Není důvodu zakrývat, že stát si tak trochu, či možná mnohem více než trochu, neví s dohodou o provedení práce rady, a to dlouhodobě. Na jednu stranu údajně zaměstnancům vylepšuje podmínky výkonu práce v rámci dohody o provedení práce (např. založením nároku na dovolenou přímo v zákoníku práce) a na druhou stranu ji zaměstnancům odpírá.
Tak třeba uchazeči o zaměstnání, kteří už nemají nárok na podporu v nezaměstnanosti, mají povolen omezený výdělek ve výši poloviny minimální měsíční mzdy. O aktuálních pravidlech tzv. nekolidujícího zaměstnání v r. 2025 jsme psali zde: Podpora v nezaměstnanosti 2025: Nově je maximem přes 26 tisíc měsíčně. Jaké jsou výše dávek?
Stát hlavně chtěl z odměny z dohody odvádět odvody, ale snaha se míjí účinkem
Jenže tento výdělek není povolen už několik let právě v rámci dohody o provedení práce, ač by to pro uchazeče o zaměstnání bylo nejvýhodnější. Stát (vláda a parlament) chce zaměstnance pracující v tzv. nekolidujícím zaměstnání, které je s omezeným povoleným výdělkem právě do výše poloviny minimální mzdy povoleno uchazečům o zaměstnání, kteří nemají nárok na podporu, přimět (přinutit) k tomu, aby byli zejména nemocensky pojištěni.
To znamená, aby jim bylo sráženo z výdělku pojistné na sociální zabezpečení a s tím také automaticky i na zdravotní pojištění. To jim ovšem pochopitelně zkracuje částku čisté mzdy (pokud pracují v pracovním poměru) nebo odměny z dohody (pokud pracují na dohodu o pracovní činnosti, protože dohoda o provedení práce není pro uchazeče o zaměstnání povolena).
Pojistné odvody platí z odměny z dohody o pracovní činnosti nebo ze mzdy či platu z pracovního poměru, pokud dosáhnou za kalendářní měsíc částky 4500 Kč.
Od 1. ledna 2025 částka rozhodná pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění činí 4500 Kč (bylo to vyhlášeno ve Sbírce zákonů Sdělením Ministerstva práce a sociálních věcí č. 308/2024 Sb.)
Jenomže lidé ve špatné sociální situaci zásadně preferují co nejvyšší momentální čistý příjem a je jim většinou úplně jedno, že nejsou nemocensky pojištěni (že nebudou mít nárok na nemocenské dávky, třeba v případě pracovní neschopnosti) a že si nic neodvádí na budoucí důchod.
A tak mnohdy pracují namísto na zakázanou dohodu o provedení práce, kdy by částku hrubé odměny mohli mít za určitých okolností i jako čistou částku, a ne v pracovním poměru nebo na dohodu o pracovní činnosti, jak si přeje stát, ale „načerno“. A tak se snaha státu míjí účinkem.
Kvůli zvýšeným nárokům zaměstnanců a vyšším nákladům zaměstnavatelé už tolik dohodu o provedení práce nenabízejí
Stejně tak nemá moc smyslu zvyšovat nároky zaměstnanců z dohody o provedení práce (jako např. na dovolenou, což je stále novinka), protože to zvyšuje náklady na zaměstnance. (Nárok na dovolenou ovšem nově vzniká i při práci na dohodu o pracovní činnosti.)
A tak firmy mnohdy a mnohde namísto zaměstnávání na dohodu o provedení práce, která byla pro oba účastníky pracovního poměru výhodná, přešly tzv. na švarc-systém, když s dosavadními zaměstnanci spolupracují nově jako s osobami samostatně výdělečně činnými, které svou činnost už nevykonávají podle pravidel zákoníku práce v závislé činnosti jako zaměstnanci, ale po živnostensku. Proto také hovoříme jen o údajném vylepšování podmínek pro práci na dohodu o provedení práce.
