Hlavní navigace

Nastavená pravidla mezi bankami a úvěrovým registrem mohou porušovat zákon

24. 4. 2012
Doba čtení: 9 minut

Sdílet

Některé banky při vkládání jmen do registrů nepřemýšlejí. Pro 10 korun tak můžete získat status dlužníka hned na čtyři roky. Tím může být ale porušen zákon.

Během minulého týdne jsme publikovali článek, který na základě čtenářských příběhů upozorňoval, jak snadno se můžete dostat do registru dlužníků kvůli banální částce

Zjišťovali jsme proto, s jakými registry tedy banky spolupracují a zda v těch případech, kde je to možné, nastavily smluvně s registry nějakou minimální hranici pro zápis klientů.

Udělejte si pořádek v registrech

Abyste se dostatečně vyznali v problematice, nastíníme si stručně, co jaký registr obsahuje za informace a pro koho jsou určeny.

Bankovní registr klientských informací (BRKI)

Tento registr založilo před deseti lety pět bank působících na českém trhu. Kromě nich zde ale sdílejí informace o klientech i stavební spořitelny.

Registr vede údaje o fyzických osobách, které někdy u členské banky čerpaly úvěr nebo o něj teprve žádají. Čtěte více: Jak se dostat do úvěrového registru snadno a rychle

V případě, že banka zamítne žádost o úvěr nebo klient sám smlouvu o úvěru nakonec nepodepíše, bude jeho jméno z registru vymazáno rok poté v případě banky nebo půl roku v případě jiné finanční instituce.

Do registru se zapisují pozitivní i negativní informace. Kromě případných prohřešků si zde poctiví klienti tak mohou budovat pozitivní úvěrovou historii.

Informace v registru jsou aktualizovány měsíčně a uchovávají se po dobu smluvního vztahu s finanční institucí a ještě po dobu dalších čtyř let po jeho ukončení.

Nebankovní registr klientských informací (NRKI)

Tento registr funguje podobně jako BRKI, ale sdružuje informace o klientech nebankovních společností a obsahuje i informace o právnických osobách. Založilo ho před sedmi lety osm leasingových a splátkových společností. Negativní zápis si zde vysloužíte za více než 3měsíční prodlení se splátkou, registr obsahuje ale i pozitivní informace.

Za drobná opoždění byste se do registru dostat neměli. Praxe ale hovoří jinak a i web provozovatelů těchto registrů obsahuje hlášku: Jedná-li se o jedno až dvoudenní zpoždění se zaplacením splátky, v registru se zpravidla takové prodlení vůbec neobjeví, jelikož údaje v registru jsou aktualizovány jednou měsíčně. Tuto informaci však nelze brát jako pravidlo.

Kromě jmen jsou v BRKI i NRKI vedena rodná čísla nebo IČ a adresy. Kromě toho také základní informace jak a kolik splácíte nyní nebo jste spláceli v minulosti. Registry obsahují i informace o zajištění vašich závazků.

SOLUS

Registr SOLUS funguje jako negativní registr, kam vás za vaše prohřešky mohou zadat banky, další finanční společnosti nebo například mobilní operátoři. Jeho výhodou pro jeho členy mohou být informace o zhoršující se platební morálce dříve, než se stihnou objevit v BRKI či NRKI například pokud neplatíte účty za telefon. SOLUS vede jak spotřebitelský, tak podnikatelský registr.

Informace o typu provinění je po zaplacení nahrazena informací, že dluh byl uhrazen a tato zůstává v registru 3 roky (resp. 1 rok u dluhů od mobilních operátorů), řekla serveru Měšec.cz Zuzana Kalátová, mluvčí Poštovní spořitelny.

Zpravidla se sem dostanete za neuhrazení tří po sobě jdoucích splátek. Výjimky tvoří začátek smluvního vztahu, kde lze dlužníka zařadit do registrů SOLUS již po dvou neuhrazených splátkách, a na konci smluvního vztahu, kdy je dlouhodobě neuhrazena jedna poslední splátka. Klienta společnost zařazuje také v případě, kdy pro neplacení došlo k zesplatnění úvěru nebo odstoupení od smlouvy, uvedl před časem pro server Měšec.cz tajemník sdružení SOLUS Jan Stopka.

Centrální registr úvěrů (CRÚ)

Tento registr spravuje Česká národní banka a údaje do něj povinně posílají všechny banky působící na českém trhu. Shromažďuje informace o úvěrech fyzických osob podnikatelů a právnických osob. Dlužník je v registru veden dalších 10 let od splacení pohledávky, informovala server Měšec.cz Michaela Pokorná z Oberbank. 

Centrální registr dlužníků (CERD)

Centrální registr dlužníků, od kterého se banky distancují a odmítají s ním spolupráci a který by tak mohl mít jen těžko výpis s nějakou vypovídací hodnotou, zmiňovat nebudeme.

