Do redakce nám často chodí dotazy zaměřené na problematiku úroků z prodlení. Rozhodli jsme se proto téma probrat podrobněji.
Kdy hrozí úroky a kdy poplatek z prodlení?
V prodlení je dlužník, který řádně a včas nesplnil svůj závazek. Jde-li o prodlení s uspokojením peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění také úroky z prodlení. Výjimkou jsou případy, v nichž je dlužník povinen podle zákona platit poplatek z prodlení.
Poplatek z prodlení se namísto úroků z prodlení uplatňuje pouze u stanovených nájemních smluv podle občanského zákoníku, a to vůči:
- nájemci bytu, který nezaplatí nájemné nebo úhradu za poskytované služby spojené s užíváním bytu do 5 dnů po splatnosti;
- nájemci, jenž je v prodlení s vrácením movité věci, kterou si od podnikatele pronajal (nájemce je povinen až do vrácení věci hradit jak nájemné, tak poplatek z prodlení);
- bylo-li to dohodnuto, pak i vůči nájemci movité věci, jestliže se věc ztratila nebo byla zničena, a to dokud nájemce ztrátu nebo zničení věci pronajímateli neohlásil nebo dokud se o tom pronajímatel jinak nedozvěděl (pak se platí nájemné i poplatek z prodlení).
Zájemce odkazujeme na ust. § 697, § 723 odst. 1 a 2 ve spojení s ust. § 517 odst. 2 občanského zákoníku.
Jinak se (v ostatních, než shora zmíněných, případech prodlení s úhradou peněžitého dluhu) uplatňují úroky z prodlení. Poplatek z prodlení vylučuje nárok na úroky z prodlení. Věřitel je tak oprávněn požadovat buďto úroky z prodlení, anebo poplatek z prodlení.
Do kdy náleží úrok?
Úrok z prodlení přísluší za dobu od prvního dne prodlení dlužníka (t.j. ode dne následujícího splatnosti, kdy mělo být nejpozději zaplaceno), do uspokojení pohledávky věřitele, tedy do dne zaplacení včetně. Ačkoliv se v praxi objevují i názory, že úrok z prodlení přísluší jen do dne předcházejícího dni zaplacení dluhu (tedy nikoliv včetně dne jeho úhrady). Občanský zákoník tuto otázku explicitně neřeší, na rozdíl např. od zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, který v ust. § 63 odst. 2 větě první uvádí: Daňovému dlužníku vzniká povinnost uhradit úrok z prodlení za každý den prodlení, počínaje dnem následujícím po dni splatnosti až do dne platby včetně, a to ode dne původního dne splatnosti.“ Resp. na rozdíl od nového daňového řádu (zákon č. 280/2009 Sb.), který v ust. § 252 odst. 2 větě první určuje: „Daňovému subjektu vzniká povinnost uhradit úrok z prodlení za každý den prodlení, počínaje pátým pracovním dnem následujícím po dni splatnosti až do dne platby včetně.
O úrocích z prodlení jsme dosud psali:
Odpovídáme prostřednictvím judikatury
Proč musejí být dodržovány úroky v zákonné výši stanovené nařízením vlády?
Napovědět může rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 17. 3. 2005, spis. zn. 33 Odo 1117/2003 (ve Sbírce soudních rozhodnutí viz Rc 26/2006): Povaha ustanovení § 517 odst. 2 občanského zákoníku vylučuje, aby výše úroku z prodlení byla v občanskoprávních vztazích dohodnuta jinak, než stanoví právní předpis, který toto ustanovení provádí. Ustanovení § 517 odst. 2 věta za středníkem občanského zákoníku účastníkům dohodu o jiné výši úroku z prodlení výslovně nezakazuje, nemožnost přijetí odchylné smluvní úpravy však vyplývá z povahy tohoto ustanovení. Uvádí-li se v něm, že „výši úroku z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis“, nenechává gramatický výklad tohoto ustanovení prostor pro úvahy, zda lze výši úroku z prodlení či poplatku z prodlení stanovit jinak, tedy ani dohodou účastníků. Výši úroku z prodlení nelze v občanskoprávních vztazích stanovit dohodou účastníků v jiné výši, než jaká je v souladu s odkazem obsaženým v ustanovení § 517 odst. 2 občanského zákoníku stanovena prováděcím právním předpisem.
Jak určit příslušnou sazbu úroků z prodlení?
K této otázce se vyjádřil Nejvyšší soud ČR ve svém rozhodnutí ze dne 5. 4. 2000, spis. zn. 25 Cdo 213/2000: Pro stanovení výše úroků z prodlení podle nařízení vlády č. 142/1994 Sb. není rozhodující, od kterého data věřitel úroky požaduje, nýbrž den, kdy se dlužník dostal do prodlení.
