Zaměstnavatelé občas bývají nadutí. Toto je učebnicový příklad. Řeším taky něco podobného, ale mou výpověď dle § 56 (Okamžité zrušení pracovního poměru kvůli výplatě) osobně předanou mi nepřevzal že jí nepřijímá protože jsem neměl vše hotrovo. A na kopii zaslanou doporučeně poštou nereagoval pro jistotu vůbec, přestože si jí převzal. ( Takže jsem ještě zůstal na firmě dva měsíce než jsem odešel ze dne na den). Teď řeším, že mi sice zaměstnavatel nevyplatil na výplatách skoro 95 tisíc, ale já jsem mu "nadělal"škodu za 140 tisíc, takže mu mám ještě 45 tisíc doplatit...
S tím samozřejmě problém je, k tomu by musel mít zaměstnavatel povolen příjem poštovních datových zpráv, což naopak většina majitelů DS nemá.
Pokud zaměstnavatel odmítne převzít výpověď v místě sídla, není problém si to nechat potvrdit svědky. A hlavně narozdíl od opačného směru doručování (zaměstnavatel dává výpověď zaměstnanci - viz § 334 odst. 2 ZP a např. 21 Cdo 2036/2017) není ani nepřekonatelný problém s tím doručit výpověď poštou - pokud zaměstnavatel poštovní zásilku převzal, je doručeno (§ 337 odst. 3 ZP; zákon zde nevyžaduje, aby se zaměstnavateli písemnosti doručovaly přednostně osobně do vlastních rukou a a jiným způsobem pouze tehdy, není-li to možné). Konečně, není vůbec nutné, aby na výpověď jakožto jednostranné právní jednání jakkoliv reagoval, výpověď doručená a zaměstnavateli běží lhůta pro podání případné žaloby na neplatnost.
P.S. Máte asi rozbitý CapsLock.
Já udělal u jednoho takového podnikatele to stejné, ale do soudního sporu nešel. Vyhrožoval mi právním poradcem. Tak jsem odcioval v mejlu par odstavců a asi po dohodě s jeho právním poradcem si dal si řící. A to mi ještě do telefonu vyhrožoval jak mi kladivem rozbije hlavu. Tak jsem ho znova upozornil, že už je za hranou. Znám spoustu lidí i vzdělaných kterým když zaměstnavatel udělá cokoliv nezákoneho tak si to nechají líbit, protože buď nevím jak hledat v zákoně nebo nevěří ve spravedlnost soudů.
Vzhledem k tomu, že za škodu odpovídáte jen do 4.5 násobku měsíční mzdy, tak to na případné položení menší firmy nebude mít až takový vliv.
A zaměstnavatel samozřejmě má způsoby, jak ze zaměstnance ty peníze dostat. Může na něj podat žalobu o náhradu škody apod. Jediné, co nemůže, je sáhnout mu bez svolení na mzdu. Pokud mu písemně škodu uznám, pak je případný soudní spor o zaplacení škody velice krátký a levný, prakticky okamžitě skončí platebním rozkazem a záhy exekučním výměrem.
Mimochodem, jak jste se ve článku dočetl, zaměstnavatel tu škodu bez problému vymohl.
Přijde mi, že pisatel tomu nerozumí.
Zaměstnanec sice odpovída za škodu do 4,5 násobku SVË měsíční mzdy, a to znamená, že pokud způsobí firmě škodu několik milionů, jeho povinností bude zaplatit pouze onen 4,5 násobek. Nikdy nemusí uhradit celou způsobenou škodu, pokud převyšuje onu částku 4,5 násobku.
Tím může tu firmu položit lehce.