Vylepšené podmínky a zvýšené nároky zaměstnanců totiž vedou kontraproduktivně k tomu, že zaměstnavatelé dohody už tolik nenabízejí. Jaké jsou podmínky výkonu práce na dohodu o provedení práce po vícero novelizacích zákoníku práce, si přiblížíme někdy příště, v dalším pokračování tématu. Tentokrát se zaměříme na odvody z dohody o provedení práce, resp. na otázku, do jaké výše sjednané odměny lze mít tento příjem jako čistý, tedy bez daňových a pojistných srážek.
Chaotická legislativa – rušení platných, ale ještě neúčinných novinek a vrácení se k původním pravidlům
Kolem dohody o provedení práce bylo v posledních letech a měsících až příliš mnoho chaosu. Vláda a parlament něco přislíbily, schválily, aby to záhy zase změnily či úplně zrušily. Legislativa (normotvorba) kolem dohody o provedení práce a zvláště odvodů z její odměny, tedy daní a pojistného, byla zcela chaotická.
Dohody se nerozlišují, pro všechny platí stejné podmínky
Většina plánovaných a už platných, ale ještě ne účinných (ještě ne v praxi uplatňovaných) změn, komplikujících život zaměstnavatelům, byla nakonec na přelomu let 2024 a 2025 zrušena.
Pro všechny dohody o provedení práce tak nakonec platí stejná pravidla. Nerozlišují se tak tzv. oznámené dohody a tzv. neoznámené dohody, tedy dohody s vyšším limitem pro odvod pojistného a dohody s nižším limitem pro odvod pojistného, jak bylo v plánu.
Pravidelná hlášení do registru dohod musí zaměstnavatelé provádět i nadále v r. 2025
Zůstala pouze povinnost zaměstnavatelů elektronicky hlásit všechny zaměstnance pracující v režimu dohody o provedení práce ČSSZ. Zaměstnavatelé musí hlásit místně příslušné okresní správě sociálního zabezpečení (v Praze pak Pražské, v Brně Městské) veškeré zaměstnance pracující na základě dohody o provedení práce, tedy bez ohledu na to, zda u nich vznikla povinnost odvádět pojistné, nebo ne.
V rámci této povinnosti zaměstnavatelé musejí podávat pravidelná hlášení ohledně počtu těchto osob, včetně jejich identifikace, a výše příjmů za daný kalendářní měsíc.
Odměny (příjmy) u různých zaměstnavatelů se nesčítají, odměny se sčítají jen u jednoho zaměstnavatele
Pro účely účasti na nemocenském a důchodovém pojištění a pro povinnost odvádět pojistné na sociální zabezpečení a na zdravotní pojištění se za kalendářní měsíc sčítá výše odměn z dohod o provedení práce, jestliže jich má zaměstnanec u jednoho a téhož zaměstnavatele více.
Příjmy (odměny) z dohod o provedení práce, které má zaměstnanec uzavřené u různých zaměstnavatelů, se (jak bylo plánováno) nesčítají.
K odměně (příjmu) z dohody o provedení práce se nepřičítají příjmy z jiných pracovněprávních vztahů (pracovního poměru, dohody o pracovní činnosti), a to i když je má zaměstnanec uzavřeny u stejného zaměstnavatele.
Změna limitu pro účast na pojištění a povinnost platit odvody
Od 1. 1. 2025 byla pro dohodu o provedení práce změněna (zvýšena) částka rozhodná pro povinnou účast na nemocenském a důchodovém pojištění (a povinnost platit pojistné) za daný kalendářní měsíc. Tento limit byl zvýšen z dosavadních 10 001 Kč (resp. z částky nad 10 000 Kč) na 11 500 Kč.
Je to složitě definováno, ale není třeba to počítat: Povinná účast na nemocenském a důchodovém pojištění vzniká, pokud bude zaměstnanci zúčtován započitatelný příjem aspoň ve výši 25 % průměrné mzdy, a to po zaokrouhlení na celé pětisetkoruny směrem dolů.
