Hlavní navigace

Přišel o práci, ale na neznalosti zaměstnavatele vydělal kolem 19 tisíc

5. 11. 2019
Doba čtení: 7 minut

Sdílet

 Autor: Depositphotos
Způsobil zaměstnavateli škodu téměř 17 000 Kč, strhli mu ze mzdy přes 6000 Kč. Nedal si to líbit a odešel na hodinu a zaměstnavatel mu teď musí vyplatit 36 000 Kč. Kdy vám můžou ze mzdy strhnout náhradu škody, kterou jste v práci způsobili?

Započtení pohledávek, pokud dlužíte svému zaměstnavateli, lze provést jednostranně nebo dohodou. Jen stručně si zopakujeme pravidla právní úpravy započtení. Pokud vás to však nezajímá a chcete hned to klíčové, tedy vyjádření, kolik vám mohou strhnout z výplaty a znát pointu článku (konkrétní soudně projednávaný spor zaměstnance a zaměstnavatele a výklad podaný Nejvyšším soudem), můžete přeskočit následující dva odstavce o tom, co říká občanský zákoník a zákoník práce.

Co říká občanský zákoník

Započtení (včetně započtení na pohledávku zaměstnance na mzdu) se v pracovněprávních vztazích řídí občanským zákoníkem. A ten říká tohle: Dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh. Započtením se ve smyslu občanského zákoníku obě pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí. Nekryjí-li se zcela, započte se pohledávka obdobně jako při splnění.

Tyto účinky nastávají k okamžiku, kdy se obě pohledávky staly způsobilými k započtení. K započtení jsou způsobilé pohledávky, které lze uplatnit před soudem. Pohledávka nejistá nebo neurčitá k započtení způsobilá není. Promlčení pohledávky započtení nebrání, nastalo-li po době, kdy se pohledávky staly způsobilými k započtení. Bližší informace k problematice najdete v našem tipu na článek uvedeném v boxu.

Co říká zákoník práce

Podle zákoníku práce započtení proti pohledávce na mzdu, plat, odměnu z dohody a náhradu mzdy nebo platu smí být provedeno jen za podmínek stanovených v úpravě výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy v občanském soudním řádu. Podle zákoníku práce srážky ze mzdy k náhradě škody jsou možné jen na základě dohody o srážkách ze mzdy.

Kolik si smí zaměstnavatel strhnout

Proti pohledávce zaměstnance na mzdu, plat, odměnu z dohody a náhradu mzdy nebo platu ovšem není jednostranné započtení ze strany zaměstnavatele přípustné v té části, která odpovídá tak zvané základní nepostižitelné částce a jedné třetině zbytku čisté mzdy, platu, odměny z dohody nebo náhrady mzdy nebo platu. To uvádí rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 21. května 2019.

Nesmíme však zapomenout, že jde o limit pro maximální srážku, tedy omezující započtení, v případech, kdy zaměstnavatelova pohledávka je přednostní. Častěji však v praxi půjde o zaměstnavatelovu pohledávku nepřednostní, a pak není započtení ze strany zaměstnavatele přípustné v té části, která odpovídá základní nepostižitelné částce a dvěma třetinám zbytku čisté mzdy, platu, odměny z dohody nebo náhrady mzdy nebo platu či odměny z dohody.

Přečtěte si, jaké pohledávky jsou přednostní, jaké nepřednostní, jak vysoké jsou nezabavitelné částky, jak se počítají srážky ze mzdy, přičemž podobná pravidla platí právě pro započtení, a to v článku Zaměstnancům v exekuci zůstane více peněz už ze mzdy za červen 2019.

