Hlavní navigace

Nezapomeňte závěť na konci podepsat, jinak váš favorit nedědí

13. 6. 2017
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

 Autor: Shutterstock
Pokud si chcete sami sepsat závěť bez právníka nebo svědků, napište celou závěť vlastní rukou a vlastní rukou ji podepište. Vlastnoruční podpis musí být na konci závěti. Jinak je neplatná.

Každý má podle ust. § 559 nového občanského zákoníku (o. z.) právo zvolit si pro právní jednání (právní úkon) libovolnou formu, není-li ve volbě formy omezen ujednáním nebo zákonem. K platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podle ust. § 561 odst. 1 věty první o. z. podpis jednajícího – tedy váš. Závěť vyžaduje písemnou formu, ledaže byla pořízena s úlevami (ust. § 1532 o.z.). Kdo chce pořizovat v písemné formě beze svědků, napíše celou závěť vlastní rukou a vlastní rukou ji podepíše (ust. § 1533 o. z.).

Můžete si vybrat, ale netřeba utrácet za právníky

Závěť musí být vždy písemná, ledaže je uzavřena ve výjimečných situacích za zvláštních podmínek. Písemné závěti jsou buď soukromou listinou, nebo veřejnou listinou, tedy ve formě notářského zápisu. Závěť ve formě soukromé listiny je buď vlastnoruční, pořízená beze svědků, vlastní rukou (tzv. závěť holografická), nebo tzv. allografická (allografní). Závěť, která není sepsána vaší vlastní rukou a je vámi pouze vlastnoručně podepsána za současné přítomnosti dvou svědků, před kterými prohlásíte, že listina obsahuje vaší poslední vůli, je závěť allografická. U osob nevidomých (pro ty, kdož odmítají eufemismy: slepých), osob se smyslovým postižením se vyžaduje přítomnost tří svědků a použití zvláštního způsobu dorozumívání, kterým je obsah listiny tlumočen.

Zvládnete to sami

Pokud nevlastníte obzvláště velký majetek, nekonstruujete složité majetko-právní vztahy po své smrti, nekladete dědicům nějaké složité podmínky, není potřeba sepisovat závěť u notáře, ušetříte. Pokud nejste zdravotně postižení, zvládnete napsat závěť vlastní rukou, nemusíte mít žádné svědky. Běžný člověk tedy může napsat – tzv. holografní – závěť sám doma, kdykoliv. A to vám také doporučujeme.

V zásadě o závěti podle nového občanského zákoníku platí totéž, co jsme již jednou napsali o závěti podle zrušeného občanského zákoníku v článku Jak napsat závěť, zase tak moc toho se s novým zákoníkem pro běžného občana nezměnilo. O novince-odkazu už jsme psali v článku Odkazem získáte část dědictví snadněji a o dědické smlouvě si můžete přečíst v článku Dědická smlouva vám dá více jistoty, že se dědictví dočkáte, než závěť.

Podívejme se proto na další novinky, které přinesl nový občanský zákoník pro lidi v mimořádných situacích, a pak již k nově soudně řešené problematice (judikátu NS ČR), jak závěť správně podepsat.

Co dělat v mimořádných situacích, kdy to jde i bez podpisu

Může se stát, že na to, co má být s vaším majetkem, pomyslíte až ve výjimečných životních situacích, kdy nejen, že neseženete notáře, ale ani papír a pero, nebo na to není čas či listina vůbec nemusí situaci, ve které se nacházíte, vydržet. Za takových mimořádných okolností můžete pořídit závěť s úlevami, kdy nemusí obsahovat všechny náležitosti vyžadující se jinak při pořízení běžné závěti.

Privilegovanou závěť můžete pořídit ústně v případě, že jste se pro nenadálou událost ocitli v patrném a bezprostředním ohrožení života. Učiníte tak ústně před třemi současně přítomnými svědky. Stejné právo máte i v situaci, kdy se ocitnete v místě, kde je běžný společenský styk ochromen následkem mimořádné události. Mimořádnou událostí, ve které můžou nastat podmínky pro pořízení privilegované závěti, je např. povodeň, důlní závaly, epidemie, ekologické a dopravní havárie atp. Závěť před starostou obce, na jejímž území se nalézáte, lze pořídit za přítomnosti starosty (nebo osoby podle zákona vykonávající jeho kompetence) a dvou svědků v případě důvodné obavy, že byste zemřeli dříve, než byste mohli pořídit závěť ve formě veřejné listiny. Toho může využít někdo žijící třeba v obci v pohraničí, na horách, kde je blízko do města k notáři, ale má to smysl jen tehdy, pokud by potřeboval závěť ve formě notářského zápisu. Pro běžného občana nemá taková úleva smysl. Mnohem rychlejší bude pero a papír, tedy sepsání běžné vlastnoruční závěti.

Závěť před velitelem plavidla nebo letadla můžete pořídit z vážného důvodu na palubě námořního plavidla nebo letadla. Na platnost závěti nemá vliv skutečnost, že jste neměli k pořízení závěti vážný důvod. Vojenskou závěť může pořídit pouze voják nebo jiné osoby náležející k ozbrojeným silám při účasti v ozbrojeném konfliktu a vojenských operací.