Další podrobnosti o registrech i možnostech, jak z nich pořídit výpis, si přečtěte v článku: Centrální registr dlužníků: Česká finta, jak napálit zájemce o půjčku

Chyba by měla být napravena bleskově. Teoreticky

Všechny oslovené banky se dušují, že v případě zjištění, že negativní informace byla do registru zanesena omylem, je zjednána náprava do několika dnů.

Jak se ale dozvídáme ze čtenářských příběhů, mnohem delší je samotný proces dokazování, že na vině je opravdu banka. Než se vyřeší případ, který si v rámci jedné banky dokážou její zaměstnanci přehazovat jak horký brambor, může to trvat třeba i rok.

Například v případě registru SOLUS má ale banka možnost po dobu zjišťování nechat informaci blokovat.

V případě, že vám vznikne neoprávněným zápisem negativního údaje do registru prokazatelná škoda, zástupci bank potvrdili, že je možné škodu nahradit. Pouze Komerční banka na dotaz uvedla, že tyto informace nejsou veřejné.

Každý případ náhrady škody se pochopitelně řeší individuálně. Zda po bance chcete náhradu oprávněně, ale hodnotí sama banka, a pokud se cítíte ošizeni, nezbývá než se obrátit na soud nebo zkusit štěstí u finančního arbitra.

O hypotéku přijít nemusíte

Máte-li obavu, že kvůli bagatelní dlužné částce v registru nedostanete hypotéku, nezoufejte. Zástupci z bank potvrdili, že hodnocení neprobíhá černobíle a kromě výše dlužné částky o vaší žádosti rozhoduje další skóring, tedy vaše bonita i požadované parametry úvěru. Bagatelní dlužná částka v registru by tedy rozhodně neměla být hlavním důvodem pro zamítnutí hypotéky. Čtěte více: Chcete mít jistou hypotéku? Pořiďte si rodinu aneb Jak banky skórují své klienty

Existuje minimum?

Zajímalo nás, zda v případech, kde lze s provozovatelem registru na základě dohody nastavit nějakou minimální hranici, této možnosti banky využívají. V případě BRKI totiž tato hranice u úvěrů stanovena není. U nepovolených debetů se zase reportuje až od částky 500 Kč. Některé banky si tuto hranici u úvěrů volí, je jich ale menšina. Navíc mnoho z nich nechce částku prozradit.

V SOLUSu je minimální reportovaný dluh 100 Kč, přičemž dluh je následně aktualizován jako uhrazený pouze tehdy, pokud je srovnán na nulu, řekl serveru Měšec.cz Petr Plocek, mluvčí UniCredit Bank. 

Citibank

  • Má banka stanovenou minimální částku, od které hlásí klienty do registru? Ne
  • S jakými registry banka spolupracuje? BRKI, NRKI, CRÚ a SOLUS

Česká spořitelna

  • Má banka stanovenou minimální částku, od které hlásí klienty do registru? Ne
  • S jakými registry banka spolupracuje? BRKI, NRKI a CRÚ

ČSOB a Poštovní spořitelna

  • Má banka stanovenou minimální částku, od které hlásí klienty do registru? Ne
  • S jakými registry banka spolupracuje? BRKI, NRKI, CRÚ a SOLUS

Equa Bank

  • Má banka stanovenou minimální částku, od které hlásí klienty do registru? 100 Kč u úvěrů
  • S jakými registry banka spolupracuje? BRKI, NRKI, CRÚ a SOLUS

Fio banka

Fio banka podle vyjádření mluvčí Venduly Žaloudíkové aktuálně není elektronicky napojená na Bankovní ani Nebankovní registr klientských informací. Předpokládáme připojení v nejbližších měsících, prozradila serveru Měšec.cz Žaloudíková.

GE Money Bank

  • Má banka stanovenou minimální částku, od které hlásí klienty do registru? Ne
  • S jakými registry banka spolupracuje? BRKI, NRKI, CRÚ a přidružené členství v SOLUS

Hypoteční banka

  • Má banka stanovenou minimální částku, od které hlásí klienty do registru? Ne
  • S jakými registry banka spolupracuje? BRKI, NRKI, CRÚ

Komerční banka

  • Má banka stanovenou minimální částku, od které hlásí klienty do registru? Ano, ale odmítá sdělit jakou
  • S jakými registry banka spolupracuje? BRKI, NRKI, CRÚ a SOLUS

LBBW Bank

  • Má banka stanovenou minimální částku, od které hlásí klienty do registru? Ne
  • S jakými registry banka spolupracuje? BRKI, NRKI, CRÚ a SOLUS

mBank

  • Má banka stanovenou minimální částku, od které hlásí klienty do registru? Banka nechce sdělit
  • S jakými registry banka spolupracuje? Banka nechce sdělit

Oberbank

  • Má banka stanovenou minimální částku, od které hlásí klienty do registru? BRKI od 500 Kč, CRÚ od 2000 Kč
  • S jakými registry banka spolupracuje? BRKI, NRKI, CRÚ

