Nejvyšší soud ČR se vyjádřil k dalšímu sporu mezi nezletilým dítětem a jeho rodičem o úspory na stavebním spoření. Znovu rozhodl ve prospěch nezletilého dítěte. Čtěte více: Spoříte dítěti na jeho účet? Peníze si pak už nechat nesmíte, nejsou vaše
Chybovala i stavební spořitelna
Žalobkyně se v době své nezletilosti (zastoupena matkou jako zákonnou zástupkyní) domáhala po svém otci J. N. a po žalované Stavební spořitelně České spořitelny, aby jí zaplatili společně a nerozdílně 101 876,10 Kč s příslušenstvím. Uváděla, že její otec vypověděl smlouvu o stavebním spoření, uzavřenou v její prospěch, a žalovaná mu naspořený obnos vyplatila, přestože se nejednalo o běžnou záležitost při správě majetku nezletilého dítěte a výpověď smlouvy nebyla schválena soudem podle § 28 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku. Její otec si vyplacené finanční prostředky ponechal a použil je pro svou osobní potřebu.
Jak rozhodovaly soudy
Okresní soud v Semilech rozsudkem ze dne 29. srpna 2006 uložil J. N. a žalované povinnost společně a nerozdílně zaplatit žalobkyni k rukám matky do tří dnů od právní moci rozsudku 101 876,10 Kč, současně uložil otci i stavební spořitelně zaplatit příslušenství – úroky z prodlení, jen v určité části požadavek na zaplacení úroků zamítl.
K odvolání žalované však Krajský soud v Hradci Králové rozsudkem ze dne 4. června 2007 rozsudek soudu prvního stupně ve vztahu mezi žalobkyní a žalovanou změnil tak, že žalobu o zaplacení 101.876,10 Kč, včetně nároku na úroky z prodlení, zamítl. Čtěte také: Úroky z prodlení od července změní, život zkomplikují všem
Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání.
Právní úprava
Podle § 9 občanského zákoníku nezletilí mají způsobilost jen k takovým právním úkonům, které jsou svou povahou přiměřené rozumové a volní vyspělosti odpovídající jejich věku.
Podle § 26 občanského zákoníku pokud nejsou fyzické osoby k právním úkonům způsobilé, jednají za ně jejich zákonní zástupci.
Podle § 27 odst. 1 občanského zákoníku kdo je zákonným zástupcem nezletilého dítěte, upravuje zákon o rodině. Čtěte také: Úroky z prodlení mají od července nová pravidla, s inflací můžete prodělat
Podle § 36 zákona č. 94/1963 Sb., zákona o rodině, rodiče zastupují dítě při právních úkonech, ke kterým není plně způsobilé.
Podle § 28 občanského zákoníku jestliže zákonní zástupci jsou povinni též spravovat majetek těch, které zastupují, a nejde-li o běžnou záležitost, je k nakládání s majetkem třeba schválení soudu.
Nikoliv běžnou majetkovou záležitost musí schválit soud
Nezletilé osoby jsou ze zákona oprávněny jen k takovým právním úkonům, které jsou svou povahou přiměřené rozumové a volní vyspělosti odpovídající jejich věku (§ 9 občanského zákoníku). V případě právních úkonů, k nimž nemá nezletilý způsobilost, jednají za něho jeho zákonní zástupci.
Těmi jsou především jeho rodiče, kteří jsou způsobilí k právním úkonům a jsou v plném rozsahu nositeli rodičovské zodpovědnosti (§ 27 odst. 1 občanského zákoníku, § 36 zákona o rodině). Rodičovská zodpovědnost zákonných zástupců zahrnuje kromě jiného jejich práva a povinnosti při správě majetku nezletilého.
Běžné majetkové záležitosti vyřizují zákonní zástupci za zastoupeného sami. Nikoliv běžné majetkové záležitosti vyžadují k platnosti právního úkonu schválení soudu. Soud právní úkon, který se neběžné majetkové záležitosti týká, schválí jen tehdy, je-li v zájmu zastupovaného nezletilého dítěte. Jde-li o běžnou či neběžnou majetkovou záležitost při správě majetku, je třeba posoudit vždy na základě jednotlivých okolností a celkové povahy každého konkrétního případu. Čtěte také: Úroky z prodlení: vymáhejte také úroky z nákladů na vymožení dluhu
Co není běžnou majetkovou záležitostí ?