Platnost závětí pořízených s úlevami je časově omezena. Privilegovaná závěť pozbývá platnosti uplynutím dvou týdnů a ostatní výše uvedené závěti uplynutím tří měsíců ode dne pořízení. Tyto doby běží od okamžiku, kdy můžete pořídit závěť ve formě veřejné listiny.

Potřebné formality, jak na to, by měly znát kompetentní osoby, tedy starosta obce, kapitán lodi nebo letadla, armádní důstojník. A pokud takovým lidem nedůvěřujete, nevěříte, že tyto profese ovládají občanské či aspoň dědické právo, myslete na smrt a to, co bude s vaším majetkem po ní, dopředu.

Definice závěti a formální nároky na její platnost

Závěť (též poslední pořízení, testament a řídce postaru kšaft) je jednostranný, kdykoli odvolatelný a osobně učiněný projev vůle, který pořizujete pro případ své smrti o svém majetku a jehož obligatorní obsahovou náležitostí je ustanovení dědice k pozůstalosti jako celku, nebo k podílu na pozůstalosti (ust. § 1494 odst. 1 o.z.). Závěť jako projev vůle musí dále splňovat jednak obecné náležitosti právního jednání, jednak specifické náležitosti stanovené pro jednotlivé druhy závětí. K formálním náležitostem, které musí vlastnoruční, tedy tzv. holografní, závěť dle ust. § 1533 o.z. pod sankcí neplatnosti obsahovat, patří (mimo jiné) vlastnoruční podpis vás jako zůstavitele. Z tohoto ustanovení ani z jiného zákonného ustanovení však neplynou jakákoliv pravidla pro umístění podpisu na listině obsahující závěť. Nicméně právní teorie i soudní praxe vždy, i za platnosti jiných, dřívějších občanských zákoníků (i u nás platného rakouského, pak toho ryze komunistického z padesátých let minulého století, jakož i toho nám ještě stále dobře známého, nedávno zrušeného socialistického z r. 1964), dovozovala, že podpis musí být umístěn na úplném konci závěti, protože se jím dovršuje obsah závěti, že projevy obsažené v listině musí být kryty podpisem připojeným na konci listiny, že podpis musí být učiněn pod obsahem závěti a co není podpisem kryto, nelze považovat za závazný obsah závěti, a že není platnou závětí listina, kde uvedete své jméno jen v záhlaví listiny, aniž byste na konci připojili svůj podpis.

skoleni_15_4

Podpis jako formální náležitost zákonem stanovená jednak pro písemné právní jednání, jednak pro vlastnoruční závěť, musí být umístěn na konci textu závěti tak, aby jím byl kryt (stvrzen) projev vůle zůstavitele vyjádřený v závěti, zejména obligatorní (povinné) náležitost každé závěti – povolání jedné či více osob za dědice, aby tím byla vyloučena možnost doplnění závěti v rozporu s vaší vůlí. V rozsahu, v němž by projev vaší vůle v závěti nebyl kryt jeho podpisem, by totiž nemohl mít účinky vámi zamýšlené (především pořízení o svém majetku), ale mohl by sloužit pouze k případnému vysvětlení vaší vůle.

Vlastnoruční podpis nakonec

Takže nestačí, byť vlastnoručně, napsat např. Já podepsaná Jaroslava Kolomazníková odkazuji tomu a tomu to a to… (Jako tomu bylo ve sporu o dědictví v případě, který řešil Nejvyšší soud ČR pod spis. zn. 21 Cdo 5591/2015 a rozhodl svým usnesením ze dne 26. 10. 2016.) Nýbrž je třeba znovu na samotný závěr textu závěti přidat vlastnoruční podpis. (Uvedený případ se týkal sporu o platnost tzv. prosté allografní závěti, tedy závěti, která nebyla vlastnoručně sepsána zůstavitelem, ale někým jiným, přičemž zůstavitelem byla podepsána před 2 současně přítomnými svědky. Šlo tedy o závěť ve smyslu ust. § 1534 o. z. Problém byl v tom, že zřejmě vlastnoruční podpis zůstavitele byl obsažen pouze za slovy „Já podepsaná“ (perem bylo vepsáno do jinak předtištěného formuláře závěti jméno a příjmení zůstavitele, patrně jeho rukou) a pak už následoval jen text závěti, podpisy svědků a další náležitosti, ovšem nebyl zopakován podpis zůstavitele na závěr, tedy pod závětí. (Nebylo ani zřejmé, zda uvedení jména zůstavitelky na začátku závěti bylo provedeno její vlastní rukou nebo nikoliv, ale i kdyby bylo zjevné, že jde o její vlastnoruční podpis, ani to by k platnosti závěti nepostačovalo, protože nebyl umístěn na konci závěti.) Právní závěry Nejvyššího soudu ohledně umístění podpisu zůstavitele lze plně vztáhnout i na vlastnoruční závěť.) Závěť, která „podpis“ zůstavitele na konci textu (tj. až za projevem vůle povolat někoho za dědice) neobsahuje, nemá náležitosti stanovené zákonem jednak pro právní jednání učiněné v písemné formě vůbec (obecně), jednak pro závěť, a proto je neplatná.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Jsem právníkem. Věnuji se zejména pracovnímu a občanskému právu a souvisejícím oborům.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).