Dovolené jsou v plném proudu. Kdy si ji mohou vzít „dohodáři“?

24. 7. 2024
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

Ilustrační obrázek
Autor: Depositphotos.com, podle licence: Rights Managed
Ilustrační obrázek
Letos poprvé mají nárok na letní dovolenou také „dohodáři“. Jak dlouhou dobu musejí mít odpracovanou, aby jim vznikl nárok na týdenní volno?

Letní sezóna 2024 je tady a s ní také plánované dovolené. Letos poprvé na ni mají nárok také lidé pracující na dohodu o provedení práce nebo pracovní činnosti. Dovolené pro brigádníky, nebo chcete-li „dohodáře“, byly původně semenem sváru mezi Ministerstvem práce a sociálních věcí, které je navrhlo, a Hospodářskou komorou, která s nimi od začátku nesouhlasila. Jednoduše proto, že dohody slouží pouze pro přivýdělek, a tudíž se kvůli placeným dovoleným zaměstnavatelům dohodáři prodraží. Zejména v případě, pokud takový člověk pracuje jen pár měsíců a pak odejde, přičemž kromě zasloužené mzdy si odnáší i „bonus“ za volno, které ani nestihl využít.

Pro zaměstnavatele to samozřejmě znamená zvýšené náklady. V případě osob, které na dohody pracují celý rok, je to ale přijatelné. Dohodář má nárok na dovolenou jen v případě, že má smlouvu nejméně na čtyři týdny (přesně 28 dní) a zároveň skutečně odpracuje nejméně 80 hodin. Pokud některou z těchto podmínek nesplní, nemá na placenou dovolenou nárok, uvádí ve své čerstvé zprávě Hospodářská komora ČR.

Na jak dlouhou dovolenou má dohodář nárok, závisí na několika faktorech:

  • kolik týdnů dovolené poskytuje daný zaměstnavatel svým lidem – zda 4, nebo 5 (někdo dává i více),
  • kolik hodin celkem brigádník odpracoval od podpisu dohody
  • a kolik kalendářních dní trvá daná dohoda.

Kdy vznikne nárok na dovolenou

Aby vám vznikl nárok na dovolenou, musíte splnit 2 základní podmínky:

  • doba trvání dohody překročila minimálně 28 kalendářních dní
  • a odpracovali jste alespoň 80 hodin,

přičemž obě tyto podmínky musí být splněny současně.

Například když bude dohoda trvat 28 dnů a odpracuje 80 hodin (20 h týdně), vznikne mu nárok na šest hodin dovolené. Pokud tedy pracujete například 10 hodin týdně, pak si musíte počkat celých 8 týdnů, než vám nárok na dovolenou vznikne, byť zákoník práce říká, že dohoda musí trvat alespoň 28 kalendářních dní.

Jak si vypočítáte, na jak dlouhou dovolenou máte nárok (nebo pokud si ji nevyberete, kolik vám zaměstnavatel musí proplatit)

Pro výpočet nároku na dovolenou za kalendářní rok se použije následující vzorec: 

Počet celých odpracovaných násobků týdenní pracovní doby / 52 × týdenní pracovní doba × výměra dovolené. Tedy (TPD) : 52 × TPD × výměra dovolené

Jinými slovy:

(Celkový počet odpracovaných hodin : 20hodinová fiktivní pracovní doba) : 52 (počet týdnů v roce) × 20 (týdenní pracovní doba) × 4 (zákonná délka dovolené)

Pokud váš zaměstnavatel poskytuje ročně 4týdenní dovolenou, vy jste odpracovali minimálních 80 hodin a dohoda dosáhla doby trvání 28 dní, máte nárok na 6 hodin dovolené, kterou vám zaměstnavatel musí zaplatit – případně proplatit, pokud už nebudete v práci pokračovat.

Nárok na placenou dovolenou máte i v případě, že vám jedna dohoda o provedení práce skončí a na ni bude navazovat další, a to u stejného zaměstnavatele. V takovém případě se doba trvání dohod sčítá.

Jak dlouhou dobu musíte mít odpracovanou, abyste si mohli vzít týden volno?

Pro snadný výpočet uvažujme, že pracujete 5 dní v týdnu po 4 hodinách. Nárok na prvních pár hodin dovolené vám vzniká po prvním měsíci, protože jste odpracovali 80 hodin a dohoda dosáhla 28 kalendářních dní. Jak je výše uvedeno, vznikl vám nárok na 6 hodin placeného volna.

Abyste se mohli sbalit a odjet na celý týden, v případě, že nejste vázáni nějakou pracovní povinností jinde, potřebujete mít nárok na 20 hodin volna, což je vaše týdenní pracovní doba. Vychází, že potřebujete mít odpracováno 260 hodin.

