Dědická smlouva je novým právním důvodem dědění, vedle dosavadního dědění ze zákona a ze závěti, které nově od 1. 1. 2014 doplní a před nimiž má přednost. Je upravena v § 1582 a násl. nového občanského zákoníku. Zůstavitel takovou smlouvou povolává druhou smluvní stranu nebo třetí osobu za dědice. Takovou smlouvu může člověk uzavřít s dědicem ještě za svého života a domluvit se s ním, jaký konkrétní majetek dědici připadne. Uzavřením dědické smlouvy vzniká smluvnímu dědici právo být dědicem zůstavitele v případě jeho smrti. Toto právo je nepřevoditelné, nedohodnou-li se smluvní strany jinak.
Pro zůstavitele tak dědická smlouva představuje zajímavou alternativu k závěti. Na rozdíl od ní však bude muset zůstavitel v případě dědické smlouvy jednat mnohem rozvážněji. Zatímco závěť je jednostranným právním úkonem, a jednu závěť tak lze kdykoliv nahradit závětí s jiným obsahem, nebo závěť zrušit např. roztrháním listiny, na které je napsána, dědická smlouva je dvojstranný právní úkon. Bude-li proto chtít zůstavitel změnit nebo zrušit jednou uzavřenou dědickou smlouvu, bude k tomu potřebovat souhlas smluvního dědice. Bez souhlasu dědice nelze dědickou smlouvu změnit. Dědická smlouva má tak pro dědice spoustu výhod a dává mu na rozdíl od závěti podstatně vyšší jistotu. Čtěte také: Jak napsat závěť
Jak uzavřít
Dědická smlouva může být uzavřena jen ve formě veřejné listiny, lze ji tedy sepsat prostřednictvím notářského zápisu, vyžaduje se přitom osobní jednání smluvních stran, a tedy ji nelze uzavřít v zastoupení. Zůstavitelem pořizujícím dědickou smlouvou může být jen zletilá a plně svéprávná osoba. Je-li zůstavitel omezen ve svéprávnosti, tak může tuto smlouvu uzavřít pouze se souhlasem svého opatrovníka.
O čem pořídit
Zůstavitel nemůže dědickou smlouvou pořídit o celém svém majetku, ale pouze o třech čtvrtinách. Alespoň jedna čtvrtina musí zůstat volná, aby s ní zůstavitel mohl dále volně nakládat. O zbylé jedné čtvrtině může pořídit ve prospěch smluvního dědice závětí, ale ani v takové situaci nesmí být opomenut neopominutelný dědic. Zůstavitel může dědickou smlouvou pořídit o kterékoliv části svého majetku.
Po uzavření dědické smlouvy může zůstavitel nadále libovolně disponovat se svým majetkem. Avšak smluvní dědic se může dovolat neúčinnosti zůstavitelova pořízení pro případ smrti nebo darovací smlouvy, které jsou neslučitelné s již uzavřenou dědickou smlouvou. Dědická smlouva může být dále uzavřena za úplatu i bezúplatně.
Zvláštní pravidla mezi manžely
Manželé mohou uzavřít dědickou smlouvu, podle níž jedna strana povolává druhou za dědice a druhá strana toto povolání přijímá, anebo se takto za dědice nebo za odkazovníky povolávají navzájem. Takovou smlouvu mohou pro případ vzniku manželství uzavřít i snoubenci, ale smlouva se stane účinnou až vznikem manželství. Rozvodem manželství se neruší práva a povinnosti z dědické smlouvy, ledaže dědická smlouva určí něco jiného. Po rozvodu manželství se každá strana může domáhat, aby dědickou smlouvu zrušil soud. Tip: Rozvod: Vše co byste měli vědět, než se rozhodnete ukončit manželství
Soud návrhu nevyhoví, směřuje-li proti tomu, kdo nezapříčinil rozvrat manželství a s rozvodem nesouhlasil.
Závěrečné shrnutí
Dědickou smlouvou povolává zůstavitel jejího druhého účastníka za dědice. Dědickou smlouvu nelze jednostranně zrušit, což dává předpokládaným dědicům vyšší jistotu, že se skutečně jednou stanou vlastníky majetku. Dědickou smlouvou nelze pořídit o celé pozůstalosti. Čtvrtina pozůstalosti musí zůstat volná, aby o ní zůstavitel mohl pořídit zvlášť. Chce-li zůstavitel zanechat smluvnímu dědici i tuto čtvrtinu, může tak učinit závětí.