Čtěte také: Nespravedlivé úroky z prodlení: jednou zvýhodní dlužníky, jindy věřitele
Kdy lze nebo nelze účtovat úroky z úroků?
Z rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 3. 2004, spis. zn. 35 Odo 101/2002 (Rc 5/2006) vyplývá: Občanský zákoník ani obchodní zákoník neumožňují věřiteli požadovat po dlužníku příslušenství (úrok z prodlení) pro případ prodlení s placením příslušenství pohledávky; tím není dotčeno právo účastníků dohodnout se, že smluvené úroky se stanou součástí jistiny.
Anketa
Soudili jste se?
Kdy je třeba se domáhat úroků z prodlení?
Věřitel, který chce po dlužníkovi exekučně vymáhat úroky z prodlení, musí jejich přiznání požadovat již v nalézacím soudním řízení, které předchází exekuci. Jeho výsledkem je rozhodnutí, v němž se dlužníkovi ukládá platební povinnost vůči věřiteli – případně nuceně vykonávaná v rámci exekuce, pokud dlužník věřiteli neplní dobrovolně, co mu ukládá pravomocné a vykonatelné rozhodnutí. Z rozhodnutí Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 15. 11. 1994, spis. zn. 7 Co 2109/94: V rámci řízení o výkon soudního rozhodnutí nemůže oprávněný dosáhnout toho, aby byl nařízen výkon rozhodnutí i na úroky (odpovídající nařízení vlády č. 142/1994 Sb.), bez toho, že by mu byly přiznány soudním rozhodnutím. Ustanovení § 3 tohoto nařízení neznamená, že by oprávněný mohl automaticky vést výkon rozhodnutí i pro tyto úroky.
Lze v žalobě formulovat požadavek na přisouzení úroků z prodlení, aniž by žalobce uvedl jejich sazbu nebo je vypočítal, pouhým odkazem na právní úpravu?
Na tuto otázku odpovídá stanovisko občansko-právního kolegia a obchodního kolegia Nejvyššího soudu České republiky ze dne 19. dubna 2006, spis. zn. Cpjn 202/2005 k rozhodování soudů ve věcech úroků z prodlení (ve Sbírce soudních rozhodnutí viz Rc 39/2006): … Náležitost žaloby spočívající v tom, aby ze žaloby bylo patrno, čeho se žalobce domáhá, je splněna i tehdy, je-li v ní přesně, určitě a srozumitelně označena povinnost, která má být žalovanému uložena rozhodnutím soudu, i když nebyla vyjádřena formou návrhu na znění výroku rozsudku. K tomu, aby byl přesně, určitě a srozumitelně vyjádřen požadavek na přisouzení úroků z prodlení, postačuje, aby bylo ze žaloby patrno, že se žalobce tohoto práva (nároku) domáhá, zda jde – je-li předmětem řízení obchodní závazkový vztah – o úroky sjednané mezi účastníky nebo určené podle „předpisů práva občanského“ (tj. určené prováděcím předpisem vydaným na základě zmocnění obsaženého v ustanovení § 517 odst. 2, části věty za středníkem občanského zákoníku), za jaké období mu mají být úroky z prodlení přisouzeny a zda mu mají být úroky z prodlení požadované podle „předpisů práva občanského“ přisouzeny v plné výši nebo jen zčásti.
Čtěte také: Srážky ze mzdy vůči dlužníkům jsou letos mírnější
Nesprávně tedy například Okresní soud v Havlíčkově Brodě ve věci vedené pod sp. zn. 8 C 139/2005 považoval za neurčitou žalobu, kterou se žalobce domáhal vedle jistiny zaplacení úroků z prodlení „ve výši dle nařízení vlády č. 163/2005 Sb. od 1.5.2005 do zaplacení“, z důvodu, že „není zřejmá konkrétní výše příslušenství od 1.5.2005“ a že „obecný odkaz na právní úpravu stran výše úroků z prodlení do budoucna je neurčitý“. Uvedený názor nemůže obstát, neboť ze žaloby bylo bez pochybností patrno, že žalobce se domáhal úroků z prodlení podle „předpisů práva občanského“ v plné výši jimi určené a za jaké období.
