Registrace auta trvala úřadu téměř dva roky. S náhradou škody občan neuspěl

Průtahy v řízení o registraci vozidla a jeho amortizace – odpovídá stát za škodu?

Stát odpovídá občanovi za škodu vzniklou nesprávným úředním postupem, platí to i při poklesu tržní ceny vozidla za dobu zdlouhavého řízení o schválení jeho technické způsobilosti?

Jeden občan podal dne 1. 9. 2010 žádost o registraci vozidla Škoda Fabia 1,9 TDI RS, o níž nebylo v zákonné lhůtě 30 dnů rozhodnuto. Dne 14. 10. 2010 došlo k přerušení řízení, neboť pod shodným identifikačním číslem vozidla VIN (Vehicle Identification Number) bylo registrováno již jiné vozidlo, a tudíž vznikly důvodné pochybnosti o pravosti vozidla žalobce.

Teprve po osmi měsících 9. 5. 2011 správní orgán – příslušný úřad obdržel odborné vyjádření k vozidlu s tím, že s identifikátory u tohoto vozidla nebylo manipulováno. K vlastnímu rozhodnutí správního orgánu o schválení technické způsobilosti a registraci však došlo až po dalším roce, a to 4. 6. 2012. Celé řízení tak trvalo téměř dva roky, přesněji od 1. 9. 2010 do 4. 6. 2012, přičemž občan k průtahům žádným způsobem nepřispěl.

Zablokovaný registr vozidel

Řízení bylo neúměrně dlouhé. V systému registrace silničních vozidel došlo k nesprávnému úřednímu postupu, neboť k odhalení falešného VIN došlo až po třech letech, nebyl odsouzen pachatel trestného činu, v důsledku čehož systém Centrálního registru vozidel zůstal zablokován, a vozidlo s pravým VIN tak nebylo možné zaregistrovat.

Občan požadoval po státu odškodnění za ony 2 roky průtahů v řízení o technické způsobilosti, a to včetně 57 306,80 Kč rozdílu v ceně vozidla, protože stát odpovídá za škodu vzniklou nesprávným úředním postupem. Po tyto dva roky nemohl svoje vozidlo používat a jeho cena klesla z cca 200 000 Kč na pouhých cca 140 000 Kč.

Případ se dostal až k Nejvyššímu soudu ČR, který jej uzavřel svým rozsudkem ze dne 14. 1. 2016, spis. zn. 30 Cdo 4973/2014. Nejvyšší soud požadavek občana zamítl, když uzavřel, že „snížení obvyklé ceny vozidla v důsledku plynutí času není v příčinné souvislosti s nepřiměřeně dlouhým řízením o schválení jeho technické způsobilosti“.

Co je důsledkem poklesu ceny? Obvyklá amortizace, anebo zdlouhavý úřední postup?

Nejvyšší soud konstatoval, že žalobce-občan vychází z předpokladu, že mu vznikla škoda tím, že se v průběhu let 2010 až 2012 snížila obvyklá cena jeho motorového vozidla, které nadto nemohl užívat proto, že mu nebylo vydáno rozhodnutí o schválení technické způsobilosti jednotlivě dovezeného vozidla.

Jestliže se snížila hodnota žalobcova majetku (aktiv), vznikla mu tím škoda. Otázkou však zůstává, zda se tak stalo v příčinné souvislosti s nesprávným úředním postupem správního orgánu, nebo z příčiny jiné.

Podmínkou odpovědnosti státu je totiž současné splnění třech předpokladů:

1. Nesprávný úřední postup,
2. vznik škody a
3. příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem a vznikem škody.

Jejich existence musí být v soudním řízení bezpečně prokázána a nepostačuje pouhý pravděpodobnostní závěr o splnění některé z nich. Nejvyšší soud konstatoval, že podle teorie adekvátní příčinné souvislosti je příčinná souvislost dána tehdy, jestliže je škoda podle obecné povahy, obvyklého chodu věcí a zkušeností adekvátním důsledkem protiprávního úkonu nebo škodní události.

Současně se musí prokázat, že škoda by nebyla nastala bez této příčiny (odkázal přitom na nález Ústavního soudu ze dne 1. 11. 2007, spis. zn. I. ÚS 312/05, uveřejněný pod č. 177/2007 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu, a v něm označené odkazy na literaturu k teorii adekvátní příčinné souvislosti, a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 1. 2014, spis. zn. 30 Cdo 1729/2013).

V posuzované věci sporu občana a státu to znamená, že lze nesprávný úřední postup správního orgánu spočívající v nepřiměřené délce řízení o schválení technické způsobilosti jednotlivě dovezeného vozidla považovat za příčinu poklesu obvyklé ceny vozidla jen tehdy, pokud, nebýt této příčiny, by k jejímu poklesu nedošlo.

Jak se stanoví obvyklá cena

Nejvyšší soud ČR připomněl, že podle zákona o oceňování majetku majetek a služba se oceňují obvyklou cenou, pokud tento zákon nestanoví jiný způsob oceňování. Obvyklou cenou se pro účely tohoto zákona rozumí cena, která by byla dosažena při prodejích stejného, popřípadě obdobného majetku nebo při poskytování stejné nebo obdobné služby v obvyklém obchodním styku v tuzemsku ke dni ocenění. Přitom se zvažují všechny okolnosti, které mají na cenu vliv, avšak do její výše se nepromítají vlivy mimořádných okolností trhu, osobních poměrů prodávajícího nebo kupujícího ani vliv zvláštní obliby.

Mimořádnými okolnostmi trhu se rozumějí například stav tísně prodávajícího nebo kupujícího, důsledky přírodních či jiných kalamit. Osobními poměry se rozumějí zejména vztahy majetkové, rodinné nebo jiné osobní vztahy mezi prodávajícím a kupujícím. Zvláštní oblibou se rozumí zvláštní hodnota přikládaná majetku nebo službě vyplývající z osobního vztahu k nim.

Řešení případu

Žalobce, občan, konstruoval svou škodu jako rozdíl mezi obvyklou cenou, za kterou předmětné vozidlo v roce 2010 pořídil, a jeho obvyklou cenou v roce 2012. Ze shora citovaného ust. § 2 odst. 1 zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku, je zřejmé, že se obvyklou cenou rozumí cena, která by byla dosažena při prodejích stejného, popřípadě obdobného majetku v obvyklém obchodním styku v tuzemsku ke dni ocenění.

Obvyklá cena je proto určována poměry na trhu s určitým zbožím, v daném případě s osobními vozidly. Žalobcem tvrzený pokles obvyklé ceny vozidla je pak odvislý od poměrů na daném trhu, který je na žalobcem tvrzeném nesprávném úředním postupu zcela nezávislý. Jinak řečeno, k poklesu obvyklé ceny žalobcova vozidla by došlo bez ohledu na existenci či neexistenci nesprávného úředního postupu, který proto nelze považovat za jeho příčinu.