V právní teorii a soudní praxi jsou za neběžné majetkové záležitosti, které schválení soudu vyžadují, považovány uzavření dědické dohody, odmítnutí dědictví a dovolání se neplatnosti závěti za nezletilého, nabytí či převod motorového vozidla (nikoli běžného jednostopého), nemovité věci, popř. jejího podílu nezletilým, uznávací prohlášení a postoupení pohledávky učiněná za nezletilého, prodej akcií v majetku nezletilého a nakládání se stavebním spořením nezletilého. Právní úkon přesahující rámec běžné záležitosti při nakládání s majetkem nezletilého dítěte, který za něho učinil zákonný zástupce, aniž byl schválen soudem ve smyslu § 28 občanského zákoníku, je absolutně neplatný pro jeho rozpor se zákonem podle § 39 občanského zákoníku a nemůže vyvolat zamýšlené právní následky.
Posouzení případu
V posuzovaném případě právní vztah ze stavebního spoření, který mezi nezletilou žalobkyní (účastnicí stavebního spoření) a žalovanou (stavební spořitelnou, tj. bankou, která je provozovatelem stavebního spoření) vznikl na základě písemné smlouvy o stavebním spoření, kterou za tehdy nezletilou žalobkyni uzavřel dne 22. 3. 1996 její otec J. N., se řídí zákonem č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření, a Všeobecnými obchodními podmínkami stavebního spoření Stavební spořitelny České spořitelny, v rozhodném znění (dále jen „podmínky“). Ze smlouvy, která byla uzavřena na uspoření cílové částky 246 000,– Kč, vzniklo žalobkyni mimo jiné právo, aby jí žalovaná zprostředkovala poskytování státní podpory do doby uspoření cílové částky, aby jí poskytla úvěr na financování bytových potřeb (při splnění smluvených podmínek) a aby jí připisovala úroky z uspořené částky (tj. z vkladů a připsané státní podpory).
Ukončení smlouvy o „stavebku“ není běžnou záležitostí
Nejvyšší soud ČR nesdílí právní názor odvolacího soudu, že návrh otce na ukončení smlouvy o stavebním spoření dohodou po pěti letech, který podal za nezletilou žalobkyni dne 18. 9. 2001, byl běžnou záležitostí při nakládání s majetkem nezletilé a že k platnosti takového právního úkonu nebylo třeba schválení soudu ve smyslu § 28 občanského zákoníku.
Jednalo se totiž o právní úkon, který směřoval k předčasnému ukončení stavebního spoření (v tu dobu ještě nebyla uspořena cílová částka 246 000,– Kč), a v jehož důsledku by nepochybně byla zmenšena majetková bilance nezletilé žalobkyně, které by zaniklo právo na připisování záloh státní podpory (4500,– Kč ročně) a na úročení uspořené částky a připsaných záloh státní podpory roční úrokovou sazbou 4 %.
S přihlédnutím k těmto okolnostem případu, k výši uspořené částky a k věku nezletilé žalobkyně lze uzavřít, že otec za nezletilou žalobkyni učinil právní úkon týkající se nikoli běžné záležitosti při nakládání s jejím majetkem, jehož platnost vyžadovala schválení soudu podle § 28 občanského zákoníku. Čtěte také: Kdo dědí stavební spoření
Jestliže žalovaná návrh na předčasné ukončení smlouvy akceptovala, aniž byl tento právní úkon soudem schválen, a vyplatila dne 24. 9. 2001 otci žalobkyně z účtu stavebního spoření 103 485,70 Kč, plnila mu bez právního důvodu. Takový neplatný právní úkon totiž nemohl vyvolat zamýšlený právní účinek – zánik stavebního spoření. Právní vztah mezi žalobkyní a žalovanou, založený smlouvou uzavřenou dne 18. 3. 1996, tedy dosud nezanikl a trvá včetně závazku žalované vést účet účastníka stavebního spoření s povinností po ukončení smlouvy mu z účtu vyplatit uspořenou částku.
Tím, že žalovaná stavební spořitelna na základě neplatného právního úkonu vyplatila otci žalobkyně uspořenou částku, nesplnila svou povinnost ze smlouvy plnit žalobkyni – účastnici stavebního spoření; otec žalobkyně nebyl oprávněn za nezletilou žalobkyni přijmout plnění od žalované, a proto závazek žalobkyně nemohl zaniknout splněním. Otec žalobkyně přijetím plnění bez právního důvodu získal bezdůvodné obohacení, nikoli však na úkor žalobkyně, nýbrž na úkor žalované. Peněžní prostředky na účtu vedeném stavební spořitelnou na základě smlouvy o stavebním spoření nejsou v majetku účastníka stavebního spoření, v jehož prospěch byl účet zřízen, ale v majetku stavební spořitelny, která svěřené peněžní prostředky využívá v souladu s § 9 zákona č. 96/1993 Sb., a představují její závazek za sjednaných podmínek je vyplatit účastníku stavebního spoření spolu s úroky a státní podporou.
NS ČR proto rozsudek odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení, přičemž právní názor vyslovený v rozsudku NS ČR je pro soud nižšího stupně závazný.