Pro větší názornost uvádíme konkrétní příklad

Jestliže ženatý zaměstnanec se 2 nezletilými dětmi pobírá čistou mzdu například 27 000 Kč, ale dluží zaměstnavateli na nepřednostní pohledávce 100 000 Kč, tak mu může zaměstnavatel sebrat (srazit) ze mzdy 5249 Kč. Nesmí si totiž na úhradu své pohledávky započíst ze zaměstnancovy mzdy nezabavitelnou částku 6428,67 Kč (na zaměstnance) plus 3 × 1607,17 Kč (na manželku a 2 děti). Což je celkem po zaokrouhlení 11 251 Kč a dále 2 × 5249 Kč (dvě třetiny zbytku čisté mzdy po odečtení nepostižitelné částky) a 2 Kč (rozdíl vzniklý zaokrouhlováním), tedy celkem 21 751 Kč. Jenže to má háček, není tomu tak vždy.

Se strháváním náhrady škody z výplaty musíte souhlasit

Jde-li o pohledávku zaměstnavatele na náhradu škody, zákon jednostranné započtení ze strany zaměstnavatele zapovídá, neboť možnost provádět srážky ze mzdy k náhradě škody podmiňuje uzavřením dohody o srážkách ze mzdy. Bez této dohody není zaměstnavatel oprávněn srážky ze mzdy (platu, odměny z dohody nebo z náhrady mzdy nebo platu) k náhradě škody provádět. A to ani tehdy, jsou-li splněny předpoklady odpovědnosti za škodu způsobenou zaměstnavateli a vy svou odpovědnost za škodu uznáte a zavážete se škodu nahradit.

Odpovědnost zaměstnance za škodu, kterou způsobil zaměstnavateli, ani případné uznání škody zaměstnancem, tedy samo o sobě zaměstnavatele neopravňuje, aby částku potřebnou k náhradě této škody jednostranně srazil ze mzdy zaměstnance, i kdyby respektoval zákonné limity pro srážky ze mzdy.

Jednostranné započtení pohledávky zaměstnavatele na náhradu škody proti pohledávce zaměstnance na mzdu, plat, odměnu z dohody a náhradu mzdy nebo platu není přípustné, i kdyby byly dodrženy zákonné limity pro srážky ze mzdy a započtení. Zaměstnavatel je oprávněn započíst svou pohledávku na náhradu škody proti pohledávce zaměstnance na mzdu, plat, odměnu z dohody a náhradu mzdy nebo platu a provést srážku (srážky) ze mzdy za účelem uspokojení svého nároku na náhradu škody jen na základě dohody o srážkách ze mzdy uzavřené se zaměstnancem.

Strhli mu, co nesměli, a bral to jako nevyplacení mzdy za práci

Nejvyšší soud ČR rozhodl rozsudkem ze dne 21. 5. 2019, když posuzoval spor o neplatnost rozvázání pracovního poměru okamžitým zrušením ze strany zaměstnance. Zaměstnanci byla mzdovým výměrem stanovena měsíční mzda ve výši 18 500 Kč + odměna dle rozhodnutí zaměstnavatele.

Dopisem ze dne 27. května 2016 oznámil zaměstnavatel (žalobce) zaměstnanci (žalovanému), že v důsledku jeho pochybení při plnění pracovních úkolů dne 7. ledna 2015 (které v dopise popsal) vznikla zaměstnavateli škoda ve výši 16 627 Kč a že z tohoto důvodu vůči mzdovému nároku zaměstnance za duben 2016 ve výši 18 110 Kč zaměstnavatel započítává část své pohledávky ze způsobené škody, a to podle ustanovení zákoníku práce v rozsahu částky 6768 Kč. Ve výplatním termínu za měsíc duben 2016 zaměstnanec obdržel mzdu sníženou o tuto částku.

Dopisem ze dne 10. června 2016 zaměstnanec oznámil zaměstnavateli, že se zápočtem pohledávky na náhradu způsobené škody oproti pohledávce na výplatu mzdy za měsíc duben 2016 nesouhlasí, a vyzval zaměstnavatele k úhradě dlužné mzdy. Dohoda o srážkách ze mzdy k uspokojení pohledávky žalobkyně na náhradu škody mezi účastníky uzavřena nebyla.

