Změny v životním minimu
Od příštího roku dojde ke zvýšení životního minima v České republice. Rozhodnutí o jeho změně výrazně zasahuje do hospodářství země a života většiny z nás, neboť životní minimum slouží jako kritérium pro posuzování sociální potřebnosti občana, tedy toho, zda má, či nemá nárok na dané sociální dávky. Dále ho využívají bankovní instituce, soudy, leasingové společnosti, zkrátka všichni ti, co potřebují znát hranici příjmů, pod kterou by se občan České republiky neměl ocitnout.
Životní minimum v souvislosti s polickým klimatem
Již v článku „Životní minimum se asi dramaticky sníží“ jsme vás informovali, že vláda chystá zmražení částek životního minima. To by se tak v souvislosti se zvyšující se inflací reálně poměrně významně snížilo. Zároveň jsme upozornili na nereálnost takového radikálního kroku, vzhledem k tomu, kolik času do konce roku k projednání zákona zbývá.
Minulý týden Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) oznámilo, že se životní minimum bude v příštím roce naopak zvyšovat. Všechna rozhodnutí tohoto typu jsou politicky konfliktní nejen kvůli tomu, že zasahují velké množství voličské základny, ale také z ideologických důvodů. Jedná se o problematiku výsostného charakteru, která pomáhá politickým stranám utvářet jejich tvář. Prostřednictvím něho se pak lze rozlišit mezi voliči a dokázat tak, že jste přesvědčeným socialistou, nebo naopak „pravičákem“.
Nastal čas, kdy vláda, respektive její část reprezentovaná ministrem Škromachem, hledá nový směr, kterým půjde. Pan Škromach chce směřovat doleva a vzhledem k tomu, že je tvůrcem naší sociální politiky, využívá k tomu všech dostupných nástrojů.
Původní záměry vlády
Snaha zmrazit životní minimum měla ušetřit v příštím roce celkem 1,8 mld. Kč a měla vyvrcholit schválením tohoto návrhu zákona na pátečním zasedání PSP ČR. Pro jeho zmražení je totiž nutný nový zákon, kdežto pro zvýšení stačí nařízení vlády. K tomu však z objektivních důvodů nedošlo.
MPSV s tím víceméně již dopředu počítalo, a proto bylo minulou středu ministerstvem práce a sociálních věcí zveřejněno rozhodnutí, které naopak životní minimum zvýší. Pokud by tak vláda neučinila, pohybovala by se na hraně zákona, neboť životní minimum má být upravováno vzhledem k vývoji cen (vzrostou-li ceny o více jak 2 %, musí být ŽM zvýšeno), a dokonce by mohlo dojít k ohrožení výplaty sociálních dávek v příštím roce.
Kolik činí životní minimum v současnosti
Podle věku se vezme částka z následujícího výčtu (částky na osobní potřeby):
- 1 690 Kč, jde-li o dítě do 6 let věku,
- 1 890 Kč, jde-li o dítě od 6 do 10 let věku,
- 2 230 Kč, jde-li o dítě od 10 do 15 let věku,
- 2 450 Kč, jde-li o nezaopatřené dítě od 15 do 26 let věku,
- 2 320 Kč u ostatních občanů.
K součtu těchto částek přičteme i částku potřebnou k zajištění nezbytných nákladů na domácnost:
- 1 780 Kč, jde-li o jednotlivce,
- 2 320 Kč, žijí-li v domácnosti 2 osoby,
- 2 880 Kč, žijí-li v domácnosti 3 nebo 4 osoby,
- 3 230 Kč, žije-li v domácnosti 5 nebo více osob.
Kolik bude činit v příštím roce
Podle věku se vezme částka z následujícího výčtu (částky na osobní potřeby):
- 1 720 Kč, jde-li o dítě do 6 let věku, tj. + 1,8 %,
- 1 920 Kč, jde-li o dítě od 6 do 10 let věku, tj. + 1,6 %,
- 2 270 Kč, jde-li o dítě od 10 do 15 let věku, tj. + 1,8 %,
- 2 490 Kč, jde-li o nezaopatřené dítě od 15 do 26 let věku, tj. + 1,6 %,
- 2 360 Kč u ostatních občanů, tj. +1,7 %.
K součtu těchto částek přičteme i částku potřebnou k zajištění nezbytných nákladů na domácnost:
- 1 940 Kč, jde-li o jednotlivce, tj. + 9 %,
- 2 530 Kč, žijí-li v domácnosti 2 osoby, tj. + 9,1 %,
- 3 140 Kč, žijí-li v domácnosti 3 nebo 4 osoby, tj. + 9 %,
- 3 520 Kč, žije-li v domácnosti 5 nebo více osob, tj. + 9 %.
O 1,7 % tak v průměru vzrostou částky na osobní potřeby a o přibližně 9 % částky na domácnost. Vláda se tím snaží reagovat na průměrný růst cen téměř 4 % a na zvyšování cen energií.
Životní minimum samostatně žijícího dospělého se v konečném důsledku zvýší ze současných 4100 na 4300 Kč, tedy o 200 Kč (2 360 Kč + 1 940 Kč). Dále například úroveň životního minima úplné čtyřčlenné rodiny s nezaopatřenými dětmi se měsíčně zvýší (podle věku dětí) o 400 až 420 korun na 11 300 Kč až 12 840 Kč. Matkám samoživitelkám s jedním dítětem vzroste životní minimum podle věku dítěte o 280 až 290 korun na 6610 Kč až 7380 Kč.
V uplynulých letech došlo k následujícímu vývoji životního minima.
Pramen: www.mpsv.cz
Změny v oblasti sociálních dávek
Spolu s růstem životního minima vzroste celá skupina sociálních dávek, které jsou vypočítávány s využitím jeho hodnoty. Od ledna se tak zvýší přídavek na dítě, sociální příplatek, příspěvek na bydlení, rodičovský příspěvek, porodné a pěstounské dávky.
Nejčastěji vyplácenou dávkou je přídavek na dítě a v jeho případě dojde ke zvýšení jen o čtyři až třináct korun v závislosti na věku dítěte a příjmu rodiny. Příspěvek na bydlení se zvýší o 60 až 108 korun v závislosti na počtu osob v domácnosti. Žijí-li v domácnosti dvě osoby, vzroste příspěvek z dnešních 870 korun na 949 Kč (o 79 korun).
Konečný účet za uvedené změny
Celá úprava, která z hlediska příjemců dávek není nijak zvláště významná, přijde daňové poplatníky na bezmála 2 miliardy korun. Nutno dodat, že ve vzduchu se vznáší otazník, zda MPSV nebude měnit koeficienty, pomocí kterých se sociální dávky určují. Něco podobného zaznělo i z úst ministra Škromacha.
Například přídavek na dítě je součinem životního minima dítěte a koeficientu, stanoveného ministerstvem, který umožňuje rozlišit výši příjmů rodiny. A právě tento koeficient se může stát efektivním nástrojem, jak se vyrovnat se situací vzniklou v důsledku růstu životního minima. Nejinak je tomu i u příspěvku na bydlení, sociálního příplatku, rodičovského příplatku, dávek pěstounské péče a porodného…