Započtení v dědickém právu má zohlednit při stanovení výše dědických podílů (tedy určení míry toho, co, resp. kolik toho kdo zdědí) to, co dědic (například váš sourozenec) za života zesnulého zůstavitele (například vašeho rodiče) od něho obdržel, zvláště v podobě darů, aby nedocházelo k nespravedlivému a nedůvodnému zvýhodňování tohoto dědice (sourozence) na úkor ostatních (například vás), kterým se ze strany zůstavitele za jeho života nedostalo ničeho.
Nic se však nevrací
Je však třeba předeslat, že ust. § 1658 nového občanského zákoníku (o. z.) říká, že započtení na povinný díl nebo na dědický podíl nezakládá povinnost něco vydat, ledaže se jedná o případ uvedený v ust. § 2072 o. z. (to je případ odvolání daru pro nevděk, o kterém jsme psali v článku Kdy, jak a proč můžete přijít o dar podle nového občanského zákoníku?, a jde o zcela něco jiného). Takže ten, koho zesnulý zůstavitel (rodič) za svého života preferoval, zvýhodňoval, nemusí nic vracet, nic např. dát, vydat, převést na ostatní dědice (vás), může pouze dojít k umenšení sourozencova podílu na dědictví nebo se může stát, že vůbec dědit nebude.
Jak určit hodnotu dřívější výhody
Při započtení se podle ust. §1659 o. z. počítá hodnota toho, co bylo poskytnuto a co podléhá započtení, podle doby odevzdání. V mimořádných případech může soud rozhodnout jinak. Počítá, zohledňuje se tedy zásadně hodnota (cena) v době, kdy byla majetková výhoda poskytnuta. Lze z toho ale učinit výjimku a přichází to v úvahu např. u nemovitostí, jejichž cena stále stoupá.
Nejvyšší soud ČR, když ještě vycházel z úpravy započtení ve zrušeném občanském zákoníku, kterou prakticky vykládal, ve svém rozsudku spis. zn. 21 Cdo 1939/2013, ze dne 13. 3. 2015, uvedl: Při zápočtu daru na dědický podíl obdarovaného dědice mohou nastat případy, kdy je třeba přihlédnout ke změnám hodnoty daru v období mezi bezúplatným nabytím a úmrtím zůstavitele, případně obdobím, kdy došlo k převodu věci z obdarovaného na třetí osobu ještě za života zůstavitele. Půjde však o případy výjimečné, kdy je třeba v zájmu dosažení spravedlivého majetkového vypořádání mezi spoludědici zohlednit zvláštní okolnosti každého konkrétního případu odůvodňující, aby soud při zápočtu na dědický podíl postupoval jinak, tedy aby učinil výjimku z obecného pravidla, že bezúplatně nabytá plnění se započítávají v ceně ke dni poskytnutí předmětu daru obdarovanému. Změnu hodnoty daru je možno zohlednit pouze tehdy, nemá-li svůj původ ve změně stavu předmětu daru, jež spočívá v zásluhách obdarovaného (např. v následných investicích či opravách předmětu daru uskutečněných obdarovaným po nabytí daru), a jen tehdy, spočívá-li změna hodnoty daru výhradně v mimořádných okolnostech (souvisejících např. se změnou cenových předpisů či situací na trhu), jež způsobí značně rozdílné ceny předmětu daru v době, kdy byl dědici poskytnut, a v době smrti zůstavitele, aniž by na tom měl obdarovaný jakoukoliv zásluhu. Přihlédnout je přitom výjimečně možné nejen k mimořádnému zvýšení obvyklé ceny darované věci, ale také k výjimečnému snížení hodnoty daru (k němuž došlo např. v důsledku neočekávaných přírodních či společenských událostí), kdy by nebylo spravedlivé, aby obdarovanému dědici byly započítávány také dary, které mu ve skutečnosti nepřinesly (bez jeho zavinění) žádný prospěch, případně mu dokonce způsobily škodu. Lze tedy uvažovat jak o variantě, že se započte hodnota daru v hodnotě vyšší, než jaká byla v době odevzdání daru, tak o započtení hodnoty nižší. V obou případech je třeba mimořádnost situace posuzovat individuálně, podle okolností každého konkrétního případu.
Ale jenom za poslední 3 roky, jinak výjimečně
Na povinný díl se podle ust. § 1660 odst. 1 o. z. započte vše, co nepominutelný dědic (například váš sourozenec) z pozůstalosti skutečně nabyl odkazem nebo jiným zůstavitelovým opatřením. Na povinný díl se započte podle ust. § 1660 odst. 2 o. z. i to, co nepominutelný dědic (například váš sourozenec) od zůstavitele (vašeho rodiče) bezplatně obdržel v posledních třech letech před jeho smrtí, ledaže zůstavitel (rodič) přikáže, aby se započtení provedlo za delší dobu. Sourozenci se kromě toho započte i to, co od zůstavitele (rodiče) bezplatně obdržel jeho předek.
