Poproste stát o pomoc s dětmi!

21. 9. 2005
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

Ilustrační obrázek
Autor: Depositphotos – gunnar3000
Ilustrační obrázek
Děti už se ve škole pilně učí a rodičům se stále nedostává tolik peněz, kolik by si představovali. Děti jsou drahá záležitost. Pomáhá rodičům stát? Patříme mezi země s nejdelší dobou pobírání příspěvku na děti, ale... Lze ušetřit i jinde? Například na dopravě?

Mějte děti – snížíte si daně

Finanční podpora rodiny státem může mít několik podob. Na jedné straně nepřímo, formou daňového zvýhodnění, které ponechává rodinám více prostředků k vlastnímu použití. Od roku 2005 můžete například využít výpočet daně ze společného daňového základu manželů, tedy tzv. společné zdanění.

Sleva na dani za dítě snižuje od roku 2005 nově vypočítanou daň každý měsíc o 500 Kč za každé vyživované dítě (maximálně o 2 500 Kč za 5 dětí) žijící ve společné domácnosti. Ročně si tak poplatník může uplatnit slevu na dani za každé dítě ve výši 6 000 Kč, maximálně však 30 000 Kč. Je-li daň menší než 500 Kč (2 500 Kč), pak stát tento rozdíl vrátí do čisté mzdy.

<calculator id=„12“></cal­culator>

Jak je to s přídavky na děti?

Hlavní část přímé podpory rodiny státu tvoří vedle sociální pomoci státní sociální podpora, která zahrnuje osm druhů dávek, jež jsou zacíleny právě na rodinu a zlepšení její finanční situace v souvislosti s výchovou dětí. Základní dlouhodobou dávkou je v tomto směru přídavek na dítě. Ten je vyplácen měsíčně buď rodičům, nebo zletilému dítěti.

Pro určení nároku na přídavek se zjišťuje čistý příjem rodiny za minulý rok. Čistý příjem zahrnuje především příjmy ze závislé činnosti, příjmy z podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti, ale také dávky nemocenského a důchodového zabezpečení nebo podporu v nezaměstnanosti. Přesahuje-li příjem trojnásobek částky ŽM, potom na dávku nárok nevzniká. Většina rodin s dětmi se ale do této hranice vejde.

Úroveň dávek se odvíjí od výše životního minima, které bylo letos v lednu valorizováno poprvé od roku 2001.

ŽM: zajištění výživy a ostatních osobních základních potřeb
Věk Částka v Kč
Do 6 let 1 720
Od 6 do 10 let 1 920
Od 10 do 15 let 2 270
Od 15 do 26 let 2 490
ostatní 2 360
ŽM: Nezbytné náklady na domácnost
Počet členů domácnost Částka v Kč
Jednotlivec 1 940
2 osoby 2 530
3 nebo 4 osoby 3 140
5 nebo více osob 3 520

<calculator id=„11“></cal­culator>

V České republice se za nezaopatřené dítě považuje mladý člověk maximálně do 26 let, a to jen v případě, že studuje vysokou školu. Do této doby má také nárok na přídavky na děti. Řadíme se tak mezi evropské země s delší dobou pobírání přídavku, ovšem v jeho výši jsme na tom podobně jako Řekové, kteří žebříček EU 15 uzavírají.

Dávka se poskytuje ve třech výměrách. Do příjmu, vyjádřeného jako 1,1 násobek životního minima, jde o zvýšenou výměru. Základní výměra je poskytována tehdy, je-li příjem rodiny v intervalu 1,1 až 1,8 násobku ŽM a snížená potom v intervalu 1,8 až 3,0.

