Nedostali jste včas vyúčtování služeb pro byt? Musejí vám zaplatit pokutu

Stručná odpověď na položené otázky je, že chybné vyúčtování, které vám poslali jako uživateli bytu, je nezbavuje povinnosti zaplatit vám pokutu. (A u té si případně můžete účtovat i úroky z prodlení.) To by vám mohli poskytnout kdejakou s prominutím blbost, namastit, jak se lidově říká, a jak to mnohdy účetní pro laiky činí, a poslat vám nějaká čísla, aby předešli sankcím, které na ně dopadají. (Jenže běda, když se někdo ve vyúčtování a v použitých cifrách vyzná.) Sama pokuta je sankcí za nepeněžité plnění. Jenže pokuta – to už jsou peníze, peněžité plnění, a tak i z ní můžete žádat sankce.

Pojďme si na to posvítit. Co řešily soudy?

Vlastník (majitel) bytové jednotky sice včas obdržel vyúčtování služeb poskytovaných v souvislosti s užíváním bytu, jenže ho reklamoval jako nesprávné, jako vyhotovené, spočítané v rozporu s pravidly (stanovenými právními předpisy) pro vyúčtování. (A měl pravdu, vyúčtování bylo chybné.)

Společenství vlastníků jednotek (SVJ) to odmítlo a sdělilo, že vyúčtování je správné. Nic se mimosoudně nevyřešilo, majitel bytu se proto soudní cestou domáhal zaplacení pokuty ve výši 143 900 Kč.

Nestačí jakékoliv vyúčtování, musí být správné

To, že vyúčtování je špatné, chybné, uznal jak soud prvního stupně, tak soud odvolací. A potom i Nejvyšší soud. Jenže odvolací soud na rozdíl od soudu prvního stupně dospěl k závěru, že žalovaný subjekt není povinen zaplatit za chybné vyúčtování pokutu.

Vyšel z toho, že povinnost vyhotovit a doručit příjemci služeb (spojených s užíváním bytu) vyúčtování (těchto služeb) je splněna i tehdy, pokud vyúčtování trpí určitými vadami. Na tuto situaci může příjemce služeb reagovat žádostí o nahlédnutí do podkladů vyúčtování nebo námitkami proti doručenému vyúčtování, myslel si soud.

Odvolací soud prostě dospěl k tomu, že pokuta jako sankce nastupuje pouze v případě, kdy vyúčtování nebylo předloženo vůbec. Ale tak tomu není. Pokutou by tedy nebylo možno trestat vady doručeného (chybného) vyúčtování. (Už jsme předeslali, že to by ten, kdož má provést vyúčtování, mohl také poskytnout cokoliv, jen ne bezchybné vyúčtování…)

Soud se domníval, že předložení vyúčtování trpícího vadami (chybného, nesprávného vyúčtování) má za následek (pouze to), že nenastává splatnost případného nedoplatku. (To je sice pravda, ale ne celá. O tom, jak je to s placením úroků z prodlení, když řádně neplatíte zálohy – do kdy se vám účtuje úrok z prodlení z dlužných záloh a kdy účtování této peněžité sankce končí, si můžete přečíst v článku: Dlužné zálohy za služby končí s vyúčtováním. Úrok vás ale nemine.)

Jenže takový závěr Nejvyšší soud ČR, na který se obrátil s dovoláním majitel bytu, odmítl. Nedoplatek splatný není, to je pravda, ale ani nejde o řádné vyúčtování, takže tomu, kdo jej měl vyhotovit, nabíhá sankce, a ta může hodně narůst. (Podrobnosti k výkladům tohoto i dalších otázek najdete v rozsudku Nejvyššího soudu ČR spis. zn. 26 Cdo 1528/2020, ze dne 21. 10. 2020.)

Kdy se platí pokuty? 50 Kč za den může pěkně narůst

Jestliže poskytovatel služeb (pronajímatel, společenství vlastníků jednotek) nebo příjemce služeb (například vlastník bytu) nesplní svoji povinnost stanovenou zákonem č. 67/2013 Sb., zejména nesplní-li příjemce služeb (uživatel či majitel bytu) povinnost oznámit změnu počtu osob nebo nedoručí-li poskytovatel služeb (pronajímatel či SVJ) včas vyúčtování, a to do 4 měsíců po uplynutí kalendářního roku (nebo nesplní povinnosti spojené s právem příjemce služeb nahlížet do podkladů k vyúčtování a povinnosti spojené s vypořádáním námitek), je povinen zaplatit druhé straně pokutu. Pokuta činí ze zákona 50 Kč za den, ale může být dohodnuta nižší (§ 13 zákona č. 67/2013 Sb).

Pokuta i za nesprávné vyúčtování

Nejvyšší soud ČR, k němuž se případ dostal, vyložil, že nebylo-li vyúčtování služeb řádné (v souladu se smlouvou, kupříkladu nájemní, a předpisy jej regulujícími), poskytovatel služeb (pronajímatel, společenství vlastníků atd.) svou povinnost provést vyúčtování služeb nesplnil a jeho povinnost trvá i nadále. Pro závěr o správnosti vyúčtování služeb není přitom významné, že pronajímatel seznámil nájemce s doklady, o něž se vyúčtování opírá. Někdo musí o podklady – faktury bojovat, někdo ne, ale to, že vám je ukážou, nenahrazuje vyúčtování. 

Toto seznámení slouží nájemci k tomu, aby mu byla umožněna účinná kontrola správnosti vyúčtování, a nikoli k tomu, aby byly zhojeny případné vady (nedostatky) vyúčtování. (O tom, že musíte mít právo nahlédnout do podkladů pro vyúčtování, to by si na vás mohli vymyslet cokoliv, jsme psali v článku Doklady k vyúčtování služeb vždy musíte dostat). Takže povinnost provést a doručit vyúčtování nelze splnit jen tím, že se tomu, kdo jej reklamuje, zpřístupní podklady, to není vyúčtování. To jsou jen informace pro zhodnocení správnosti vyúčtování.

Nesprávné vyúčtování je jako žádné vyúčtování

Splní-li poskytovatel služeb svou povinnost provést vyúčtování jen v případě, že zálohy na služby vyúčtoval řádně, pak z toho logicky plyne, že jestliže tak neučinil, je v prodlení s touto svou povinností a je povinen zaplatit příjemci služeb pokutu (podle § 13 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb.). Není přitom významné, zda služby nevyúčtoval vůbec, nebo je nevyúčtoval řádně. Soud proto i v řízení o zaplacení pokuty (podle § 13 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb.), když se na něj vlastník jednotky obrátí, musí zkoumat, zda vyúčtování služeb, s nímž poskytovatel služeb seznámil příjemce služeb, bylo řádné.

A jak je to s dalšími, odvozenými sankcemi? Lze účtovat sankci ze sankce?

Při prodlení s placením pokuty podle § 13 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb. vždy (a to i po účinnosti zákona č. 104/2015 Sb. – tedy předtím, než byl tento zákon, který zrušil poplatky z prodlení, účinný, se platily poplatky z prodlení). Tedy vznikala a vzniká povinnost zaplatit úroky z prodlení. Takže i ze sankce za nepeněžité plnění (nedodání včasného vyúčtování) si můžete účtovat další peněžitou sankci – z pokuty úroky z prodlení.