jste parkovali v prostoru sídliště  a obecná vědomost, že i na tomto místě může hypoteticky dojít ke krádeži vloupáním, nezakládá předpoklad pro závěr, že jste svou nedbalostí způsobili, že došlo ke vzniku škodné události.

Neuposlechnutí pokynu zaměstnavatele si rozmyslete

Z rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 3. 4. 2007, spis. zn. 21 Cdo 931/2006

Jestliže bylo zjištěno, že zaměstnanci coby prodejci byl v průběhu předváděcí jízdy zákazníkem odcizen předváděný automobil a tento pracovník nerespektoval pokyn zaměstnavatele, aby předváděcí jízdy vozů, jejichž hodnota přesahuje určenou částku, neprováděl sám, ale v přítomnosti dalšího prodejce, je z hlediska zkoumání příčin vzniku škody zřejmé, že nebýt tohoto jednání, k odcizení vozu by nedošlo. 

Za tohoto stavu je proto odůvodněn závěr, že porušení pracovních povinností ze strany žalovaného zaměstnance protiprávní jednání „osoby vydávající se za zákazníka“ umožnilo a nepochybně (byť jako jedna z příčin, ovšem důležitá, podstatná a značná) vedlo ke vzniku škody.

Tohoto možného následku nedodržení závazného pokynu zaměstnavatele o povinné přítomnosti dvou prodejců při předváděcí jízdě vozů v hodnotě nad příslušnou částku si musel být pracovník i bez potřeby časově náročného proškolení či zaučení vědom. 

Z hlediska svého subjektivního vztahu k nedodržení uvedeného pokynu zaměstnavatele tedy pracovník měl a mohl vědět vzhledem k okolnostem a ke svým osobním poměrům, že svým jednáním může způsobit škodu. 

Důvody, které ho vedly k porušení pracovních povinností a které mohly vyplývat z poměrů  u zaměstnavatele, nemají z hlediska vlastního zavinění žalovaného, tj. jeho vědomosti o protiprávnosti jednání a jeho důsledcích, žádný význam. Mohou však být podkladem pro úvahu o možnosti poměrného omezení jeho odpovědnosti za škodu.

Máte uzavřené pojištění odpovědnosti?

O majetek zaměstnavatele svědomitě pečujte

Z rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 11. 9. 2007, spis. zn. 21 Cdo 3177/2006

Jednou ze základních povinností vyplývajících vám z pracovněprávního vztahu je i povinnost chránit majetek zaměstnavatele před jeho ztrátou (odcizením). Porušením této povinnosti a příčinou vzniku škody, kterou jste pak povinni zaměstnavateli nahradit, může být rovněž situace, kdy řádně nezabezpečíte služební automobil, který vám byl svěřen k plnění pracovních úkolů a který jste oprávněni po dohodě se zaměstnavatelem parkovat v místě svého bydliště, a tento automobil bude následně odcizen.

Co už se považuje za bezdůvodné obohacení?

Z rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 22. 10. 2008, spis. zn. 21 Cdo 4266/2007

Pokud po skončení pracovního poměru neprávem zadržujete věc, kterou vám zaměstnavatel svěřil k výkonu práce, jste povinni vydat svému (bývalému) zaměstnavateli bezdůvodné obohacení, ledaže byste prokázali, že nastala skutečnost, která vám zabránila věc využívat pro svoji potřebu nebo z ní jinak brát ve svůj prospěch užitky. Vydání bezdůvodného obohacení v takovém případě nepředstavuje pracovněprávní vztah a řídí se zejména ustanoveními § 451 a násl. občanského zákoníku.

Použitá literatura (souhrnně za celý seriál)

Verlag Dashöfer – PaMservis.cz  č. 4/2010

Bukovjan, P.: Odpovědnost zaměstnance při odcizení platební karty, Verlag Dashöfer

Balák a kol.: Soubor civilních rozhodnutí Nejvyššího soudu, C. H. BECK, 2010

Bukovjan, P.: Společná odpovědnost zaměstnanců za schodek a moderační právo soudu, Verlag Dashöfer – Zpravodaj pro mzdové účetní a personalisty č. 6/2008, 13. 3. 2008

Bukovjan, P.: Odpovědnost zaměstnance za schodek včetně judikatury, Verlag Dashöfer – Zpravodaj pro mzdové účetní a personalisty č. 5/2010, 24. 2. 2010

Hochman, J.: Souběh odpovědnosti hmotně odpovědného zaměstnance s odpovědností pachatele úmyslné trestné činnosti za vzniklou škodu, Verlag Dashöfer – Zpravodaj pro mzdové účetní a personalisty č. 24/2004, 25. 11. 2004

dan_z_prijmu

Bukovjan, P.: Z aktuálních soudních rozhodnutí – odpovědnost za schodek na svěřených hodnotách a společné jmění manželů, Verlag Dashöfer – Zpravodaj pro mzdové účetní a personalisty č. 17/2007, 16. 8. 2007

Hrouzková, V.: Odpovědnost zaměstnance za škodu na svěřených hodnotách, PSK č. 3/2010, LINDE nakladatelství s.r.o.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Jsem právníkem. Věnuji se zejména pracovnímu a občanskému právu a souvisejícím oborům.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).