Už několikrát jsme uvedli, že pokud vás zaměstnavatel kvůli pracovnímu úrazu či nemoci přeřadí na hůře placenou práci nebo si pro svůj zdravotní handicap nemůžete vydělávat vůbec, vyplácí se vám pravidelné odškodnění k dorovnání vašeho původního výdělku. Tou je renta v podobě náhrady za ztrátu na výdělku příslušející po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, resp. při uznání invalidity z uvedených důvodů. A to ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem před vznikem škody, kterého jste dosahovali před pracovním úrazem či nemocí z povolání v původním zaměstnání, a stávajícím výdělkem v současném povolání, dosahovaném po pracovním úrazu nebo zjištění nemoci z povolání. A to navíc s připočtením případného invalidního důchodu pobíraného z téhož důvodu.
Jak se renta počítá
Naposledy jsme podrobně vysvětlili a zopakovali, jak se tato renta počítá, a to v článku Úrazové renty: Nezaměstnaným se už nebudou snižovat. A kdo dostane přidáno? Dostali jsme totiž spoustu dotazů poté, co jsme informovali o novele zákoníku práce, na jejímž základě došlo od 1. října 2018 k přepočítání a navýšení rent, viz článek Renty za pracovní úraz už jen porostou nebo budou stagnovat. Zpětně vám ale většinou nic nedoplatí. Tyto změny se vás týkají v případě, že jste skončili na úřadu práce, protože jste žádné nové pracovní uplatnění nesehnali a stali jste se tedy uchazeči o zaměstnání registrovanými úřadem práce. Netýká se to tedy všech poškozených, ale jen těch v evidenci uchazečů o zaměstnání.
Když neseženete nové pracovní uplatnění
V případě, že se tedy jakožto poškozený zaměstnanec, jemuž je vyplácena renta, stanete uchazečem o zaměstnání v evidenci úřadu práce, je vám renta i nadále poskytována ve stejné výši. Tedy i v době, kdy jste vedeni v evidenci uchazečů o zaměstnání. Pokud jste před tím, než jste se stali uchazeči o zaměstnání, pobírali náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, přísluší vám tato náhrada v takové výši, ve které vám na ni vzniklo právo za trvání pracovního poměru nebo právních vztahů založených dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr.
Jestliže před tím, než jste se stali uchazeči o zaměstnání, vám náhrada poskytována nebyla, tedy jste se stali takříkajíc ihned po vzniku škody na zdraví a na výdělku uchazeči o zaměstnání, chybí zde tzv. poúrazový výdělek, tedy výdělek, který by se pro účely stanovení renty porovnával s výdělkem před vznikem škody. Proto je pro případy, že jste vedeni v evidenci uchazečů o zaměstnání, zákonem stanovena fikce výdělku ve výši minimální mzdy.
Fikce výdělku
Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při uznání invalidity vám přísluší, pokud jste vedeni v evidenci uchazečů o zaměstnání. Za výdělek po pracovním úrazu nebo po zjištění nemoci z povolání se považuje výdělek ve výši minimální mzdy. V praxi přitom ale až do 1. 10. 2018 bylo sporné, zda se má v tomto případě při výpočtu náhrady vycházet z aktuální výše minimální mzdy, nebo z výše minimální mzdy platné v den vašeho zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání.
Pokud se počítalo s aktuální (postupně valorizovanou) výší minimální mzdy, jako to činila Česká pojišťovna, přičemž Nejvyšší soud potvrdil, že to tak bylo v pořádku (o jeho rozhodnutí s judikaturním významem jsme psali v článku Renty za pracovní úraz už jen porostou nebo budou stagnovat. Zpětně vám ale většinou nic nedoplatí), často se stávalo, že renta, která by měla s ohledem na všeobecný nárůst cen a mezd růst, aby byla zajištěna vaše nesnížená životní úroveň, klesala. Hodně čtenářů si nám na to stěžovalo. Tento problém se netýkal těch, kterým rentu vyplácí Pojišťovna Kooperativa, neboť ta dobrovolně zvolila výpočet výhodnější pro poškozené, tedy zápočet původní minimální mzdy, v nevalorizované výši, již dříve.
V čem spočívá změna od 1. 10. 2018
Zákon č. 181/2018 Sb. novelizující zákoník práce, zákon o vojácích z povolání a zákon o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů popsaný problém se zápočtem fiktivního výdělku ve výši aktuální minimální mzdy s účinností od 1. 10. 2018 vyřešily, neboť od tohoto data se vám jako fiktivní výdělek jakožto uchazeči o zaměstnání, který je zároveň poživatelem renty (náhrady), započítává minimální mzda ve výši platné v den prvního zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání
, a ne aktuální výše minimální mzdy.
