Alimenty musí platit i podnikatel vykazující ztrátu

Důvodem pro výměr výživného na dítě nemusí být jen rozvod jeho rodičů. Právo podílet se na životní úrovni otce a matky má potomek i v jiných případech, a to i přes to, že podnikající rodič s vyživovací povinností vykazuje účetně ztrátu.

Soudní řízení o alimenty je obvykle zahajováno v souvislosti s rozvodovým řízením rodičů nebo za situace, kdy jeden z rodičů neplní svou vyživovací povinnost vůči dítěti dobrovolně. Příslušným soudem k podání žaloby a řízení je okresní soud určený podle bydliště dítěte. Řízení je v tomto případě osvobozeno od soudních poplatků.

Rozvodový soud nemůže rozvést manželství, dokud nejsou vyřešeny poměry nezletilých dětí pro dobu po rozvodu rodičů. Opatrovnický soud proto musí do té doby pravomocně schválit dohodu rodičů o výchově a výživě dětí. Úmluva se týká zejména toho, s kterým rodičem bude dítě trvale žít, jak bude vídat s druhým s rodičů nebo zda dítě svěří do společné či střídavé výchovy. V neposlední řadě je nutné rozhodnout také o tom, jak budou oba rodiče přispívat výživu dítěte. Podobné téma: Kdo dění stavební spoření

Předpokladem pro určení výživného není jen rozvod manželství. Soud tak postupuje i v případě, žijí-li rodiče spolu, ale jeden z nich neplní své povinnosti dobrovolně. Podobně soud upravuje rozsah vyživovací povinnosti, jestliže rodiče nezletilého dítěte spolu nežijí, protože vůbec nebyli sezdáni, nebo je soužití manželů rozvráceno, aniž by přitom bylo rozvedeno.

Dítě má právo podílet se na životní úrovni rodičů

Oba rodiče mají povinnost přispívat na výživu dětí podle svých schopností, možností a majetkových poměrů. Soud ale přihlíží i k tomu, který z rodičů a v jaké míře o dítě osobně pečuje a jak se stará o společnou domácnost, žijí-li rodiče spolu. Při určení výše výživného vychází soud na jedné straně z odůvodněných potřeb potomka a na straně druhé z výdělkových možností a majetkových poměrů rodiče.

V současné době neexistují žádné tabulky pro způsob výpočtu výživného a ani není stanoveno procento valorizace. Není také předepsáno omezení doby, po kterou není možno žádat o zvýšení výživného.

Konkrétní výše výživného záleží na mnoha okolnostech, mezi jednotlivými případy nebo jednotlivými soudy se mohou tedy vyskytovat značné rozdíly. Každý případ se posuzuje individuálně, a nelze proto obecně stanovit minimální nebo maximální výživné. Pokud rodičem dítěte bude například manažer s vysokým měsíčním příjmem kolem 200 000 korun, může být odpovídajícím výživným i částka ve výši kolem 30 000 korun, ačkoliv ta zajistí potřeby nezletilého dítěte několikanásobně. Tam, kde to majetkové poměry rodičů dovolují, může soud rozhodnout nejen o pravidelných měsíčních splátkách, ale i o tvorbě úspor zabezpečujících zejména přípravu na budoucí povolání. Podobné téma: Soud může přiznat výživné bývalému manželovi i po rozvodu

Při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů rodiče zkoumá soud také, zda se ten nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika.


děti, rodina, výživné, přídavky (www.asistentka.cz)

Foto: www.asistentka.cz


Zámožný člověk z oficiálních výkazů a daňových přiznání nezřídka vyhlíží jako naprostý chudák

Pravdivé zjištění výdělečných možností a majetkových poměrů osob bez zaměstnání soudům mnohdy činí obtíže. Zákon o rodině však děti chrání, aby podnikatelé se středními nebo vyššími příjmy neplatili nepřiměřeně nízké výživné. Proto rodič, který má příjmy z jiné než závislé činnosti podléhající dani z příjmů (tedy např. soukromý podnikatel), je povinen soudu tyto příjmy věrohodně prokázat, předložit podklady pro zhodnocení majetkových poměrů a poskytnout další součinnost. Soud může požadovat nejen předložení daňového přiznání či účetní knihy, ale také zpřístupnění bankovní informace o stavu účtů nebo informace o stavu cenných papírů nebo o účasti na jiných podnikatelských aktivitách. Pokud rodič soudu v tomto nevyhoví, vychází se z fikce, že rodič pobírá měsíční příjem ve výši 12,7násobku životního minima jednotlivce a s ohledem na něj bude vyměřeno výživné. Čtěte více: Kolik vám musí zbýt z výplaty po všech srážkách?

V současnosti se tedy vychází z příjmu 39 701 Kč (3126 Kč násobeno 12,7 zaokrouhleno na 1 Kč nahoru).

Problém může ovšem nastat tehdy, pokud rodič řádně předloží soudu doklady o svých příjmech z podnikání, avšak po odečtení výdajů na jejich dosažení, zajištění a udržení jsou mimořádně nízké či dokonce vzniká daňová ztráta. Potom soud musí zkoumat charakter jednotlivých podnikatelských výdajů, jež rodič uplatňuje v přiznání k dani z příjmů. Ne každý takový výdaj, který uznávají daňové předpisy a který umožňuje rodiči snížit si o něj základ daně, je totiž z hlediska podnikání nezbytný do té míry, že by nebylo možno požadovat, aby z takto vynaložených prostředků rodič přednostně plnil svou vyživovací povinnost k dítěti. Prvořadou povinností rodiče je dostát zákonné vyživovací povinnosti k dětem a teprve zbývajících finančních prostředků je možno použít k rozvoji podnikatelské aktivity. Proto soud může v konkrétních případech připočíst určité částky, jež nelze rodiči uznat jako nutné a nezbytné investice, bez nichž by nebylo možno v podnikání pokračovat, k oficiálně vykazovaným příjmům.

Anketa

Na kolik dětí platíte výživné?

Alimenty se zásadně platí v pravidelných opakujících se částkách, které jsou splatné vždy na měsíc dopředu. Do doby zletilosti platící rodič poukazuje výživné k rukám druhého rodiče, do jehož péče je dítě svěřeno, po dosažení zletilosti pak přímo dítěti. Ve zvláštních případech (když se například rodič zdržuje v zahraničí, nakládá neuváženě s majetkem apod.) může soud preventivně rozhodnout o povinnosti složit peněžní částku pro alimenty splatné v budoucnosti. Zároveň pak také zajistí pravidelnou výplatu měsíčních splátek odpovídajících stanovenému výživnému.

Alimenty se nestanovují jednou pro vždy. Při změně poměrů mohou být na návrh jedné či druhé strany zvýšeny nebo sníženy, v závislosti na rozšíření potřeb dítěte (dospívající student má větší nároky než kojenec) nebo zhoršení finanční a materiální situace rodiče (z důvodu dlouhodobé nemoci, péče o další děti atp.). Spotřebované výživné se nevrací. Dárky, kapesné a jiná příležitostná plnění, např. v průběhu styku povinného rodiče s dítětem, se do výživného nezapočítávají­.Podobné téma: Dítě, student a práce? Je to možné, ale s výrazným omezením 

Použitá literatura:

Kovářová, D.: Výživné mezi rodinnými příslušníky – nebývá to jednoduché, Právo a rodina č. 5/2005;
Vrcha, J.: Zákon o rodině v soudní praxi (vybrané problémy), Poradce č. 13/2005
38 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 21. 10. 2011 0:44