Po dlužníkovi můžete žádat i včas neuhrazené soudní výlohy
Úroky z prodlení jsou příslušenstvím pohledávky. Je-li dlužná peněžitá částka vymáhána soudně, nevyměřuje se z jejího příslušenství soudní poplatek. Soudní poplatek se z příslušenství vyměřuje jen v případech, je-li příslušenství samostatným předmětem řízení. Tedy např. pokud by dlužník uhradil dluh, ale nikoliv jeho příslušenství, požadované věřitelem, který by jej následně samostatně vymáhal soudní cestou.
Náhrada palmáre a dalších soudních výloh
Účastníku soudního řízení, který měl ve věci plný úspěch, přiznává soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Účastník, jenž spor prohrál, tak nakonec nese bez náhrady své náklady, které v průběhu řízení měl, ale hradí nadto úspěšnému účastníkovi jím vynaložené náklady. V praxi jde především o palmární odměny právníkům za právní zastoupení, zmíněný soudní poplatek, dále pak zejména hotové výdaje účastníků a jejich zástupců, např. jízdné, poštovné, náklady na zjištění, zajištění a provedení důkazů, úplaty za znalecké posudky atp. Čtěte také: Dlužíte příliš? Celou výplatu vám vzít nemohou
V praxi obvykle není k přiznané náhradě nákladů soudního řízení přiznáváno příslušenství, tedy úroky z prodlení. Ostatně účastníci soudních řízení je zásadně ani nepožadují. Ovšem to neznamená, že žádat úroky z prodlení také z nákladů řízení je vyloučeno.
Zvláště v řízení, jehož předmětem je peněžité plnění, náklady soudního řízení dosahují značné výše, přičemž v komplikovaných případech mohou někdy přesáhnout i samotnou žalovanou a vymáhanou částku. Tím spíše pak částku přiznanou. Jak soudní poplatky, tak náklady právního zastoupení (palmární úhrady) a další soudní výlohy, hradí účastníci řízení zásadně předem, což při délce soudních řízení vyvolává vlivem inflace a devalvace značnou ztrátu na jejich straně, kterou posléze nevyrovná ani přiznání náhrady nákladů řízení soudním rozhodnutím.
Jak formulovat požadavek
Petit žaloby (požadovaný konstitutivní výrok rozhodnutí spolu s výrokem o podmíněné budoucí povinnosti zaplacení úroků z prodlení z nákladů řízení) může, a to podle nové právní úpravy účinné od 1. 7. 2010, znít např. zhruba takto:
1. „Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku (nákladů řízení) … Kč do 3 dnů od právní moci rozhodnutí s úroky z prodlení ve výši, která odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou (ČNB) pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž se stane rozhodnutí vykonatelným, zvýšené o sedm procentních bodů, a to ode dne vykonatelnosti rozhodnutí do zaplacení.“ 2. „Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku (nákladů řízení) … Kč do 3 dnů od právní moci rozhodnutí; pokud žalovaný tuto povinnost nesplní včas, je žalovaný povinen zaplatit žalobci částku … Kč s úrokem z prodlení ve výši, která odpovídá ročně výši repo sazby stanovené ČNB pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž se stane rozhodnutí vykonatelným, zvýšené o sedm procentních bodů, a to ode dne vykonatelnosti rozhodnutí do zaplacení.“ 3. „Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku (nákladů řízení) … Kč do 3 dnů od právní moci rozhodnutí, jinak je žalovaný vedle této částky povinen zaplatit žalobci i úrok z prodlení ve výši, která odpovídá ročně výši repo sazby stanovené ČNB pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž se stane rozhodnutí vykonatelným, zvýšené o sedm procentních bodů, a to ode dne vykonatelnosti rozhodnutí do zaplacení.“
Doručený rozsudek soudu, který již nelze napadnout řádným opravným prostředkem, je v právní moci. Uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do 3 dnů od právní moci rozhodnutí. Soud může určit lhůtu delší nebo stanovit, že peněžité plnění se může stát ve splátkách, jejichž výši a podmínky splatnosti určí. Rozhodnutí je vykonatelné, jakmile uplyne lhůta k plnění. Není-li v rozhodnutí uložena povinnost k plnění, je rozhodnutí vykonatelné, jakmile nabylo právní moci.
Za pokus to stojí
Jste-li nebo budete-li případně účastníkem soudního sporu, na jehož vedení jste vynaložili či vynaložíte významnější náklady a očekáváte přiznání jejich náhrady, doporučuji příslušný (podmíněný) návrh na přiznání úroků z prodlení z částky této náhrady nebo její části (připadající na vybrané náklady řízení) uplatnit. Za pokus to rozhodně stojí. I jejich případné nepřiznání výsledek sporu, jakož i míru úspěchu ve vztahu k přiznání náhrady nákladů, neohrozí.