Dne 17. června 2016 zaměstnanec se zaměstnavatelem okamžitě zrušil pracovní poměr podle zákoníku práce s odůvodněním, že mu do dnešního dne nebyla zaplacena část mzdy za měsíc duben 2016, a sice částka 6.768,– Kč a že zápočet pohledávky na náhradu škody neuznává a považuje ho, jak žalobkyni již dříve sdělil, za neoprávněný a neplatný. Zaměstnavatel se domáhal, aby bylo určeno, že uvedené okamžité zrušení pracovního poměru je neplatné.

Zrušil pracovní poměr a ještě si vybojoval peníze na rozloučenou

Soud prvního stupně žalobu zamítl, jeho rozhodnutí potvrdil odvolací soud a dovolání proti jeho rozhodnutí Nejvyšší soud ČR zamítl zmíněným rozsudkem ze dne 21. 5. 2019. V daném případě totiž zaměstnavatel jednostranně započetl a srazil ze mzdy zaměstnance za měsíc duben 2016 část své pohledávky na náhradu škody, kterou mu měl způsobit žalovaný zaměstnanec při plnění pracovních úkolů, aniž by mezi účastníky byla v tomto směru uzavřena dohoda o srážkách ze mzdy.

Žalovaný zaměstnanec dne 17. června 2016 důvodně přistoupil k okamžitému zrušení pracovního poměru. Podle zákoníku práce zaměstnanec může pracovní poměr okamžitě zrušit, jestliže mu zaměstnavatel nevyplatil mzdu nebo plat nebo náhradu mzdy nebo platu anebo jakoukoli jejich část do 15 dnů po uplynutí termínu splatnosti.

Zákoník práce zaměstnanci umožňuje, aby mohl bez nutnosti rozvazovat pracovní poměr výpovědí ukončit pracovní poměr u zaměstnavatele, který nevyplatil zaměstnanci za vykonanou práci mzdu nebo plat (náhradu mzdy nebo platu) a který svou povinnost nesplnil ani v dodatečné lhůtě 15 dnů po splatnosti těchto práv.

Získal 2 mzdy navíc, kterými uhradí škodu, a ještě mu zbude

Zaměstnanci, který okamžitě zrušil pracovní poměr, přísluší od zaměstnavatele náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku za dobu, která odpovídá délce výpovědní doby, tedy za 2 měsíce. Rozsudek Nejvyššího soudu ČR nesprávně uvádí, že zaměstnanci v takovém případě přísluší odstupné. To ale platilo jen podle právní úpravy účinné do 31. prosince 2011, která není ani platná, ani účinná, ani nedopadá na řešený případ.

skoleni_15_4

To však nic nemění na tom, že nesprávný postup při započtení pohledávky (zaměstnavatele) na náhradu škody vůči zaměstnancově pohledávce na mzdu se zaměstnavateli vskutku nevyplatil. Jednak nebyl úspěšný v následném sporu o neplatnost okamžitého zrušení pracovního poměru zaměstnancem, který prohrál, a musí tedy nést veškeré své náklady na soudní spor. A ještě je povinen uhradit žalovanému zaměstnanci náhradu nákladů za řízení před soudem prvního stupně a soudem odvolacím. (Za řízení před Nejvyšším soudem zaměstnavatel nic hradit zaměstnanci nemusí).

A jednak zaměstnancem způsobená škoda, tedy pohledávka zaměstnavatele za zaměstnancem, činí jen 16 627 Kč, kdežto zaměstnanci vznikl v důsledku oprávněného, platného okamžitého zrušení pracovního poměru nárok na náhradu mzdy ve výši odhadem zhruba kolem 36 000 Kč. Dvojnásobek průměrného měsíčního výdělku. Takže pokud si zaměstnanec sehnal novou práci, a to nejspíš ano, když sebejistě a se znalostí práva správně okamžitě zrušil pracovní poměr, je ještě v plusu, i když způsobil zaměstnavateli škodu.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Nenadávejte právníkům, zákony netvoří zdaleka jen oni. Oni je pak jen zašmodrchávají ve prospěch svých klientů, třeba zrovna vás. Budu se však snažit vám je vysvětlovat.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).