Celkový počet odpracovaných hodin 260 : 20hodinová fiktivní pracovní doba : 52 (počet týdnů v roce) × 20 (týdenní pracovní doba) × 4 (zákonná délka dovolené) = 20 hodin, tedy 13 vašich pracovních týdnů.Pokud si právě teď, na konci července, chcete vzít týdenní placené volno, musíte mít odpracováno cca 3,5 měsíce.

Nestojíte o dovolenou? I tak vám ji zaměstnavatel musí proplatit

Poskytování placených dovolených, které přinesla změna zákoníku práce, je poměrně velkým zásahem do rozpočtu zaměstnavatelů. Prakticky tak nově musí „dohodářům“ navíc zaplatit cca 8 % jejich ročního příjmu, ať už formou placené dovolené, nebo jejího proplacení. Způsob, jak se tomu vyhnout, neexistuje, a to ani v případě, kdyby dohodář řekl, že o žádnou dovolenou nestojí.

Dovolené se nemůžete vzdát, a to ani když se zaměstnavatelem sepíšete písemné ujednání. Na dovolenou máte zákonný nárok, stejně jako na mzdu či plat nebo na příplatky za práci přesčas nebo v noci či o svátcích.

Výměra dovolené v soukromých firmách je jiná než ve státní správě

Na rozdíl od zaměstnanců v soukromé sféře, kterým zákoník práce v § 212 přiznává minimální výměru dovolené 4 týdny, zaměstnanci ve státní nebo veřejné sféře mají nárok na 5 týdnů dovolené v kalendářním roce. Pedagogičtí a akademičtí pracovníci mají právo dokonce na 8 týdnů dovolené. A stejnými pravidly se řídí i výměra dovolené pro „dohodáře“ pracující v té či oné sféře. Pracovník na DPČ ve státní sféře bude mít výměru dovolené 5 týdnů, a pokud jde o pedagoga, pak se ho týká 8týdenní výměra dovolené.

Mezi soukromou a státní sférou je zde však jeden podstatný rozdíl: v soukromé sféře mohou zaměstnavatelé poskytovat zaměstnancům různou výměru dovolené. Například pokud zaměstnavatel ve firmě dává svým zaměstnancům pracujícím na hlavní pracovní poměr obvykle 5 týdnů dovolené, může zaměstnancům na DPP dát pouze 4 týdny dovolené. Musí však své rozhodnutí objektivně a ospravedlnitelně zdůvodnit a toto zdůvodnění nemůže být postaveno jen na tom, že jeden je zaměstnanec na HPP a druhý na DPP.

Když se vrátíme k našim výpočtům, podíváme se na příklad učitele, který má ke svému hlavnímu pracovnímu poměru ještě navíc DPP, a tudíž nárok na 8týdenní dovolenou. Pokud odpracoval například rok a poté požádá o dovolenou, přičemž penzum jeho pracovní doby činilo např. 4 hodiny týdně (počítáme, že rok má 52 týdnů), bude výpočet jeho dovolené následující:

(208 : 20) : 52 × 20 × 8 = 32 hodin,

zatímco pracovník v soukromé sféře pracující na DPP by získal dovolenou jen poloviční, tedy 16 hodin.

Školení pro účetní - podzimní novinky

(208 : 20) : 52 × 20 × 4 = 16 hodin.

Kolik hodin smíte odpracovat na DPČ a DPP

Na závěr jenom připomenutí, kolik hodin ročně smíte odpracovat.

  • Na dohodu o pracovní činnosti (DPČ) smíte pracovat maximálně 20 hodin týdně, a pokud překročíte příjem ve výši 4000 Kč měsíčně, zaměstnavatel za vás odvádí zdravotní a sociální pojištění. Tento typ dohody se používá tam, kde zaměstnavatel potřebuje někoho na pravidelnou dlouhodobou výpomoc.
  • Na dohodu o provedení práce (DPP) smíte pracovat maximálně 300 hodin za rok. Nejvíce si můžete v tuto chvíli vydělat 10 000 Kč, od 1. července 2024 to bude 10 500 Kč, nad tuto částku za vás zaměstnavatel musí odvést zdravotní a sociální pojištění. Tento typ dohody se používá spíš pro nárazové nebo sezónní práce anebo pro pravidelnou výpomoc velmi malého rozsahu. Pokud se zaměstnavatelem uzavřete více DPP, hodiny se sčítají.

Autor článku

Autorka pracuje jako finanční poradkyně u společnosti Kapitol.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).