Raiffeisenbank

  • Má banka stanovenou minimální částku, od které hlásí klienty do registru? Ano, výši nechce banka sdělit
  • S jakými registry banka spolupracuje? BRKI, NRKI, CRÚa SOLUS

UniCredit Bank

  • Má banka stanovenou minimální částku, od které hlásí klienty do registru? Ne
  • S jakými registry banka spolupracuje? BRKI, NRKI, CRÚ a SOLUS

Volksbank

  • Má banka stanovenou minimální částku, od které hlásí klienty do registru? Ne
  • S jakými registry banka spolupracuje? BRKI, NRKI, CRÚ

Ještě existuje jedna možnost

Pokud jste se setkali s tím, že vás banka neoprávněně zanesla do registru, máte podle Petra Poláka z Kanceláře veřejného ochránce práv (tedy ombudsmana) ještě jednu možnost kam se obrátit, pokud banka nechce poslouchat.

Pokud se kvůli bagatelní pohledávce chybou banky octnete v registru jako dlužník, můžete se obrátit také na Úřad pro ochranu osobních údajů.

Tuto situaci lze hodnotit jako zásah do soukromého života (o obezřetnosti při bankovním  obchodování nelze hovořit) a k prověření situace je příslušný soud (klient může podat žalobu na nepeněžité plnění – výmaz z BRKI, případně žalobu na ochranu osobnosti), ale může také požádat o prověření Úřad pro ochranu osobních údajů, prozradil serveru Měšec.cz Petr Polák.

Paušální 4 roky mohou odporovat zákonu

Upozornil také, že v některých případech může paušální dohoda mezi BRKI a bankami o délce uložení vašich informací na čtyři roky, odporovat zákonu.

Problematice ochrany osobních údajů v bankovnictví se ombudsman věnuje tři roky. Naposledy se vyslovil k otázce délky zpracování údajů v BRKI, která není stanovena zákonem a dle dohody bank s Úřadem činí 4 roky od zániku závazku. Ochránce (ombudsman – pozn. red.) v šetření Úřadu pro ochranu osobních údajů připomněl, že správce (zpracovatel) údajů je povinen uchovávat osobní údaje pouze po dobu, která je nezbytná k účelu jejich zpracování podle § 5 odst. 1 písm. e) zákona o ochraně osobních údajů, nastínil serveru Měšec.cz Polák.

Připomněl také, že zároveň má zpracovatel povinnost dbát na ochranu soukromí subjektu a osobních údajů, provádí-li zpracování na základě zvláštního zákona. 

Proto probíhá-li mezibankovní výměna informací o klientech paušálně a nediferencovaně po dobu čtyř let od zániku jejich závazku k bance bez toho, aby bylo přihlédnuto k celkové situaci klienta (zejména k počtu aktuálních a zaniklých závazků a jejich výši) dopouští se správce (zpracovatel) správního deliktu podle § 45 odst. 1 písm. d) zákona o ochraně osobních údajů, zdůraznil Polák.

Správní delikt lze projednat ve správním řízení. Úřad pro ochranu osobních údajů může bance či správci BRKI uložit pokutu až do výše 5 mil. Kč, dodal Polák.

Blýská se na změnu?

Uvedl také, že zástupkyně ombudsmana Jitka Seitlová se rozhodla vypracovat analýzu zpracování osobních údajů v bankovním sektoru také v jiných členských státech EU, kde ale platí stejný rámec pro zpracování osobních údajů fyzických osob.

Pokud z analýzy vyplyne, že v jiných členských státech EU není délka uchování stanovena na základě dohody banky s Úřadem (jako je tomu v ČR), nýbrž právním předpisem síly zákona, bude ochránce požadovat změnu právní úpravy, zdůraznil Polák.

dan_z_prijmu

Pokud tedy ombudsman zjistí, že se délka uchovávání informací v bankovních registrech v jiných členských státech EU liší vzhledem k výši peněžitého závazku a celkovému počtu (bankovních i nebankovních) závazků jednoho klienta banky (případně že je stanovena minimální výše dluhu, který je možné v těchto registrech evidovat), bude požadovat provedení nové státní kontroly u společnosti CBCB, a. s. který provozuje BRKI a která by se měla zaměřit právě na dodržení § 5 odst. 1 písm. e) zákona o ochraně osobních údajů.  

Pokud tedy pochybujete o tom, že vůči vám banka v případě uložení vašeho jména do registru se statusem dlužníka jedná fér, můžete zkusit podat také stížnost na Úřad pro ochranu osobních údajů a v případě že nebudete spokojeni s postupem tohoto úřadu, můžete se obrátit právě na veřejného ochránce práv, tedy ombudsmana. K podnětu je ale nutné doložit doklady o komunikaci s Úřadem pro ochranu osobních údajů.

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).