Bydlení rozhodně není levná záležitost, o to víc, pokud patříte mezi rodiny s nízkými příjmy. Pomoci by vám v takovém případě mohl stát, konkrétně pak příspěvek na bydlení, který je určen pro jednotlivce a rodiny, pro něž výdaje za bydlení představují až příliš velkou finanční zátěž. Abyste na něj dosáhli, musíte ale splnit zákonem dané podmínky. Výše podpory pak bude záviset mimo jiné i na místě vašeho bydliště.
Příspěvek na bydlení je sociální dávka, která je určena jednotlivcům i rodinám s nižšími příjmy, jejichž výdaje za bydlení tvoří více než 30 % rozhodného příjmu (v Praze se počítá s 35 %). Za rodinu jsou v tomto případě považováni:
Za členy rodiny se pro tyto účely dále považují i jiné osoby, tedy například i přátelé či sourozenci, podmínkou však je, aby všichni společně užívali jeden byt. Ti, u kterých se prokáže, že v bytě trvale nežijí a neuhrazují společně náklady, se mezi posuzované členy rodiny nezapočítávají, a to nehledě na to, zda se jedná o pokrevní příbuzné. Pokud tedy budou rodiče zletilého dítěte, které již žije samostatně, žádat o příspěvek na bydlení, jejich potomek se do rozhodného příjmu domácnosti započítávat nebude.
Od července 2020 se do výpočtu příspěvku na bydlení totiž počítají pouze osoby, které v domácnosti skutečně bydlí. Rozdíl oproti předchozím letům je v tom, že dříve stačilo, aby měli tito lidé v bytě trvalé bydliště.
Každá osoba může být v daném měsíci posuzována pouze k jednomu bytu. V případě stěhování se ke změně bydliště pro účely příspěvku přihlíží až od následujícího kalendářního měsíce.
Náklady na bydlení hrají při určování nároku na příspěvek důležitou roli. V tomto ohledu navíc rozlišujeme skutečné náklady a takzvané normativní náklady, jejichž výše je dána zákonem.
Obecně se náklady na bydlení rozumí:
Srovnávací náklady jsou zákonem dány takto:
Počet posuzovaných osob | Výše nákladů za měsíc |
---|---|
1 nebo 2 | 3571 Kč |
3 | 4669 Kč |
4 a více | 5632 Kč |
Do nákladů na bydlení se započítávají rovněž výdaje za plyn, elektřinu, dodávku tepla a vody. V případě bytů to pak samozřejmě jsou také náklady za provoz výtahu, osvětlení společných prostor v domě, jejich úklid, odvoz komunálního odpadu či například vybavení bytu společnou televizí. Případně se do nákladů mohou počítat také náklady za pevná paliva, konkrétně tímto způsobem:
Počet posuzovaných osob | Výše nákladů za měsíc |
---|---|
1 nebo 2 | 1843 Kč |
3 | 2411 Kč |
4 a více | 2979 Kč |
Při žádosti o příspěvek musejí být veškeré náklady na bydlení rozepsány na jednotlivé položky, které se prokazují podrobným rozpisem.
Náklady, které jsou placeny formou záloh, pak musejí být pravidelně zúčtovány, a to nejvýše jednou za 12 měsíců, přičemž částky záloh a doplatků lze započítat i v případě, že se týkají období delšího, než je jedno kalendářní čtvrtletí. Byl-li v tomto období naopak přeplatek, náklady na bydlení se o tuto částku automaticky snižují.
Při určování výše příspěvku se tyto výdaje stanoví jako průměr za poslední kalendářní čtvrtletí. Počítat lze:
Výjimkou je pak situace, kdy se celá rodina přestěhovala z jednoho bytu do jiného a v obou případech splnila nárok na příspěvek na bydlení. V takové situaci se rodině započtou náklady na bydlení ve skutečné výši uhrazené v původním bytě.
Vypočtené reálné náklady za bydlení je následně třeba porovnat s normativními náklady. Ty představují průměrné celkové náklady na bydlení, které se odvíjejí od velikosti obce a počtu členů domácnosti. Zahrnují nájemné, respektive srovnatelné náklady a ceny služeb i energií. Jsou propočítány na průměrnou spotřebu a odpovídají přiměřené velikosti bytů pro daný počet osob, které v nich trvale bydlí.
Měsíční náklady na bydlení podle počtu obyvatel obce v Kč
Počet osob v rodině | Praha a Brno | více než 70 000 obyv. | do 69 999 obyv. |
---|---|---|---|
1 nebo 2 | 16 729 Kč | 14 197 Kč | 13 737 Kč |
3 | 19 212 Kč | 15 900 Kč | 15 299 Kč |
4 a více | 23 195 Kč | 19 202 Kč | 18 477 Kč |
Měsíční náklady na bydlení podle počtu obyvatel obce v Kč
Počet osob v rodině | Všechna města a obce |
---|---|
1 nebo 2 | 8932 Kč |
3 | 11 161 Kč |
4 a více | 13 568 Kč |
Jak už z výše popsaného vyplývá, finální podoba příspěvku na bydlení se odvíjí od více faktorů. Vliv mají nejen příjmy rodiny a výdaje za bydlení (normativní či reálné), ale také počet posuzovaných osob a místo bydliště.
Konečná výše příspěvku na bydlení pak činí rozdíl mezi normativními náklady na bydlení a rozhodným příjmem rodiny vynásobeným koeficientem 0,30, nebo na území hlavního města Prahy koeficientem 0,35, přičemž se počítá vždy s hodnotami za kalendářní měsíc. A ačkoli se zpravidla počítá s náklady normativními, v případě, že jsou skutečné náklady na bydlení nižší, použijí se pro účely výpočtu ony.
Žádost o příspěvek na bydlení se podává na předepsaném tiskopisu na příslušném pracovišti Úřadu práce ČR podle místa bydliště, a to vždy jednou ročně. Každé tři měsíce je však nutné dokládat náklady na bydlení a rodinné příjmy za předcházející kalendářní čtvrtletí. Nárok na výplatu dávky pak vzniká dnem podání žádosti, přičemž lze získat i příspěvek na bydlení zpětně, a to až v rozmezí tří měsíců.
Žádost lze podat jak osobně, tak elektronickou formou, konkrétně buď odesláním s elektronickým podpisem, či přes datovou schránku. V případě osobního podání nezapomeňte:
Výši příjmů a náklady na bydlení nezapomeňte doložit na příslušných formulářích. Ty jsou ke stažení na stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí.