O tom, že jsou peníze až na prvním místě, vypovídá téma dnešního článku. Týká se pozůstalosti a typických tahanic kolem majetku. Z praxe je zřejmé, že dělat věci pořádně se vyplatí. Pokud si totiž nedáte pozor při darování prostředků blízké osobě, může je nakonec dostat někdo úplně jiný.
Dnešní příklad vypovídá o tom, že předání vkladní knížky, byť s dispozičním právem k vkladu, k darování peněz nestačí. Jak tedy převést pohledávku z vkladu u peněžního ústavu?
Celé dědictví po jistém panu Martinovi, který zemřel 13. 11. 2004, nabyly rovným dílem jeho děti Marta a Petra, a to včetně zůstatku vkladu 514 091 Kč na vkladní knížce. Zesnulý však během svého života prohlásil, že částku 500 000 Kč, složenou peněžnímu ústavu jako vklad na vkladní knížce, daruje paní Pavle, s níž společně žil. Po smrti zesnulého proto paní Pavla vybrala z vkladní knížky, k níž měla dispoziční oprávnění, 500 000 Kč. To si ale nenechaly děti líbit, a tak se v soudním sporu staly žalobci, když se proti ní jako žalované domáhaly zaplacení 500 000 Kč včetně příslušenství. Čtěte také: Nemusíte utrácet za advokáta, zkuste „obecného zmocněnce“
Jak rozhodovaly soudy
Odvolací soud změnil zprvu žalobcům vyhovující rozsudek soudu prvního stupně tak, že požadavek, aby jim paní Pavla zaplatila 500 000 Kč s příslušenstvím, zamítl. Odvolací soud nárok žalobců neshledal důvodným, protože se žalované podařilo prokázat obranné tvrzení o tom, že v průběhu života jí zůstavitel částku 500 000 Kč na vkladní knížce daroval.
Rozhodnutí odvolacího soudu napadli žalobci dovoláním, jímž zpochybnili právní závěr o darování peněžních prostředků na vkladní knížce ústní smlouvou. Zdůraznili ve svém podání, že právo z vkladu na vkladní knížce není předmětem vlastnického práva (nejde o věc), takže nemůže být ani předmětem darování. Spor posoudil Nejvyšší soud ČR, který rozhodl svým rozsudkem spis. zn. 33 Cdo 702/2010, ze dne 27. 6. 2011. Čtěte také: Může vám pronajímatel „zabavit“ vaše věci na úhradu dlužného nájemného?
Rozbor právní úpravy
Závazkový právní vztah mezi vkladatelem a peněžním ústavem (tzv. vkladový vztah) vzniká na základě smlouvy o vkladu (§ 778 odst. 1 občanského zákoníku). Vkladem se rozumí svěřené peněžní prostředky, které představují závazek peněžního ústavu vůči vkladateli na jejich výplatu při splnění zákonných podmínek. Jinak řečeno, vklad je pohledávka vkladatele vůči peněžnímu ústavu. Složením vkladatelem a převzetím peněžním ústavem opouštějí finanční prostředky majetkovou sféru vkladatele a stávají se majetkem peněžního ústavu. Čtěte také: Stavební spořitelna a rodič prohráli soud s nezletilou, peníze vždy patří dítěti
Vklad je pohledávkou za peněžním ústavem, vkladní knížka potvrzením
Převzetím vkladu podle § 781 odst. 1 občanského zákoníku vzniká vkladateli pohledávka za peněžním ústavem a peněžnímu ústavu závazek ve výši vloženého vkladu. V takto definovaném závazkovém vztahu slouží vkladní knížka jen jako potvrzení peněžního ústavu o existenci a výši vkladu. Není cenným papírem, i když bez jejího předložení nelze s vkladem nakládat (srov. § 782, 783 občanského zákoníku). Čtěte také: Gentlemanská dohoda ani zvyklost vás před úroky z prodlení neuchrání
Základním právem vkladatele je nakládání s vkladem, tj. se složenými peněžními prostředky a peněžními prostředky, na něž vkladateli vznikl nárok na základě úroků nebo jiných majetkových výhod. Právo nakládat s vkladem není výrazem vlastnického práva vkladatele k těmto prostředkům, neboť – jak již bylo uvedeno shora – tyto jsou vlastnictvím peněžního ústavu.
(NS ČR tady odkázal na svou předchozí judikaturu – právní posouzení vyjádření v rozsudcích Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 2. 2002, spis. zn. 28 Cdo 479/2000 aze dne 15. 12. 2005, spis. zn. 22 Cdo 2598/2004).
Předání vkladní knížky či prohlášení o darování nestačí
Nakládání s vkladem zahrnuje i změnu v osobě věřitele ve vkladovém vztahu. Vkladatel (věřitel) může svou pohledávku (včetně jejího příslušenství a všech práv s ní spojených, viz § 524 odst. 2 občanského zákoníku) postoupit jinému toliko písemnou smlouvou. Ta může být úplatná nebo bezúplatná (§ 527 odst. 1 občanského zákoníku). Čtěte také: Úroky z prodlení mají od července nová pravidla, s inflací můžete prodělat
Bezúplatnou písemnou smlouvu o postoupení pohledávky lze ztotožnit s darováním „práva nebo jiné majetkové hodnoty“ jako předmětů občanskoprávních vztahů (§ 118 odst. 1 občanského zákoníku). Z uvedeného vyplývá, že peněžní prostředky, jež převzal peněžní ústav (vklad), nelze darovat tím způsobem, že vkladatel s úmyslem obdarovat předá vkladní knížku (na jméno) třetí osobě, případně prohlásí, že jí peněžní prostředky (vklad) poskytuje jako dar. Na tom nic nemění okolnost, že osoba odlišná od vkladatele je ve smyslu ustanovení § 780 odst. 1 občanského zákoníku osobou oprávněnou s vkladem nakládat. Čtěte také: Spoříte dítěti na jeho účet? Peníze si pak už nechat nesmíte, nejsou vaše
Odlišné právní posouzení, které v dané věci uplatnil odvolací soud, bylo tedy nesprávné, a proto Nejvyšší soud ČR věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení, přičemž soudy nižších stupňů jsou vázány právním názorem NS ČR jako dovolacího soudu a proti rozsudku NS ČR není přípustný opravný prostředek.
ČLÁNKY DO MAILU