Nárok na přídavek na dítě
Nezaopatřené dítě má měsíční nárok na přídavek: Násobkem částky životního minima na osobní potřeby dítěte: Příjem rodiny vyjádřený násobkem částky životního minima
ve zvýšené výměre 0,32 do 1,1
v základní výměře 0,28 nad 1,1 do 1,8
ve snížené výměře 0,14 nad 1,8 do 3,0
Částky přídavku na dítě
Věk dítěte Zvýšená výměra Základní výměra Snížená výměra
Do 6 let 551 Kč 482 Kč 241 Kč
Od 6 do 10 let 615 Kč 538 Kč 269 Kč
Od 10 do 15 let 727 Kč 636 Kč 318 Kč
Od 15 do 26 let 797 Kč 698 Kč 349 Kč

Zdroj: MPSV

Pro nízkopříjmové rodiny s dětmi je nastaven sociální příplatek. Příjmy v rodině nesmí překročit hranici 1,6násobku životního minima rodiny, ale pozor, za předchozí kalendářní čtvrtletí. Se zvyšujícím se příjmem rodiny se příplatek postupně snižuje a ovlivňují jej různé sociální situace, jako je zdravotní postižení dítěte nebo rodiče či osamělost rodiče. Výše dávky je tak výrazně diferencována.

Další dávky testované i netestované na výši příjmů rodiny (např. příspěvek na bydlení, rodičovský příspěvek, zaopatřovací příspěvek, porodné, pohřebné a dávky pěstounské péče) se zaměřují na specifickou situaci v rodině, nikoli pouze na výchovu dětí.

Žádosti o dávky vyřizují příslušné orgány státní sociální podpory, kterými jsou jednotlivé úřady práce podle místa bydliště.

<calculator id=„13“></cal­culator>

Žákovské jízdné

Věřili byste, že dojíždění dětí do školy je druhou nejvyšší výdajovou položkou na potřeby dítěte v domácnosti? Hned za stravováním. Do loňského září se v rámci státní sociální podpory vyplácel příspěvek na dopravu. Ten byl testován příjmem rodiny a mohl být použit na cokoli – třeba jako doplněk rozpočtu rodiny na stravu nebo bydlení.

Loni v září však začal platit systém, který měl příspěvek přesněji zacílit. Sociální dávka „příspěvek na dopravu“ byla zrušena a nahradilo ji tzv. žákovské jízdné. A jak to funguje?

Žáci i studenti dojíždějící do školy si nechají ve škole potvrdit průkazku, která je potom opravňuje ke slevě v autobusech nebo vlacích, popřípadě v obou druzích dopravy. Velkým rozdílem je, že sleva platí pouze na trase škola-domov a zpět a je státem poskytována na jeden školní (akademický) rok s výjimkou prázdninových měsíců červenec a srpen. Pouze průkazy pro žáky do 15 let lze vystavit maximálně na čtyři po sobě jdoucí školní roky, ale každoročně musí předložit potvrzení o pokračování školní docházky. V případě denního dojíždění platí pouze v pracovních dnech, pro cesty na internáty a koleje po celý týden. Nicméně stát má jistotu, že jsou jeho peníze využity účelně.

Sleva u jednorázových a zpátečních jízdenek pro žáky do 15 let činí 68 – 73 % z obyčejného jízdného. Starší žáci ve věku 15 – 26 let zaplatí na jízdném trošku víc, ale i tak mají slevu 50 – 57 % z obyčejného jízdného.

České dráhy ještě například kromě žákovské jízdenky, která je vydávána ve dvou variantách (žákům do 15 let a studentům 15 až 26 let), nabízejí další slevy pro mladé.

skoleni_12_6

Junior pas je průkaz s platností jeden rok, který je určen nejen studentům, ale všem mladým lidem do 26 let, tedy i pracujícím. Těm, kdo byli před zavedením nového systému příspěvku na dopravu zvyklí jezdit na Junior pas ISIC za 100 korun, se bude zdát cena klasického Junior pasu přehnaná. Stojí 700 korun na rok. Určitě se ale vyplatí těm, kdo necestují pouze po jedné trase, ale jezdí různými směry. Sleva je stejná jako u žákovského jízdného 15 – 26 let, tedy 50 – 57 %.

Například na vzdálenost 201 až 225 km zaplatíte s Junior pasem a žákovským průkazem pro starší studenty místo 250 korun obyčejného jízdného pouze 108 korun. Děti do 15 let ještě o 36 korun méně, tedy 72 korun. Nejsou to podstatné rozdíly?

Myslíte si, že stát pomáhá rodinám s dětmi dostatečně?

Autor článku

Absolventka Fakulty národohospodářské VŠE v Praze, obor hospodářská politika.
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).