Při započtení se však nepřihlíží k obvyklým darováním, což jsou běžné dárky třeba k narozeninám, svátku, k Vánocům apod. Pokud byl tedy některý dědic-potomek v rodině preferován takříkajíc celoživotně, tedy obdarováván rodičem i v dřívějších letech, tak ten patrně nebude mít důvod změnit názor, aby dal příkaz k započtení i starších darů (i za dobu dřívější než 3 roky před smrtí). Jako opomíjený dědic tak máte právo na zohlednění jen majetkových výhod pro oblíbeného dědice v podobě darů za poslední 3 roky.
Placení dluhů i za delší dobu, pokud to zůstavitel nezakáže
Naproti tomu ale, pokud jde o poskytování finanční a jiné podpory na vedení či založení domácnosti, rodiny, výkon povolání nebo zahájení podnikání a úhradu dluhů, tak takové výhody lze zohlednit-započíst i za dřívější dobu, než je doba 3 let před smrtí zůstavitele (např. vašeho rodiče). Leda by si to zůstavitel (rodič) nepřál a dal naopak příkaz, aby tak činěno nebylo. Pokud tedy zůstavitel bude pamatovat na ochranu a zvýhodnění svého oblíbence.
Podle ust. § 1661 odst. 1 o. z. se totiž na povinný díl potomka (sourozence) započte to, co mu zůstavitel (rodič) dal za svého života na úlevu v nákladech spojených se založením samostatné domácnosti, se založením manželského či obdobného soužití nebo s nástupem povolání či se započetím podnikání. Na povinný díl se započte i to, co zůstavitel (rodič) použil na úhradu dluhů zletilého potomka (vašeho sourozence). Stalo-li se tak dříve než v posledních třech letech před zůstavitelovou smrtí, provede se započtení, pokud zůstavitel neprojeví opačnou vůli. Obdobně platí i tady podle ust. § 1661 odst. 2 o. z., že potomkovi, který vstupuje na místo svého předka, se započte na povinný díl i to, co takto dostali od zůstavitele (rodiče) jeho rodiče, na jejichž místo vstupuje.
Nicméně podle ust. § 1664 o. z. soud (na návrh znevýhodněného dědice) může provést započtení na dědický podíl, i když to zůstavitel (váš rodič) nepřikázal, byl-li by jinak nepominutelný dědic (vy) neodůvodněně znevýhodněn. K obvyklým darováním se však ani v tomto případě nepřihlíží. To je tedy šance vybojovat si spravedlivou majetkovou pozici (vyrovnání v rodině), i když na to zůstavitel (rodič) sám nemyslel, a přitom obdarovával jiné dědice i dříve než 3 roky před svou smrtí. Podmínkou je neodůvodněné znevýhodnění dědice, které zákon blíže nedefinuje, takže kdy je takto možno postupovat, teprve vyloží judikatura (rozhodovací praxe soudů). Tuto možnost máte jen jako nepominutelný dědic, tedy podle ust. § 1643 odst. 1 o. z. jako dítě zůstavitele a jeho potomek, tedy např. vnuk a vnučka zůstavitele.
Příklad
Zůstavitel (rodič) po sobě zanechal majetek v hodnotě 1 milionu Kč 2 dětem. Ovšem už za života jednomu dítěti daroval 500 000 Kč na koupi bytu. Takové darování by mělo být považováno za úlevu při pořizování samostatné domácnosti ve smyslu ust. § 1661 odst. 1 o. z., a mělo by proto být zohledněno, i pokud k němu došlo dříve než 3 roky před smrtí zůstavitele-rodiče (který tedy příkaz k započtení ani nedal, ani ho nezakázal). I kdyby byla výhoda posouzena jinak (jako jiná výhoda dle ust. § 1660 odst. 2 o. z.), mohl by si neobdarovaný dědic jako dědic nepominutelný vybojovat zápočet podle ust. § 1664 o. z.
Celkem tedy jde o 1 milion Kč a 500 000 Kč, tedy dohromady 1 500 000 Kč. Na jednoho dědice – na jedno z dětí tak připadá 750 000 Kč. Od této částky se odečte poskytnutý dar 500 000 Kč, takže zbude 250 000 Kč, které zdědí dříve obdarovaný dědic, a dříve opomíjený, neobdarovaný dědic dostane 750 000 Kč. (Pokud by ale po provedení zápočtu ničeho nezbylo nebo vyšla dokonce částka záporná, protože by zůstavitel zanechal majetek třeba jenom v hodnotě 400 000 Kč nebo žádný, dříve obdarovaný dědic by už nic nedostal, ale také by nic nedědil a všechno by zdědil dědic iniciující započtení.)
Použitá literatura: Řezníček, D.: Výpočet dědického podílu dotčeného započtením daru poskytnutého zůstavitelem, epravo.cz, 8. 8. 2017.
