Jste rádi, pokud je vaše konání hodnoceno? Ať již odpovíte jakkoli, pokud máte bankovní úvěr, pak jste hodnoceni neustále, ať se vám to líbí, nebo ne. Banka neplní úlohu Velkého bratra, spíše dohlížitele nad vlastními obchody. V době pokračující nelehké ekonomické situace je to pro ní obzvláště zásadní věc. Vlastně i pro všechny, kteří jí své peníze svěřují. Bude-li se chovat nezodpovědně, ohrozí vaše vklady. Ostatně probíhající (možná dohasínající) krize byla zapříčiněna právě podceněním rizika.
To, jak banka řídí a kontroluje úvěrová rizika, novinářům na pátečním semináři představil ředitel úseku kontroling úvěrového rizika a řízení portfolia České spořitelny Pavel Voříšek a prostřednictvím serveru Měšec.cz se tak můžete podívat na částečně odkryté karty skórování klienta bankou.
Selhali jste?
Banky mají primárně za povinnost rozdělovat úvěry podle kvality do 5 kategorií, které jim určuje jejich regulátor – Česká národní banka (ČNB). Nejdůležitějším faktorem pro třídění úvěrů do jednotlivých kategorií je zdali, a kolik dní, jsou úvěry po splatnosti. Jistou roli hraje také to, jestli v době nedávné došlo k tzv. restrukturalizaci. Tou je myšleno upravení splátkového kalendáře z důvodu zhoršené celkové finanční kondice dlužníka.
Úvěry neboli pohledávky jsou podle vyhlášky ČNB 123/2007 členěny takto:
- Bez selhání
- Standardní – Splátky jistiny a úroků méně než 30 dnů po splatnosti. Bez restrukturalizace za poslední 2 roky. Žádná pochybnost o plném splacení.
- Sledovaná – Splátky jistiny a úroků méně než 90 dnů po splatnosti. Bez restrukturalizace za posledních 6 měsíců. Plné splacení pravděpodobné.
- Se selháním
- Nestandardní – Splátky jistiny a úroků méně než 180 dnů po splatnosti. Plné splacení nejisté, částečné splacení vysoce pravděpodobné.
- Pochybná – Splátky jistiny a úroků méně než 360 dnů po splatnosti. Plné splacení vysoce nepravděpodobné, částečné splacení pravděpodobné.
- Ztrátová – Splátky jistiny a úroků více než 360 dnů po splatnosti nebo klient v konkurzu. Plné splacení nemožné, částečné splacení pouze malé.
Zdroj všech obrázků: prezentace České spořitelny
Úvěr nebo leasing: Je leasing mrtvý?
Máte rodinu?
Takovéto členění sice postačuje pro generální srovnání úvěrové struktury jednotlivých bank, avšak pro účely jednotlivých bank je zcela nedostačující. Ke skutečné eliminaci úvěrových rizik, a tedy i k vytváření dostatečného množství opravných položek, si jednotlivé banky kategorie dále rozdělují na několik dalších podkategorií. Velké banky s dostatečným počtem klientů vytvářejí své vlastní hodnotící struktury, menší banky se musí spoléhat na externí hodnocení zpracovávané specializovanými společnostmi.
Tato hodnocení berou v potaz, kromě samotného průběhu splácení (jak jsou úvěry členěny podle vyhlášky ČNB), spoustu dalších dat a faktorů. Tyto faktory jsou určovány podle následujících metod:
- Behaviorální skóring – banka pozoruje a hodnotí „chování“ klienta na běžném bankovním účtu, případně průběh splácení jeho minulých či současných úvěrů. Podle vlastních zkušeností dělí Pavel Voříšek klienty na „spořiče“, „točiče“ a „filantropy“. Spořič uspoří měsíčně cca 20 % příjmů, točič žije od výplaty k výplatě a filantrop je člověk, který na počátku bankovní historie disponuje velkým množstvím peněz a postupně je utrácí, aniž by své úspory doplňoval.
- Transakční skóring – tzv. sociálně-demografický přístup. Hodnotí se rodinný stav, věk, počet dětí, zaměstnání apod.. Není prováděn jen při žádosti o úvěr, ale tyto souvislosti jsou sledovány z důvodu prevence i v průběhu splácení. Pavel Voříšek nastiňuje ideálního žadatele o hypotéku:
Má rodinu, stále zaměstnání, je ve středním věku.
Připraven má i příklad velmi rizikový:Mladý, svobodný člověk, který chce hypotéku na barák.
O tom, že sledovat tyto souvislosti je pro banku velmi důležité, přesvědčuje Voříšek anglickým průzkumem z nedávné minulosti – 7 % lidí přestalo splácet hypotéku z důvodu ztráty zaměstnání, 4 % kvůli dlouhodobé nemoci, 2/3 prostě proto, že se jim „přestalo chtít“. Neodhadli svou finanční situaci, hypotéka jim dlouhodobě snižovala jejich životní standard, což nehodlali dále akceptovat. - Ekonomický skóring – porovnávání příjmů a výdajů, výsledkem je kolik je klient skutečně schopný splácet.
Mixem výsledků z jednotlivých skóringů banky dosahují u jednotlivých klientů stupeň hodnocení, na základě kterého s ním pak dále operují. Za tímto jazykově neobratným spojením se skrývá nejčastěji další monitoring situace klienta (dlužníka), v případě, že se klient dostává k hranici tzv. defaultu (což v hodnocení ČNB znamená 3 až 5 stupeň) začíná s ním banka situaci řešit. Pokud je na to ještě čas, pak dochází nejčastěji k restrukturalizaci, o které jsme se výše zmiňovali.
Řešíte bydlení: Je správná doba ke koupi bytu?
Dnem je konkurz
I když to na obrázku tak nevypadá, není default jako default. I zde Česká spořitelna dále dělí. Vedle beznadějných případů zde najdete i takové, které sice nejsou s dobou splatnosti v nějak hrůzostrašném prodlení, ale mix skóringů může ukazovat na výrazně rostoucí rizikovost. V takovém případě budete tzv. expertně zařazeni do nejméně problematické podskupiny defaultu. Ty se dělí takto:
- R1 – Klienti expertně zařazení do stavu selhání. Klient dosud nemá žádnou pohledávku více než 90 dnů po splatnosti. Mohou probíhat jednání s klientem. Velká šance, že klient stav selhání opustí.
- R2 – Klienti s pohledávkami 90 a více dnů po splatnosti. Probíhají jednání s klientem, která skončí restrukturalizací nebo zesplatněním a likvidací pohledávek.
- R3 – Klienti s restrukturalizací. Proběhla úspěšná jednání s klientem s cílem řešit situaci. Velká pravděpodobnost návratu klienta do stavu bez selhání po 6 měsících.
- R4 – Ztráta z odpisu. Některá pohledávka klienta byla odepsána (tj. ztráta již byla realizována). Velmi nízká pravděpodobnost, že ostatní pohledávky po splatnosti budou splaceny.
- R5 – Konkurz. Na klienta byl vyhlášen konkurz.
Jestliže banka vyhodnotí vaši situaci jako bezvýchodnou a budete-li zařazeni do posledních dvou kategoriích, pak se může stát, že ještě před samotným konkurzem banka pohledávku na váš dluh prodá (pokud se najde zájemce). V takovém případě vás nečeká žádné jednání v rukavičkách. Proto nezbývá než článek zakončit apelem, který se pohybuje na hraně klišé a zlaté pravdy – přistupujte ke svým financím zodpovědně (a pořiďte si rodinu).
Kolik máte dětí?