Pokud vám byla dosud počítána aktuální, valorizovaná, výše minimální mzdy, tedy stále vyšší a vyšší fiktivní výdělek, a proto se vám renta o něj postupně více a více snižovala, měly být renty od 1. 10. 2018 přepočítány. Od říjnové splátky renty tak máte dostávat více peněz. Nic se však podle novely zákona nedoplácí zpětně, ostatně není pro to ani důvod, když Nejvyšší soud autoritativně rozhodl, že přísnější pojišťovna nikoho o nic neobrala, že byla k zápočtu aktuální výše minimální mzdy, a tedy ke snižování renty, oprávněna…
Výši renty ovlivňuje více faktorů
Snažili jsme se být maximálně srozumitelní, ale čtenáři se dožadovali dalších a dalších vysvětlení, v nedočkavosti posílali hlavně dotazy směřující k tomu, o kolik více budou dostávat peněz, které jsme však nemohli zodpovědět, protože nám nikdo nesdělil přesnější údaje. Nemohli jsme tedy pro ně kontrolní výpočty provést. Každý se jen ptal, žádal pomoc, ale zároveň se zdráhal něco prozradit o svých majetkových poměrech – potřebovali bychom pro přesnou odpověď znát výši renty, datum jejího přiznání, datum první registrace na úřadu práce, výši invalidního důchodu a jiné údaje.
Proto jsme v článku Úrazové renty: Nezaměstnaným se už nebudou snižovat. A kdo dostane přidáno? přinesli aspoň fiktivní, ilustrativní, příkladný přepočet renty a obecný návod na výpočet. Postup při pravidelných valorizacích naleznete v článku Renty za poškozené zdraví se od ledna 2018 zvyšují. Projděte si pravidla.
Ještě jednou a naposledy, proč někdo dostal peníze navíc a někdo ne
I potom jsme však dostali kupř. následující dotaz: … manželovi se stal pracovní úraz v roce 2009, kdy byla minimální mzda 8000 Kč. Od té doby podstatně stoupla a tak se renta postupně snižovala. Snížila se i o částečný invalidní důchod, který mu byl přiznán pro následky pracovního úrazu před 1 a 1/2 rokem. Vzhledem k tomu, že se mu nedařilo najít práci odpovídající jeho zdravotnímu stavu, rozhodl se loni na jaře vystoupit z úřadu práce a vyřídit si péči o osobu blízkou (tatínka, kterému bude 93 let). Příspěvek byl přiznán ve 2. stupni (4400 Kč). Péče o tatínka i nadále trvá. Má v tomto případě manžel nárok na přepočet renty s ohledem na minimální mzdu, která byla v roce, kdy se poprvé zaregistroval na úřadě práce, nebo tím že z ÚP vystoupil a stará se o otce, se ho tahle změna platná od 1. 10. 2018 týkat nebude?
Paní jsme s politováním museli sdělit, že její manžel na žádné navýšení renty nárok nemá. Víte proč?
Tazatelka s naší odpovědí spokojena nebyla, že prý je to nespravedlivé, a dožadovala se dalších vysvětlení, která tedy nabízíme i dalším čtenářům. Je to jednoduché. Poškozený manžel podle dotazu vystoupil z úřadu práce
, tedy máme za to, že není uchazečem o zaměstnání registrovaným úřadem práce, proto se mu fiktivní výdělek ve výši minimální mzdy nezapočítává, a proto se ho změna výpočtu rent od 1. 10. 2018 netýká.
Kdyby však byl uchazečem o zaměstnání, přičemž by se mu aktuálně počítala jako výdělek minimální mzda ve výši 12 200 Kč, od 1. 10. 2018 by se mu začalo počítat jen 8000 Kč. Jeho renta by tak vzrostla zhruba o rozdíl mezi aktuální výší minimální mzdy a výší minimální mzdy platné v době zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání, tedy o celých 4200 Kč.
Není to však přesné číslo, protože musíme brát v úvahu i mezitímní valorizaci invalidních důchodů, obecnou každoroční valorizaci rent (o té poslední jsme informovali zde: Renty za poškozené zdraví se od ledna 2018 zvyšují. Projděte si pravidla), ale můžeme říci, že zhruba o tuto částku by poškozený dostával více. Jelikož však není uchazečem o zaměstnání, navýšení renty se jej netýká. Bude se jej týkat až všeobecná valorizace náhrad za ztrátu na výdělku k 1. 1. 2019. O té vás budeme záhy rovněž informovat.