Za průměrnou mzdu se považuje částka, která se vypočte jako součin všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, který o 2 roky předchází kalendářnímu roku, pro který se průměrná mzda zjišťuje, a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu; vypočtená částka se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.
Vůbec není třeba něco složitě počítat, protože výslednou výši rozhodné částky vyhlašuje Ministerstvo práce a sociálních věcí ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv sdělením. Příslušné sdělení MPSV bylo publikováno ve Sbírce pod číslem 476/2024 Sb.
Od 1. ledna 2025 výše částky rozhodné pro účast zaměstnanců činných na základě dohody o provedení práce na nemocenském pojištění činí 11 500 Kč.
Při dosažení limitu už se pojistné nově platí, ne až při odměně nad limit jako dříve
Tady ale musíme důrazně upozornit a vysvětlit, že účast na pojistných systémech a povinnost odvádět pojistné vzniká již od příjmu 11 500 Kč za měsíc, takže pojistné odvody se neplatí z odměny do částky 11 499 Kč. To je maximum.
Nově platí, že pojistné odvody se musí platit (již) od stanoveného limitu, kdežto dříve byly povinně odváděny (sráženy) až nad stanovený limit.
Dříve, do konce roku 2024, tedy včetně odměny z dohody o provedení práce za měsíc prosinec 2024 činil limit 10 000 Kč, takže odvody byly hrazeny (sráženy) až nad tuto částku čili z odměny 10 001 Kč a vyšší.
Nyní je od 1. 1. 2025 limit 11 500 Kč a rovnou od této částky se sráží pojistné odvody z odměny.
| Limity pro odvod (srážku) pojistného z odměny z dohody o práci konané mimo pracovní poměr v závislosti na její výši zúčtované za kalendářní měsíc | Dohoda o provedení práce | Dohoda o pracovní činnosti |
|---|---|---|
| Rok 2024 | od 10 001 Kč | od 4000 Kč |
| Rok 2025 | od 11 500 Kč | od 4500 Kč |
Kvůli 1 koruně navíc hrubého příjmu by se vám čistá odměna hodně snížila
A tak se určitě nevyplatí mít sjednánu dohodu o provedení práce s měsíčním příjmem kupříkladu 11 500 Kč. Kvůli jedné jediné koruně nad 11 499 Kč by byla odměna podrobena pojistným odvodům.
Jaké by to mělo dopady na čistou výši odměny, ilustrujeme v tabulce.
| Výše měsíční odměny z DPP | 11 499 Kč hrubého | 11 500 Kč hrubého | ||
|---|---|---|---|---|
| Sociální pojištění | 0 Kč | 817 Kč | ||
| Zdravotní pojištění | 0 Kč | 518 Kč nebo 1773 Kč, když musíte doplácet pojistné na zdravotní pojištění tak, aby bylo odvedeno alespoň z minimálního vyměřovacího základu, kterým je minimální mzda |
||
| Daň z příjmů | 1725 Kč | 1725 Kč | ||
| Srážka daně z příjmů | 1725 Kč Srážková daň |
0 Kč Zálohová daň + sleva na poplatníka v důsledku podepsaného prohlášení k dani (tzv. růžový papír) |
1725 Kč Zálohová daň |
0 Kč Zálohová daň + sleva na poplatníka v důsledku podepsaného prohlášení k dani (tzv. růžový papír) |
| Čistá výše odměny | 9774 Kč následně 11 499 Kč (Sraženou daň je možno získat zpět při následném ročním zúčtování daně a uplatní slevy na dani v daňovém přiznání.) |
11 499 Kč | 8440 Kč následně 10 165 Kč (Sraženou daň je možno získat zpět při následném ročním zúčtování daně a uplatní slevy na dani v daňovém přiznání.) |
10 165 Kč |
ČLÁNKY DO MAILU